Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na následující větu: „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte i PČP“. Zajímalo by mě, zda by zde místo spojky „i“ neměla být spojka „ani“. Užití spojky „i“ mi v této větě jaksi vadí. Poradíte mi prosím?
Klíčové slovo:
i; ani
Odpověď:
V uvedené větě se nachází souřadné spojení několikanásobného větného členu („nevěříte mužům i/ani PČP“), které je ale formálně vyjádřeno hypotakticky pomocí předložky „kromě“ („kromě mužů nevěříte i/ani PČP“). Vzhledem k tomu, že řídící sloveso tohoto několikanásobného výrazu má zápornou podobu, doporučujeme užití spojky „ani“. Tuto spojku gramatické příručky i slovníky popisují jakožto protějšek spojky „i“, který spojuje větné členy v záporném významu, případně záporné věty. Znění „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte ani PČP“ tak považujeme za neutrální spisovné. Variantu se spojkou „i“ nelze zcela vyloučit, ovšem hodnotíme ji jako příznakovou, stylově nižší a pro formální projev ji nedoporučujeme.
Poslední užití:
15.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 456
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Nemohu se rozhodnout, zda napsat čárku před spojkou „a“ ve větě „Blbcem je i ten, kdo to vidí(,) a blbce neupozorní“. Poradíte mi prosím, o který významový poměr jde?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Významový poměr mezi danými větami je možno chápat různě a v závislosti na chápání významového poměru pak volit různá interpunkční řešení (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
15.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119, 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v následující větě vhodně použito slovo neřád: „Pavel odsuzuje neřád na shromážděních.“? Výraz neřád má být záporem slova řád.
Klíčové slovo:
neřád
Odpověď:
Výkladové slovníky uvádějí, že výraz neřád rodu mužského neživotného se hovorově (tedy ve spisovných, ale méně formálních projevech) užívá ve významu ‚smetí‘ a ‚nepříjemná věc, nepříjemný předmět‘. Výraz neřád ve významu ‚chaos, neuspořádanost‘ neuvádějí. Výše uvedené užití tzv. lexikální negace je tedy neobvyklé a bude na příjemce textu působit příznakově, expresivně. Domníváme se však, že v kontextu dané věty by užití tohoto slova mělo být srozumitelné, při snaze ozvláštnit text, např. v beletrii, ho tedy lze použít.
Poslední užití:
25.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo neřád
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se slovo makrosnímek dohromady? Nebo jsou to dvě slova?
Klíčové slovo:
makrosnímek
Odpověď:
Komponent makro- tvoří první část složených slov, např. makrooblast, makročíslo, makroobjektiv, makrokosmos, makrovirus. Rovněž podstatné jméno makrosnímek doporučujeme psát dohromady.
Zvažované varianty:
makrosnímek
makro snímek
Poslední užití:
16.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se slovo mikrosnímek dohromady? Nebo jsou to dvě slova?
Klíčové slovo:
mikrosnímek
Odpověď:
Komponent mikro- tvoří první část mnohých složených slov, např. mikročip, mikročástice, mikroflóra, mikrokosmos, mikrokomedie. Rovněž podstatné jméno mikrosnímek píšeme dohromady.
Zvažované varianty:
mikrosnímek
mikro snímek
Poslední užití:
16.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se napřeskáčku dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
na přeskáčku
Odpověď:
Žádný ze slovníků spisovné češtiny spřežku napřeskáčku nezachycuje, proto bychom měli psát zvlášť: na přeskáčku. Psaní zvlášť je uvedeno v IJP jako příklad u podstatného jména přeskáčka (zkoušel na přeskáčku), je zde doplněna poznámka, že toto slovo se dnes užívá jen ve spojení na přeskáčku. Srovnatelné poučení najdeme ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost a ve Slovníku spisovného jazyka českého. Tendence k psaní dohromady se v textech objevují, ale zatím jsou v menšině. V ČNK převažují doklady na psaní zvlášť – v korpusu SYN v13 je 1320 dokladů zápisu na přeskáčku a 312 dokladů psaní napřeskáčku.
Zvažované varianty:
na přeskáčku
napřeskáčku
Poslední užití:
31.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Můžu napsat biokontejner dohromady, nebo se má psát zvlášť bio kontejner? Psala bych slovo dohromady, ale korektor mi ho podtrhává.
