Kategorie:
Souřadné spojení složek několikanásobných větných členů – dvojité spojovací výrazy (čárka mezi složkami)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
jak – tak
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „tak“ v následující větě? „Účastníci jednání se shodli na tom, že se oblasti automotive i nadále daří jak na severní Moravě(,) tak celostátně.“
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé složky čárka (viz „konkrétní případ“).
Oblast:
Pravopis – ostatní interpunkce
Kategorie:
Souvýskyt interpunkce
Dotaz:
Pořadí různých interpunkčních znamének
Klíčové slovo:
přímá řeč
Zvažované varianty:
,"
",
Konkrétní dotaz:
Když je přímá řeč následována uvozovací větou, píše se čárka před koncovou uvozovkou, nebo za ní?
Když je přímá řeč následována uvozovací větou, interpunkční znaménko se píše před koncovou uvozovku přímé řeči.
Oblast:
Pravopis – ostatní interpunkce
Kategorie:
Tečka
Dotaz:
Tečka za graficky samostatným celkem
Klíčové slovo:
tečka
Konkrétní dotaz:
Je potřeba napsat tečku za výpovědí, která je graficky oddělena od svého okolí?
Pokud je výpověď svou grafickou úpravou dostatečně odlišena od svého okolí (např. stojí na samostatném řádku), tečku na konci nepíšeme. Jde-li však např. o nápis větné povahy, tečka za ním být může.
Oblast:
Pravopis – ostatní interpunkce
Kategorie:
Pomlčka
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Klíčové slovo:
pomlčka
Konkrétní dotaz:
Jak se pravopisně signalizuje vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy?
Chceme-li vyjádřit vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy, spojujeme tyto výrazy pomlčkou psanou natěsno, bez mezer.
Oblast:
Pravopis – psaní interpunkční čárky
Kategorie:
Souřadné spojení složek několikanásobných větných členů – slučovací poměr
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
stejně jako
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „stejně jako“ v následující větě? „S kartou [anonymizováno] můžete navštívit vybraná golfová odpaliště a seznámit se s úplnými základy golfu, stejně jako s pravidly odpalu.“
Jestliže je konstrukce se „stejně jako“ užita coby výrazový prostředek slučovacího poměru, píšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Nejnovější odpovědi
Oblast:
Lexikologie
Kategorie:
Význam
Dotaz:
Význam zkratky
Klíčové slovo:
obecná čeština
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam zkratky ob., kterou jsem našel ve slovníku?
Zkratka ob. ve výkladových slovnících (např. ve Slovníku spisovného jazyka českého, Slovníku spisovné češtiny aj.) označuje slovo obecněčeský, které má význam ‚týkající se obecné češtiny‘.
Oblast:
Lexikologie
Kategorie:
Význam
Dotaz:
Význam slova
Klíčové slovo:
telefax
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova telefax?
Podle Nového akademického slovníku cizích slov má výraz telefax následující tři významy: 1. ‚faksimilní služba pro elektronický přenos dokumentů po telefonní síti‘, 2. ‚přístroj pro tuto službu, fax‘, 3. ‚elektronicky po telefonní síti přenesený text, dokument‘.
Konkrétní dotaz:
Užívá se v češtině nějaká plně inkluzivní forma oslovení? Zdá se mi, že oslovení typu „vážený zákazníku“ cílí (především) na muže, forma „vážená paní, vážený pane“ zase nezahrnuje nebinární lidi.
Pokud nechcete užít v oslovení ani generické maskulinum („vážený zákazníku“, „vážení zákazníci“ apod.), ani spojení tvarů ženského a mužského rodu („vážená paní, vážený pane“, „vážené paní, vážení pánové“ apod.), nabízí se nahradit oslovení pozdravem (dobrý den). Výhoda tohoto řešení spočívá v tom, že daný prostředek pro navázání kontaktu nijak nevymezuje, na koho se obracíme. Co se genderově neutrálního oslovení týče, žádný ustálený jazykový prostředek pro něj (alespoň zatím) v češtině nemáme.
