Dotaz:
Doporučujete užívání dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Čerpám informace z vaší Internetové jazykové příručky, ale bylo mi naznačeno jazykovou poradkyní, že ne vše zde musí být v pořádku. Je to pravda?
Klíčové slovo:
důvěryhodnost jazykového zdroje
Odpověď:
Otázky týkající se českého jazyka můžete s Internetovou jazykovou příručkou konzultovat bez obav. Je pravda, že i v IJP je stále možné najít drobná opomenutí, nejčastěji však jde o překlepy, které průběžně opravujeme, neměla byste narazit na chyby zásadního, systémového charakteru.
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Velice podrobně jsem prostudoval Váš názor na letitou a opakovaně diskutovanou problematiku zneužívání příslovce prostě tam, kde to s prostotou, jednoduchostí, jedinečností apod. nemá nic společného. Do jisté (poměrně značné) míry s Vámi souhlasím, nicméně mi zbývají minimálně dva body (z toho druhý značně polemický), kdy mohu souhlasit jen do té míry, pokud vezmeme v úvahu jen jednu "podskupinu" "infikovaných" spoluobčanů...
1) Souhlasím s Vámi v tom, že nějaká cílená "osvětová kampaň shora" (do čehož zahrnuji mimo jiné i Vás, ale i serióznější tisk, naukové relace rádia i TV apod.) by asi nebyla příliš efektivní a že nějaká rozsáhlejší náprava by měla začít tak nějak "zdola". Ovšem nedovedu si dost dobře představit, odkud by ona iniciativa měla začít působit. Přesto byste Vy, výše jmenovaní, neměli "odhazovat flintu do žita", tak jako to nečiní např. lékaři při jiných epidemiích! A tento rozbujelý nešvar nedovedu jinak pojmenovat!
2) Nesouhlasím, že zneužívání tohoto příslovce je zaviněno převážně z důvodu, kdy mluvčí myslí pomaleji, než mluví... Toto prvoplánové vysvětlení má např. paralelu u našich "týnejdžrů", vycpávajících svou "rychlopalbu" termínem "vole", či "vole-vole"...Ne však o mnoho více!
Pokud sledujete v TV zejména diskusní pořady (na př. pana Moravce v neděli apod.), pak zjišťujeme dvě skutečnosti: Moderátoři, hlasatelé a další "profíci" jsou, až na úplné výjimky, proti "prostotě" imunní. Když se však podíváme na jejich "protějšky", zhusta význačné politiky, pak je hrůza, kolik z nich "prosťačí" až "se lesy zelenají"... Domnívám se, že tato "epidemie" má něco úzce obdobného s "hnutím" naší mladé a střední generace, kdy náš jazyk – i tam, kde je jinak plnohodnotný (na rozdíl např. od počítačové terminologie) – se musí, jako důkaz "světovosti", nahrazovat angličtinou, ve spellingu i neanglických zkratek apod.
Klíčové slovo:
prostě
Odpověď:
Jazykovědci bohužel nedisponují podobnými typy prostředků, jaké užívají lékaři při epidemiích – a jazyk se v podobném smyslu ani léčit nedá. Můžeme s nadsázkou říci, že v oblasti jazyka je velmi důležitá prevence – tedy výuka češtiny na školách. Jestliže se žáci ve škole dozví, že používání výplňkových slov je nešvar, a budou poučeni, jak se ho vyvarovat, pravděpodobně se to později na jejich vyjadřování odrazí. Naše jazyková poradna má však jiné poslání, než je přímý boj proti vycpávkovým slovům.
