Kategorie:
Souřadné spojení složek několikanásobných větných členů – dvojité spojovací výrazy (čárka mezi složkami)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
jak – tak
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „tak“ v následující větě? „Účastníci jednání se shodli na tom, že se oblasti automotive i nadále daří jak na severní Moravě(,) tak celostátně.“
Jsou-li složky několikanásobného větného členy spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé složky čárka (viz „konkrétní případ“).
Oblast:
Pravopis – ostatní interpunkce
Kategorie:
Souvýskyt interpunkce
Dotaz:
Pořadí různých interpunkčních znamének
Klíčové slovo:
přímá řeč
Zvažované varianty:
,"
",
Konkrétní dotaz:
Když je přímá řeč následována uvozovací větou, píše se čárka před koncovou uvozovkou, nebo za ní?
Když je přímá řeč následována uvozovací větou, interpunkční znaménko se píše před koncovou uvozovku přímé řeči.
Oblast:
Pravopis – ostatní interpunkce
Kategorie:
Tečka
Dotaz:
Tečka za graficky samostatným celkem
Klíčové slovo:
tečka
Konkrétní dotaz:
Je potřeba napsat tečku za výpovědí, která je graficky oddělena od svého okolí?
Pokud je výpověď svou grafickou úpravou dostatečně odlišena od svého okolí (např. stojí na samostatném řádku), tečku na konci nepíšeme. Jde-li však např. o nápis větné povahy, tečka za ním být může.
Oblast:
Pravopis – ostatní interpunkce
Kategorie:
Pomlčka
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Klíčové slovo:
pomlčka
Konkrétní dotaz:
Jak se pravopisně signalizuje vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy?
Chceme-li vyjádřit vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy, spojujeme tyto výrazy pomlčkou psanou natěsno, bez mezer.
Oblast:
Pravopis – psaní interpunkční čárky
Kategorie:
Souřadné spojení složek několikanásobných větných členů – slučovací poměr
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
stejně jako
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „stejně jako“ v následující větě? „S kartou [anonymizováno] můžete navštívit vybraná golfová odpaliště a seznámit se s úplnými základy golfu, stejně jako s pravidly odpalu.“
Jestliže je konstrukce se "stejně jako" užita coby výrazový prostředek slučovacího poměru, píšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Nejnovější odpovědi
Oblast:
Tvarosloví
Kategorie:
Skloňování – vlastní jména
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Klíčové slovo:
Georgia
Konkrétní dotaz:
Jak mám správně skloňovat název amerického státu Georgia?
Podobu Georgia, která je standardizovaná (tzn., že je závazná například pro ministerstva či jiné instituce) vyslovovujeme jako [džordža] a skloňujeme podle vzoru „žena“ (přičemž ve 2., 3. a 6. pádě jsou vedle tvarů podle vzoru „žena“ přípustné také tvary podle vzoru „růže“). Vedle standardizované podoby Georgia se však v úzu objevuje podoba Georgie vyslovovaná jako [džordžije], která se skloňuje ve všech pádech podle vzoru „růže“. Ta je v textech, v nichž není vyžadována právě podoba standardizovaná, rovněž přípustná, měli bychom ovšem dávat pozor na to, aby se v rámci jednoho textu současně neobjevovaly tvary odpovídající podobě Georgia a tvary odpovídající podobě Georgie.
Oblast:
Tvarosloví
Kategorie:
Skloňování – vlastní jména
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Klíčové slovo:
Ochoz u Brna
Konkrétní dotaz:
Jakého rodu je název obce Ochoz u Brna?
