Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/1350, položky: 1-10/13500
Stav:
#14922
Užití:
0 0 0
Dotaz: Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz: Jak označit prostor mezi obrubníkem chodníku a vozovkou? Typicky se zde nacházejí parkovací místa, ale tento prostor má daleko širší potenciál (například pro parkování kol, autobusové zastávky, vykládací zóny pro zásobování či výsadbu stromů). Anglický termín je curb space. Napadají nás např. označení jako chodníkový prostor, obrubníkový pruh, nakládací pásmo, krajnice či okraj. Mohl by být některý z těchto návrhů vhodný?
Klíčové slovo: curb space
Odpověď: V současné době proniká do češtiny mnoho odborných výrazů z cizích jazyků, především z angličtiny, není tedy překvapivé, že se často můžeme dostat do situace, kdy jen těžko hledáme zažitý český ekvivalent určitého nového pojmu. Strategie pro adaptování těchto nových odborných výrazů do českého jazyka jsou různé; někdy lze v češtině najít vhodné jednoslovné či víceslovné ekvivalenty, které daný jev označují stejně přiléhavě jako původní cizojazyčná varianta, jindy ale vhodný český ekvivalent snadno nalézt nelze. V takových situacích pak připadají v úvahu tato řešení: buď je namísto cizojazyčného výrazu použito zpravidla delší, opisné vyjádření, které vychází z doslovného překladu, nebo je do češtiny přejato přímo cizojazyčné slovo (zpravidla počeštěné, což znamená, že jeho výslovnost, pravopis či morfologická podoba jsou připodobněné českému jazyku), anebo je hledán domácí termín či zažité domácí slovní spojení, které by významově (nikoliv však nutně formálně) odpovídalo cizojazyčnému pojmu. V případě termínu curb space není hledání odpovídajícího českého ekvivalentu vůbec triviálním úkolem, jelikož se jedná o odborný pojem, který navíc není příliš známý ani rozšířený. Pokud bychom volili strategii doslovného překladu, nabízela by se spojení obrubníkový prostor či obrubníková plocha (podle anglického curb = ‚obrubník, okraj chodníku‘ a space = ‚prostor, plocha‘). Vzhledem k množství funkcí, které tato část městského prostoru dle vás má, se však takovýto doslovný překlad nejeví jako vhodný, jelikož dostatečně neakcentuje multifunčknost daného prostoru. Zároveň je s užitím doslovného překladu spojeno riziko, že by si mluvčí pod takovýmto termínem představili pouze užší prostor okolo obrubníku, což by neodpovídalo zcela přesně vašemu popisu. Podobné problémy vykazují i některé vámi navrhované výrazy, jako např. chodníkový prostor, obrubníkový pruh nebo nakládací pásmo. Spojení chodníkový prostor by mohlo mylně evokovat, že je součástí vymezeného pásma i chodník, sousloví obrubníkový pruh by zase mluvčím mohlo navozovat chybnou představu, že se jedná o užší oblast okolo obrubníku, a označení nakládací pásmo zdůrazňuje pouze jednu z mnoha funkcí, které daný prostor má. Užití výrazů krajnice či okraj je rovněž problematické. Výraz krajnice má v češtině již zažitý jiný význam, a to ‚okrajový pás silnice‘, nejedná se tedy o prostor mezi obrubníkem chodníku a vozovkou. U slova okraj, který má podle SSJČ význam ‚vnější část něčeho, část na obvodu, na konci, kraj, lem‘, je problémem zase přílišná šířka významu. Jak je tedy patrné, zvolit vhodný ekvivalent cizojazyčného odborného termínu není vůbec snadný úkol. Je potřeba brát v úvahu, že domácí slova mají již své zažité významy, zároveň je nutné volit výrazy dostatečně přesné a pamatovat i na zvyklosti v daném oboru. Proto je v takových případech zásadní mezioborová spolupráce – při určování vhodného ekvivalentu mohou pomoct nejen lingvisté, ale důležité je rovněž stanovisko odborníků v oboru, do něhož termín náleží. V případě hledání českého ekvivalentu termínu curb space, tedy výrazu z oblasti územního plánování, je vhodné se obrátit na urbanisty a odborníky na silniční stavitelství. Po konzultaci s příslušnými odborníky z Českého vysokého učení technického vám proto doporučujeme užívat namísto termínu curb space označení parkovací a zastavovací pruh, což je termín, jenž má shodný význam s cizojazyčným ekvivalentem a který je rovněž zachycen v normě ČSN 73 6110 (Projektování místních komunikací), v daném oboru se tedy jedná o běžně užívaný pojem.
