Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšu v jednom receptu salát panzanella počesku. Napsala bych počesku dohromady, myslím tím jídlo, které pochází z jiné země, na český způsob.
Klíčové slovo:
po česku
Odpověď:
Přestože se se zápisem dohromady občas v tisku setkáváme (patrně vlivem dvojí možnosti psaní ustálených spojení jako poslepu i po slepu, podomácku i po domácku), náležitý zápis je zvlášť: panzanella po česku. V ustrnulých spojeních tohoto typu se píše předložka po zvlášť a zeměpisná jména v nich užitá se píšou s malým počátečním písmenem: zmizet po anglicku, palačinky po francouzsku. V receptech se poměrně často objevují i spojení s obecným jménem, i ta píšeme zvlášť, např. kapr po mlynářsku, pstruh po námořnicku.
Zvažované varianty:
po česku
počesku
Poslední užití:
18.1.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 5 – Psaní spřežek typu naměkko – na měkko, domodra – do modra, po anglicku
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 5 – Psaní spřežek typu naměkko – na měkko, domodra – do modra, po anglicku
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se poradila o pravopisu slova v duchu. Dříve se to jistě psalo zvlášť, ale já už to tak necítím. Smí se to psát dohromady (vduchu)?
Klíčové slovo:
v duchu
Odpověď:
Spřežku vduchu nezachycuje žádný výkladový slovník češtiny ani Internetová jazyková příručka, která mnohé nově pronikající spřežky uvádí (odteď, odnepaměti, napřeskáčku). Přestože říkáte, že byste psaní dohromady uvítala, uživatelská praxe tomu v tomto případě neodpovídá. Doklady z korpusu SYN v14 svědčí o tom, že psaní dohromady je velmi řídké – v korpusu je pouhých 60 dokladů (některé z jednoho textu), zatímco zápis zvlášť (v duchu) je doložen 128 886krát.
Zvažované varianty:
v duchu
vduchu
Poslední užití:
10.2.2026
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Řešíme lyžování handicapovaných sportovců. Má se psát para lyžování zvlášť, nebo paralyžování dohromady?
Klíčové slovo:
paralyžování
Odpověď:
Komponent para-, který v tomto případě odkazuje k výrazům paraplegie, paraplegický, paraplegik, se chová stejně jako části bio-, eko-, maxi- apod. Tyto komponenty píšeme obvykle dohromady s příslušným základovým slovem. Vedle vžitého označení paralympiáda/paraolympiáda píšeme dohromady např. slova paralympionik/paraolympionik, parasport, paragolf. Doporučujeme psát paralyžování jako jedno slovo.
Stejnou podobu zápisu užívá na svých stránkách i Svaz lyžařů i Centrum handicapovaných lyžařů.
Zvažované varianty:
para lyžování
paralyžování
Poslední užití:
2.6.2026
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Autor užívá výraz sub-zdroj. Nechce ho nahradit jiným výrazem. Doporučila bych mu psát slovo dohromady: subzdroj. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
subzdroj
Odpověď:
Máte pravdu, slovo subzdroj doporučujeme psát v českých textech dohromady. Komponent sub- (tzv. prefixoid) tvoří první část mnohých složených slov, např. subtropický, subalpínský, subkontinentální. Není proto důvod, aby se dohromady nepsalo i slovo subzdroj, přestože nejde o běžně užívaný výraz. V korpusu SYN v14 není žádný doklad užití (žádné z eventuálních podob: subzdroj, sub zdroj, sub-.zdroj). Na internetu se doklady najdou, ale jsou jen ojedinělé.
Poslední užití:
22.5.2026
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak skloňovat anglické mužské jméno Byrne? Odsouvá se koncové -e?
Klíčové slovo:
Byrne
Odpověď:
Skloňování jména vychází ze zakončení ve výslovnosti. Pokud se jméno vyslovuje [bérn], bez koncového -e, doporučujeme jej skloňovat podle vzoru „pán“. Koncové němé -e při skloňování může být odsouváno a koncovka připojována rovnou k písmenu předcházejícímu. Pokud však chceme naznačit základní podobu jména v 1. p. a tím i jeho výslovnost, němé -e- nevypouštíme: 2. a 4. p. Byrna i Byrnea, 3. a 6. p. Byrnovi i Byrneovi.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování osobních jmen → Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější psát metaversum, nebo metaverzum?
