Dotaz:
Shoda se zkratkou
Klíčové slovo:
SS
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký gramatický rod má zkratka „SS“? Překládám z němčiny dokument o koncentračním táboře v Dachau a na několika místech mám věty typu „Jen solidarita kolektivu nám dávala sílu, jak se ubránit systému nivelace hladem a strachem, jenž nastolila/o/y SS“. Nebo je v českém jazyce vhodnější doplnit před zkratku podstatné jméno, např. „příslušníci SS“ nebo „jednotky SS“?
Odpověď:
Při zacházení s iniciálovými zkratkami máme značnou volnost. Pokud je zkratka průhledná (zejména česká), řídíme se většinou klíčovým slovem, které je v ní obsaženo, případně zakončením. Jindy se zase řídíme původním rodem nebo rodem přeloženého ekvivalentu. U neprůhledných zkratek bývá běžné, že se přirozeně kloní ke střednímu rodu. Další možností je řídit shodu podle opěrného podstatného jména, např. právě těmi „jednotkami“ nebo „příslušníky“. Nelze tedy vyloučit ani jedno navrhované řešení: „SS nastolila“ (ve smyslu „policie, stráž“), „SS nastolilo“ (univerzální příklon ke střednímu rodu), „SS nastolily“ (ve smyslu „jednotky“), případně i „SS nastolil“ (rozumějme „oddíl“). V úzu však převažuje ženský rod, doporučujeme tedy ten. Předsadit takzvané opěrné substantivum („příslušnící“ nebo „jednotky“) je samozřejmě varianta nejméně problémová, nicméně v některých typech textů není po stylistické stránce zrovna nejelegantnější. Shoda by se pak pochopitelně řídila podle opěrného jména: „příslušníci SS nastolili“, „jednotky SS nastolily“. Nad rámec dotazu upozorňujeme, že zájmeno „jenž“ je ve větě užito ve 4. pádu, a proto musí mít podobu „jejž“.
Procházet oblasti dotazů