Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě zápis spojení sociálně-ekonomický / sociálněekonomický ve spojení se slovy problémy, situace. Pravidlo znám, ale z kontextu nepoznám, co má autor na mysli.
Klíčové slovo:
sociálně-ekonomický; sociálněekonomický
Odpověď:
Máte pravdu, že některá přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, (ne)psaním spojovníku rozlišujeme různé významy (což je i tento případ). Pokud je základem složeného přídavného jména podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – sousloví sociální ekonomika/ekonomie –, pak píšeme adjektivum dohromady: sociálněekonomický. Jedná-li se o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (sociální a ekonomické problémy), pak je namístě zápis se spojovníkem: sociálně-ekonomický. Tato možnost se nám zdá být pravděpodobnější, ale protože při zápisu vycházíme z věcné znalosti, pak pokud neznáme přesné východisko, není bohužel možné jednoznačně rozhodnout, které z podob dát přednost. Doporučujeme obrátit se na autora textu.
Zvažované varianty:
sociálně-ekonomický
sociálněekonomický
Poslední užití:
18.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, bod 3.1 Spojovník rozlišuje význam
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Při popisu složení výrobku používáme slovo mikrohyaluron. Máme ho psát s pomlčkou, nebo jako dvě slova?
Klíčové slovo:
mikrohyaluron
Odpověď:
Pomlčka ani spojovník se u tohoto typu složených slov neužívá, psaní zvlášť (které se někdy objevuje na internetu) rovněž nedoporučujeme. Doporučujeme psát jako jedno slovo: mikrohyaluron. Komponent mikro- (s významem malý, malo-, málo) funguje jako první část mnohých složených slov (např. mikrobus, mikroampér, mikroelektronika, mikroklima). Jejich množství je v podstatě neomezené.
Zvažované varianty:
mikrohyaluron
mikro-hyaluron
mikro hyaluron
Poslední užití:
29.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Dovolil bych se vás zeptat na zvratné zájmeno „svůj“, resp. na jeho použití. Existuje nějaká (výjimečná) situace, kdy je možné tento tvar zájmena použít i v případech, kdy jeho „hybatel“ není ve větě podmětem, avšak z kontextu věty je posluchači víceméně zřejmé, komu zvratné zájmeno „patří“? Mám na mysli případy vět jako „Donutilo mne to si udělat pořádek ve svých věcech“ nebo „Umožnilo mi to rozšířit si své obzory“. Nebo se jedná o nepřípustnou chybu?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
To, že zvratné zájmeno „svůj“ užíváme v případě, když přivlastňujeme podmětu, je sice funkční (a ve většině případů dostačující), avšak poněkud zjednodušené pravidlo. Ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a více participantů. V takových případech se většinou řídí volba přivlastňovacího zájmena nikoli podle participantu gramaticky vyjádřeného podmětem, ale podle toho, který stojí nejblíže k přivlastňované věci. Někdy pomůže, rozložíme-li si větu na segmenty, případně opíšeme-li konstrukci vedlejší větou: Donutilo mne to si udělat pořádek ve svých věcech: Něco mě donutilo – já jsem si udělal pořádek ve věcech – věci jsou moje > ve svých věcech / Donutilo mne to, abych si udělal pořádek ve svých věcech. Umožnilo mi to rozšířit si své obzory: Něco mi něco umožnilo – já jsem si rozšířil obzory – obzory jsou moje. / Umožnilo mi to, abych si rozšířil své obzory. (Upozorňujeme, že v této větě je přivlastňovací zájmeno nadbytečné, protože přivlastňujete už zvratným zájmenem si.) O chybu se tedy nejedná.
Poslední užití:
28.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně stínicí pigment buňky, nebo stínící pigment buňky?
Klíčové slovo:
stínicí
Odpověď:
V případě stínicího/stínícího pigmentu buňky jde o to, zda jde o pigment určený k stínění (vlastně zastiňovací; tzv. účelové přídavné jméno), nebo o pigment, který v buňce právě/neustále (něco) stíní (vlastně zastiňující; tzv. dějové přídavné jméno). Nejde-li mezi těmito významy rozhodnout, např. proto, že pigment je v buňce určen ke stínění (má zastiňovat), ale zároveň v ní i neustále něco stíní (zastiňuje), dává se přednost pojetí účelovému – doporučujeme tedy užít podobu stínicí pigment buňky.
Zvažované varianty:
stínicí
stínící
Poslední užití:
2.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně kortikoidy vázající, nebo vážící hormony? Je správně vázající? Jakou podobu by měl tento tvar od slovesa vážit? Bylo by to taky vážící?
Klíčové slovo:
vázající, vážící
Odpověď:
Přídavná jména typu vázající, vážící atp. jsou tzv. zpřídavnělé přechodníky přítomné, tvoří se tedy od (ž. a s. tvaru j. č.) přechodníku slovesa vázat. Ten může mít jak podobu vázajíc, tak podobu vážíc – správné jsou tedy obě podoby: jak vázající, tak vážící. Zpřídavnělý přechodník přítomný od slovesa vážit by měl podobu vážící (od vážíc), byl by tedy homonymní s jednou možnou variantou zpřídavnělého přechodníku přítomného od slovesa vázat (obdobná homonymie není v češtině nijak neobvyklá věc).
Zvažované varianty:
vázající
vážící
Poslední užití:
21.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla vázat a vážit
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše slovo předdiplomový? V textu je to s pomlčkou, ale všude nacházím jen psaní dohromady. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
předdiplomový
Odpověď:
Máte pravdu, předpona před- se píše dohromady s příslušným slovem; přídavné jméno předdiplomový nerozdělujeme pomlčkou ani spojovníkem, píšeme je dohromady, obdobně jako např. slova předpremiéra, předminulý, předlistopadový, předvolební.
Zvažované varianty:
předdiplomový
před-diplomový
Poslední užití:
26.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Nachází se v této větě doplněk? „Hodil svému pejskovi červený gumový míček.“
Klíčové slovo:
doplněk
Odpověď:
Ve větě se doplněk nenachází. „Pejskovi“ je příslovečné určení prospěchu, „míček“ předmět a slova „svému“, „červený“ a „gumový“ jsou shodné přívlastky.
Poslední užití:
20.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jakým větným členem je slovo „odborníky“ ve větě „Tato publikace byla napsána odborníky z Masarykovy univerzity“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení původce děje
Odpověď:
Slovo „odborníky“ je zde příslovečným určením původce děje.
Poslední užití:
28.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji vědět, jak se píše přídavné jméno tanečněimprovizační. Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
tanečněimprovizační
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Zápis zvlášť se nedoporučuje, respektuje se pouze v některých případech z důvodů tradice. Východiskem je v tomto případě termín taneční improvizace, tedy ustálené spojení slov, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Složené přídavné jméno odvozené z takovéhoto podřadného spojení píšeme dohromady: taneční improvizace – tanečněimprovizační.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Řešíme s kolegy, zda se píše narovinu (ve smyslu jednat bez vytáček) jako příslovečná spřežka, nebo jestli je to zvlášť na rovinu?
Klíčové slovo:
na rovinu
Odpověď:
Příručky (IJP, PČP, SSČ, SSJČ) výraz jako spřežku neuvádějí, měli bychom tedy psát jedině zvlášť: (jednat) na rovinu. Přestože se s psaním dohromady v některých textech setkáváme, doklady z ČNK potvrzují, že stále výrazně převažuje psaní zvlášť.
Zvažované varianty:
na rovinu
narovinu
Poslední užití:
29.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.