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14921
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Je správně výstavní činnost, nebo výstavnická činnost?
Klíčové slovo: výstavní; výstavnický
Odpověď: Obě spojení, výstavní činnost i výstavnická činnost, jsou ze slovotvorného hlediska v pořádku, vzájemně se však liší počtem vyjadřovaných významů a svou slovotvornou motivací. Přídavné jméno výstavní je utvořeno příponou -n/í, která v daném případě vyjadřuje vztah k základovému jménu (výstava). Podle výkladových slovníků (Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) a Slovníku spisovné češtiny) má slovo výstavní dva významy: 1. ‚vztahující se k výstavě‘, např. výstavní síň, výstavní katalog apod.; 2. ‚jsoucí jako na výstavu, dokonalý‘, např. výstavní ukázka, výstavní pečivo. Výstavní činnost je tedy aktivita vztahující se k výstavě (např. Prostor je určen pro výstavní činnost, vzdělávací akce, besedy a workshopy), popřípadě (ve druhém významu) může jít o činnost, která je hodnocená jako ‚výborná, dokonalá‘. – Sonda do korpusu SYN (verze 11) však ukazuje, že se tento význam bude v úzu vyskytovat opravdu jen ojediněle (mezi 1750 doklady spojení výstavní činnost v SYN v11 se žádný takový neobjevil). Přídavné jméno výstavnický můžeme chápat jako odvozené jak od podstatného jména výstavník, tak od podstatného jména výstava (tj. výstava → (výstavník) → výstavnický, podrobněji viz Slovník afixů užívaných v češtině, heslo -ký/-oký/-eký/-iký/-ec-ký/-(n)ic-ký). Slovníky (SSJČ a Příruční slovník jazyka českého) u daného hesla uvádějí jako jeden z příkladů užití právě spojení výstavnická činnost a rovněž odkazují ke slovu výstavnictví, které má význam ‚pořádání a organizace výstav‘. Takto zaměřená činnost je pak označována jako výstavnická. Pro úplnost dodejme, že v úzu se spojení výstavnická činnost objevuje méně často než výstavní činnost (58 výskytů ku výše zmíněným 1750), což však z hlediska jazykové správnosti nijak nebrání jeho užívání.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14920
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz: Jaký je význam spojení dveřová komedie?
Klíčové slovo: dveřová komedie
Odpověď: Spojení dveřová komedie se objevuje v divadelním prostředí jako označení hry, při níž jsou výrazným scénografickým prostředkem dveře. Přesněji řečeno, na jevišti jsou umístěny dveře, jimiž postavy vycházejí před diváky a zase jimi odcházejí jinam. V tomto typu divadelní hry je kladen důraz na synchronizaci odchodů a příchodů herců, obvykle je totiž na jevišti dveří několikero, což dokládá i kontext vyhledaných výskytů v korpusu SYN v11: Jaká jsou největší úskalí hry? Je to klasická dveřová komedie. Máme osm dveří. Třeba čtyři lidé musí naráz otevřít dveře. Po prohledání daného korpusu je zřejmé, že spojení dveřová komedie není v úzu zastoupeno příliš hojně (nalezli jsme jen 9 výskytů), v řádu jednotek se objevují také spojení, která s dveřovou komedií úzce souvisejí (např. dveřový text) nebo ji pojmenovávají jinak, přičemž chtějí vyjádřit názor na její, pro diváka nepříliš náročné a pokleslejší ladění: scénografie se s klasickou „dveřovou“ fraškou v inscenaci míjí. Zcela na okraj lze doplnit, že shodné pojmenování pro tento typ divadelní hry se užívá například i ve slovenštině (dverová komédia), v angličtině je jádro pojmenování stejné, ale doplňuje je výraz označující ‚bouchnutí‘, ‚prásknutí‘ dveřmi při jejich zavírání (slam), jde o tzv. door-slamming commedy.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14919
Užití:
0 0 0
Dotaz: S, nebo z?
