Dotaz:
Vedlejší věta předmětná
Konkrétní dotaz:
Ve škole jsme narazili na souvětí „Z toho lze usoudit, že to z jeho strany nebyl výstřelek“. Nemohu se rozhodnout, zda vedlejší větu v tomto souvětí určit jako větu podmětnou, nebo předmětnou. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
věta bezpodmětná; vedlejší věta předmětná
Odpověď:
Hlavní věta „Z toho lze usoudit“ patří k typu věty, který bývá v mluvnicích hodnocen jako věta jednočlenná (některé mluvnice preferují označení „věta bezpodmětná“). Vedlejší věta v tomto souvětí pak nemůže mít platnost podmětu. Navíc se na uvedenou vedlejší větu ptáme „Koho/co lze usoudit?“, tudíž bychom ji určili jako větu předmětnou. Rádi bychom však dodali, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto typu vět přistupuje současná školská praxe.
Poslední užití:
21.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Bezpodměté větné struktury, s. 113.
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Věty obsahové, s 420.
Dotaz:
Dotaz pro jiné odborníky (lingvisty)
Konkrétní dotaz:
Máte k dispozici německé texty, v nichž se v rámci jazykové korektnosti užívá místo lomítka hvězdička?
Klíčové slovo:
němčina
Odpověď:
Bohužel, práce s německými texty a jejich archivace není součástí praxe jazykové poradny Ústavu pro jazyk český.
Dotaz:
Stížnost na určité jazykové pravidlo
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že je přechylováno jméno předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen.
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Z povahy jazykového systému češtiny jde v případě přechylování o přirozený způsob zacházení s vlastním jménem. Ve flektivním jazyce, jako je čeština, koncovky vyjadřují různé gramatické významy slov. Příponu -ov(á) připojujeme, abychom jméno mohli skloňovat a zapojit do věty. Ponecháním jména v nepřechýlené, a tudíž nesklonné podobě nelze bez obtíží signalizovat ani rod jména, ani větněčlenské vztahy, do nichž vstupuje. Je však pravda, že přechylování není povinné a není nařízeno zvláštním zákonem, vyhláškou ap., můžete se proto rozhodnout ženská jména nepřechylovat.
Dotaz:
Přípustnost porušení normy
Konkrétní dotaz:
Jsou dnes skutečně pravidla psaní velkých písmen tak rozvolněná, že si může psát kdo chce co chce?
Klíčové slovo:
Pravidla českého pravopisu
Odpověď:
Pravidla psaní velkých písmen jsou shrnuta v Pravidlech českého pravopisu (PČP). Je pravda, že tato příručka má závazný charakter pouze pro školní jazykovou výchovu, respektive podávaná pravidla jsou závazná pro výuku na základních a středních školách. (PČP jsou označena doložkou MŠMT, která školní užívání povoluje, a pravopisné podoby uvedené v PČP musí respektovat i autoři dalších učebnic, kteří žádají o udělení doložky MŠMT.) Pro ostatní uživatele mají PČP charakter doporučení a při jejich porušování nehrozí právní sankce (Česká republika nemá jazykový zákon), avšak lze očekávat sankce, jež jsou svou povahou společenské a které v důsledku znamenají například menší komunikační úspěšnost.
Poslední užití:
7.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jako chemik ve své praxi používám podobu zplynovat, někteří mí kolegové ale podobu zplyňovat. Protože toto sloveso souvisí s podstatným jménem plyn, myslím, že podoba zplyňovat je chybná. Je to pravda?
Klíčové slovo:
zplynovat, zplyňovat
Odpověď:
Kdybychom považovali za chybnou podobu zplyňovat, museli bychom stejně hodnotit i výrazy ochraňovat (příbuzné slovo ochrana), oceňovat (cena), uveřejňovat (veřejný) atp. Při odvozování slov dochází totiž k různým hláskovým změnám, např. ke krácení kořenové samohlásky (dívat se > divadlo, prodávat > prodavač), naopak k jejímu dloužení (list > lístek, stihnout > stíhat), ke změně kořenové souhlásky (snaha > snažit se, ruch > rušit), a dokonce ke změně samohlásky i souhlásky (kniha > knížka). Podobu zplyňovat tedy nelze označit jako chybnou. Existuje však i podoba zplynovat. Obě lze najít ve výkladových slovnících češtiny. Příruční slovník jazyka českého obě slovesa označuje jako synonymní, a to jako obouvidá, kdežto novější Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) výraz zplynovat považuje za dokonavé a zplyňovat jako nedokonavé. Dokonavá podoba zplynovat je částečně synonymní s podobou zplynit. Podle SSJČ se oba výrazy užívají ve významu ,změnit v plyn‘; ve významu ,získat užitečné plynné složky ložiska přímo pod zemí‘ a také jako dokonavý protějšek ke slovesu plynovat ,usmrcovat v plynových komorách‘ jen sloveso zplynovat. Dvojice zplynovat – zplyňovat se tedy liší videm, viz např. Uhlí se nejprve zplynuje a vyfiltruje a posléze přemění v elektřinu vs. Samotná štěpka se neskladuje, zplyňuje se v hermeticky uzavřených nádobách. Záleží proto na tom, zda autor chce vyjádřit dokončení děje, pak by měl použít podobu zplynovat, nebo proces časově neohraničený, pak je namístě podoba zplyňovat.
Zvažované varianty:
zplynovat
zplyňovat
Poslední užití:
21.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zplynovati
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zplyňovati
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.