Dotaz:
Abecední řazení podle jména a příjmení
Konkrétní dotaz:
Pod jaké písmeno zařadit jméno Aniko von G. do abecedního seznamu?
Klíčové slovo:
abeceda; Aniko von G.
Odpověď:
Řazení jmen, v nichž příjmení předchází předložka nebo člen (např. de, da, la, von), je problematické a není nikde normováno. V úzu se přitom vyskytují obě řešení. Pokud se k předložce nepřihlíží, je jméno Aniko von G. v abecedním seznamu řazeno pod písmeno G, lze však připustit také řazení podle předložky pod písmeno V. Pokud se jedná např. o rozsáhlejší rejstřík nebo encyklopedii, je výhodné uvádět jméno na obou místech abecedy – na jednom místě je plný záznam, na druhém pouze odkaz na podobu, u níž se čtenář dozví více informací.
Dotaz:
Návaznost zprava (typ „dvou- a tříčlenný“)
Konkrétní dotaz:
Když chci napsat spojení šest- až sedmkrát náročnější číslicemi, zůstává spojovník za číslicí 6 zachován?
Klíčové slovo:
spojovník; neúplné slovo
Odpověď:
Tento případ řešíme stejně jako jakékoliv jiné spojení, které má shodnou, u prvního slova vypuštěnou část. Tuto vypuštěnou část nahrazujeme i u číslice spojovníkem, zápis tedy bude mít podobu 6- až 7krát náročnější. (Pro úplnost doplňme, že by zde přicházel v úvahu též zápis 6–7krát náročnější.)
Poslední užití:
1.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Spojovník
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Jak se člení odstavce v textech, které vznikají ve školním prostředí, např. v žákovských slohových pracích?
Klíčové slovo:
odstavec
Odpověď:
ČSN 01 6910, která se vztahuje primárně na oblast psaní obchodních a úředních dopisů, říká, že odstavce se člení mezerou mezi odstavci, popřípadě odstavcovou zarážkou; mezera a zarážka by se neměly pro vyznačení odstavce užívat současně. Pravidlo týkající se členění odstavců je podle našeho názoru nicméně dobře aplikovatelné i v jiných oblastech. O žádné normě, která by se týkala psaní školních prací, nevíme, jednotlivé školy však mohou mít svá interní pravidla pro psaní prací, která je vhodné respektovat.
Poslední užití:
7.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.3 Odstavce (s. 31)
Dotaz:
Odvolací údaje (např. místo a datum)
Konkrétní dotaz:
Kam se v odvolání umisťuje místo a datum odeslání?
Klíčové slovo:
odvolací údaje; místo a datum
Odpověď:
Místo a datum odeslání se umisťují na samostatný řádek mezi adresy a předmět odvolání. Mohou být umístěny jak vlevo, tak vpravo.
Poslední užití:
22.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.4.3 Zjednodušená úprava odvolacích údajů (s. 48); Příloha C (s. 64–65)
Jazykový zdroj:
Písemná a elektronická komunikace. 2016. (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
3.7.3 Odvolání (s. 130)
Dotaz:
Poštovní adresa
Konkrétní dotaz:
Pokud píšu odvolání na soud, kde bude umístěna adresa odesilatele a kde bude adresa soudu?
Klíčové slovo:
adresa; odesilatel; umístění; odvolání
Odpověď:
V odvolání se stejně jako v ostatních dopisech občanů právnickým osobám umisťují obě adresy nahoru od levé svislice. Na prvním místě stojí adresa odesilatele, pod adresou odesilatele se uvádí adresa adresáta.
Poslední užití:
22.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
18 Dopisy fyzických osob právnickým osobám a úřadům (s. 54)
Jazykový zdroj:
Písemná a elektronická komunikace. 2016. (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
3.7.3 Odvolání (s. 130)
Dotaz:
Neustálená podoba, přejímky
Konkrétní dotaz:
Jaká je zkratka slovního spojení katastrální území? Lze ji zapsat např. ve formě KÚ?
Klíčové slovo:
katastrální území
Odpověď:
Přestože se nám nepodařilo zkratku tohoto spojení dohledat v dostupných slovnících, můžeme ji na základě pravidel zkracování v češtině jednoduše utvořit. Jednou z variant je využití tzv. grafické zkratky, kterou vytvoříme vypsáním prvních písmen slov daného spojení, za nimiž napíšeme tečku. Spojení katastrální území bychom tak mohli nahradit zkratkou v podobě k. ú., psanou s malými písmeny a tečkami. Druhou možností je vámi navrhovaný způsob, v takovém případě by se jednalo o iniciálovou zkratku KÚ, kterou bychom psali s velkými písmeny a bez teček. Obě tyto zkratky jsou utvořeny v souladu s pravidly zkracování v češtině, je možné si zvolit kteroukoli z nich, v rámci jednoho textu však doporučujeme postupovat jednotně a užívat vždy pouze jednu variantu. Jelikož tyto zkratky nejsou zachyceny ve slovnících, nemůžeme si být jisti tím, že budou pro všechny uživatele jazyka průhledné, proto doporučujeme při prvním užití zkratky v textu její význam vysvětlit (čtenáři by totiž mohli danou zkratku mylně spojovat např. se souslovím katastrální úřad).