Konkrétní dotaz: Máme psát misantrop, nebo mizantrop?
Klíčové slovo: misantrop; mizantrop
Odpověď: Správné jsou obě pravopisné možnosti, za vhodnější lze považovat variantu misantrop. Pravopis řeckého výrazu označující člověka, který nenávidí lidi a straní se jich, prošel zajímavou proměnou. Původní český přepis misantrop, zachycený např. v Příručním slovníku jazyka českého a Slovníku spisovného jazyka českého, byl na počátku 90. let nahrazen variantou mizantrop, která odpovídá doporučované výslovnosti se [z] – tuto pravopisnou změnu známe z běžnějších výrazů, jako je např. muzeum, gymnázium, univerzita, fyzika, chromozom (blíže viz IJP, kapitola Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z). Doklady z Českého národního korpusu však ukazují, že v psaných korigovaných textech výrazně převažuje podoba misantrop (v korpusu SYN v14 je poměr 1064 : 151); ovšem v mluvených komunikátech (portál NewtonMedia) je zachycena jen vyslovovaná podoba se z: [mizantrop]. V Internetové jazykové příručce je proto jako základní uvedena frekventovanější podoba misantrop, varianta mizantrop je rovněž správná. Podobně se chovají i další odvozená slova, např. misantropický/mizantropický, misantropie/mizantropie.
Zvažované varianty:
misantrop mizantrop
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo misantrop a kapitola Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14918
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy posádka a osádka?
Klíčové slovo: posádka; osádka
Odpověď: Pro objasnění rozdílu mezi těmito pojmy je nutné vycházet z jejich definic ve výkladových slovnících. Slovník spisovné češtiny (SSČ) má u hesla posádka uvedeny dva významy: ‚vojsko trvale nebo dočasně ubytované v určitém místě‘ a ‚personál, osádka (lodní posádka, posádka tanku)‘. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) u hesla posádka uvádí ještě třetí význam: ‚bašta, pevnost‘, který však hodnotí jako zastaralý. K heslu osádka SSČ uvádí: ‚skupina osob určených k obsluze výrobního nebo dopravního prostředku‘. SSJČ k výrazu posádka udává podobné významy: ‚1. pracovní skupina, zpravidla na určitém menším úseku pracoviště; 2. skupina osob určených k obsluze dopravního (též vojenského) prostředku‘. Jak poukazuje text s názvem Osazenstvo z rubriky Hovorna v časopisu Naše řeč (ročník 3, číslo 7, s. 217–218), na přelomu 19. a 20. století se používalo sloveso osaditi ve významu ‚osadit kraj, město apod. obyvatelstvem‘ nebo ‚osaditi pevnost vojskem‘. Vojsku, jímž bylo nějaké místo osazeno, se říkávalo osádka, zároveň se však užíval také výraz posádka, který se nakonec