Dotaz:
Náboženská a mytologická jména
Konkrétní dotaz:
Píše se ve spojení Panna Maria lurdská, u výrazu lurdský velké písmeno?
Klíčové slovo:
Panna Maria lurdská
Odpověď:
Za základní považujeme psaní s malým písmenem. Stejně tak se píše podle SSJČ i Panna Maria sedmibolestná. Je však tolerovatelná – jako projev úcty – i podoba s velkým písmenem.
Poslední užití:
12.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jen si ověřuji: populárně-naučná literatura se píše se spojovníkem, že?
Klíčové slovo:
populárně-naučný
Odpověď:
Ano, máte pravdu. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti. Pokud jde o souřadné spojení, tzn. že složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (populární a naučný), používáme pro oddělení obou složek přídavného jména spojovník: populárně-naučný.
Zvažované varianty:
populárně-naučný
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Náboženská a mytologická jména
Konkrétní dotaz:
Píše se ve spojení věřím ve svatou trojici Bacha, Mozarta a Beethovena u slova trojice velké písmeno?
Klíčové slovo:
svatá trojice
Odpověď:
V daném kontextu jde o metaforické pojmenování, a proto doporučujeme psát malé písmeno.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát ve slovním spojení „namísto motta“ slovo namísto dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
namísto
Odpověď:
Doporučujeme psát „namísto motta“. V tomto případě jde o předložku pojící se s 2. pádem (synonymní s předložkou místo). Psaní zvlášť má jiný význam, např. dej knihy na místo; vraťtte se na (své) místo.
Zvažované varianty:
namísto
na místo
Poslední užití:
13.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náboženská a mytologická jména
Konkrétní dotaz:
Píše se ve spojení svatá trojice sovětských úplatků u slova trojice velké písmeno?
Klíčové slovo:
svatá trojice
Odpověď:
V daném kontextu jde o metaforické pojmenování, a proto doporučujeme psát malé písmeno.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jen potřebuji potvrdit, že výrazy zaprvé, zadruhé, zatřetí můžu psát dohromady i zvlášť (za prvé, za druhé, za třetí). A že bych zvolený způsob měl v textu sjednotit. Je to tak?
Klíčové slovo:
zaprvé; za prvé
Odpověď:
Ano, příslovečné spřežky vniklé spojením předložek s číslovkami můžeme psát zvlášť i dohromady: za prvé i zaprvé. Obvykle platí, že čím delší je číslovka, tím spíše ji budeme psát zvlášť – za dvacáté deváté apod. Je-li v textu více položek, je vhodné je zapisovat stejně (tzn. buď všechny dohromady, nebo všechny zvlášť).
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se slovo dechberoucí dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
dechberoucí
Odpověď:
Výraz dechberoucí píšeme dohromady, jde o spřažené přídavné jméno (podobně jako např. práceschopný, pravděpodobný, politováníhodný). Zvlášť bychom výraz psali, pokud by složky byly v obráceném pořadí: beroucí dech (schopný práce, podobný pravdě, hodný politování).
Zvažované varianty:
dechberoucí
dech beroucí
Poslední užití:
9.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Psaní spřežek a spřahování, bod 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Psaní spřežek a spřahování, bod 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám ve větě „Utahaná mysl jako by tvrdohlavě trvala na tom, že... “ psát dohromady jakoby, nebo zvlášť jako by?
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
V uvedené větě jde o součást tvaru podmiňovacího způsobu, jako by proto píšeme odděleně: „Utahaná mysl jako by tvrdohlavě trvala na tom, že...".
Odděleně psané jako by se užívá ve větách s vyjádřením porovnání s hypotetickým dějem vyjádřeným slovesnými tvary podmiňovacího způsobu. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „Utahaná mysl jako kdyby tvrdohlavě trvala na tom, že..“.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
9.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát ve spojení „dechberoucí barokní dílo“ slovo dechberoucí dohromady, nebo jako dvě slova dech beroucí?
Klíčové slovo:
dechberoucí
Odpověď:
Výraz dechberoucí píšeme dohromady, jde o spřažené přídavné jméno. Zvlášť bychom výraz psali, pokud by složky byly v obráceném pořadí: beroucí dech.
Zvažované varianty:
dechberoucí
dech beroucí
Poslední užití:
31.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova lapka? Nesouvisí se slovesem lapovat? Nebo není odvozeno od jména nějakého loupežníka?
Klíčové slovo:
lapka
Odpověď:
Slovo lapka nesouvisí se slovesem lapovat ani neodkazuje k vlastnímu jménu zločince. Je odvozeno od slovesa lapat. Praslovanské lapati je expresivní sloveso onomatopoického původu.
Poslední užití:
26.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi akademickou Mluvnicí češtiny a Základní mluvnicí českého jazyka, popřípadě i Českou mluvnicí Havránka a Jedličky?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Trojdílná Mluvnice češtiny (vydaná nakladatelstvím Academia) podává vědecký popis české mluvnické soustavy, obsahem i formou je zaměřena na odbornou veřejnost a vysokoškolské studenty. Základní mluvnice českého jazyka i Česká mluvnice byly koncipovány jako příručky pro školní užití, tedy pro žáky a učitele, přičemž dílo B. Havránka a A. Jedličky je starší a některé výklady tedy nemusejí odpovídat současné kodifikaci.
