Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s prosbou o pomoc s etymologií toponyma Basantka (někdy též Basamtka). Jedná se o název samoty poblíž Borotína na Táborsku. V historických pramenech ani u místních obyvatel jsem nenašel žádnou stopu vedoucí k interpretaci tohoto jména. Zbývá tedy pouze jazykový rozbor. Pokud se Vám podaří zjistit cokoli o původu tohoto slova, budu vám velmi vděčný.
Klíčové slovo:
Basamtka
Odpověď:
Jméno Basamtka (též Basantka) souvisí s expresivním slovesem basamtit ve významu ‚klít basama‘ nebo ‚klít vůbec‘, popř. basamtiti ‚řáditi, klíti‘. Posměšné jméno samoty vzniklo zřejmě podle hašteřivosti jejích obyvatel. Původ pojmenování je uveden v Slovníku pomístních jmen v Čechách, sv. II, Academia, Praha 2006.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník pomístních jmen v Čechách. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Můj kamarád (Čech s českými předky – alespoň, co měl možnost zjistit) má zvláštní příjmení, jmenuje se „Cee“. Zajímalo by mě, jaký je jazykový původ tohoto jména, které se, jak jsem se dívala na web, v Čechách občas vyskytuje.
Klíčové slovo:
Cee
Odpověď:
Domníváme se, že toto příjmení lze vyložit dvěma způsoby. První výklad vychází z označení písmene C, jméno tedy snad vzniklo jako zkratka nějakého jména začínajícího na písmeno C. Podobně se někdy vykládají příjmení Bé, Cé, El, Eška, Zet. Druhé možné vysvětlení je založeno na německých příjmeních Zäh, Zeh nebo Zehe. Všechna tato příjmení měla význam ‚nepoddajný, tuhý; houževnatý, neústupný; vytrvalý‘, příjmení Zeh a Zehe mohou navíc souviset se středohornoněmeckým zehe ‚prst u nohy‘. Příjmení tedy mohlo odrážet nějaký nápadný znak prstu/prstů u nohou prvního nositele tohoto jména. Výklad z němčiny pokládáme vzhledem k motivaci za přesvědčivější. Příjmí, z nichž se příjmení vyvinula, bývala totiž velmi často motivována povahovými či fyzickými rysy svých nositelů, zatímco pojmenování písmen v abecedě jsou pro vznik příjmí či příjmení používána jen výjimečně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je správný český název rakouského města Kremže, nebo Křemže? Pokud Křemže, od čeho je pak kremžská hořčice? Nebo to má zcela jiné souvislosti?
Klíčové slovo:
Kremže
Odpověď:
České jméno (čili tzv. exonymum) dolnorakouského města Krems an der Donau zní Kremže; pojmenování kremžské hořčice skutečně souvisí s názvem tohoto města a výtvarníci znají rovněž kremžskou bělobu. Křemže je naproti tomu název městyse, který se nachází na našem území v okrese Český Krumlov.
Zvažované varianty:
Kremže
Křemže
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na přesnou podobu jmen malířů, navíc bratrů, v literatuře i na internetu jsem našla tyto podoby: Joža Uprka (s krátkým U) a Franta Úprka (s dlouhým Ú). Je toto opravdu správně?
Klíčové slovo:
Uprka
Odpověď:
Domníváme se, že z logického hlediska by měla být jména obou bratrů psána stejně. Prošli jsme encyklopedie, kterými disponujeme, a všude bylo příjmení Uprka psáno s krátkým u, jedině ve starém Ottově slovníku naučném bylo ú dlouhé. Výskyty na internetu ukazují (jak ostatně sama píšete), že je psaní ú/u v tomto jménu rozkolísané. Vzhledem k tomu, že se oba bratři narodili zhruba v polovině 19. století, je dokonce možné, že byl zápis jejich jména rozkolísaný i za jejich života, protože čárka nad ú se na počátku slov začala psát až po roce 1848 (a v některých příjmeních ještě později). Odlišné podoby lze nalézt dokonce i ve veřejném prostoru: na hrobě Joži Uprky v obci Kněždub je vytesán jeho podpis s krátkým u (dále v Uherském Hradišti je k vidění pamětní deska věnovaná 160. výročí narození malíře Joži Uprky), kdežto na náhrobku jeho bratra tamtéž je rovněž ve vytesaném podpisu patrné ú s čárkou. Nelze tedy striktně říci, jestli psát u obou slavných nositelů daného příjmení ú dlouhé, nebo u krátké. Je totiž pravděpodobné, že každý z nich opravdu užíval jiný zápis. K tomu pouze doplňme, že podobu Uprka s krátkým u zachycuje v případě malíře Joži Uprky mj. i Biografický slovník českých zemí, který vzniká v Historickém ústavu AV ČR. Jeho bratr Franta v daném zdroji uveden není.