Publikace Naše místní jména a jak jich užívat od Aleny Polívkové (která zřejmě vychází z knihy Místní jména na Moravě a ve Slezsku) uvádí u obce Ochoz u Brna pouze rod mužský neživotný. Ověřili jsme však, že (nejen) v současném úzu jsou v případě obce Ochoz u Brna převažující podoby rodu ženského. Rod ženský je navíc v souladu s původem jména: jméno Ochoz pochází z apelativa ochoz, tzn. ‚obejití (resp. úsek majetku stanovený obejitím)‘, které je ve staročeských slovnících zaznamenáno jako slovo rodu ženského. Doporučovali bychom proto jméno obce Ochoz u Brna užívat v rodě ženském. Pro úplnost dodejme, že jako jméno rodu ženského se Ochoz užívá ještě v případě české vsi Ochoz, která je součástí obce Nasavrky, v ostatních případech rod tohoto zeměpisného jména kolísá. O nově zjištěná data jsme obohatili také heslář Internetové jazykové příručky.
Oblast:
Syntax
Kategorie:
Konkurence osobních zájmen zvratných a nezvratných
Dotaz:
Odkazování k jinému členu než podmětu
Klíčové slovo:
s sebou
Konkrétní dotaz:
Ve Fučíkově Reportáži psané na oprátce jsem si přečetl: „Teď hodiny na Kremlu odbíjejí desátou a na Rudém náměstí začíná přehlídka. Otěcko, jdeme s sebou!“ Zarazilo mě spojení „jdeme s sebou“. Co mi o něm můžete říct?
Vazba „jít s sebou“ je zaznamenána již v Kottově Česko-německém slovníku z konce 19. století. V něm jsou zachyceny příklady jako „počkejte, já půjdu s sebou“ (tj. s vámi), „Karel pracoval a Bětuška s sebou“ (tj. s ním), „byli jsme s sebou“ (tj. s vámi/nimi/tebou). Zájmeno sebou může tedy zastupovat různá další zájmena. Spojení „jít s sebou“ se vyskytuje nejčastěji v textech publikovaných ve 20. a 30. letech 20. století nebo u autorů a překladatelů narozených v prvních desetiletích téhož století. Setkáme se s ním tedy například v Haškových Osudech dobrého vojáka Švejka za světové války („Pojďte s sebou na minutu,“ řekl plukovník. A tak šli a vedli velmi příjemný rozhovor…) nebo překladu Tolkienova Hobita („Tak sbohem! Jestli nechcete jít s sebou, uděláte líp, když se s námi rozloučíte bez dalších řečí!“). Podrobně na toto téma pojednal Markus Griger ve stati Jít s sebou a podobná spojení v ČNK a na internetu (Naše řeč, 2007, roč. 90, č. 4, s. 195–202). V současnosti se tato vazba již neužívá, a proto ji lze označit za archaickou.
Oblast:
Pragmatika
Kategorie:
Zdvořilost
Dotaz:
Pozdravy
Klíčové slovo:
ahoj
Konkrétní dotaz:
Jedna zahraniční youtuberka používá pozdrav „ahoj všichni“, pod jejími videi se však objevují komentáře, že je to špatně, jelikož se nemá používat 1. pád. Prý by měla říkat „ahoj všem“. Jak je to správně?
Spojení „ahoj všichni“ je zcela v pořádku. Tvar všichni je totiž homonymní, užívá se nejen v 1., ale také v 5. pádě. Nadto je pozdrav v této formě (respektive v obou interpunkčně náležitých zápisech, tj. „ahoj všichni“ i „ahoj, všichni“) frekventovanější, ve verzi syn_v11 Českého národního korpusu má celkem 166 výskytů, kdežto jeho konkurent „ahoj všem“ pouze 38. I tato forma pozdravu je však přijatelná, neboť má oporu v eliptickém „(říkám) ahoj všem“. Navíc se pravděpodobně šíří vlivem analogie s dalším poměrně běžným pozdravem, jímž je „dobrý den všem“ (76 korpusových dokladů).
Oblast:
Syntax
Kategorie:
Shoda přísudku s podmětem
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Klíčové slovo:
nájemníci
Konkrétní dotaz:
Píše se ve spojení „aby nájemníci nedělal_“ tvrdé y, nebo měkké i?
Podmětem dané vedlejší věty je jméno rodu mužského životného „nájemníci“, proto je náležitý tvar s měkkým i: „aby nájemníci nedělali“.
Procházet klíčová slova