Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Nachází se v této větě doplněk? „Hodil svému pejskovi červený gumový míček.“
Klíčové slovo:
doplněk
Odpověď:
Ve větě se doplněk nenachází. „Pejskovi“ je příslovečné určení prospěchu, „míček“ předmět a slova „svému“, „červený“ a „gumový“ jsou shodné přívlastky.
Poslední užití:
20.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jakým větným členem je slovo „odborníky“ ve větě „Tato publikace byla napsána odborníky z Masarykovy univerzity“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení původce děje
Odpověď:
Slovo „odborníky“ je zde příslovečným určením původce děje.
Poslední užití:
28.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji vědět, jak se píše přídavné jméno tanečněimprovizační. Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
tanečněimprovizační
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Zápis zvlášť se nedoporučuje, respektuje se pouze v některých případech z důvodů tradice. Východiskem je v tomto případě termín taneční improvizace, tedy ustálené spojení slov, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Složené přídavné jméno odvozené z takovéhoto podřadného spojení píšeme dohromady: taneční improvizace – tanečněimprovizační.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Řešíme s kolegy, zda se píše narovinu (ve smyslu jednat bez vytáček) jako příslovečná spřežka, nebo jestli je to zvlášť na rovinu?
Klíčové slovo:
na rovinu
Odpověď:
Příručky (IJP, PČP, SSČ, SSJČ) výraz jako spřežku neuvádějí, měli bychom tedy psát jedině zvlášť: (jednat) na rovinu. Přestože se s psaním dohromady v některých textech setkáváme, doklady z ČNK potvrzují, že stále výrazně převažuje psaní zvlášť.
Zvažované varianty:
na rovinu
narovinu
Poslední užití:
29.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Parataxe
Konkrétní dotaz:
Ráda bych s vámi poradila ohledně poměru ve větě, kterou jsem našla v učebnici Český jazyk 8 od Frause. Věta zní takto: „Dave měl na sobě jenom tričko a šortky, a tak uhnul z cesty a vyšplhal tři nebo čtyři metry vzhůru ke skalnímu převisu.“ Zajímá mě poměr mezi slovy „tři nebo čtyři“. Příručka této učebnice tvrdí, že se jedná o poměr slučovací. Zásady psaní čárky a poměrů jsou mi jasné. Nechápu však, proč by v tomto případě mělo jít o poměr slučovací. Poměr vylučovací je mezi větami, jejichž obsahy se navzájem vylučují. Mezi větnými členy pak platí stejné pravidlo, je to tak? Dave přeci vyšplhal buď 3, nebo 4 metry, takže se to vzájemně vylučuje. Proč se tedy nejedná o poměr vylučovací?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Ve Slovníku spisovného jazyka českého se o spojce „nebo“ dočteme toto: „(ve větách netázacích) spojuje věty nebo větné členy, z nichž jen jeden platí, jejichž významy se navzájem (v různé míře) vylučují; někdy je vylučovací poměr oslaben na pouhou eventuálnost, popř. má význam prostě slučovací“. Vidíme tedy, že spojka „nebo“ má škálu významů, jejíž relativně pevné body lze seřadit takto: platí jen jeden člen > eventuálnost > prosté slučování (např. ve větě „Děti nebo vojsko platí polovic“). Jak to tak bývá, mezi jednotlivými případy (oněmi pevnými body) nejsou jasné hranice. Ve vašem případě („tři nebo čtyři metry“) jde však vcelku jasně o význam eventuálnosti („vyšplhal tři, eventuálně čtyři metry“) – tedy o případ, kdy je vylučovací poměr oslaben na pouhou eventuálnost. Sice tedy nejde o typický slučovací poměr, ale je dost dobře možné, že klíč k učebnici takto daný poměr označil, jelikož nejde ani o „neoslabený vylučovací poměr“. Hodně záleží na školské terminologii a praxi, kterou však Ústav pro jazyk český jakožto nedidaktické pracoviště nezná.
Poslední užití:
27.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.