Dotaz:
Jména užívaná v přeneseném významu (jidáš, lutz)
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se má napsat ve spojení chce poslat všechny sedřené magdony z dolů u slova magdonové?
Klíčové slovo:
sedření magdonové
Odpověď:
V tomto spojení jde o přenesené pojmenování, a proto doporučujeme psát malé písmeno.
Poslední užití:
16.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 67
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 74
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – jména živých bytostí a přídavná jména od nich odvozená, sekce 3 Jména, v nichž lze psát velké i malé počáteční písmeno
Dotaz:
Jak mám zacházet s textem, který se řídí staršími pravopisnými zásadami?
Konkrétní dotaz:
Pokud by se vydávala kniha z doby, kdy byla jiná pravidla pro psaní velkých písmen, např. u slov Vánoce a Velikonoce, může se text upravit podle současných pravopisných zásad, nebo se musí dodržovat starší pravidla?
Odpověď:
Doporučuje se dodržovat současná pravidla pravopisu, přičemž obvykle se úpravy tohoto typu zmiňují v ediční poznámce dané publikace.
Dotaz:
Terminografie
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme zjistit správnou zkratku motohodiny. Užívali jsme Mh, ale prý to není správně.
Odpověď:
Bohužel se nám nepodařilo nalézt odpověď v žádné z příruček, které máme v jazykové poradně k dispozici. Doporučujeme vám obrátit se na odborníky daného oboru.
Dotaz:
Jména užívaná v přeneseném významu (jidáš, lutz)
Konkrétní dotaz:
Píše se ve slově asperger ve spojení pacienti s aspergerem malé písmeno?
Klíčové slovo:
asperger
Odpověď:
Ano. Jde o přenesené pojmenování, proto je namístě malé písmeno.
Poslední užití:
1.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 67
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
V jakém slovníku najdu etymologii slova věda?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Etymologické výklady slov najdete například v Českém etymologickém slovníku J. Rejzka, popřípadě v Etymologickém slovníku jazyka českého V. Machka.
Poslední užití:
2.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Dotaz:
Jména užívaná v přeneseném významu (jidáš, lutz)
Konkrétní dotaz:
Píše se ve spojení pacient s alzheimerem malé písmeno?
Klíčové slovo:
alzheimer
Odpověď:
Ano. Jde o přenesené pojmenování, proto je namístě malé písmeno.
Poslední užití:
1.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 67
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 74
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – jména živých bytostí a přídavná jména od nich odvozená, sekce 3 Jména, v nichž lze psát velké i malé počáteční písmeno
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem v básni na formulaci: „na jejich čelích pečeť jeho jména.“ Lze tvar „čelích“ tolerovat jako básnický výraz, nebo je to špatně?
Odpověď:
Podle spisovné normy je v 6. pádě množného čísla slova čelo náležitý tvar čelech, avšak básnický jazyk je specifický a volba nestandardního tvaru slova může být autorským záměrem. V tomto případě můžeme tvar čelích tolerovat.
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Samci mají velmi řídkou nebo žádnou hřívu“? Jedná se o zeugma?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
Věta je v pořádku, o zanedbání dvojí vazby nejde. Vyjádření tohoto typu formulace tímto způsobem je zažité a přípustné.
Poslední užití:
7.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova věda? Do kdy se datuje jeho první výskyt?
Klíčové slovo:
věda
Odpověď:
Podle Machkova Etymologického slovníku jazyka českého bylo slovo věda ve významu ‚Wissenschaft, scientia‘ přejato z polštiny v době obrozenecké. V Rejzkově Českém etymologickém slovníku je věda zahrnuta v hesle vědět, první doklad tohoto slovesa je datován do 14. století. Praslovanské věděti vychází ze starobylého tvaru vědě ‚vím‘, to je původem perfektum od indoevropského ṷeid- ‚spatřit‘. Původní význam praslovanského vědě je tedy ‚viděl jsem, mám viděno‘.
Poslední užití:
2.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova zoologický?
Klíčové slovo:
zoologický
Odpověď:
Podle ortoepické kodifikace by se slovo zoologický mělo vyslovovat jako [zoologickí], tj. se dvěma „o“, nikoli pouze s jedním krátkým nebo dlouhým, avšak tato dvě „o“ by měla být realizována spojitě, tedy bez tzv. rázu (předělu).
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je následující věta v pořádku? „Přes veškeré překážky pozemské nosí andělé obraz svých svěřenců stále v duši.“
Odpověď:
Na dané větě neshledáváme nic problematického.
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Jaká příručka uvádí průměrnou rychlost mluveného projevu?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Mluvnímu tempu se ve stejnojmenném oddíle (s. 317–318) věnuje kniha Fonetika a fonologie češtiny Z. Palkové.
Poslední užití:
21.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Je následující věta v pořádku? „Sauna přináší zajímavou atmosféru s automatickým polevem kamen.“
Odpověď:
Aby věta dávala smysl, je třeba změnit slovosled: „Sauna s automatickým polevem kamen přináší zajímavou atmosféru.“ Ke zvážení dáváme též záměnu slovesa přinášet za sloveso vytvářet: „Sauna s automatickým polevem kamen vytváří zajímavou atmosféru.“
Zvažované varianty:
Sauna s automatickým polevem kamen přináší zajímavou atmosféru.
