Dotaz:
Od jakého slova je utvořeno slovo X?
Konkrétní dotaz:
Proč se ve slově včelín píše měkké "í". Jak je toto slovo utvořeno?
Klíčové slovo:
včelín
Odpověď:
Slovo včelín vzniklo přidáním přípony -ín/0 k základu včel- (ze slova včela; obdobně je též kráva > kravín). Psaní měkkého "í" ve slově včelín je tedy záležitostí lexikálního pravopisu: identita (způsob zápisu) přípony -ín/0 zůstává zachována i po připojení k základu včel- a vytvoření slova včelín.
Poslední užití:
16.4.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo včelín
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Statistiky
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím sdělit, kolik přibližně slov má český jazyk?
Odpověď:
Slovní zásoba českého jazyka obsahuje minimálně 250 tisíc slov. Alespoň tolik slov je zaneseno v Příručním slovníku jazyka českého, největším českém výkladovém slovníku. Čeština je však živý jazyk, který prochází neustálým vývojem. Proto je tento odhad pouze přibližný.
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Doporučujete užívání dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Jsou platná Školní pravidla českého pravopisu do každé aktovky od nakladatelství Lingea (2009)?
Klíčové slovo:
důvěryhodnost jazykového zdroje
Odpověď:
Tato pravidla, která uvádíte, nejsou kodifikační a závazná pro jazykovou výuku ve školách. Doporučujeme pouze Pravidla českého pravopisu z nakladatelství Fortuna.
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Dotazy z literárněvědné oblasti
Konkrétní dotaz:
Vedu spor ohledně používání slov antiutopie a dystopie. Podle mého soudu je dystopie antonymem utopie. Zatímco antituopie může zahrnovat jak dystopie, tedy představu nejméně ideální společnosti, tak i obecně díla, která jsou proti (anti) utopiím, protože jsou třeba nereálné, škodlivé etc. A to navzdory tomu, že oba pojmy jsou používány synonymně. Předpony dys- a anti- nelze považovat za synonyma. Můžete mi prosím Vás mou úvahu potvrdit či vyvrátit?
Odpověď:
Bohužel, na vaši otázku nedokážeme odpovědět, protože přesahuje naše možnosti. Slovo antiutopie je vysvětleno v Paverově a Všetičkově Lexikonu literárních pojmů (Olomouc, 2002) a ve Slovníku literární teorie (Československý spisovatel 1977). Výraz dystopie v nich uveden není. Slovo zaznamenává Nový akademický slovník cizích slov (Academia 2008), ovšem jako medicínský termín s významem nesprávné uložení, chybná poloha orgánu; poloha zubů mimo zubní oblouk v atypickém místě. První část složených slov anti- má podle NASCS význam proti (antitoxin, antifašista); dys- vyjadřuje význam zeslabený, vadný, porušený (dysfunkce).
Doporučujeme, abyste se obrátil na pracovníky Ústavu pro českou literaturu, kteří s největší pravděpodobností s uvedenými termíny pracují.
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Mohli byste mi doporučit nějakou publikaci zabývající se českými zdrobnělinami přídavných jmen? V různých mluvnicích je k tomuto tématu pouze pár řádků, ale já bych potřeboval nějaké podrobnější poučení.
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Pokud je nám známo, žádná samostatná publikace se zdrobnělým adjektivům nevěnuje. Doporučujeme vám výklad v Mluvnici češtiny I, s. 381, a heslo Adjektivum deadjektivní v Novém encyklopedickém slovníku češtiny.
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Mluví-li někteří lidé veřejně v rozhlasu, televizi nebo píšou do tisku úřední sdělení, začnou nadměrně používat slovesná podstatná jména; doma ani se sousedy nebo spolupracovníky by tak nemluvili. Uvedu několik příkladů: odsouvání praktického provedení, opatření hovoří o umožnění, zranění bez ohrožení života, hráči jsou na hraně možnosti sehrání utkání. Také se slovesy zacházíme někdy podivně: nastane ustávání srážek, utrpěl zástavu oběhu atp.
Tragikomické mi připadá spojení podstatného jména slovesného se zvratným zájmenem se: dnešní den bude ve znamení lehkého se dotýkání, odmítnutí vymezení se, neléčení se vysokého krevního tlaku, zvětšení se břicha aj. Tohle nejsou jenom střepy naší české vezdejší mluvy, ale podle mého názoru jeden z projevů krize medií a ústupu vzdělanější části národa z některých pozic. Jak z toho ven? Jistě nikoli „učením se“, ale správným užíváním češtiny na všech stupních škol a četbou dobré literatury. A v médiích a v projevech ústavních činitelů docenit jazykovou redakci! Řekněte, prosím, k uvedeným příkladům něco z lingvistického hlediska.
Na závěr několik úsměvných citátů: policie hledá muže, který ze dne na den zmizel bez svých věcí, další úmrtí zemřelého, muž je v péči specialistů s vážným poraněním hlavy.
