Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Naučil jsem se řídit kolo“ chápu jako mluvnický předmět infinitiv „řídit“. Není mi ale jasné, jakou větněčlenskou platnost má tedy slovo „kolo“? Je také součástí předmětu? Nebo je to jiný větný člen?
Klíčové slovo:
řídit kolo
Odpověď:
Ve větě „Naučil jsem se řídit kolo“ jsou dva předměty: infinitiv „řídit“ a substantivum „kolo“ (závislé na „řídit“).
Poslední užití:
29.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Teď jsem slyšel v televizi z úst moderátorů zajímavou jazykovou formulaci: „Do testovacích stanů je přivedla obava o své zdraví.“ Myslel jsem, že zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“ přivlastňuje vždy podmětu, což by v tomto případě byla „obava“. Z věty by tedy plynulo, že se jedná o zdraví té obavy, nikoli lidí. Nebo se mýlím?
Klíčové slovo:
své; jejich
Odpověď:
Užití zájmena „jejich“ je v každém případě v pořádku. Se zvratným zájmenem „své“ to však není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. To, že zvratné zájmeno „svůj“ užíváme v případech, kdy přivlastňujeme podmětu, je sice funkční (a ve většině případů dostačující), avšak poněkud zjednodušené pravidlo. Ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a více participantů. V takových případech se volba přivlastňovacího zájmena nemusí řídit podle participantu gramaticky vyjádřeného podmětem. Lze tu uvažovat o tzv. zanořené predikaci, o níž psala např. Světla Čmejrková v Naší řeči: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7740. Závěrem: primárně doporučujeme užít zájmeno „jejich“, avšak užití zvratného zájmena „své“ nelze zcela vyloučit.
Poslední užití:
29.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě zápis spojení sociálně-ekonomický / sociálněekonomický ve spojení se slovy problémy, situace. Pravidlo znám, ale z kontextu nepoznám, co má autor na mysli.
Klíčové slovo:
sociálně-ekonomický; sociálněekonomický
Odpověď:
Máte pravdu, že některá přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, (ne)psaním spojovníku rozlišujeme různé významy (což je i tento případ). Pokud je základem složeného přídavného jména podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – sousloví sociální ekonomika/ekonomie –, pak píšeme adjektivum dohromady: sociálněekonomický. Jedná-li se o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (sociální a ekonomické problémy), pak je namístě zápis se spojovníkem: sociálně-ekonomický. Tato možnost se nám zdá být pravděpodobnější, ale protože při zápisu vycházíme z věcné znalosti, pak pokud neznáme přesné východisko, není bohužel možné jednoznačně rozhodnout, které z podob dát přednost. Doporučujeme obrátit se na autora textu.
Zvažované varianty:
sociálně-ekonomický
sociálněekonomický
Poslední užití:
18.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, bod 3.1 Spojovník rozlišuje význam
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Při popisu složení výrobku používáme slovo mikrohyaluron. Máme ho psát s pomlčkou, nebo jako dvě slova?
Klíčové slovo:
mikrohyaluron
Odpověď:
Pomlčka ani spojovník se u tohoto typu složených slov neužívá, psaní zvlášť (které se někdy objevuje na internetu) rovněž nedoporučujeme. Doporučujeme psát jako jedno slovo: mikrohyaluron. Komponent mikro- (s významem malý, malo-, málo) funguje jako první část mnohých složených slov (např. mikrobus, mikroampér, mikroelektronika, mikroklima). Jejich množství je v podstatě neomezené.
Zvažované varianty:
mikrohyaluron
mikro-hyaluron
mikro hyaluron
Poslední užití:
29.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Dovolil bych se vás zeptat na zvratné zájmeno „svůj“, resp. na jeho použití. Existuje nějaká (výjimečná) situace, kdy je možné tento tvar zájmena použít i v případech, kdy jeho „hybatel“ není ve větě podmětem, avšak z kontextu věty je posluchači víceméně zřejmé, komu zvratné zájmeno „patří“? Mám na mysli případy vět jako „Donutilo mne to si udělat pořádek ve svých věcech“ nebo „Umožnilo mi to rozšířit si své obzory“. Nebo se jedná o nepřípustnou chybu?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
To, že zvratné zájmeno „svůj“ užíváme v případě, když přivlastňujeme podmětu, je sice funkční (a ve většině případů dostačující), avšak poněkud zjednodušené pravidlo. Ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a více participantů. V takových případech se většinou řídí volba přivlastňovacího zájmena nikoli podle participantu gramaticky vyjádřeného podmětem, ale podle toho, který stojí nejblíže k přivlastňované věci. Někdy pomůže, rozložíme-li si větu na segmenty, případně opíšeme-li konstrukci vedlejší větou: Donutilo mne to si udělat pořádek ve svých věcech: Něco mě donutilo – já jsem si udělal pořádek ve věcech – věci jsou moje > ve svých věcech / Donutilo mne to, abych si udělal pořádek ve svých věcech. Umožnilo mi to rozšířit si své obzory: Něco mi něco umožnilo – já jsem si rozšířil obzory – obzory jsou moje. / Umožnilo mi to, abych si rozšířil své obzory. (Upozorňujeme, že v této větě je přivlastňovací zájmeno nadbytečné, protože přivlastňujete už zvratným zájmenem si.) O chybu se tedy nejedná.
Poslední užití:
28.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.