Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně řídicí, nebo řídící středisko (pro lety do kosmu)?
Klíčové slovo:
řídicí
Odpověď:
Ve spojení s podstatným jménem středisko je namístě použít tzv. účelové přídavné jméno řídicí (s krátkým -i- po -d-). Jde primárně o středisko určené k řízení (tj. navigovací), nikoliv o středisko, které zrovna, právě teď řídí nějaký let do kosmu (tj. navigující). Doporučujeme použít spojení řídicí středisko (pro lety do kosmu). (Dějové přídavné jméno řídící (s dlouhým -í- pod -d-) by vyžadovalo specifický kontext, např. kdyby se v případě konkrétního letu do kosmu využívalo pro řízení více středisek, např. jedno hlavní a jedno záložní nebo by se střediska v řízení letu střídala, raketu si tzv. předávala, bylo by namístě o středisku, které v daný moment let skutečně řídí, mluvit jako o řídícím středisku – srov. např.: Pokud nedojde k nějaké závažné události, komunikuje posádka modulu výhradně s řídícím střediskem, na jiná střediska se posádka obrací jen v případě mimořádné události.)
Zvažované varianty:
řídicí
řídící
Poslední užití:
16.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova tlum?
Klíčové slovo:
tlum
Odpověď:
Slovo tlum s významem ‚zástup, dav‘ bylo převzato z polského slova tłum, které nese význam ‚tlupa, zástup‘. To má původ v praslovanském tьlp-mъ, souvisí tedy i s výrazem tlupa.
Poslední užití:
5.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Holub – Kopečný. 1952. (platí od 1952)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se užívá spojení „jsem za to rád“.
Klíčové slovo:
rád
Odpověď:
Vazba „jsem za to rád“ se v současné době objevuje velmi často, a to jak v projevech psaných, tak mluvených. Předložka „za“ se sem dostává zřejmě jazykovou analogií ze spojení „jsem za to vděčný“. Pravděpodobně proto, že dosud užívané spojení „jsem tomu rád“ dnes už jazykoví uživatelé vnímají jako knižní, a hledají proto neutrální vyjádření stejného významu. Zdá se, že dané slovní spojení právě tomuto požadavku vyhovuje. Svědčí o tom i jeho relativně vysoká frekvence v řeči nejrůznějších mluvčích, jejichž jazykový projev je (jinak) spisovný a kultivovaný.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se v jazyce užívají chybné tvary podmiňovacího způsobu, konkrétně: já bysem, my bysme. Byl bych rád, kdybyste pronikání těchto tvarů do češtiny zabránili.
Klíčové slovo:
podmiňovací způsob
Odpověď:
Proti jazykovým prohřeškům nelze dělat nic jiného než se snažit pozitivně působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček.
Poslední užití:
8.6.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.