Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
V některých sportech (např. ve volejbale, v badmintonu) se běžně používá synonymní označení pro síť výraz sako. Zajímal by mě původ tohoto slova.
Odpověď:
Naprostá většina uživatelů češtiny si výraz sako spojí s druhem oblečení, u nějž Slovník spisovné češtiny (2. vydání, 1994) i Nový akademický slovník cizích slov (2005) podávají shodnou definici: ,krátký kabát jako součást obleku‘. Tento výraz podle Rejzkova Českého etymologického slovníku (2015) pochází z italského výrazu sacco ,pytel‘ a ten má původ v latinském saccus téhož významu. Podle autora byl „název přenesen podle rovného střihu“. Význam, který je předmětem dotazu, výkladové slovníky nezaznamenávají. Lze ho nalézt ve Slovníku nespisovné češtiny od J. Huga a kol. (4. rozšířené vydání, 2020) u hesla sako, s popisem „sport. síť oddělující obě poloviny hřiště (ve volejbalu, tenise apod.), srov. nec“ a s příkladem „Po podání jde vždycky hned na sako“. Stejný význam má nec, s dovětkem, že se obvykle užívá „v tenise či stolním tenise, zejména když se míč dotkne sítě při servisu“; je zde uvedena i německá podoba Netz, kdežto u výrazu sako jakákoli zmínka o možném původu chybí. Tento výraz s významem ,volejbalová síť‘ obsahuje i Výběrový slovník českých slangismů od J. Hubáčka (2003); dále ho zaznamenává M. Terčová v příspěvku Sportovní slang (volejbal a sportovní střelba) uveřejněném v Západočeské vlastivědě (1992) a připojuje ještě další, méně časté slangismy pro označení volejbalové sítě: čeřen, katr a tábor. O výrazu sako se zmiňuje ve své bakalářské práci Sportovní slang se zaměřením na míčové sporty (Univerzita Palackého v Olomouci, 2023) i R. Šmídová. Vedle již uvedeného významu připojuje ještě jeden, který se užívá ve fotbale: ,síť pověšená na bránu‘. Jako jediná se pokusila nastínit etymologii. Domnívá se, že ji lze hledat u všeslovanského výrazu sak ,síť na ryby‘. Tento výklad lze, podle našeho názoru, přijmout. Podle J. Rejzka praslovanská podoba sakЪ „se obvykle považuje za výpůjčku z nějaké román. předlohy (it. sacco) ,pytel‘, která se vyvinula z lat. saccus“. Výraz sako pojmenovávající část oblečení i sako označující v některých sportech síť mají tedy shodný výchozí latinský původ. Významově se od sebe však natolik vzdálily, že je dnes považujeme za homonyma, z nichž první je součástí spisovné slovní zásoby a druhé nespisovné.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině. Kučera – Zeman. 1998.
Dotaz:
Zájmeno vymezovací
Konkrétní dotaz:
Nemělo by se ve větách jako „Policisté by vlastně vyšetřovali sami sebe“ psát správně „samy sebe“? Jde přece o čtvrtý pád množného čísla zájmena „sám“.
Klíčové slovo:
sám; sami sebe; sebe samy; samy sebe
Odpověď:
Ve větách výše zmíněného typu se doplněk vyjádřený zájmenem „sám“ ve spojení s předmětem ve tvaru „sebe“ může formálně shodovat jak s podmětem – „Policisté by vlastně vyšetřovali sami sebe“, tak s předmětem – „Policisté by vlastně vyšetřovali samy sebe“. Podle článku K. Dvořákové Zkoumání sama sebe a sebe sama (Naše řeč, 108(2), s. 79–92, dostupné online: https://asjournals.lib.cas.cz/naserec/article/uuid:4e8861d9-1e87-4baa-a169-e948142d0286/pdf?oblast=V%C4%9Bdy%20o%20jazyce) však po tvaru slovesa ve 3. os. mn. č. r. muž. živ. v praxi výrazně převažuje spojení „sami sebe“ (tato varianta je doložena 1061×, varianta „samy sebe“ pouze 3x). Toto řešení navíc podporují i obecné slovosledné tendence, neboť doplněk „sám“ řízený podmětem se běžně vyskytuje těsně za slovesem (přesvědčil sám sebe, přesvědčila sama sebe), kdežto doplněk řízený předmětem až za zájmenem „sebe“ (přesvědčil sebe sama / sebe samého, přesvědčila sebe samu). Nicméně data ze zmíněného článku dále ukazují, že spojení „sebe samy“ po tvaru slovesa ve 3. os. mn. č. r. muž. živ. není v korpusu SYN v12 zastoupeno vůbec. Z toho všeho tedy vyplývá, že v současnosti se jako nejvhodnější řešení jeví varianta „Policisté by vlastně vyšetřovali sami sebe“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2025, roč. 108, č. 2
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova zálety? Předpokládám, že nějak souvisí s létáním, že si záletník takříkajíc zaletí od své partnerky za jinou.