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Během války v Iráku používal český tisk různé varianty přepisu jména muslimského vůdce Zarkávího. Která z nich je správná?
Klíčové slovo:
Abú Mus‘ab az-Zarqáwí
Odpověď:
S odpovědí nám pomohli kolegové z Orientálního ústavu AV ČR. Správný přepis daného jména z arabštiny do češtiny je Abú Mus‘ab az-Zarqáwí. Podoby typu Abú Músá Zarkáví atp. jsou podle jejich názoru chybné, byť se vyskytovaly v médiích běžně.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova opučarka?
Klíčové slovo:
opučarka
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že slovo jsme nenalezli v žádném z běžně dostupných zdrojů, konzultovali jsme Váš dotaz s dialektologickým oddělením ÚJČ AV ČR. Kolegům se podařilo výraz (respektive jeho variantu) nalézt pouze v publikaci Václava Křístka s názvem Ostravská hornická mluva. V ní je na str. 60 heslo opučoř a k němu následující informace: opučoř, -a (muž. rod) – totéž co hałdźař (tj. sběrač odpadového uhlí na haldě); název od tzv. opuky, což je malým kladívkem oddělované uhlí od kamene. Tutéž podobu s týmž významem uvádí i on-line Ostravský slovník Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě. Je tedy pravděpodobné, že slovo opučarka je přechýlenou podobou slova opučar, které by mohlo být regionální variantou výše zmíněného pojmenování opučař.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova flexicurita?
Klíčové slovo:
flexicurita, flexikurita
Odpověď:
Slovo flexicurita neobsahují žádné české slovníky (v korpusu SYN verzi 13 nalezneme jeho 93 výskytů, o něco méně (28 výskytů) pak má varianta zápisu flexikurita). Jde o spojení anglických slov flexibility (‚pružnost‘) a security (‚bezpečnost‘). Podle internetových vyhledávačů tento výraz znamená ‚rovnováhu mezi pružným pracovním trhem (flexibility) a sociálním zabezpečením (security), která má motivovat k aktivnímu, nikoliv pasivnímu chování občana‘. Jde zjevně o pracovní termín z oblasti ekonomie, který se postupně rozšiřuje z úzce odborného prostředí do širšího povědomí. V poslední době se objevují snahy nahrazovat tento pojem částečně počeštěnou podobou flexijistota, ta je však užívána méně často a ve jmenovaném korpusu k ní nalezneme jen jediný doklad.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova přehypovaný?
Klíčové slovo:
přehypovaný
Odpověď:
Přídavné jméno hype, přejaté z angličtiny, je v současné češtině užíváno ve dvou významech: 1. ‚jdoucí s dobou, aktuálně oblíbený, populární, módní, moderní‘; 2. ‚který nezaostává za trendy doby, řídí se aktuální módou, nemá nedostatky ap., úžasný skvělý‘ (podle Akademického slovníku současné češtiny, 2017–, ASSČ). Příbuzná slova jako (pře)hypovat, (pře)hypovaný ASSČ neobsahuje, je proto třeba nahlédnout do publikací zaměřených na nespisovnou slovní zásobu. Slovník nespisovné češtiny (4. vyd., 2019) zachycuje u hesla hypovat význam ‚propagovat, vyvolávat masový zájem‘. Doplníme-li k uvedenému i význam předpony pře-, která může vyjadřovat i nadmíru (viz Slovník afixů užívaných v češtině), můžeme výraz přehypovaný vyložit jako ‚naměrně, příliš propagovaný‘, popř. ‚vyvolávající nadměrný zájem‘. Takový výklad podporuje i informace uvedená v knize Hacknutá čeština (2018): přehajpovaný – ‚přechválený, nafouknutý, přespříliš medializovaný‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem na správné psaní slova konstelace ve spojení rodinné konstelace. Setkala jsem se s názorem, že v případě tohoto slova existuje dubleta – vedle varianty slova konstelace ještě varianta konstalace. Hledala jsem tento tvar v Akademickém slovníku cizích slov i na internetu, ale nikde jsem se nedočetla potvrzení varianty s písmenem „a“ uprostřed slova. Bohužel člověk, který tvrdí, že obě varianty jsou správné, neb obě má potvrzeny z odborné literatury – slovníku, si nemůže vzpomenout na zdroj potvrzení této dublety.