ve vojenském prostředí v tomto kontextu prosadil. Ve vojenském prostředí jsou výrazy osádka a posádka užívány jako termíny, a proto jsou jejich významy striktně rozlišovány. Vojenský terminologický slovník (1966) uvádí k heslu posádka: ‚část ozbrojených sil (útvary, vojenské školy, úřady a zařízení) rozmístěných trvale nebo jen dočasně v určité obci nebo mimo ni. (...) Posádkou plavidla se nazývá její osádka‘. Osádka je podle tohoto slovníku ‚zpravidla přesně stanovený počet vojáků zajišťujících bojovou funkci objektu, vozidla, letadla nebo plavidla, např. osádka tanku, letadla, pevnosti, lodi apod.‘. Stručný slovník vojenství (1984) uvádí u hesla posádka dva významy: ‚1. vojenský útvar umístěný trvale nebo dočasně v obci nebo mimo ni.‘ a ‚2. vojska (jednotky) rozmístěné v pevnosti, opevněném rajónu nebo jiném velkém objektu‘. U hesla osádka tento slovník rozlišuje tyto významy: ‚1. nejmenší taktická jednotka určená k bezprostřední obsluze a plnění bojového úkolu v tanku, BVP, letadle a jiné samohybné nebo letecké technice. (...)‘, dále ‚2. organický vojenský celek určený ke službě na válečné lodi. (...)‘ a ‚jeden nebo skupina kosmonautů plnících úkol na kosmické lodi, raketoplánu nebo jiném kosmickém prostředku‘. Ve vojenském prostředí se tedy osádkou v současnosti chápe menší skupina vojáků určených k obsluze bojové techniky (tank, loď, letadlo...), zatímco posádka je označení pro větší vojenský útvar dislokovaný na určitém místě. Data z Českého národního korpusu (SYN v12) poukazují na to, že uživatelé častěji volí výraz posádka i v kontextech, kdy se jedná o obsluhu nějakého dopravního prostředku. Srovnejme použití výrazů posádka/osádka v následujících korpusových výskytech. Posádka/osádka vozu (2 517 : 1 256), posádka/osádka lodi (1 794 : 70), posádka/osádka auta (1 386 : 550), posádka/osádka letadla (1 308 : 90). V kontextech týkajících se vojenské techniky mírně převažuje spojení osádka tanku oproti posádce tanku (151 : 128), na druhou stranu posádka BVP se objevuje 7×, zatímco osádka BVP pouze jednou. Volba vhodného výrazu tak záleží na typu textu, v němž se užívá. Ve vojenském prostředí doporučujeme oba pojmy odlišovat, aby nedošlo k terminologickým nepřesnostem. V běžné komunikaci je patrné významové rozšíření výrazu posádka, který se v praxi běžně užívá i ve smyslu obsluhy dopravních prostředků (posádka auta, posádka letadla...). Použití slova osádka ve smyslu ‚(vojenská) jednotka umístěná ve městě‘ ale obvyklé není.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14917
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova morál?
