Kategorie:
Souřadné spojení složek několikanásobných větných členů – dvojité spojovací výrazy (čárka mezi složkami)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
jak – tak
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „tak“ v následující větě? „Účastníci jednání se shodli na tom, že se oblasti automotive i nadále daří jak na severní Moravě(,) tak celostátně.“
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé složky čárka (viz „konkrétní případ“).
Oblast:
Pravopis – ostatní interpunkce
Kategorie:
Souvýskyt interpunkce
Dotaz:
Pořadí různých interpunkčních znamének
Klíčové slovo:
přímá řeč
Zvažované varianty:
,"
",
Konkrétní dotaz:
Když je přímá řeč následována uvozovací větou, píše se čárka před koncovou uvozovkou, nebo za ní?
Když je přímá řeč následována uvozovací větou, interpunkční znaménko se píše před koncovou uvozovku přímé řeči.
Oblast:
Pravopis – ostatní interpunkce
Kategorie:
Tečka
Dotaz:
Tečka za graficky samostatným celkem
Klíčové slovo:
tečka
Konkrétní dotaz:
Je potřeba napsat tečku za výpovědí, která je graficky oddělena od svého okolí?
Pokud je výpověď svou grafickou úpravou dostatečně odlišena od svého okolí (např. stojí na samostatném řádku), tečku na konci nepíšeme. Jde-li však např. o nápis větné povahy, tečka za ním být může.
Oblast:
Pravopis – ostatní interpunkce
Kategorie:
Pomlčka
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Klíčové slovo:
pomlčka
Konkrétní dotaz:
Jak se pravopisně signalizuje vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy?
Chceme-li vyjádřit vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy, spojujeme tyto výrazy pomlčkou psanou natěsno, bez mezer.
Oblast:
Pravopis – psaní interpunkční čárky
Kategorie:
Souřadné spojení složek několikanásobných větných členů – slučovací poměr
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
stejně jako
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „stejně jako“ v následující větě? „S kartou [anonymizováno] můžete navštívit vybraná golfová odpaliště a seznámit se s úplnými základy golfu, stejně jako s pravidly odpalu.“
Jestliže je konstrukce se „stejně jako“ užita coby výrazový prostředek slučovacího poměru, píšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Nejnovější odpovědi
Oblast:
Fonetika
Kategorie:
Ortoepie
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Klíčové slovo:
choil
Konkrétní dotaz:
Jsem nožíř a potřebuji poradit správnou výslovnost výrazu choil, což je část nože.
Výraz choil je v češtině evidentně poměrně nový a natolik speciální, že jej nezachycují žádné lingvistické zdroje. Mediální archiv, kde obvykle aktuální noremní výslovnost bez problémů ověřujeme, bohužel v současnosti (rok 2025) neobsahuje žádný doklad reálného užití v mluveném projevu. Dokonce i rozsáhlý korpus psaných textů (ČNK syn v13) nabízí pouze jediný výskyt slova choil, a to z časopisu Zbraně & náboje z roku 2018, kde se objevuje tento popis nože: „Tvar čepele složený ze dvou rádiů je skoro osově symetrický. Symetričnost narušuje pouze choil u čepele a drážky na hřbetu pro opření palce“.
V tomto případě tedy nezbývá než zjistit výslovnost v jazyce, odkud bylo slovo přejato, tj. v angličtině, a následně ji adaptovat do češtiny. Oxford English Dictionary u hesla choil uvádí fonetický přepis [tʃɔɪl]. V češtině bychom proto doporučovali užít podobu [čojl].
Na základě rešerše anglických slovníkových zdrojů i webových stránek zaměřených na nožířství lze odborný termín choil definovat např. jako ‚nezaostřená část čepele nože u její základny (poblíž rukojeti)‘; v anglofonním prostředí je doložen od konce 19. století, avšak jeho přesný původ není jasný. V češtině se užívá jako slovo rodu mužského neživotného a skloňuje se podle vzoru „hrad“ (např.: „v případě, že zatlačím palcem na hřbet nože, působí tlak na spodek choilu, nikoliv na ostří, jak bychom asi očekávali a chtěli“; „čepel je opatřena finger choilem, což usnadňuje manipulaci“.