Klíčové slovo:
metaverzum
Odpověď:
Příručky toto slovo zatím nezachycují. V českých textech doporučujeme pro anglický výraz metaverse volit přepis metaverzum. Tato pravopisná podoba odpovídá výslovnosti, se slovem zacházíme stejným způsobem jako se zdomácnělým výrazem univerzum. Doklady z korpusu SYN v14 ukazují, že se podoba se z užívá dvakrát častěji než podoba se s. Poměr metaverzum : metaversum je 671 : 307.
Zvažované varianty:
metaverzum
metaversum
Poslední užití:
5.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
univerzum; Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Mám ve větě slovo respektivě vypsat, nebo mám raději užít jeho zkratku?
Klíčové slovo:
respektive
Odpověď:
Nejprve považujeme za důležité upozornit, že náležitý zápis výrazu s významem ‚přesněji řečeno, vlastně; popřípadě, eventuálně‘ není respektivě, ale respektive. Jde o poměrně častou chybu, objevuje se hlavně v neformálních projevech. Máte zcela svobodnou volbu, zda slovo respektive vypíšete celé, nebo užijete jeho zkratku (obvykle resp.).
Poslední užití:
24.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
V některých sportech (např. ve volejbale, v badmintonu) se běžně používá synonymní označení pro síť výraz sako. Zajímal by mě původ tohoto slova.
Odpověď:
Naprostá většina uživatelů češtiny si výraz sako spojí s druhem oblečení, u nějž Slovník spisovné češtiny (2. vydání, 1994) i Nový akademický slovník cizích slov (2005) podávají shodnou definici: ,krátký kabát jako součást obleku‘. Tento výraz podle Rejzkova Českého etymologického slovníku (2015) pochází z italského výrazu sacco ,pytel‘ a ten má původ v latinském saccus téhož významu. Podle autora byl „název přenesen podle rovného střihu“. Význam, který je předmětem dotazu, výkladové slovníky nezaznamenávají. Lze ho nalézt ve Slovníku nespisovné češtiny od J. Huga a kol. (4. rozšířené vydání, 2020) u hesla sako, s popisem „sport. síť oddělující obě poloviny hřiště (ve volejbalu, tenise apod.), srov. nec“ a s příkladem „Po podání jde vždycky hned na sako“. Stejný význam má nec, s dovětkem, že se obvykle užívá „v tenise či stolním tenise, zejména když se míč dotkne sítě při servisu“; je zde uvedena i německá podoba Netz, kdežto u výrazu sako jakákoli zmínka o možném původu chybí. Tento výraz s významem ,volejbalová síť‘ obsahuje i Výběrový slovník českých slangismů od J. Hubáčka (2003); dále ho zaznamenává M. Terčová v příspěvku Sportovní slang (volejbal a sportovní střelba) uveřejněném v Západočeské vlastivědě (1992) a připojuje ještě další, méně časté slangismy pro označení volejbalové sítě: čeřen, katr a tábor. O výrazu sako se zmiňuje ve své bakalářské práci Sportovní slang se zaměřením na míčové sporty (Univerzita Palackého v Olomouci, 2023) i R. Šmídová. Vedle již uvedeného významu připojuje ještě jeden, který se užívá ve fotbale: ,síť pověšená na bránu‘. Jako jediná se pokusila nastínit etymologii. Domnívá se, že ji lze hledat u všeslovanského výrazu sak ,síť na ryby‘. Tento výklad lze, podle našeho názoru, přijmout. Podle J. Rejzka praslovanská podoba sakЪ „se obvykle považuje za výpůjčku z nějaké román. předlohy (it. sacco) ,pytel‘, která se vyvinula z lat. saccus“. Výraz sako pojmenovávající část oblečení i sako označující v některých sportech síť mají tedy shodný výchozí latinský původ. Významově se od sebe však natolik vzdálily, že je dnes považujeme za homonyma, z nichž první je součástí spisovné slovní zásoby a druhé nespisovné.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině. Kučera – Zeman. 1998.