Užívání vycpávkových slov nebývá přímo úměrné stupni dosaženého vzdělání ani rychlosti mluvy. Souvisí spíše s kompetencí mluvčího – proto se může zdát, že moderátoři, hlasatelé apod., tedy osoby, které prošly v tomto směru určitým "výcvikem" a mívají svůj projev zpravidla připravený, jsou vůči vycpávkovým slovům imunní. Domníváme se, že v projevech našich politiků apod. slovo prostě opravdu nemá žádnou funkci – a taková zbytečná opakovaná slova označujeme termínem výplňková/vycpávková slova, jak jsem popsala ve svém předchozím e-mailu. S pronikáním anglicismů do češtiny nemá nadužívání slova prostě nic společného.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je možné říkat a psát název pražské čtvrti Cibulka v Košířích také jako Cibulky? Jedná se o pomnožný tvar, v tom místní nechybují, nicméně často, či dokonce většinově říkají Cibulky. Na druhou stranu místní „tahá za uši,“ když někdo odjinud říká „jedu na Cibulku“ místo na Cibulky nebo na Cibulka. Jedná se o dlouhodobý problém některých pražských čtvrtí, resp. místních názvů. Problém nastal už brzo po založení Prahy jako velkoměsta, viz článek v časopise Naše řeč: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1479.
Klíčové slovo:
Cibulka
Odpověď:
Jak vyplývá z Vašeho dotazu i z článku v Naší řeči, existuje zde nesoulad mezi místním územ a územ „cizinců“, což se u zeměpisných jmen děje velmi často. Pomnožný tvar Cibulka (podle vzoru luka) je dnes velmi neprůhledný; když „člověk odjinud“ např. uvidí na mapě název čtvrti Cibulka, nepochybně ho bude primárně považovat za jméno v jednotném čísle, k čemuž jistě velmi svádí i existence běžného obecného jména „cibulka“. Pro neznalé může být navíc matoucí i jeden z názvů tamních ulic, a to U Cibulky (na rozdíl od jmen Před Cibulkami či V Cibulkách v něm nejde o lokalizaci vzhledem ke čtvrti Cibulka, ale o blízkost k usedlosti Cibulka, jejíž jméno je na rozdíl od názvu čtvrti, jemuž dalo vzniknout, v čísle jednotném).
Celkově však v úzu v souladu s místní tradicí převládají u názvu čtvrti Cibulka plurálové tvary. Tvar Cibulky jakožto standardizované zeměpisné jméno se nám nikde dohledat nepodařilo, a pro oficiální komunikaci bychom ho tudíž spíše nedoporučili. Pro účely každodenní komunikace naopak může jít o šikovný prostředek, jak dnes naznačit i „přespolním“, že se jedná o plurál.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se s Vámi poradila ohledně poměru ve větě, kterou jsem našla v učebnici Český jazyk 8 od Frause. Věta: „Dave měl na sobě jenom tričko a šortky, a tak uhnul z cesty a vyšplhal tři nebo čtyři metry vzhůru ke skalnímu převisu.“ Zajímá mě poměr mezi slovy „tři nebo čtyři“. Příručka této učebnice tvrdí, že se jedná o poměr slučovací. Zásady psaní čárky a poměrů jsou mi jasné. Nechápu však, proč by v tomto případě mělo jít o poměr slučovací. Poměr vylučovací je mezi větami, jejichž obsahy se navzájem vylučují. Mezi větnými členy pak platí stejné pravidlo, je to tak? Dave přeci vyšplhal buď 3, nebo 4 metry, takže se to vzájemně vylučuje, pokud by vyšplhal pouze metry 3. Proč se tedy nejedná o poměr vylučovací?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Vzhledem k Vaší otázce je instruktivní definice jednoho z významů (totiž toho, o který tu jde) spojky „nebo“ ve Slovníku spisovného jazyka českého: „(ve větách netázacích) spojuje [spojka nebo] věty nebo větné členy, z nichž jen jeden platí, jejichž významy se navzájem (v různé míře) vylučují; někdy je vylučovací poměr oslaben na pouhou eventuálnost, popř. má význam prostě slučovací“ (zvýraznění je moje). Z toho je dobře vidět, že spojka nebo má škálu významů, jejíž relativně pevné body lze seřadit takto: platí jen jeden člen > eventuálnost > prosté slučování (např. ve větě „Děti nebo vojsko platí polovic“). Jak to tak bývá, mezi jednotlivými případy (oněmi pevnými body) nejsou jasné hranice. Ve vašem případě (tři nebo čtyři metry) jde však podle našeho názoru vcelku jasně o význam eventuálnosti (vyšplhal tři, eventuálně čtyři metry) – o případ, kdy je vylučovací poměr oslaben na pouhou eventuálnost. Jakkoliv tedy nejde přímo o slučovací poměr, je dost dobře možné, že klíč k učebnici takto daný poměr označil, jelikož nejde o „neoslabený vylučovací poměr“. Záleží hodně na školské terminologii a praxi. Jak jsem se pokusil naznačit, s realitou významů a vztahů vyjádřitelných spojkou „nebo“ je to ve skutečnosti složitější.