Zvažované varianty:
k. ú.
KÚ
Poslední užití:
15.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky: Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa) + Zkratky iniciálové (ČR, DIČ, SMS, SÚKL, IKEA)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vím, že dobově se psalo zvlášť kulturněosvětový a že by se to dnes mělo psát jinak, ale nedokážu se rozhodnout jak, protože nevím, co to vlastně znamená.
Klíčové slovo:
kulturněosvětový; kulturně-osvětový
Odpověď:
Je pravda, že před rokem 1993, kdy PČP přinesla změny v psaní složených přídavných jmen, se běžně psala podobná slovní spojení zvlášť a že se s takovým zápisem setkáváme někdy i dnes. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, rozhodující je věcná znalost.
Pravděpodobnější se nám jeví předpoklad, že jde o kulturní osvětu, resp. osvětu kulturou. Pak jde o podřadné spojení a složené přídavné jméno by se mělo psát dohromady: kulturněosvětový. Zcela vyloučit však nemůžeme ani možnost, že jde o dvě souřadně spojené složky: kulturní a osvětovou, pak by náležitý zápis byl se spojovníkem: kulturně-osvětový.
Bylo by vhodné se zeptat autora textu, zda ví, co výrazem pojmenovává.
Zvažované varianty:
kulturněosvětový
kulturně-osvětový
Poslední užití:
24.8.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vím, že dobově se psalo zvlášť kulturně výchovný a že by se to dnes mělo psát jinak, ale nedokážu se rozhodnout jak, protože nevím, co to vlastně znamená.
Klíčové slovo:
kulturněvýchovný; kulturně-výchovný
Odpověď:
Je pravda, že před rokem 1993, kdy PČP přinesla změny v psaní složených přídavných jmen, se běžně psala podobná slovní spojení zvlášť a že se s takovým zápisem setkáváme někdy i dnes. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, rozhodující je věcná znalost.
Pravděpodobnější se nám jeví předpoklad, že jde o kulturní výchovu, resp. výchovu kulturou. Pak jde o podřadné spojení a složené přídavné jméno by se mělo psát dohromady: kulturněvýchovný. Zcela vyloučit však nemůžeme ani možnost, že jde o dvě souřadně spojené složky: kulturní a výchovnou, pak by náležitý zápis byl se spojovníkem: kulturně-výchovný.
Bylo by vhodné se zeptat autora textu, co výrazem pojmenovává.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „ať“ ve větě „Všem patří dík(,) ať už byl jejich rodný jazyk český, nebo německý“?
Klíčové slovo:
ať – nebo
Odpověď:
Souřadné vedlejší věty spojené dvojitými spojovacími výrazy „ať – nebo“ je třeba oddělit od řídící věty čárkou. Spojka „ať“ zde totiž zároveň plní funkci podřadicí spojky připojující vedlejší větu. Čárka bude samozřejmě i před výrazem „nebo“, neboť jde o druhou složku dvojitého spojovacího výrazu.
Poslední užití:
27.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 3 – Podřadná spojení vět – podřadicí spojky (že, aby, kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 114
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 326–328 (odst. 7753–7755), vydání 1969
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Který výraz je podmětem ve větě „Na skříni je uloženo několik krabic s hračkami“?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
V případech typu „pět jablek“, „deset lidí“, „několik aut“ apod. se při určování řídícího a závislého členu setkáváme s různými pojetími. Jaké z nich je preferováno ve školské praxi, však nevíme (pro tuto informaci lze kontaktovat Asociaci češtinářů). V úvahu připadají tři řešení. Prvním je určit spojení „několik krabic“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho nerozkládat. Druhým řešením je zohlednit formální hledisko; pak by bylo „několik“ podmětem a „krabic“ přívlastkem neshodným. Třetím řešením je naopak zohlednit hledisko sémantické; významově jsou podmětem „krabice“ a podmět je dále determinován výrazem „několik“. Všechna tato řešení lze z lingvistického hlediska obhájit.
Poslední užití:
27.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.