Dotaz:
Zájmeno vymezovací
Konkrétní dotaz:
Nemělo by se ve větách jako „Policisté by vlastně vyšetřovali sami sebe“ psát správně „samy sebe“? Jde přece o čtvrtý pád množného čísla zájmena „sám“.
Klíčové slovo:
sám; sami sebe; sebe samy; samy sebe
Odpověď:
Ve větách výše zmíněného typu se doplněk vyjádřený zájmenem „sám“ ve spojení s předmětem ve tvaru „sebe“ může formálně shodovat jak s podmětem – „Policisté by vlastně vyšetřovali sami sebe“, tak s předmětem – „Policisté by vlastně vyšetřovali samy sebe“. Podle článku K. Dvořákové Zkoumání sama sebe a sebe sama (Naše řeč, 108(2), s. 79–92, dostupné online: https://asjournals.lib.cas.cz/naserec/article/uuid:4e8861d9-1e87-4baa-a169-e948142d0286/pdf?oblast=V%C4%9Bdy%20o%20jazyce) však po tvaru slovesa ve 3. os. mn. č. r. muž. živ. v praxi výrazně převažuje spojení „sami sebe“ (tato varianta je doložena 1061×, varianta „samy sebe“ pouze 3x). Toto řešení navíc podporují i obecné slovosledné tendence, neboť doplněk „sám“ řízený podmětem se běžně vyskytuje těsně za slovesem (přesvědčil sám sebe, přesvědčila sama sebe), kdežto doplněk řízený předmětem až za zájmenem „sebe“ (přesvědčil sebe sama / sebe samého, přesvědčila sebe samu). Nicméně data ze zmíněného článku dále ukazují, že spojení „sebe samy“ po tvaru slovesa ve 3. os. mn. č. r. muž. živ. není v korpusu SYN v12 zastoupeno vůbec. Z toho všeho tedy vyplývá, že v současnosti se jako nejvhodnější řešení jeví varianta „Policisté by vlastně vyšetřovali sami sebe“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2025, roč. 108, č. 2
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova zálety? Předpokládám, že nějak souvisí s létáním, že si záletník takříkajíc zaletí od své partnerky za jinou.
Klíčové slovo:
zálety
Odpověď:
Výklad, jenž spojuje podstatné jméno zálety, tedy ‚milostná dobrodružství, milostné pletky‘ (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost), a od něj odvozená slova s létáním, je pěkným příkladem tzv. lidové etymologie. Naproti tomu odborný výklad nacházíme v Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka, kde se píše, že slovo zálety a jeho odvozeniny vycházejí ze staročeského přídavného jména letný, jež znamenalo ‚důvěrný, přátelský, milostný‘, a souvisejí též se staroslověnským spojením jestь lětь, tedy ‚je dovoleno, volno‘. V praslovanštině se pak předpokládá existence slova lětь s významem ‚dovolený, přátelsky nakloněný‘. Do geneze slova zálety se tak promítl jednak blízký, důvěrný vztah mezi lidmi, jednak určitá možnost či volnost navazovat vztahy. Za povšimnutí stojí též záznam slova zálety v Jungmannově Slovníku česko-německém (v 5. díle z roku 1839). Autor danému pojmu připisuje význam ‚námluvy, frejování, umílení (sic!) se před manželstvím‘, pojem zálety v dnes rozšířeném významu se tedy užíval již v 19. století. Zajímavé je v tomto kontextu též zmíněné frejování, respektive již staročeské sloveso frejovati, frejěvati, jež dle Elektronického slovníku staré češtiny nese významy 1. ‚sukničkařit, oddávat se záletům‘, 2. ‚nevázaně se bavit‘, 3. ‚dvořit se někomu, ucházet se o něčí lásku‘. Od něj je pak odvozeno pojmenování osoby frejieř, frajieř (viz Slovník staročeský), jež dle slovníku Jiřího Rejzka dalo základ dnešnímu frajerovi.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.