Poslední užití:
6.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Píšeme dopis člověku, jenž získal tituly Ing. arch. a akad. arch. Měli bychom uvést pouze jeden z těchto titulů, nebo oba? Pokud uvedeme oba, neměla by se mezi nimi psát čárka nebo spojka et?
Klíčové slovo:
Ing. arch.; akad. arch.
Odpověď:
V tomto případě doporučujeme uvést oba tituly a oddělit je pouze mezerou: Ing. arch. akad. arch. Jan Novák.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát vdavekchtivé dívky dohromady, nebo zvlášť? Na internetu je to jednou tak a podruhé onak.
Klíčové slovo:
vdavekchtivý
Odpověď:
Slovo vdavekchtivé doporučujeme psát dohromady. Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: chtivé vdavek – vdavekchtivé; podobně např. práceschopný – schopný práce, konkurenceschopný – schopný konkurence, pravděpodobný – podobný pravdě, politováníhodný – hodný politování apod.
Zvažované varianty:
vdavekchtivý
vdavek chtivý
Poslední užití:
15.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ve které příručce najdu stručný výklad k vysvětlovacímu (explikativnímu) poměru mezi hlavními větami? Konkrétně k poměru vysvětlovacímu neboli explikativnímu?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Pojednání o poměru vysvětlovacím (který je rovněž označovaný jako důvodový) najdete například v Základní mluvnici českého jazyka (autoři: Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová). Tato mluvnice je určena spíše pro školní prostředí.
Poslední užití:
6.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Pokud má někdo tzv. malý doktorát (píše si před jménem např. JUDr. nebo RNDr.), mám povinnost oslovit ho příslušným titulem?
Odpověď:
Oslovování titulem není povinné. Pokud však někdo titul má (ať už je to titul Mgr., RNDr., doc., nebo jiný), je obvyklé ho (nejvyšším získaným) titulem oslovit.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Přeložila jsem do češtiny větu: „Zítra je stejné jako včera.“ Věta má vyjádřit, že se nic nezmění, situace zůstává stále stejná. Někomu se však můj překlad nelíbil, a tak jsem byla požádána, abych větu přepsala: „Zítra je stejně jako včera.“ S touto úpravou nesouhlasím, někdo by mohl myslet, že se věta týká počasí. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
včera; včerejšek; zítra; zítřek
Odpověď:
Užití příslovce v podmětu je neobvyklé, proto bychom užití první varianty nedoporučovali. Záměna přídavného jména stejný za příslovce stejně také není vhodným řešením, jednak může být problematická interpretace významu, jednak bychom v takto upravené větě očekávali sloveso v budoucím, nikoliv přítomném čase. Navrhujeme proto upravit větu ještě jinak: „Zítřek je stejný jako včerejšek.“
Zvažované varianty:
Zítra je stejné jako včera.
Zítra je stejně jako včera.
Zítřek je stejný jako včerejšek.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje přejatý název pro jablečné víno?
Klíčové slovo:
cider; cidre; cidr
Odpověď:
Výslovnost zde úzce souvisí s tím, jakou má dané slovo psanou podobu, respektive z jakého jazyka bylo do češtiny přejato. V současnosti převažuje na základě angličtiny zápis cider, jemuž odpovídá výslovnost [sajdr]. Slovníky naopak dosud doporučovaly pouze z francouzštiny vycházející variantu cidre s výslovností [sidr] (nikoli [sídr], jak uvádějí některé internetové zdroje), starší Příruční slovník jazyka českého pak zachycuje počeštěnou podobu cidr [sidr]. Vzhledem k tomu, že charakter daného nápoje se liší mj. v závislosti na regionu výroby a že o jeho původu a rozšíření se vedou spory, je takováto variabilita v jazyce zcela pochopitelná.
Zvažované varianty:
[sajdr]
[sidr]
[sídr]
Poslední užití:
19.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název klimatického jevu El Niño?
Klíčové slovo:
El Niño
Odpověď:
Výslovnost takovýchto termínů nebývá obvykle v jazykových příručkách zachycena, lze tedy vycházet pouze ze zvukové podoby v jazyce původu, která se adaptuje do češtiny, respektive z již vžitého úzu (ten však v současnosti v češtině kolísá). Na základě španělštiny, z níž daný výraz pochází, proto doporučujeme preferovat výslovnost [el nyňo]. V kombinaci písmen „ni“ totiž ve španělštině na rozdíl od češtiny nedochází k měkčení na [ňi]. K podobě [el ňiňo], s níž se lze v češtině rovněž setkat, dále může vést tzv. artikulační asimilace souhlásky [n] vlivem následující souhlásky [ň], což lze chápat jako určité výslovnostní usnadnění.
Zvažované varianty:
[el nyňo]
[el ňiňo]
Poslední užití:
7.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.