Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Je nutné striktně dodržovat zásady pro psaní kalendářních dat tak, jak je uvádí Česká technická norma?
Klíčové slovo:
příručka
Odpověď:
ČSN 01 6910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory, stejně jako další příručky, například Pravidla českého pravopisu, mají pouze doporučující charakter, je na vás, zda se budete jejich pokyny řídit. Za odchylku od toho, co je v nich uvedeno, nemůže být nikdo sankcionován. Výjimkou je samozřejmě školní docházka, kde se uplatňují sankce v podobě špatných známek.
Poslední užití:
17.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná podoba jména antického boha? Poseidon, nebo Poseidón?
Klíčové slovo:
Poseidon
Odpověď:
Jak Pravidla českého pravopisu, tak i příručka J. Hůrkové o antických jménech doporučují podobu Poseidon, neboť s výjimkou již plně vžitých počeštěných jmen se jejich autoři rozhodli původní samohláskovou délku v písmu neoznačovat. V psaném (a pravděpodobně i v mluveném) úzu se ovšem i v současnosti vyskytují obě varianty. Z jazykového hlediska nelze podobu Poseidón vyloučit, je důkazem počešťování jména na základě náležité výslovnosti, která je podle J. Hůrkové [posejdón]. Doporučujeme rovněž přihlížet k celkové povaze textu a jeho předpokládaným adresátům.
Zvažované varianty:
Poseidon
Poseidón
Poslední užití:
25.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Antická jména: jak je číst a skloňovat. Hůrková. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná podoba jména antického boha? Apollon, nebo Apollón?
Klíčové slovo:
Apollon
Odpověď:
Jak Pravidla českého pravopisu, tak i příručka J. Hůrkové o antických jménech doporučují podobu Apollon, neboť s výjimkou již plně vžitých počeštěných jmen se jejich autoři rozhodli původní samohláskovou délku v písmu neoznačovat. V psaném (a pravděpodobně i v mluveném) úzu se ovšem i v současnosti vyskytují obě varianty. Z jazykového hlediska nelze podobu Apollón vyloučit, je důkazem počešťování jména na základě náležité výslovnosti, která je podle J. Hůrkové [apolón]. Doporučujeme rovněž přihlížet k celkové povaze textu a jeho předpokládaným adresátům.
Zvažované varianty:
Apollon
Apollón
Poslední užití:
25.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Antická jména: jak je číst a skloňovat. Hůrková. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
„Existence“ konkrétního jména, možnost zápisu konkrétního jména do matriky
Konkrétní dotaz:
Dostala jsem české občanství a moje jméno bylo upraveno v souladu s pravidly češtiny. Na matrice mi sdělili, že od vás potřebuji získat písemné vyjádření, aby mi mohli změnit jméno zpět na podobu, kterou mám v pase. Na koho se mám přesně obrátit? (Konkrétní jméno nebylo uvedeno.)
Klíčové slovo:
změna jména
Odpověď:
Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna. Veškeré potřebné informace naleznete zde: jmena.ujc.cas.cz.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ názvu kopce Perčulák u Sedlice na Strakonicku?
Klíčové slovo:
Perčulák
Odpověď:
Tento dotaz lze zodpovědět díky konzultaci s onomastiky. V soupisu pomístních jmen pro obec Sedlice (z roku 1966), který je uložen v Ústavu pro jazyk český, je uvedeno pomístní jméno Na Perčuláku. Ze soupisu není patrné, k jakému geografickému objektu se tento název vztahuje. Z řady různých obcí v Čechách máme doložena zeměpisná jména jako Perčula, Perčule, Percule apod. Tato jména vznikla nepochybně z německého Pferdschule ‚jízdárna‘. V některých obcích zpracovatelé soupisů uvádějí, že v místě byla „jízdárna“, ohrazený prostor, kde byli prováděni hřebci. V případě Sedlice takový výklad soupis neuvádí, ale pravděpodobně i tam se jízdárna kdysi nacházela. Je tedy možné, že jméno Perčulák označovalo kopec nad jízdárnou. Souvislost s přítomností koní dokládá i následující citace diplomové práce A. Ježkové: „Jelikož je okolí Blatenska poměrně kopcovité, nebyla přeprava většího nákladu, jako bylo třeba dřevo, vůbec jednoduchá. Docházelo tedy k tzv. přípřežím. Ty se prováděly vždy u vršků, kde k zapřaženým koním byli přivedeni koně další, kteří byli taktéž zapřaženi a pomohli náklad vyvézt nahoru. Jeden z takových vršků byl hned nedaleko obce Sedlice a jednalo se o vršek zvaný Perčulák.“ (Ježková, Anna: Ferdinand Hildprant a kulturní a ekonomický rozvoj Blatné. Praha, 2020. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, s. 51).