Oblast:
Pravopis – psaní interpunkční čárky
Kategorie:
Souřadné spojení hlavních vět v kontaktním postavení – poměr příčinný/důsledkový
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
a tak
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „a“ v následujícím souvětí? „Čert, přesvědčený, že je již ráno, zmizel(,) a [jméno] si tak zachránil svou duši a rybník dokončil.“
Hlavní věty spojené souřadně v poměru příčinném/důsledkovém oddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy i pokud jsou spojeny beze spojky. Jestliže ale výraz signalizující příčinný/důsledkový poměr (proto, tedy apod.) nestojí přímo u souřadicí spojky, lze poměr chápat jako oslabený a volit řešení s čárkou i bez čárky (viz „konkrétní případ“).
Oblast:
Pragmatika
Kategorie:
Genderová korektnost
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Klíčové slovo:
nebinární
Konkrétní dotaz:
Překládáme rozhovor s nebinární osobou. V angličtině používá tato osoba zájmeno they (oni), tak nás napadlo používat tvary množného čísla (zpívali) nebo zakončení -x (zpívalx). Ani jedno řešení se mi však nelíbí – koncovka -i naznačuje mužský rod a koncovka -x se mi zdá dost neobvyklá. Máme už v češtině nějaká pravidla pro tyto případy?
Čeština patří mezi jazyky, které vyjadřují jmenný (gramatický) rod v mnoha slovech a tvarech. Platí to samozřejmě nejen pro názvy osob (otec = rod mužský, matka = rod ženský, dítě = rod střední), ale též pro pojmenování neživých entit (sněhulák, vůz = rod mužský, kára = rod ženský, auto = rod střední). Z toho vyplývá, že gramatický rod nelze přímočaře spojovat s pohlavím (tj. biologickou kategorií) ani s genderem (tj. socio-kulturní kategorií). Je však pravda, že v případě pojmenování osob gramatický rod běžně odpovídá určitým kategoriím – ženský rod kategoriím žena, femininní (Lenka, sestra, docentka, lékařka), mužský rod kategoriím muž, maskulinní (Petr, bratr, docent, lékař); střední rod je pak spojován s nedospělými jedinci (dítě, miminko). Existuje však několik výjimek: např. přestože je slovo osoba rodu ženského a slovo člověk rodu mužského, mohou tyto výrazy zahrnovat kohokoliv.
Vyjadřování jmenného rodu se netýká jen podstatných jmen, nýbrž i tvarů, které se s nimi gramaticky shodují. Patří mezi ně např. slovesné příčestí zmíněné v dotazu, neboť zakončení slovesného tvaru v přísudku musí odpovídat jmennému rodu podmětu (např. otec/sněhulák/vůz stál; matka/osoba/kára stála; dítě/děvče/auto stálo). Volba koncovky slovesného tvaru však může být problematická pro nebinární osoby či osoby, které se o nich vyjadřují, neboť jmenný rod v češtině silně implikuje příslušnost k určitému pohlaví či genderu, jak jsme viděli výše – a těmto implikacím se (alespoň někteří) nebinární lidé či lidé o nich píšící či hovořící snaží vyhnout. Za tímto účelem pak volí různé jazykové prostředky.
Někdy se užívá shoda se středním rodem (zpívalo) či v množném čísle (zde je však třeba opět volit rodovou koncovku – zpívali, zpívaly), objevuje se též střídání koncovek mužského a ženského rodu (jednou zpíval, podruhé zpívala), a dokonce vznikají i návrhy na zvláštní sady koncovek. Další možností, jak neutralizovat vyjádření jmenného rodu, je užití písmena x (zpívalx), které má nahrazovat libovolnou koncovku. Žádné z uvedených řešení však nepovažujeme za ideální a zcela neproblematické – např. užití koncovek středního rodu může působit dehonestujícím až dehumanizujícím dojmem, zápis s koncovkou -x může vzbuzovat nejistotu, jak jej (nahlas) přečíst, atd.
Tento výčet jazykových prostředků, užívaných pro zamezení (či alespoň zmírnění) implikace určitého pohlaví či genderu, si neklade nárok na úplnost, pouze ilustruje jejich rozmanitost. Žádný z uvedených jazykových prostředků nepovažujeme za natolik rozšířený a ustálený, abychom jej mohli označit za obecně přijímanou normu. Z tohoto důvodu nemůžeme v současnosti ani poskytnout jednoznačné doporučení, které z uvedených řešení zvolit.
Procházet klíčová slova