Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že v rozhlase působí lidé s vadami řeči.
Odpověď:
Ano, lidé, kteří vystupují v rozhlase nebo v televizi, by měli věnovat pozornost nejen obsahové, ale i zvukové stránce svého projevu. Pokud nejde o hosta rozhlasového pořadu a vadou řeči trpí redaktor či moderátor pořadu, je v jeho zájmu a v zájmu média, v němž působí, aby pracoval na nápravě.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.
Poslední užití:
1.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Vadí mi časté užívání spojení dáme to. Slovníky tenhle obrat neuvádějí a przní to češtinu.
Odpověď:
Spojení dát (něco) skutečně výkladové slovníky neuvádějí. Jde o jazykový prostředek, který je součástí nespisovné, substandardní vrstvy češtiny. V mluvené, neformální komunikaci patrně v posluchačích nevyvolá negativní reakci, ve formálním, oficiálním vyjadřování bychom se mu však měli raději vyhnout.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Proč v médiích používají anglická slova jako diverzifikovat, když máme české ekvivalenty?
Odpověď:
Přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) je běžnou součástí jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent. Přejímání je často motivováno chybějícím výrazem v češtině. Pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat.
Dotaz:
Dotazy pro jiné subjekty
Konkrétní dotaz:
Mohla by média odstranit z nahrávek rušivé výrazy, jako je vlastně, jakoby, v podstatě a podobné další?
Odpověď:
Bohužel, toto není otázka na jazykovou poradnu, ale na redakci konkrétního média. Nevíme, zda je podobný postup po technické stránce vůbec možný, otázkou je, zda by tímto postupem byla zachována srozumitelnost a plynulost daného pořadu.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se v médiích objevují výrazy jaksi, jakoby, v podstatě, vlastně.
Odpověď:
Lidé, kteří vystupují v rozhlase nebo v televizi, by měli věnovat pozornost nejen obsahové, ale i zvukové stránce češtiny. Souhlasíme s vámi, že je často možné (i u profesionálních mluvčích) slýchat různá nadbytečná výplňková slova, popřípadě i tzv. hezitační zvuky (hmmm, eeee) apod. Jazyková poradna může doporučovat, ovšem to, že jsou lidem nabídnuta jistá doporučení, neznamená, že se jimi mluvčí budou řídit. Domníváme se, že především samotným médiím by mělo záležet na posluchačově pohodlí a na dobré úrovni mluveného projevu. Jediným řešením je oslovit samotné rozhlasové (televizní) mluvčí, případně jejich nadřízené. Je možné, že podněty od posluchačů mohou stávající situaci změnit.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že český jazyk narušují různé výrazy převzaté z angličtiny. Například outfit nebo outdoorový. Outdoorové oblečení je přece oblečení na ven, či ne?
Odpověď:
Přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) je běžnou součástí jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent. Přejímání je často motivováno chybějícím výrazem v češtině. V případě výrazu outdoorový si pro vyjádření plného významu nevystačíme se souslovím ‚na ven‘, jelikož přídavné jméno outdoorový dle Nového akademického slovníku cizích slov znamená ‚vztahující se k sportování v přírodě, k turistice‘. Lze tedy shrnout, že pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené komunikační situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat.
Poslední užití:
4.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Ve své práci jsem často ve sporu s nadřízenými, jelikož chtějí i v obecných pojmenováních užívat velká písmena, například ve spojeních vzdušné síly, protiraketová obrana ap.
Odpověď:
Pravidla psaní velkých písmen jsou komplikovanou pravopisnou oblastí, která nejednomu pisateli činí obtíže. Někteří laičtí uživatelé jazyka se mylně domnívají, že velkým počátečním písmenem dodají danému výrazu důležitost a jedinečnost, prostým užitím velkého písmene se však vlastní jména netvoří. Pro hlubší vhled do problematiky doporučujeme výklad v jazykových příručkách, např. Internetovou jazykovou příručku či Pravidla českého pravopisu.
Poslední užití:
23.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych poradit s větou „U koření je důležité aroma a chuť“. Má být v přísudku tvar „je“, nebo „jsou“?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ve větě stojí přísudek před podmětem – v takových případech máte dvě možnosti. Buď můžete shodu řídit podle obou složek několikanásobného podmětu („aroma a chuť“), nebo ji můžete řídit pouze podle složky, jež stojí přísudku nejblíž („aroma“). V prvním případě bude mít přísudek tvar „jsou“, ve druhém „je“. Obě možnosti jsou správné.
Poslední užití:
5.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.2 – Složkou několikanásobného podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Stížnost týkající se výuky češtiny
Konkrétní dotaz:
Dnešní novináři nemají dobrou úroveň češtiny. Myslím si, že dřív byly na výuku češtiny kladeny vyšší nároky.
Odpověď:
Proti nedostatečné kvalitě jazykového projevu (nejen v médiích) nelze dělat nic jiného než se snažit pozitivně působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
Poslední užití:
27.2.2018
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.