Klíčové slovo:
konstelace
Odpověď:
Jediná správná varianta zachycovaná slovníky je konstelace. Také psychoterapeutické příručky zabývající se daným tématem obsahují jen podobu konstelace. O tom, že je namístě užívat právě tuto podobu, svědčí mimo jiné původ tohoto cizího slova, které znamená ‚postavení hvězd‘, přeneseně ‚situace, sběh okolností, poměr sil‘: Konstelace vychází z latinského stella = hvězda.
Pokud si však zadáme mylný tvar *konstalace do vyhledávačů na internetu, může nás překvapit množství objevených výskytů. Zcela zanedbatelný přitom není ani jejich počet v Českém národním korpusu. Můžeme však jen spekulovat, kde se tato podoba vzala. Pravděpodobně zde hrají roli zvukově podobná slova, jakými jsou například instalace nebo konstatace, s nimiž mluvčí výraz konstelace kontaminují. V některých textech pak může jít o pouhý překlep. Vliv cizího jazyka bychom spíše vyloučili, protože v jazycích, které z tohoto hlediska připadají v úvahu, se odpovídající ekvivalent, z něhož by podoba *konstalace vycházela, nevyskytuje.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo konstelace
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
77 konstelace (s. 65)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jaký je významový rozdíl mezi slovy gurmán a gurmet?
Klíčové slovo:
gurmán; gurmet
Odpověď:
Nejnovější výkladový slovník, Akademický slovník současné češtiny (ASSČ), uvádí u slova gurmán dva významy: 1. ‚milovník, znalec dobrého jídla a pití‘, 2. ‚milovník požitků vůbec, zejména uměleckých‘. Slovo gurmet má v témže slovníku jeden význam: ‚milovník, znalec dobrého jídla a pití‘. V současné češtině jsou tedy obě slova ve zmiňovaném významu zaměnitelná, synonymní, slovo gurmán se pak navíc užívá v přeneseném významu, tj. ve vztahu k dalším požitkům. ASSČ současně nepotvrzuje výklad datem vydání staršího Nového akademického slovníku cizích slov (2005), který specifikoval význam slova gurmet jako ‚labužnický znalec vína‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Prosím o radu, jak správně psát slovo označující speciální klávesu na klávesnici psacího stroje nebo PC? Je správně tabulátor, či tabelátor?
Klíčové slovo:
tabulátor
Odpověď:
Klávesa na počítači je tabulátor. Podoba tabelátor se užívá řídce a označuje zařízení umožňující řazení údajů do seznamů nebo tabulek (odborně a zastarale se nazývají tabely). Toto zařízení však bývá častěji označováno také jako tabulátor.
Zvažované varianty:
tabulátor
tabelátor
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla tabulátor; tabelátor
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo tabulátor, tabelátor
Dotaz:
Standardizace zeměpisného jména
Konkrétní dotaz:
Jedna z ulic na pražském Žižkově (původně Havelkova) byla přejmenována Siwiecova. Nejsem si jist, zda je tento tvar z hlediska spisovného jazyka správný – tedy zda by ulice neměla nést název Siwcova, případně Ryszarda Siwce.
Klíčové slovo:
Siwiecova ulice
Odpověď:
Příjmení domácího původu zakončená na -ec, která vznikla většinou ze jmen obecných nebo osobních, pohybné -e obvykle vypouštějí: Jakubec – 2. p. Jakubce – příd. jméno Jakubcův; Hřebec – Hřebce – Hřebcův, Palivec – Palivce – Palivcův. Některá jména v souladu s rodinnou tradicí kolísají: Kadlec – Kadlce i Kadlece – Kadlcův i Kadlecův.