Klíčové slovo:
biokontejner
Odpověď:
Souhlasíme. Ve spojení s podstatným jménem je vhodné chápat bio- jako komponent složeniny a psát dohromady s příslušným podstatným jménem, takto píšeme např. slova bioodpad, biopotraviny, biomléko, biokosmetika. Proto doporučujeme i biokontejner psát jako jedno slovo. Korektor slovo podtrhává pravděpodobně proto, že ho nemá ve svém slovníku.
Zvažované varianty:
biokontejner
Poslední užití:
20.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině vyslovuje název Chania (město na Krétě)?
Klíčové slovo:
Chania
Odpověď:
Pokud vyjdeme z výslovnosti jména Chania v řečtině, tj. Χανιά [xaˈɲa], odpovídala by jí v češtině podoba [chaňa], která také patří k nejčastěji zachyceným variantám v provedené analýze nahrávek (zejména profesionálních) mluvčích v českých médií, a proto ji lze doporučit. Vyskytují se však i další, např. [chanyja], která se nejvíce blíží grafické podobě jména, [chányja] či [chaňja]. Výslovnostní údaj u tohoto názvu uvádí z dostupných tištěných příruček pouze Geografický místopisný slovník světa, a to [chanja].
Vzhledem k tomu, že toto město není všeobecně příliš známé, žádná z podob v češtině se pevně nevžila a lze předpokládat určité kolísání výslovnosti i nadále. Veškeré zachycené podoby jsou si však zvukově blízké, a proto nedorozumění zjevně nehrozí.
Poslední užití:
8.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Natáčíme rozhlasový pořad o příbramském dole. Jaká je správná výslovnost názvu Bytíz: s [t], nebo s [ť]?
Klíčové slovo:
Bytíz
Odpověď:
Výslovnost jména Bytíz žádné příručky neuvádějí, a to zjevně také proto, že jde o název domácího původu (slovník Místní jména v Čechách uvádí, že vychází z osobního jména Bytěd). Zvuková podoba by tedy měla odpovídat grafice podle běžných pravidel, tj. psané -tí- se čte jako [ťí]. Navzdory tomu v průzkumu provedeném v archivu českých médií převážila varianta [bitýs] (15 z celkových 21 aktuálně dohledatelných výskytů). Důvodem je zřejmě to, že zeměpisné jméno Bytíz působí na české mluvčí neprůhledně nebo přímo cize, přestože u přejímek není obvyklé (s výjimkou výrazu expertíza), aby se v nich vyskytovala kombinace písmen -tí- (srov. např. deskriptiva, adjektivum). Jednotnou podobu nebudou pravděpodobně užívat ani ti, kteří s názvem Bytíz přicházejí běžně do styku (odlišné varianty jsme totiž zaznamenali i u dvou zaměstnanců místního Hornického muzea Příbram). Na některých nahrávkách čtených textů je pak patrné zaváhání před jeho vyslovením.
Ačkoli vzhledem k etymologii a grafické podobě jména Bytíz doporučujeme preferovat výslovnost [biťís], převažující podobu [bitýs] nelze pokládat za nepřípustnou (nejen kvůli frekvenci užívání, ale také protože není možné očekávat všeobecnou obeznámenost s jeho domácím původem). Zcela jednoznačné řešení zde tedy neexistuje, doporučujeme být tolerantní v obou případech, protože vlivem kontextu pravděpodobně nehrozí nedorozumění.
Zvažované varianty:
[biťís]
[bitýs]
Poslední užití:
18.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Lze v oficiálním textu požít slovo šalina? Našel jsem toto slovo v brožuře města Brna o městské dopravě.
Klíčové slovo:
šalina
Odpověď:
Slovem šalina se označuje tramvaj v Brně či jiných středomoravských, příp. jihomoravských městech. V povědomí většiny uživatelů jazyka je to však stále výraz typický pro Brno (to se propsalo i do výkladu významu slova šalina v Novém akademickém slovníku cizích slov: ‚(brněnská) tramvaj‘. Výraz šalina, který bude s velkou pravděpodobností známý i uživatelům jazyka z Čech, se může objevovat i v některých oficiálních textech – zde může plnit reklamní funkci. Nicméně stále platí, že se jedná o výraz oblastně moravský, nespisovný, s nímž se nebudeme setkávat v textech formálních: např. odborných, právních apod.
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo šalina
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo tramvaj
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.