Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Při popisu složení výrobku používáme slovo mikrohyaluron. Máme ho psát s pomlčkou, nebo jako dvě slova?
Klíčové slovo:
mikrohyaluron
Odpověď:
Pomlčka ani spojovník se u tohoto typu složených slov neužívá, psaní zvlášť (které se někdy objevuje na internetu) rovněž nedoporučujeme. Doporučujeme psát jako jedno slovo: mikrohyaluron. Komponent mikro- (s významem malý, malo-, málo) funguje jako první část mnohých složených slov (např. mikrobus, mikroampér, mikroelektronika, mikroklima). Jejich množství je v podstatě neomezené.
Zvažované varianty:
mikrohyaluron
mikro-hyaluron
mikro hyaluron
Poslední užití:
29.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Dovolil bych se vás zeptat na zvratné zájmeno „svůj“, resp. na jeho použití. Existuje nějaká (výjimečná) situace, kdy je možné tento tvar zájmena použít i v případech, kdy jeho „hybatel“ není ve větě podmětem, avšak z kontextu věty je posluchači víceméně zřejmé, komu zvratné zájmeno „patří“? Mám na mysli případy vět jako „Donutilo mne to si udělat pořádek ve svých věcech“ nebo „Umožnilo mi to rozšířit si své obzory“. Nebo se jedná o nepřípustnou chybu?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
To, že zvratné zájmeno „svůj“ užíváme v případě, když přivlastňujeme podmětu, je sice funkční (a ve většině případů dostačující), avšak poněkud zjednodušené pravidlo. Ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a více participantů. V takových případech se většinou řídí volba přivlastňovacího zájmena nikoli podle participantu gramaticky vyjádřeného podmětem, ale podle toho, který stojí nejblíže k přivlastňované věci. Někdy pomůže, rozložíme-li si větu na segmenty, případně opíšeme-li konstrukci vedlejší větou: Donutilo mne to si udělat pořádek ve svých věcech: Něco mě donutilo – já jsem si udělal pořádek ve věcech – věci jsou moje > ve svých věcech / Donutilo mne to, abych si udělal pořádek ve svých věcech. Umožnilo mi to rozšířit si své obzory: Něco mi něco umožnilo – já jsem si rozšířil obzory – obzory jsou moje. / Umožnilo mi to, abych si rozšířil své obzory. (Upozorňujeme, že v této větě je přivlastňovací zájmeno nadbytečné, protože přivlastňujete už zvratným zájmenem si.) O chybu se tedy nejedná.
Poslední užití:
28.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně stínicí pigment buňky, nebo stínící pigment buňky?
Klíčové slovo:
stínicí
Odpověď:
V případě stínicího/stínícího pigmentu buňky jde o to, zda jde o pigment určený k stínění (vlastně zastiňovací; tzv. účelové přídavné jméno), nebo o pigment, který v buňce právě/neustále (něco) stíní (vlastně zastiňující; tzv. dějové přídavné jméno). Nejde-li mezi těmito významy rozhodnout, např. proto, že pigment je v buňce určen ke stínění (má zastiňovat), ale zároveň v ní i neustále něco stíní (zastiňuje), dává se přednost pojetí účelovému – doporučujeme tedy užít podobu stínicí pigment buňky.
Zvažované varianty:
stínicí
stínící
Poslední užití:
2.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně kortikoidy vázající, nebo vážící hormony? Je správně vázající? Jakou podobu by měl tento tvar od slovesa vážit? Bylo by to taky vážící?
Klíčové slovo:
vázající, vážící
Odpověď:
Přídavná jména typu vázající, vážící atp. jsou tzv. zpřídavnělé přechodníky přítomné, tvoří se tedy od (ž. a s. tvaru j. č.) přechodníku slovesa vázat. Ten může mít jak podobu vázajíc, tak podobu vážíc – správné jsou tedy obě podoby: jak vázající, tak vážící. Zpřídavnělý přechodník přítomný od slovesa vážit by měl podobu vážící (od vážíc), byl by tedy homonymní s jednou možnou variantou zpřídavnělého přechodníku přítomného od slovesa vázat (obdobná homonymie není v češtině nijak neobvyklá věc).
Zvažované varianty:
vázající
vážící
Poslední užití:
21.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla vázat a vážit
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše slovo předdiplomový? V textu je to s pomlčkou, ale všude nacházím jen psaní dohromady. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
předdiplomový
Odpověď:
Máte pravdu, předpona před- se píše dohromady s příslušným slovem; přídavné jméno předdiplomový nerozdělujeme pomlčkou ani spojovníkem, píšeme je dohromady, obdobně jako např. slova předpremiéra, předminulý, předlistopadový, předvolební.
Zvažované varianty:
předdiplomový
před-diplomový
Poslední užití:
26.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.