Klíčové slovo:
zálety
Odpověď:
Výklad, jenž spojuje podstatné jméno zálety, tedy ‚milostná dobrodružství, milostné pletky‘ (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost), a od něj odvozená slova s létáním, je pěkným příkladem tzv. lidové etymologie. Naproti tomu odborný výklad nacházíme v Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka, kde se píše, že slovo zálety a jeho odvozeniny vycházejí ze staročeského přídavného jména letný, jež znamenalo ‚důvěrný, přátelský, milostný‘, a souvisejí též se staroslověnským spojením jestь lětь, tedy ‚je dovoleno, volno‘. V praslovanštině se pak předpokládá existence slova lětь s významem ‚dovolený, přátelsky nakloněný‘. Do geneze slova zálety se tak promítl jednak blízký, důvěrný vztah mezi lidmi, jednak určitá možnost či volnost navazovat vztahy. Za povšimnutí stojí též záznam slova zálety v Jungmannově Slovníku česko-německém (v 5. díle z roku 1839). Autor danému pojmu připisuje význam ‚námluvy, frejování, umílení (sic!) se před manželstvím‘, pojem zálety v dnes rozšířeném významu se tedy užíval již v 19. století. Zajímavé je v tomto kontextu též zmíněné frejování, respektive již staročeské sloveso frejovati, frejěvati, jež dle Elektronického slovníku staré češtiny nese významy 1. ‚sukničkařit, oddávat se záletům‘, 2. ‚nevázaně se bavit‘, 3. ‚dvořit se někomu, ucházet se o něčí lásku‘. Od něj je pak odvozeno pojmenování osoby frejieř, frajieř (viz Slovník staročeský), jež dle slovníku Jiřího Rejzka dalo základ dnešnímu frajerovi.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o slovesu opoznámkovat?
Klíčové slovo:
opoznámkovat
Odpověď:
Sloveso opoznámkovat zachycuje pouze starší Slovník spisovného jazyka českého jako výraz hovorový. Když nahlédneme do Českého národního korpusu SYN v14, zjistíme, že toto sloveso má pouhých 95 výskytů. Domníváme se proto, že se jeho stylová platnost dosud nezměnila, jde tedy o prostředek spisovný, který však ve formálních textech působí jako stylově nižší.
Poslední užití:
31.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo opoznámkovati
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Na internetu nacházím slovo v podobě univerzum i universum. Ale raději si chci ověřit, kterou možnost mám zvolit.
Klíčové slovo:
univerzum
Odpověď:
Doporučujeme volit zápis univerzum. Takto je slovo uvedeno např. v Internetové jazykové příručce. Přestože v Novém akademickém slovníku cizích slov je výraz univerzum s významem ‚soubor všech věcí, veškerenstvo, vesmír‘ hodnocen jako řidší a knižní (a původní pravopisná spodoba byla universum), patří k zdomácnělým výrazům, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z]. U těchto slov se za základní, tedy stylově neutrální, považuje zápis se z, tedy univerzum (obdobně např. univerzita, invaze, epizoda). Zápis se z je vhodný ve všech spisovných textech. Podoba universum není chybná, je rovněž možné ji užít, ale dnes je vnímána jako příznaková, zastaralá.
Zvažované varianty:
univerzum
universum
Poslední užití:
10.11.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Jak správně psát v češtině pojmenování misky užívané k přípravě čaje matcha? Obvykle se užívá anglická podoba chawan, s výslovností [čavan]. Můžeme tak slovo v českých textech ponechat, nebo existuje i český přepis s č?