U příjmení cizího původu se však -e- obvykle nevypouští, aby bylo možné z nepřímých pádů jednoznačně stanovit výchozí podobu příjmení: Siwiec – Siwiece – Siwiecova.
Název Siwiecova ulice je tedy v pořádku; bylo by případně možné volit i pojmenování ulice Ryszarda Siwiece. Pro úplnost připomeňme, že Polák Ryszard Siwiec se v roce 1968 upálil ve Varšavě na protest proti polské účasti na intervenci do Československa.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pražský uličník. Lašťovková a kol.. 2022. (platí od 2022)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Rád bych se vás zeptal na správnou výslovnost slova tik ve smyslu neurotický tik nebo třeba tik oka. Vedeme diskuzi o tvrdé versus měkké výslovnosti tohoto slova.
Klíčové slovo:
tik
Odpověď:
I když dosavadní tištěné slovníky zachycovaly výhradně výslovnost [tyk], protože jde o slovo přejaté z francouzštiny (Příruční slovník jazyka českého uvádí dokonce ještě i původní pravopisnou podobu tic), všeobecná česká výslovnost tohoto podstatného jména je evidentně „měkká“, tj. [ťik], což jsme aktuálně ověřili v archivu mediálních nahrávek. Z nahrávek nejrůznějších pořadů vyplývá, že variantu [ťik] užívá nejen běžná veřejnost, ale rovněž profesionální mluvčí v televizi i rozhlase a v neposlední řadě i lékaři atp. Z tohoto důvodu uvádí Internetová jazyková příručka obě dvě možnosti výslovnosti.
Zvažované varianty:
[ťik]
[tyk]
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Jaký je český název člověka, který v rámci akce na zlepšení klimatu zasadí jeden strom? V angličtině se mu říká „planter“, nemůžeme však nalézt odpovídající české synonymum. Sazeč v nás evokuje spíše tiskařské práce.
Klíčové slovo:
planter
Odpověď:
Současná čeština bohužel nedisponuje jednoslovným výrazem pro člověka, který sází stromy (a nejen stromy, ale rostliny obecně). Sazeč podle Slovníku spisovné češtiny skutečně znamená ‚ten, kdo v tiskárně zhotovuje sazbu, např. ruční sazeč‘. Označení sázeč odkazuje podle téhož slovníku pouze ke ‚stroji k ukládání sadby do řádků‘. Ovšem Slovník spisovného jazyka českého ze 60. let uvádí slovo sázeč jako poněkud zastaralý výraz pro toho, ‚kdo sází rostliny, provádí sázení‘. Na druhou stranu neuvádí význam sázeče jako stroje, což svědčí o tom, že se význam slova sázeč posunul v souvislosti s mechanizací zemědělství.
Nahlédnutím do korpusu SYN (verze 13) zjistíme, že anglický název planter se v češtině neužívá (respektive objevuje se zásadně jako součást obchodních názvů zemědělských strojů). Jako nejlepší možnost se nám tedy jeví vyjádřit anglické planter opisem (ve vašem případě jako ‚člověk, který zasadí jeden strom‘). Pokud byste přesto trvali na jednoslovném vyjádření, přikláněli bychom se k variantě s dlouhým á, tedy sázeč stromů, ovšem vždy s doplňujícím přívlastkem (sázeč stromů, sázeč zeleniny).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova „podstatný“? Jde mi konkrétně o spojení „podstatná změna“.
Klíčové slovo:
podstatná změna
Odpověď:
Ve spojení „podstatná změna“ má přídavné jméno „podstatný“ význam ‚důležitý, významný‘. „Podstatná změna“ je tedy (podle Slovníku spisovného jazyka českého) ‚přechod z jednoho stavu do druhého, popř. přijetí jiných vlastností, které jsou současně důležité a jejichž míra je z pohledu mluvčího z hlediska rozsahu významná‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych se poradit ohledně použití slov na blízko, respektive nablízko. Jde o užití ve smyslu vidění. Např. brýle na blízko, nebo nablízko?