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná podoba příjmení rodu Ditrichštejnů? Setkávám se s mnoha variantami.
Klíčové slovo:
Ditrichštejn
Odpověď:
U podobných (nejen) šlechtických jmen není kolísání neobvyklé a není možné stanovit jedinou „správnou“ podobu jména, jak jsme zvyklí z dnešní doby. Volba konkrétní podoby také záleží např. na tom, o kom z příslušníků tohoto starého rodu píšeme; v dávné minulosti došlo totiž k rozdělení na rakouskou a českomoravskou větev. Zápis pochopitelně kolísá i v odborné literatuře. Např. Bibliografie dějin Českých zemí Historického ústavu AV ČR uvádí varianty: Dietrichsteinové, Dietrichštejnové, Ditrichštejnové. Všechny tři podoby jsou taktéž hojně zastoupeny v dokladech Českého národního korpusu. Doporučujeme tedy zvolit s ohledem na kontext jednu z těchto možností a užívat ji v celém textu jednotně, případně čtenáře na možnost setkat se s odlišnými zápisy upozornit.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Zajímám se o výklad názvu obce Věštín. Domnívám se, že slovník Místní jména v Čechách Antonína Profouse uvádí nesmysly. Nezdá se mi zejména to, že by název vycházel ze jména vlastníka Vieška a že by v češtině nastala změna kmenové souhlásky -k- na -t-.
Klíčové slovo:
Věštín
Odpověď:
Domníváme se, že Profousův výklad názvu Věštín je z jazykového hlediska zcela v pořádku a nic nesmyslného na něm nespatřujeme. Přivlastňovací příponou -ín vznikaly názvy obcí z osobních jmen zcela běžně. Profous uvádí, že majitelem mohla být osoba jména Vieška či Věsta (a upozorňuje na paralely s názvy obcí Věšín či Věstín). Změnu -k- na -ť- (nikoli -t-) lze vysvětlit zcela jednoduše pravidelným hláskoslovným vývojem: při odvozování příponou -ín se -k- měkčilo na -č- (tj. Věščín). Následně se souhlásková skupina -šč- změnila na -šť- (srov. obdobný proces např. ve slově ščestie = štěstí).
Poslední užití:
10.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl název příbramské lokality Hatě?
Klíčové slovo:
Hatě
Odpověď:
Tento název zcela jistě souvisí s obecným jménem hať, tj. svazek proutí k zpevňování břehů, cest atp. či stezka v močálu apod. upravená z klestí.
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad názvu pražské lokality Šmukýřka, respektive jména ulice Na Šmukýřce?
Klíčové slovo:
Šmukýřka
Odpověď:
Tato ulice byla pojmenována podle bývalé usedlosti Šmukýřka. Jak uvádí Pražský uličník: „Název usedlosti je odvozen z řemesla některého z majitelů.“ Šmukýři byli výrobci ozdobných věcí, zejména zdobených klobouků, a to v barokní době. Dodejme, že v 1. díle Pražského uličníku je kvůli tiskové chybě mylně napsáno slovo „mušketýři“ místo „šmukýři“, což je v opravách ve 2. díle uvedeno na pravou míru.
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pražský uličník. Lašťovka a kol.. 1997. (platí od 1997)