Klíčové slovo:
chawan; čavan; čawan
Odpověď:
Název tradiční japonské čajové misky určené pro přípravu a pití zeleného čaje matcha je z hlediska slovní zásoby češtiny okrajový (přestože pro milovníky čaje je to nepochybně běžný výraz), jeho pravopisnou podobu zatím nezachycuje žádný z jazykových slovníků (včetně Akademického slovníku současné češtiny a Internetové jazykové příručky). Protože jde o výraz z japonštiny, doporučujeme konzultovat přepis s japanology, popř. s pracovníky Orientálního ústavu. Jejich názor by jistě mohl usnadnit rozhodování, přestože se někdy může lišit od vžité uživatelské praxe. Výrazy, které se do češtiny dostávají z různých jazyků prostřednictvím angličtiny, obvykle zachovávají anglickou podobu, některé se postupně vlivem výslovnosti pravopisně přizpůsobují češtině. Jde o těžko předvídatelný a poměrně dlouhodobý proces, ovlivněný uživatelskou potřebou, frekvencí výrazu apod. Proto bývá podoba některých slov neustálená a tolerují se různé varianty. V ideálním případě se některá z variant postupně prosadí jako základní.
Doklady z korpusu SYN v14 jsou v tomto případě příliš nepočetné na to, aby se z nich dalo odvodit nezpochybnitelné doporučení. Ukazují však jasně, že slovo zatím není ustálené. Zápis chawan je zachycen 5×, zcela počeštěná podoba čavan 4× a rovněž 4x je doložen přepis čawan. Všechny uvedené možnosti lze připustit.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Jak správně v češtině psát čaj [mača]? Běžně se setkávám s podobou matcha, existuje i počeštěný zápis?
Klíčové slovo:
matcha; mačča
Odpověď:
Máte pravdu, že v češtině se nejčastěji setkáváme s pravopisnou podobou matcha (převzatou z angličtiny), s výslovností [mača]. Vedle této varianty je v souladu s Akademickým slovníkem současné češtiny a Internetovou jazykovou příručkou možné užít i počeštěnou podobu mačča. Doklady z korpusu SYN v14 ukazují, že anglický přepis matcha zatím v textech jednoznačně převažuje. V korpusu je více než 1800 dokladů, zatímco zápis mačča je doložen pouze 54krát.
Zvažované varianty:
matcha
mačča
Poslední užití:
28.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuju napsat košicko-bohumínská dráha. Píšu tam spojovník, nebo pomlčku?
Klíčové slovo:
košicko-bohumínský
Odpověď:
V tomto případě jde o souřadné spojení, mezi jehož složkami je vztah vzájemnosti. Takové složené přídavné jméno píšeme se spojovníkem, např. česko-finský slovník, německo–francouzské vztahy. Doporučujeme proto psát košicko-bohumínská dráha. Pomlčka se uplatňuje v jiných případech, např. pro popis trasy, rozsahu: dráha Košice–Bohunín (obdobně dálnice Brno–Praha, říjen–prosinec).
Zvažované varianty:
košicko-bohumínský
košicko–bohumínský
Poslední užití:
17.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Myslím si, že by se v označení územněanalytické podklady mělo psát slovo územněanalytický dohromady, protože jde o územní analýzu. Editorka však trvá na psaní zvlášť: územně analytické podklady. Tvrdí, že to prý konzultovala a že se to tak vždycky psalo.
Klíčové slovo:
územněanalytický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Psaní dvou samostatných slov se nedoporučuje, přesto se s ním v praxi někdy setkáváme (často s tvrzením, že se to tak přece vždycky psalo). Souhlasíme s vámi, že pokud je složené přídavné jméno odvozeno ze slovního spojení územní analýza, jedná se o podřadné spojení, v němž jedna složka (územní) rozvíjí druhou (analýza), a taková slova píšeme dohromady. Doporučujeme proto psát územněanalytické podklady.
Zvažované varianty:
územněanalytický
územně-analytický
Poslední užití:
15.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o psaní obchodně-správní. Je to užito ve smyslu, že nějaký dům leží nikoli v lázeňské, ale obchodně-správní části města Karlovy Vary. Myslím, že by to mělo být se spojovníkem, ale nacházím i psaní zvlášť.
Klíčové slovo:
obchodně-správní
Odpověď:
Psaní zvlášť neodpovídá doporučovaným zásadám, přestože se s ním v praxi ještě stále můžeme setkat. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (popř. -sko, -cko, -ově) se podle významu píšou buď dohromady, nebo se spojovníkem. Při rozhodování vycházíme z věcné znalosti. Na základě kontextu, který uvádíte, jde v tomto případě s největší pravděpodobností o souřadné spojení slov obchodní a správní (část města, kde jsou obchody a sídlí správa, nikoli lázeňské domy). Složky obchodní a správní jsou na stejné úrovni, složené přídavné jméno píšeme proto se spojovníkem: obchodně-správní část města.
Zvažované varianty:
obchodně-správní
obchodně správní
Poslední užití:
2.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.