Klíčové slovo: morál
Odpověď: Výraz morál současné ani starší výkladové slovníky spisovné češtiny neobsahují. Kartotéka novočeského lexikálního archivu (NLA) potvrzuje předpoklad, že dané slovo formálně i významově souvisí s podstatným jménem morálka, respektive je v jednom významu jeho stylově příznakovým synonymem. (Pro úplnost dodejme, že slovo morál má původ v německém výrazu die Moral.) Velmi pravděpodobným důvodem, proč se autoři Příručního slovníku jazyka českého (PSJČ, 1935–1957) v době jeho přípravy rozhodli slovo morál do PSJČ nezařadit, byla patrně jeho (tehdejší) zastaralost (převážná většina dokladů v NLA pochází z let 1786–1826, dva doklady jsou z roku 1969 a 1979) a jeho řidší užívání (NLA obsahuje pouhých 9 dokladů). Z 896 dokladů v Českém národním korpusu (korpus SYN, verze 13) lze usuzovat, že se slovo morál v současné češtině užívá, přestože výraz morálka má užití mnohonásobně častější (tamtéž 65 142 výskytů). Je však třeba brát v potaz, v jakých komunikačních situacích a v jakých typech textů slovo morál nacházíme. Doklady totiž pocházejí z přepisů novinových rozhovorů ze sportovního prostředí, což svědčí o tom, že se slovo morál užívá zejména v neformální, mluvené komunikaci; v oficiálních psaných projevech se (v SYN v13) prakticky nevyskytuje. Zároveň je zřejmé, že se v zachycených kontextech neobjevuje užití výrazu v prvním významu slova morálka (což je ‚souhrn mravních zásad‘), ale jde v zásadě o význam druhý, tedy o ‚svědomitost v plnění povinností, kázeň‘. Slovník nespisovné češtiny (4. vydání, 2020) daný výraz také zařazuje do sportovního prostředí, ale vysvětluje ho jako ‚vůli překonávat obtíže (v tréninku i v závodech), u horolezců i odvaha‘. Vzhledem k tomu, že vůle překonávat obtíže vyžaduje (nejen u sportovců) značnou kázeň, lze shrnout, že doklady vyhledané korpusem spadají do stejné oblasti významu, např.: Když je to na hranici morálu, trenér na mě houkne a jedu znova; Ukázali jsme morál, dvakrát jsme se vrátili do hry. V takovém významu je slovo morál pravděpodobně užito i ve vámi citované větě, kterou lze interpretovat tak, že snadná dostupnost streamovacích platforem od jejich uživatelů vyžaduje kázeň, silnou vůli – patrně kvůli tomu, že jinak (bez patřičné regulace jejich užívání) by zde mohli strávit příliš mnoho času.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14916
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz: Jaký je význam spojení sutinoví psi?
Klíčové slovo: sutinový
Odpověď: Ve výkladových slovnících češtiny (Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Slovník spisovného jazyka českého) přídavné jméno sutinový nenajdeme. Je v nich zachyceno jen podstatné jméno ženského rodu sutina, užívané zpravidla v množném čísle sutiny, s významem ‚něco sesutého, zříceného (v podobě suti), troska, zřícenina‘, např. sutiny domu; nálet proměnil město v hromadu sutin. Přídavné jméno sutinový je odvozeno frekventovanou příponou -ový z podstatného jména (obdobně jako např. cihla – cihlový, papír – papírový, nafta – naftový, noviny – novinový). Na základě analogických výrazů proto jeho významu porozumíme snadno, ani ze slovotvorného hlediska proti němu nelze nic namítat. Frekvence výrazu sutinový není nikterak hojná – korpus řady SYN v13 zachycuje 189 dokladů (pro srovnání: sutiny mají více než 13 000 dokladů). Desítky dalších dokladů však najdeme na internetu. Nejčastěji se objevuje spojení sutinové vyhledávání, např. sutinové vyhledávání pohřešovaných osob; výcvik psa zaměřeného na sutinové vyhledávání probíhá od štěněte a trvá po celý jeho život; pes Harry prochází výcvikem pro sutinové a plošné vyhledávání. Vedle toho jsou doložena spojení jako sutinový trenažér, pes, cvičiště, jednotka, zkouška, výcvik, např. záchranářská soutěž napodobuje reálnou katastrofu, psi hledají v sutinovém trenažéru; sutinoví psi měli na poměrně velké ploše plné trosek a sutin najít zapadané lidi. Z dokladů je evidentní, že přídavné jméno sutinový má své pevné místo především v oblasti výcviků psů specializovaných na vyhledávání osob zavalených sutinami, které mohou vzniknout z nejrůznějších důvodů (zemětřesení, výbuch).
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14915
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova sutinový?
