Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/1218, položky: 1-10/12175
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13530
Užití:
4 4 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Lze v dopise nebo v e-mailu používat pozdrav, nebo je vhodnější adresáta či adresáty oslovit?
Klíčové slovo: dobrý den
Odpověď: Pro oficiální dopisovou korespondenci se nadále doporučuje užívat tradiční oslovení obsahující přívlastek „vážený“: „Vážený pane Nováku“, „Vážený pane předsedo“, „Vážený pane magistře“ apod. Tato forma oslovení se užívá taktéž v e-mailové komunikaci, ovšem jak vyplývá z nedávno proběhlého výzkumu z oblasti současné korespondence (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023), v praxi se běžně objevuje i kombinace pozdravu s oslovením, např. „Dobrý den, pane Nováku“. Zmíněné šetření ukázalo, že je uvedený začátek korespondence, podobně jako formulace typu „Vážený pane Nováku“, v současnosti většinově vnímán jako zdvořilý a vhodný pro oficiální e-mailovou korespondenci. Výzkum však také zachytil jisté preference ve volbě počáteční formulace. Jako nejdůležitější faktor při jejím výběru se projevila míra oficiálnosti – čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“ (např. v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce). Objevuje se i samotný pozdrav bez oslovení, zejména při komunikaci s neznámým adresátem či v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy). Při rozhodování, kterou počáteční formulaci užijeme, je tedy třeba rozlišovat mezi dopisovou a e-mailovou komunikací a vzít v úvahu též náš vztah k adresátovi.
Poslední užití: 16.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Oslovení a závěrečný pozdrav

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13529
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Mohu e-mail začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo: dobrý den
Odpověď: V současné e-mailové komunikaci se vedle tradičního oslovení (Vážený pane Nováku) běžně užívá i kombinace pozdravu a oslovení (Dobrý den, pane Nováku). Obě tyto kontaktové formule jsou většinově vnímány jako zdvořilé a vhodné pro oficiální komunikaci. Zároveň však platí, že čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“.
Poslední užití: 13.9.2017
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13528
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Když posílám pracovní e-mail, začínám ho zdvořilým oslovením, např. „Vážený pane řediteli“. Někdy si ale s dotyčným pošleme několik e-mailů během krátké chvíle, a tak se mi zdá zbytečné pořád toto oslovení opakovat. V dalších e-mailech tedy místo něj píšu pozdrav „dobrý den“. Co si o tomto řešení myslíte?
Klíčové slovo: dobrý den
Odpověď: Charakter e-mailové komunikace se může někdy přiblížit komunikaci chatové – typicky když si pisatelé e-mailů vymění několik zpráv během krátké doby. Výzkum H. Mžourkové a K. Dvořákové zaměřený na kontaktové formule v e-mailech (viz https://asjournals.lib.cas.cz/slovoaslovesnost/article/uuid:4ce72c32-448d-4470-abe3-dfb337f1473c) ukázal, že v takových případech se oslovení nebo pozdrav běžně vypouští. Nehodnotili bychom tedy jako nezdvořilé, pokud byste oslovení či pozdrav v bezprostředně navazujících zprávách zcela vynechala. Náhrada pozdravu za oslovení se zdá s ohledem na výsledky zmíněného výzkumu zbytečná. Vhodnost vynechání kontaktové formule je však třeba vždy posoudit s ohledem na komunikační situaci.
Poslední užití: 12.5.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13524
Užití:
2 2 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Mohu pracovní e-mail nebo dopis začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, paní Nováková“?
Klíčové slovo: dobrý den
Odpověď: Při výběru kontaktové formule je třeba rozlišovat mezi dopisy a e-maily. V dopisech se doporučuje užívat tradiční oslovení typu „Vážená paní Nováková“. V e-mailové komunikaci se však vedle této formulace běžně užívá i kombinace pozdravu a oslovení (Dobrý den, paní Nováková), která je v současnosti taktéž většinově vnímána jako vhodná a zdvořilá. V běžné každodenní komunikaci mezi kolegy se pak setkáváme i se samotným pozdravem (Dobrý den).
Poslední užití: 17.10.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13523
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Stačí začít e-mail pozdravem „Dobrý den“, nebo mám použít i oslovení, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo: dobrý den
Odpověď: V současné e-mailové komunikaci se užívá jak pozdrav (Dobrý den), tak kombinace pozdravu s oslovením (Dobrý den, pane Nováku). Samotný pozdrav nachází své uplatnění především při komunikaci s neznámým adresátem, případně též v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy). Naproti tomu spojení pozdravu a oslovení je v současnosti většinově hodnoceno jako zdvořilé i v oficiální komunikaci, podobně jako tradiční způsob oslovení „Vážený pane Nováku“. Obecně však platí, že čím je komunikace oficiálnější, tím spíše pisatel upřednostní variantu s přívlastkem „vážený“.
