Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Vyznačují se v textu názvy institucí (muzeí, galerií apod.) kurzivou?
Klíčové slovo:
kurziva; název instituce
Odpověď:
Daná problematika není nikde normována. V praxi se názvy institucí v textu obvykle nevyznačují, záleží ovšem na úzu dané redakce.
Poslední užití:
19.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10.2 Změna řezu písma (s. 28)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše slovo vitamin? Krátce, nebo dlouze? Máme ve škole pro studenty nová PČP i SSČ a v nich je uvedena jen krátká podoba, ale v IJP je uvedena dvojí možnost. Co tedy platí?
Klíčové slovo:
vitamin; vitamín
Odpověď:
V souladu s Dodatkem k PČP je možné psát jak krátce vitamin, tak dlouze vitamín, proto IJP uvádí obě možnosti zápisu. Nová vydání PČP i SSČ (a také NASCS) vycházejí z původní sazby, proto uvádějí v hesláři pouze varianty s krátkou samohláskou. Tato nejednotnost se týká celé řady přejatých slov se zakončením -en, -in, -iv, -iva, -ivum, -ivní, -emie, -erie, -on, -onek, -ona, -onka, -ped.
Zvažované varianty:
vitamin
vitamín
Poslední užití:
4.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dodatek
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Jsou v pořádku obě následující varianty? „Potvrdil verzi jako jedině možnou.“ / „Potvrdil verzi jako jedinou možnou.“
Klíčové slovo:
jedině; jedinou
Odpověď:
Doporučujeme zvolit variantu: „Potvrdil verzi jako jedinou možnou.“ Druhou variantu (Potvrdil verzi jako jedině možnou.) nepovažujeme za vhodnou.
Zvažované varianty:
Potvrdil verzi jako jedině možnou.
Potvrdil verzi jako jedinou možnou.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova plakát?
Klíčové slovo:
plakát
Odpověď:
Výkladové slovníky i ortoepické příručky uvádějí výslovnost [plakát] i [plagát].
Poslední užití:
29.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji kvůli korektuře ověřit zápis výrazu „požárně nástupní plocha“. Autoři to mají obvykle zapsáno jako samostatná slova. Je to tak správně?
Klíčové slovo:
požárně nástupní; požární nástupní
Odpověď:
Přestože se slovní spojení požárně nástupní plocha v některých textech objevuje, jeho užití ze slovotvorného hlediska nedoporučujeme, nejde o složené přídavné jméno ani o volné spojení příslovce a přídavného jména. Náležité označení by mělo být požární nástupní plocha. Podle dokladů zveřejněných v internetově dostupných materiálech hasičských sborů i městských úřadů slouží požární nástupní plocha k tomu, aby požární automobily mohly zastavit v takové vzdálenosti od objektu, aby bylo možné např. využití výškové techniky k záchraně ohrožených osob, případně provedení požárního zásahu z vnější strany budovy (bez vstupu do budovy).
Poslední užití:
3.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji kvůli korektuře ověřit zápis výrazu dopravně inženýrský. Autoři to mají obvykle zapsáno jako samostatná slova (dopravně inženýrský), ale nevím, zda by to nemělo být se spojovníkem.
Klíčové slovo:
dopravněinženýrský; dopravně-inženýrský
Odpověď:
Psaní obdobných výrazů zvlášť, které se objevuje v technické literatuře, neodpovídá současným zásadám pro psaní složených přídavných jmen, proto ho nedoporučujeme. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti. Pro pisatele, který se neorientuje v příslušném oboru, je často však bohužel nesnadné zjistit, k čemu se výraz vztahuje.
Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku rozlišujeme různé významy. Pokud jde o souřadné spojení, tzn. že složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (dopravní a inženýrský), používáme pro oddělení obou složek přídavného jména spojovník: dopravně-inženýrský. Podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (spojení přídavného a podstatného jména), píšeme dohromady; od slovního spojení dopravní inženýrství odvozujeme přídavné jméno dopravněinženýrský. Tato možnost se nám zdá být pravděpodobnější, ale protože technické prostředí neznáme dostatečně, doporučujeme ověřit předpoklad u autorů textu.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píšeme rádiové, nebo radiové spojení?
Klíčové slovo:
rádiové spojení
Odpověď:
Spojení je rádiové (s á), protože přídavné jméno rádiový znamená ‚týkající se elektromagnetických vln a jejich technického využití; popř. týkající se rádia či rozhlasu‘. Radiový odkazuje k radioaktivitě, popř. k prvku radium.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám větu „To nejlepší na konec“. Psala bych na konec zvlášť, ale v příručkách jsem našla i příklady, podle nichž soudím, že by to mohlo být i dohromady. Jak to mám psát?
Klíčové slovo:
na konec
Odpověď:
Příslovce „nakonec“ znamená ‚v závěrečné fázi, konečně‘. SSČ uvádí jako příklad větu „Nakonec všecko dobře dopadlo“. Ve větě „To nejlepší na konec“ jde o předložku „na“ a podstatné jméno „konec“ s významem ‚doba, kdy něco končí‘; doporučujeme tedy psaní zvlášť: To nejlepší na konec (ve smyslu To nejlepší na závěr).
Zvažované varianty:
nakonec
na konec
Poslední užití:
28.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Kdy je ve větě proto dohromady, a kdy zvlášť? Mám větu „Děláš vše pro to, aby se to splnilo“.
Klíčové slovo:
pro to
Odpověď:
Za základní považujeme psaní zvlášť: „Děláš vše pro to, aby...“, tzn. oddělit předložku „pro“ a odkazovací zájmeno „to“. S ohledem na uživatelskou praxi a na skutečnost, že vymezení rozdílu mezi významem spřežky „proto“ a chápáním výrazu jako spojení předložky s ukazovacím zájmenem (pro to) není zcela jednoznačné, však zcela nelze vyloučit ani možnost užít ve větě spřežku „proto“ odkazující k vedlejší větě (Uděláme vše proto, aby...).
Zvažované varianty:
proto
pro to
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Je přípustné zvýrazňovat text současně pomocí uvozovek a velkého počátečního písmene (např. „Přehledy vyúčtování“)?
Klíčové slovo:
velká písmena; uvozovky
Odpověď:
V česky psaných textech se pomocí velkých počátečních písmen nezvýrazňuje. V souvislém textu lze zvýrazňovat pomocí uvozovek či odlišným řezem písma (např. kurzivou).
Poslední užití:
26.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10 Vyznačování, 10.1 Obecně
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.