Klíčové slovo: sutinový
Odpověď: Ve výkladových slovnících češtiny (Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Slovník spisovného jazyka českého) přídavné jméno sutinový nenajdeme. Je v nich zachyceno jen podstatné jméno ženského rodu sutina, užívané zpravidla v množném čísle sutiny, s významem ‚něco sesutého, zříceného (v podobě suti), troska, zřícenina‘, např. sutiny domu; nálet proměnil město v hromadu sutin. Přídavné jméno sutinový je odvozeno frekventovanou příponou -ový z podstatného jména (obdobně jako např. cihla – cihlový, papír – papírový, nafta – naftový, noviny – novinový). Na základě analogických výrazů proto jeho významu porozumíme snadno, ani ze slovotvorného hlediska proti němu nelze nic namítat. Frekvence výrazu sutinový není nikterak hojná – korpus řady SYN v13 zachycuje 189 dokladů (pro srovnání: sutiny mají více než 13 000 dokladů). Desítky dalších dokladů však najdeme na internetu. Nejčastěji se objevuje spojení sutinové vyhledávání, např. sutinové vyhledávání pohřešovaných osob; výcvik psa zaměřeného na sutinové vyhledávání probíhá od štěněte a trvá po celý jeho život; pes Harry prochází výcvikem pro sutinové a plošné vyhledávání. Vedle toho jsou doložena spojení jako sutinový trenažér, pes, cvičiště, jednotka, zkouška, výcvik, např. záchranářská soutěž napodobuje reálnou katastrofu, psi hledají v sutinovém trenažéru; sutinoví psi měli na poměrně velké ploše plné trosek a sutin najít zapadané lidi.
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14914
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova zaléčit?
Klíčové slovo: zaléčit
Odpověď: Starší Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), který vycházel mezi lety (1960–1971), uvádí, že sloveso zaléčit je z hlediska frekvence řidší výraz, který znamená totéž, co druhý význam sloves vyléčit a zahojit, tedy ‚léčením překonat (nemoc)‘. Novější (a rozsahem menší) Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1978) dané heslo neobsahuje. Zda se dané sloveso užívá v tomtéž významu i v dnešní době, je tedy třeba ověřit v korpusových zdrojích, zachycujících současné užívání českého jazyka, konkrétně v korpusu řady SYN (nejnovější verzi 13). Ten obsahuje, po odstranění opakujících se výskytů, 742 dokladů slovesa zaléčit, 540 užití podstatného jména zaléčení a 264 dokladů přídavného jména zaléčený. Při bližší analýze kontextů jednotlivých dokladů je zřejmé, že sloveso zaléčit a od něj odvozené výrazy jsou užívány v poněkud jiném významu, než který je uveden v SSJČ. Aktuální kontextová užití totiž odkazují k významu ‚zahájit léčbu (do ústupu akutních obtíží)‘. To, že sloveso zaléčit (již) není synonymní se slovesem vyléčit, jasně dokládají užití, v nichž se objevují obě slovesa, např.: Nevíme, jak ta nemoc vzniká, umíme ji zaléčit, ale neumíme ji vyléčit, jen potlačit; Nedá se vyléčit, ale pouze takzvaně zaléčit aplikováním očních kapek, ale i některé další doklady, např.: Já vám garantuji uzdravení, ne zaléčení. Dalším ukazatelem významu ‚zahájení léčby‘ je častý výskyt slovesa v textech, v nichž jsou popisovány zásahy záchranné služby (např. po různých nehodách). I zde je zřejmé, že zraněné osoby nejsou úplně vyléčeny, pouze akutně ošetřeny před převozem do nemocnice: Pacient utrpěl mnohočetná těžká poranění. Zdravotníci jej zaléčili, zafixovali, zajistili jeho dýchací cesty. Podobně nelze hovořit o vyléčení u osob, které trpí onemocněním, které zatím zcela vyléčit nelze, např.: Existuje pár lidí, kteří měli úspěšně zaléčený AIDS; Lze na zaléčeném schizofrenikovi poznat, že je nemocný? Na základě této sondy jistě nelze tvrdit, že se sloveso zaléčit již neužívá jako synonymum slovesa vyléčit – některé doklady toto chápání nevylučují (např.: Nabízela se dvě řešení: buď se rána zaléčí sama, nebo bude nutná operace) – prokázalo se však, že u slova zaléčit v současné češtině výrazně převažuje výše uvedený význam ‚zahájit léčbu‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14913
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova kičkrle?