Poslední užití: 5.4.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13522
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Zajímal by mě váš názor na pozdrav v korespondenci. Když odpovídám na úřední dopis nebo někomu posílám e-mail (například panu Novákovi), mohu je začít slovy „Dobrý den, pane Nováku“, nebo musím použít oslovení „Vážený pane Nováku“?
Klíčové slovo: dobrý den
Odpověď: Pro oficiální dopisovou korespondenci se nadále doporučuje užívat tradiční oslovení obsahující přívlastek „vážený“: „Vážený pane Nováku“, „Vážený pane předsedo“, „Vážený pane magistře“ apod. Tato forma oslovení se užívá taktéž v e-mailové komunikaci, ovšem jak vyplývá z nedávno proběhlého výzkumu z oblasti současné korespondence (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023), v praxi se běžně objevuje i kombinace pozdravu „dobrý den“ s oslovením. Zmíněné šetření ukázalo, že je uvedený začátek korespondence, podobně jako formulace typu „Vážený pane Nováku“, v současnosti většinově vnímán jako zdvořilý a vhodný pro oficiální e-mailovou korespondenci. Výzkum však také zachytil jisté preference ve volbě počáteční formulace. Jako nejdůležitější faktor při jejím výběru se projevila míra oficiálnosti – čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“. Proto se např. v běžné pracovní komunikaci mezi kolegy setkáme často s pozdravem, kdežto v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce pravděpodobně bude častěji volena tradiční forma oslovení. Při rozhodování, kterou počáteční formulaci užijeme, je tedy třeba rozlišovat mezi dopisovou a e-mailovou komunikací a vzít v úvahu též náš vztah k adresátovi.
Poslední užití: 14.3.2024
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13520
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Vím, že se může psát rozváděč i rozvaděč, ale dohadujeme se, zda to platí i pro slovo napáječ. Psala bych jen dlouze, ale kolega prosazuje podobu napaječ.
Klíčové slovo: napáječ
Odpověď: IJP, PČP a SSJČ uvádějí pouze variantu napáječ. Podoba napaječ se v praxi sice objevuje, ale zatím se neprosadila. Doklady z korpusu syn v12 ukazují jednoznačnou převahu doporučované podoby napáječ (poměr je 2 435 : 300).
Zvažované varianty:
napáječ napaječ
Poslední užití: 14.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13519
Užití:
1 1 0
Dotaz: S, nebo z?
Konkrétní dotaz: V textu z historie užíváme označení divi_ní generál. Máme psát divisní, nebo divizní?
Klíčové slovo: divizní
Odpověď: Přestože se nepochybně v době, o níž píšete, psalo divisní generál, doporučujeme v současném textu volit dnes užívanou podobu divizní. Slova divizní, divize patří k zdomácnělým výrazům, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], zápis divizní je základní, stylově neutrální, je ho možno použít ve všech spisovných textech. Podoba divisní je vnímána jako příznaková, zastaralá.
Zvažované varianty:
divizní divisní
Poslední užití: 24.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13518
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Píše se encefalitida, nebo encephalitida?
Klíčové slovo: encefalitida
Odpověď: V češtine užíváme podobu encefalitida (popř. encefalitis), zachycují ji nejenom nejnovější zdroje, jako je např. ASSČ a IJP, ale je uvedena už i v NASCS, SSČ a SSJČ.
Zvažované varianty:
encefalitida encephalitida
Poslední užití: 15.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13517
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: Pro potřeby naší firmy vytváříme slovník genderově neutrálních pojmenování osob. Například slovo pracovník nahrazujeme slovem pracující, u některých pojmenování však nevíme, jak genderově neutrální podobu utvořit. Jak bychom měli nazývat třeba zaměstnance?
Klíčové slovo: genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď: Pro některá pojmenování osob lze použít zpodstatnělá přídavná jména jako pracující či vedoucí. Nutno ovšem dodat, že jako tzv. genderově neutrální mohou fungovat jen v některých tvarech (srov. 1. p., č. j., r. muž. i žen.: vedoucí, ale 2. p., č. j., r. muž.: vedoucího vs. 2. p., č. j., r. žen.: vedoucí). V případě slova zaměstnanec přichází v úvahu opis, např. zaměstnaná osoba.
Poslední užití: 18.4.2024
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.