Sauna s automatickým polevem kamen vytváří zajímavou atmosféru.
Sauna přináší zajímavou atmosféru s automatickým polevem kamen.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova kutr?
Klíčové slovo:
kutr
Odpověď:
Slovo kutr (pocházející z anglického cutter) označující druh plavidla či rozmělňovač masa se do češtiny výslovnostně adaptovalo jako [kutr], čemuž byl přizpůsoben i pravopis.
Poslední užití:
14.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Napsala jsem zprávu, již jsem nazvala „Informace osadního výboru za období...“. Byl vznesen požadavek, abych doplnila, že se jedná o informace o činnosti. Problém je, že zpráva obsahuje informace nejen o činnosti osadního výboru, ale též o činnosti města. Je opravdu nutné část „činnost o...“ do názvu doplnit? Dále mi bylo navrženo přejmenovat zprávu na „Informace osadního výboru pro obyvatele [anonymizováno] za období...“. S touto úpravou také nesouhlasím. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Z jazykového hlediska není potřeba do názvu cokoliv doplňovat. Samotné doplnění „o činnosti“ zřejmě není dostačující, pokud zpráva není věnována pouze činnosti výboru, nýbrž i dalšího subjektu. Pokud je žádoucí uvést, čí činnosti se zpráva týká, je třeba pozměnit název ještě více. Doplnění, komu jsou informace určeny, považujeme za zbytečné, neboť zpráva může zajímat i jiné lidi, než jsou obyvatelé daného města.
Zvažované varianty:
Informace osadního výboru za období...
Informace osadního výboru o činnosti za období...
Informace osadního výboru pro obyvatele [anonymizováno] za období...
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Všímám si časté nesprávné výslovnosti cizích slov v médiích a vadí mi to. Existuje nějaký orgán, který by hlídal kvalitu mluveného projevu a v případě výskytu nesprávné výslovnosti by daného profesionálního mluvčího na tuto skutečnost upozornil?
Odpověď:
Žádný takovýto orgán v Česku neexistuje, což souvisí i s faktem, že nemáme žádný jazykový zákon, který by dodržování spisovné výslovnosti nařizoval. Veřejnoprávní média však mají své kodexy, v nichž se ke spisovnému vyjadřování zavazují. Pokud se komukoli úroveň mluveného projevu profesionálních mluvčích nelíbí, může samozřejmě upozornit přímo je, jejich vedení atp. Na okraj ještě dodejme, že Ústav pro jazyk český AV ČR je institucí primárně vědeckou, nikoli „dozorovou“ a nemá žádné pravomoce užívání spisovné češtiny od kohokoli vyžadovat.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova koncert?
Klíčové slovo:
koncert
Odpověď:
U slova koncert se nezřídka neznělé [c] mění na svůj znělý protějšek [dz]. Kodifikována je však výhradně podoba [koncert], kromě neortoepické varianty *[kondzert] se lze také často setkat s rovněž nenáležitou výslovností *[konzert]. Toto kolísání zaznamenávají jazykovědné práce již ve 30. letech 20. století, výskyt hlásky [z] mohl být v minulosti patrně ovlivněn německou pravopisnou podobou Konzert, případně vznikl výslovnostní redukcí [dz] na [z].
Zvažované varianty:
[koncert]
[kondzert]
[konzert]
Poslední užití:
16.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.2 Souhlásková znělost u přejatých slov
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jsou-li slova plyn, plynout a uplývat příbuzná, jaký je jejich společný původ? Není mi jasné, jak spolu může souviset sloveso plynout s významem ‚téci‘ a plyn jakožto látka, která nemá kapalné skupenství.
Klíčové slovo:
plyn; plynout; uplývat
Odpověď:
Slova plyn, plynout i uplývat mají společný původ v praslovanském plyti ‚plout‘. Slovo plyn se do češtiny dostalo díky Preslovi, který ho přejal z polského slova płyn, jež však nese význam ‚kapalina, tekutina‘.
Poslední užití:
6.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych větu „Připomínky, které jsme obdrželi, budou zapracovány.“ přeformulovat na odosobněné „zapracování obdržených připomínek.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Syntaktickou kondenzaci „zapracování obdržených připomínek“ nedoporučujeme. Navrhujeme následující úpravu: „Obdržené připomínky budou zapracovány.“
Zvažované varianty:
Připomínky, které jsme obdrželi, budou zapracovány.
zapracování obdržených připomínek
Obdržené připomínky budou zapracovány.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych přeformulovat tuto větu: „Nejsme v Asii, ale v zemi české.“ Je možné použít následující? „Nejsme v Asii, ale v české zemi.“
Odpověď:
Změna pořadí je možná, nikoliv nutná.
Zvažované varianty:
Nejsme v Asii, ale v zemi české.
Nejsme v Asii, ale v české zemi.
Poslední užití:
16.6.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.