Odpověď:
Někteří mluvčí pociťují rozdíl mezi každodenním dorozumíváním a veřejným vyjadřováním jako propastný. V hovorovém jazyce nám nevadí, když některý výraz opíšeme delší větou nebo se např. vyjádříme zkratkovitě, nepřesně apod. Vyjadřujeme-li se naopak na veřejnosti, dáváme si na jazyk pozor a často volíme konstrukce, které bychom běžně nepoužili, protože
nám připadají správnější či přesnější. Mluvčí, jejichž výroky citujete, by je zpětně velmi pravděpodobně raději formulovali jinak. Týká se to zejména užívání podstatných jmen slovesných, která jsou prostředkem intelektualizace jazyka, a právě proto jsou někdy nadužívána.
O problému užívání zvratného se/si u podstatných jmen slovesných si můžete přečíst v naší Internetové jazykové příručce na adrese: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=580.
A k závěrečným citátům: za úsměvnost většiny z nich může tzv. neprojektivní slovosled. Jsou to případy, kdy se k sobě dostanou nesouvisející úseky výpovědi. Takové konstrukce jsou poměrně časté. Dočíst se o nich můžete např. v hesle projektivnost v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, kde také naleznete odkazy na další články zabývající se danou problematikou.
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Je správně "státní příslušnost/občanství burundské", nebo "státní příslušnost/občanství Burundi"? Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od názvu státu Burundi?
Klíčové slovo:
burundský
Odpověď:
V kombinaci se spojením státní příslušnost/občanství je vhodnější uvést přídavné jméno utvořené od názvu státu Burundi (jakkoliv podoba státní příslušnost/občanství České republiky není vyloučená, obvyklejší je používat spojení státní příslušnost/občaství české). Přídavné jméno utvořené od názvu státu Burundi je (podle SSJČ) burundský. Doporučujeme tedy použít (viz výše uvedenou analogii s Českou republikou) spojení "státní příslušnost/občanství burundské".
Poslední užití:
16.4.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně vytipovat, nebo vytypovat? Existují-li obě slovesa, jaký je mezi nimi (významový) rozdíl?
Klíčové slovo:
vytipovat
Odpověď:
Sloveso vytipovat je zcela náležité a znamená ‚odhadem vybrat z více možností; doporučit; navrhnout‘. Pravidla českého pravopisu a výkladové slovníky češtiny sice zaznamenávají též sloveso vytypovat, které má podle slovníků význam ‚vybrat/stanovit jako (vhodný) typ‘, ale ani přes zachycení v příručkách bychom sloveso vytypovat k užívání nedoporučovali. Lze totiž pochybovat o tom, zda se zmíněný význam v současných českých textech vůbec uplatňuje. Je pravděpodobné, že se sloveso vytypovat (a také *typni si, kdo vyhraje apod.) často objevuje mylně místo náležitého vytipovat, tipnout si.
Zvažované varianty:
vytipovat
vytypovat
Poslední užití:
10.4.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vytipovat
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Slovo promobalení je někdy psáno dohromady, někdy zvlášť. Klient trvá na podobě promo. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
promo balení
Odpověď:
Promo je zkrácenina nesklonného výrazu promotion [promoušn] s významem ‚propagace, reklama‘. Zkrácený výraz promo není ve slovnících zachycen, jeho užití není ustálené – v praxi kolísá mezi platností přídavného jména (natočit promo CD, promo turné, promo nabídka) a mezi funkcí první části složených slov (promoturné, promonabídka. Proto je možné volit jak psaní zvlášť, tak i dohromady. V tomto případě se nám zdá být vhodnější psaní zvlášť: promo balení.
Zvažované varianty:
promo balení
promobalení
promo-balení
Poslední užití:
12.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Je správně dančí hřbet na smetaně, nebo daňčí hřbet na smetaně?
Klíčové slovo:
daňčí, dančí
Odpověď:
Tzv. druhově přivlastňovací přídavné jméno od podstatného jména daněk má správnou podobu daňčí – kvůli pravopisným konvencím češtiny píšeme sice daněk (s "n"), ale vyslovujeme samozřejmě [daňek] (s "ň"), a toto vyslovované [ň] by mělo být zachováno i v odvozenině daňčí, kde se ovšem – kvůli pravopisným konvencím češtiny – objeví v podobě písmene "ň". (Databáze ČNK syn v8 však obsahuje poměrně hojně i podobu dančí, poměr výskytů daňčí vs. dančí je tu jen zhruba 1,8 : 1. Za těchto okolností se nabízí otázka, zda uzuální, nebo dokonce noremní není i podoba dančí, doporučovali bychom k ní být velmi tolerantní, nicméně bychom trvali na tom, že upřednostnit je stále jednoznačně třeba kodifikovanou a frekventovanější podobu daňčí.)
Zvažované varianty:
dančí
daňčí
Poslední užití:
20.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo daňčí
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky daňčí a dančí
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.