Klíčové slovo: kičkrle; kyčkrle
Odpověď: V 6. díle obsáhlého Česko-německého slovníku zvláště grammaticko-fraseologického z roku 1890, který sestavil František Štěpán Kott, nalezneme hesla kičkrle a kyčkrle. Obě pravopisné varianty nás odkazují na heslo kerysek, u něhož je uvedeno, že jde o hračku (nazývanou rovněž jako blecha či kyčkydla), konkrétně ‚špaček na obou stranách seříznutý‘. Podobně definuje výraz kyčkrle i František Bartoš v Dialektickém slovníku moravském z roku 1906: ‚kolík asi na píď dlouhý na stranách zašpičatělý‘. Z dalších dialektologických prací pak vyplývá, že toto pojmenování pro dětskou hračku bylo zachyceno zejména na Moravě, ve Slezsku, ale např. i na česko-moravském pomezí, a to jak v podobě kičkrle/kyčkrle, tak i kičkrdle s vkladným d. Varianta kyčkrla s významem ‚dětská hra podobná špačku‘ se pak vyskytuje v práci Lašská slovní zásoba od Zdeňky Sochové (2001), jakož i v románu Jarmily Glazarové Vlčí jáma: Děvčátka vykroužila podpatkem důlečky v měkké zemi pode zdí a synci prohánějí a vytáčejí dlouhým provazem „kyčkrlu“. Ve vydání z roku 1962 je v poznámce vysvětleno, že kyčkrla je tzv. káča. Ve Slovníku valašského nářečí od Silvestra Kazmíře (2001) je uvedena ještě další podoba, a to kyčkrlé, Slovník podkrkonošského nářečí od Jarmily Bachmannové (2016) obsahuje heslo kičkidle s variantou kičkille, které je doloženo následujícími přepisy autentických mluvených textů: Jakí hrački? Za mňe iní nebili neš kulički, ňákí to klupko, kičkidle…; Já napálil to kičkille a zrouna koňoj do zatku. V Archivu lidového jazyka, který je budován v Ústavu pro jazyk český od roku 1952 a shromažďuje nářeční materiál mj. z regionální literatury, se nachází excerpovaný doklad z rukopisu nazvaného Příborsko od lékaře a přírodovědce Mořice (Maurice) Remeše z roku 1930. Slovo kyčkrle (též tyčkrle, ryčkrle) je zde vykládáno z německého (evidentně nářečního či zastaralého) výrazu Titschkerle. Německý původ považujeme na rozdíl od chorvatského za velmi pravděpodobný; sloveso titschen definuje německý slovník Duden mj. jako ‚vyskočit, udeřit, strčit‘ atp.; hra spočívá právě v odpalování dřevěných kolíků. Je sice pravda, že ve staré češtině je doloženo podstatné jméno německého původu krle s významem ‚hrdlo, krk‘ (viz Elektronický slovník staré češtiny), avšak lze předpokládat, že výraz ki/yčkrle byl přímo z němčiny přejat jako celek. Pro úplnost zbývá ještě dodat, že v češtině je pojmenování ki/yčkrle rodu středního s výjimkou výše uvedené varianty kyčkrla, která je rodu ženského. Kolísání měkkého i a tvrdého y zde není nikterak překvapivé, neboť jde o nepříliš frekventované slovo nespadající do spisovné vrstvy jazyka, vyskytující se především v mluvené podobě, přičemž zápis s i odpovídá jeho cizímu původu, druhá podoba pak naopak reflektuje tendenci psát po tzv. tvrdém souhláskovém písmenu k ypsilon.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.