Poslední užití:
5.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
5.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Staré Hobzí (obec v okrese Jindřichův Hradec)? Jakou podobu zvolit pro název ulice ve Slavonicích?
Klíčové slovo:
starohobezský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Staré Hobzí má správnou podobu starohobezský. V názvu ulice je třeba použít jedině tuto podobu.
Zvažované varianty:
starohobezský
starohobezký
Poslední užití:
22.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Staré Hobzí
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Staré Hobzí
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Jaký je ženský protějšek slova stevard – stevardka, nebo letuška? Co by se mělo uvádět ve služebních pasech (diplomatické služby ministerstva zahraničí)?
Klíčové slovo:
stevardka
Odpověď:
V daném případě nejde až tak o záležitost prostě slovotvornou. Slovo stevard lze samozřejmě neproblematicky přechýlit a vytvořit od něj slovo stevardka. Toto slovo je uvedeno ve výkladových slovnících a znamená podle nich ‚ženu, která obsluhuje cestující na lodi, v letadle‘. Slovníky však zároveň uvádějí, že pro ‚ženu obsluhující v letadle‘ existuje synonymum letuška, které je v češtině v tomto významu (dosud) mnohem obvyklejší. Zda tedy v kontextu vnitřního předpisu konzulárního odboru ministerstva zahraniční (ve služebních pasech) uvádět stevardka, nebo letuška, závisí na mnoha, často mimojazykových skutečnostech. Z jazykového hlediska tu jde zejm. o to, jestli má slovo stevardka označovat jen ‚ženu obsluhující v letadle‘, nebo i jinde (na lodi, ve vlaku, v autobuse aj.). Pokud jen v letadle, je možné zvolit obě podoby, stevardka i letuška, i když vhodnější je možná dát přednost (pro tento význam) tradiční, zaužívané podobě letuška. Pokud by mělo označovat i ‚ženu obsluhující též jinde – na lodi, v autobuse aj.‘, bylo by nutné zvolit podobu s obecnějším významem – stevardka.
Zvažované varianty:
stevardka
letuška
Poslední užití:
27.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla stevardka a letuška
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně benefitní, nebo benefitový portál a systém?
Klíčové slovo:
benefitní, benefitový
Odpověď:
Výkladové slovníky neuvádějí (překvapivě) ani podobu benefitní, ani podobu benefitový. Oba výrazy jsou však utvořeny v souladu se slovotvornými zásadami češtiny a mají snadno identifikovatelný význam ‚týkající se benefitu/benefitů‘ (jsou tedy synonyma). Podle databáze ČNK syn v8 se přídavné jméno benefitní užívá zhruba 3krát častěji než přídavné jméno benefitový. Pro spojení benefitní/benefitový portál nejsou doklady v korpusu syn v8 průkazné (najdeme tu 5 výskytů spojení benefitní portál, 0 výskytů spojení benefitový portál), v případě spojení benefitní/benefitový systém však doklady v korpusu syn v8 svědčí o tom, že obě podoby se používají víceméně stejně často (najdeme zde 47krát spojení benefitní systém a 49krát spojení benefitový systém). Obecně lze tedy používat obě přídavná jména. Ve spojení s podstatnými jmény portál a systém lze doporučit spíš užití přídavného jména benefitní – benefitní portál, benefitní systém –, ovšem s tím, že nesprávná či vyloučená není, zejm. v případě podstatného jména systém, ani podoba benefitový – benefitový systém.
Zvažované varianty:
benefitní
benefitový
Poslední užití:
16.4.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky benefitní a benefitový, benefitní a benefitový portál a benefitní a benefitový systém
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.