Klíčové slovo:
nablízko; na blízko
Odpověď:
Pro vyjádření významu na malou vzdálenost, do blízkosti je možné užít jak spřežku nablízko, tak předložkové spojení na blízko, např. S přibývajícími léty člověk ztrácí schopnost zaostřit nablízko / na blízko. Proplížili se nablízko / na blízko nepřátelům.
Pokud pohyb směřuje do blízkosti něčeho, je obvyklejší volit spřežku nablízko (nablízko se ozvalo zakašlání). Ve spojitosti s brýlemi (ve smyslu vidění) v úzu výrazně převažuje psaní zvlášť: nosí brýle na blízko, obdobně brýle na dálku. V těchto případech jde spíše o vyjádření, o jaký typ brýlí se jedná, analogicky podle slovních spojení jako brýle na čtení, proti slunci, na potápění.
Zvažované varianty:
nablízko
na blízko
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Opozitnost
Konkrétní dotaz:
Jaké je slovo opačného významu ke slovu neřest?
Klíčové slovo:
neřest
Odpověď:
Ke slovu neexistuje přesné, dokonalé antonymum typu starý – mladý, horký – studený apod. Protikladnému významu slova neřest nejlépe odpovídá význam slova ctnost (srov. neřestný – ctnostný).
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou slova pontifik a papež synonyma?
Klíčové slovo:
pontifik; papež
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého i Nový akademický slovník cizích slov zachycují výrazy pontifikát (‚doba trvání úřadu papeže nebo biskupa‘); pontifikál nebo pontifikále (‚liturgická kniha biskupa‘) a pontifikálie (‚biskupské insignie, odznaky a roucha; činnosti, při nichž je biskup při bohoslužbě užívá‘). Výraz pontifik ve výkladových slovnících češtiny uveden není, je však zaznamenán v příručce Jak zacházet s náboženskými výrazy (autoři: Šimandl, Mádr, Bartoň, Hlavsová; Academia 2004). Jsou zde uvedeny dva významy: 1. ‚duchovní oprávněný užívat pontifikálie‘; 2. ‚pontifex (tj. biskup, papež; historicky také pohanský velekněz‘). Jak dokládá 755 výskytů v Českém národním korpusu řady SYN (verze 13), slovo se v češtině běžně užívá.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Jak zacházet s náboženskými výrazy. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou slova vizitka a navštívenka synonyma?
Odpověď:
Vizitka a navštívenka jsou i ve slovnících uváděny jako synonyma, ovšem výraz navštívenka je mnohem úžeji vymezen. Podle Slovníku spisovného jazyka českého se jedná o lístek malého formátu z tužšího papíru se jménem majitele, popř. s jeho titulem, adresou ap. nebo podle novějšího Slovníku spisovné češtiny jde o lístek s vytištěným osobním jménem (užívaný ve společenském styku). Oproti tomu vizitka může znamenat také lístek podobného charakteru umístěný na dveřích, nebo v jiném významu i doklad, reputace. Vizitka je výraz obecně používanější (korpus SYN verze 13 zachycuje takřka 64 500 výskytů slova vizitka, u výrazu navštívenka eviduje jen necelých 2 600 dokladů), jedním z důvodů bude jistě i nespecifikovanost její podoby a také skutečnost, že ve slově navštívenka pociťujeme souvislost se slovesem navštívit, ačkoli nemusí být vždy přímou výzvou k návštěvě.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam nářečního výrazu
Konkrétní dotaz:
Znám z dětství ukolébavku:
Hajajú, hajajú, půjdeme do hájů |
natrháme kvíťa pro to naše díťa. |
Spi, Janečku milý, holúbečku sivý, |
mamička ťa bélá, tatíček kombélá.
Mohli byste mi prosím napsat, co to ti rodiče vlastně dělají? Ať vím, co synovi zpívám.
Klíčové slovo:
bélat; kombélat
Odpověď:
Sloveso béľat má význam ‚kolébat‘ a máme ho doloženo z východomoravských nářečí (Veselí na Moravě). Sloveso kombéľat podobně znamená ‚houpat, kolébat‘ a je doloženo z východomoravských a valašských nářečí.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.