Oblast:
Fonetika
Kategorie:
Ortoepie
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Klíčové slovo:
junta
Konkrétní dotaz:
Překvapilo mě, že v audioverzi jednoho zpravodajského článku se hovořilo o vojenské juntě s [j], nikoliv s [ch]. Při poslechu jsem nejdřív vůbec nepochopila, o co jde (na začátku se totiž mluvilo jen o juntě nebo o myanmarské juntě, až později se objevilo známé spojení vojenská junta). Může někdo v médiích rozhodnout, že se určité vžité slovo začne vyslovovat jinak? Nebo je to jen chyba zaviněná tím, že zprávu načetl robot?
Ve všech výkladových slovnících i v příručce Výslovnost spisovné češtiny se u hesla junta doporučuje výhradně zvuková podoba [chunta]. Tomu odpovídá i aktuální výslovnostní úzus: v mediálním archivu jsme ověřili, že jak profesionální mluvčí, tak jejich hosti užívají v rozhlasovém i televizním vysílání pouze tuto variantu, nikoli [junta]. Ve zmiňovaném textu jde tedy jednoznačně o chybu zaviněnou nedokonalým automatickým převodem psaného textu na řeč. V žádném případě bychom nedoporučovali tuto výslovnost odpovídající grafice kdekoli uměle zavádět a pravděpodobně to nebylo ani záměrem daného média, pouze nebyla provedena kontrola roboticky vzniklé nahrávky. Jak vyplývá z vašeho dotazu, i takováto zdánlivě malá odchylka od náležité výslovnosti, kdy došlo k záměně pouze jedné hlásky (ovšem té velmi důležité, iniciální), může navzdory kontextu způsobit nejasnosti. Při automatickém zpracování audioverzí článků by tedy měla být věnována patřičná pozornost zejména přejatým výrazům, v nichž často není vztah mezi grafikou a zvukem triviální a popsatelný obecnými pravidly.
Na okraj dotazu ještě poznamenejme, že výraz junta pochází ze španělštiny a Akademický slovník současné češtiny jej definuje jako ‚nedemokratickou vládu nastolenou po vojenském převratu, tvořenou zpravidla skupinou vojenských představitelů‘. Z hlediska pravopisného převažuje zápis junta, počeštěná varianta chunta, odpovídající výslovnosti, kterou uváděly starší slovníky, se užívá minimálně.
Oblast:
Stylistika
Kategorie:
Stylizace a hodnocení formulace
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Vytvářím text pro reklamu a mám v něm formulaci: „Chuť skvělých televizních zážitků se nemění, stejně jako chuť daného piva.“ Je tato formulace v pořádku?
Ano, daná formulace je v pořádku, neshledáváme na ní nic závadného.
Oblast:
Stylistika
Kategorie:
Stylizace a hodnocení formulace
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Potřebuji vytvořit popisek s informací, kolik výrobků na trhu obsahuje cukr. Kterou z následujících tří variant mám použít? 84 % trhu tvoří cukerné varianty. / 84 % trhu tvoří cukernaté varianty. / 84 % trhu tvoří varianty s obsahem cukru.
Podle Akademického slovníku současné češtiny jsou přídavná jména cukerný a cukernatý synonyma s významem ‚obsahující cukr‘, vyjadřují tedy totéž co spojení „s obsahem cukru“. Všechny tři uvedené varianty jsou tedy v pořádku, vyberte si tedy tu, kterou (s ohledem na zamýšlené adresáty textu) považujete za nejvhodnější.
Oblast:
Pragmatika
Kategorie:
Genderová korektnost
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Klíčové slovo:
skladnice
Konkrétní dotaz:
Může žák napsat do slohové práce, že „maminka pracuje jako skladník“? Nebo by měl napsat „maminka pracuje jako skladnice“?
Obecně se doporučuje názvy profesí, funkcí apod. přechylovat, vykonává-li je žena. Běžně píšeme a mluvíme např. o lékařce, ředitelce či inženýrce a v souladu s tím bychom upřednostnili přechýlenou podobu i ve zmíněné formulaci (tj. „maminka pracuje jako skladnice“). Užití názvu profese v mužském rodě je sice možné, lze jej interpretovat jako tzv. generické maskulinum, ale méně vhodné – míra přijatelnosti daného řešení se navíc může u různých uživatelů češtiny lišit.
Procházet klíčová slova