Konkrétní dotaz:
Když je přímá řeč následována uvozovací větou, píše se čárka před koncovou uvozovkou, nebo za ní?
Když je přímá řeč následována uvozovací větou, interpunkční znaménko se píše před koncovou uvozovku přímé řeči.
Oblast:
Pravopis – ostatní interpunkce
Kategorie:
Tečka
Dotaz:
Tečka za graficky samostatným celkem
Klíčové slovo:
tečka
Konkrétní dotaz:
Je potřeba napsat tečku za výpovědí, která je graficky oddělena od svého okolí?
Pokud je výpověď svou grafickou úpravou dostatečně odlišena od svého okolí (např. stojí na samostatném řádku), tečku na konci nepíšeme. Jde-li však např. o nápis větné povahy, tečka za ním být může.
Oblast:
Pravopis – ostatní interpunkce
Kategorie:
Pomlčka
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Klíčové slovo:
pomlčka
Konkrétní dotaz:
Jak se pravopisně signalizuje vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy?
Chceme-li vyjádřit vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy, spojujeme tyto výrazy pomlčkou psanou natěsno, bez mezer.
Oblast:
Pragmatika
Kategorie:
Zdvořilost
Dotaz:
Oslovování
Klíčové slovo:
1. pád; 5. pád
Zvažované varianty:
pane Novák
pane Nováku
Konkrétní dotaz:
Je možné při oslovování ponechat příjmení v mužském rodě ve tvaru 1. pádu, tedy např. pane Novák, pane Houska?
V psané i mluvené komunikaci doporučujeme užívat tvary 5. pádu, tedy např. pane Nováku, pane Housko. Ponechání příjmení ve tvaru 1. pádu může být vnímáno jako nezdvořilé.
Oblast:
Pravopis – ostatní interpunkce
Kategorie:
Tečka
Dotaz:
Tečka za nadpisem
Klíčové slovo:
nadpis
Konkrétní dotaz:
Píše se za nadpisem tečka?
Ne, nadpisy se tečkou neuzavírají.
Nejnovější odpovědi
Oblast:
Slovotvorba
Kategorie:
Která ze slovotvorných konkurent (X vs. Y vs. Z atd.) je (významově, formálně, stylisticky, kontextově aj.) správná?
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Klíčové slovo:
bezdýmný, bezdýmý
Zvažované varianty:
bezdýmný
bezdýmý
Konkrétní dotaz:
Je správně bezdýmné nikotinové výrobky, nebo bezdýmé nikotinové výrobky?
Správná je jak podoba bezdýmný, tak bezdýmý. V kontextu spojení nikotinové výrobky (tabák, produkt, výrobek, cigareta, kouření, technologie, zařízení atp.) však doporučujeme použít přídavné jméno bezdýmný, uvádí ho Slovník spisovného jazyka českého a ve spojení s podstatnými jmény vztahujícími se ke kouření je (podle databáze Českého národního korpusu syn v9) výrazně frekventovanější než podoba bezdýmý.
Oblast:
Ostatní
Kategorie:
Příručky
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Konkrétní dotaz:
Kde v Internetové jazykové příručce najdou poučení o 5. pádu příjmení?
Informace o skloňování osobních jmen (a tedy i o tvarech 5. pádu osobních mužských jmen) naleznete ve výkladové části Internetové jazykové příručky (https://prirucka.ujc.cas.cz/) ve stejnojmenném oddílu.
Oblast:
Ostatní
Kategorie:
Příručky
Dotaz:
Proč daná příručka neobsahuje určitou informaci?
Klíčové slovo:
důvěryhodnost jazykového zdroje
Konkrétní dotaz:
Našla jsem na skloňuj.cz jen jedno možné řešení jazykového problému, a vy říkáte, že mohou být dvě.
Ústav pro jazyk český není autorem internetové stránky sklonuj.cz a nezodpovídá za informace, které jsou na ní uvedeny. Chcete-li mít záruku, že jde o důvěryhodný jazykový zdroj, doporučujeme vám užívat jazykové zdroje, které naleznete na webových stránkách ujc.cas.cz (například Internetovou jazykovou příručku dostupnou též na adrese prirucka.cas.cz), stejně tak se lze spolehnout na zdroje, jejichž autory jsou pracovníci Ústavu pro jazyk český.
Oblast:
Morfematika
Kategorie:
Která část daného slova je morfém X? Který morfém (X) je uvedená část daného slova?
Dotaz:
Kořen
Klíčové slovo:
otvor
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem slova otvor?
Z historického (diachronního) hlediska je kořenem slova otvor nepochybně -vor-. Segment ot- je původní varianta předpony od-, která se běžně vyskytovala ve staré češtině, ale dodnes se dochovala jen v izolovaných slovech, zatímco kořen -vor- pochází z praslovanské opětovací podoby slovesa *voriti (od *verti), která je dobře patrná např. ve slovenském otvoriť (či polském otworzyć). Z hlediska současné češtiny je však (zejména pro žáky a studenty) tato historická stavba slova značně neprůhledná, historickým vývojem zastřená, a není proto vyloučené – z pohledu současného jazyka – jako kořen chápat celé otvor-.
Oblast:
Slovotvorba
Kategorie:
Obecný dotaz
Dotaz:
Nemateriálový, nepraktický dotaz
Klíčové slovo:
hnědovlasý, rovnostranný
Konkrétní dotaz:
Jakým slovotvorným postupem vznikla slova hnědovlasý a rovnostranný? Metodická příručka uvádí, že slovo hnědovlasý vzniklo odvozováním a slovo rovnostranný skládáním, což se nám nezdá. Není v metodické příručce chyba?
Slova hnědovlasý a rovnostranný vznikla skládáním. Pokud by mělo jít o odvozování, museli bychom předpokládat podoby *hnědovlas (> hnědovlasý) a rovnostran (> rovnostranný), obdobně jako v případě zeměpis > zeměpisný. Jelikož podoba *hnědovlas neexistuje a podoba rovnostran je přinejlepším velmi řídký, asi profesní výraz, takže nelze předpokládat, že by byl pro slovo rovnostranný motivujícím výrazem, je třeba u slov hnědovlasý a rovnostranný předpokládat motivaci spojeními hnědý vlas nebo hnědé vlasy a rovná strana či rovné strany a obě slova pak chápat jako vzniklá tzv. afixální kompozicí neboli příponovým skládáním. (Metodická příručka se tak podle všeho skutečně mýlí.)
Procházet klíčová slova