Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak mám psát sociokognitivní ve spojení sociokognitivní testování? V angličtině je to se spojovníkem, mám ho zachovat?
Klíčové slovo:
sociokognitivní
Odpověď:
To, jak se výraz zapisuje v jiném jazyce, není podstatné. Jestliže první složka složeného přídavného jména se souřadně spojenými členy (sociální a kognitivní) nekončí na -sko, -cko, -ně nebo -ově, píšeme obě složky dohromady bez spojovníku: sociokognitivní. Podobně např. hluchoněmý, sladkokyselý.
Zvažované varianty:
sociokognitivní
socio-kognitivní
Poslední užití:
6.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1. 2 – První složka není zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku, že píšu obecněčeský, protože je to odvozeno od obecná čeština?
Klíčové slovo:
obecněčeský
Odpověď:
Ano, složené přídavné jméno obecněčeský píšeme dohromady. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Vaše zdůvodnění je správné: přídavné jméno se vztahuje ke slovnímu spojení obecná čeština, což je podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady.
Zvažované varianty:
obecněčeský
Poslední užití:
6.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak mám psát kvazikodex? Nevím, co to znamená, autorka to má se spojovníkem, ale váhám, zda se to nemá psát podobně jako výrazy s částí anti-, bio-.
Klíčové slovo:
kvazikodex
Odpověď:
Zápis takovýchto slov bývá poměrně neustálený, pisatele často ovlivňují cizojazyčné předlohy. Zápis se spojovníkem za vhodný nepovažujeme. Kvazi- může podle NASCS tvořit první část složených slov, analogicky ke slovům kvazičástice, kvazipeníze, kvazivěda apod. doporučujeme psát dohromady i kvazikodex.
Výraz kvazi může být chápán i jako samostatné příslovce a stát samostatně: vyjadřovat se kvazi učeně.
Zvažované varianty:
kvazikodex
kvazi-kodex
kvazi kodex
Poslední užití:
6.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Přečetla jsem si v IJP, že se složená přídavná jména jako tvarohovomakový píšou dohromady, potřebuji ujistit, že to platí i pro slova jako česnekovorajčatový apod.
Klíčové slovo:
česnekovorajčatový
Odpověď:
Ano tato poučka platí i pro další názvy, jimiž se označují obvykle nějaké potravinové produkty s více složkami (koláče, náplně, omáčky, zálivky). Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první složka složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak píšeme složené přídavné jméno dohromady. Náležitý způsob je tedy: česnekovorajčatový. Doplňujeme ještě, že první část složeného výrazu může být v tomto případě tvořena jak celým, tak zkráceným kmenem přídavného jména; je tedy možné psát česnekovorajčatový i česnekorajčatový (podobně např. tvarohovomakový i tvarohomakový, levandulovoskořicový i levanduloskořicový, majonézovojogurtový i majonézojogurtový).
Poslední užití:
6.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Členění peněžní částky zapsané slovy
Konkrétní dotaz:
Pokud chci slovy zapsat částku, která obsahuje i haléřovou hodnotu, je nutné vyjádřit jednotku haléřů? To znamená, je obvyklejší zápis dvě stě korun deset, nebo dvě stě korun deset haléřů?
Klíčové slovo:
peněžní částka
Odpověď:
Administrativní texty se obvykle snaží o maximální explicitnost, proto bychom ve slovním vyjádření doporučili jednotku haléřů vyjádřit též. Za vhodnější tedy považujeme variantu dvě stě korun deset haléřů. V úvahu též přichází varianta, kdy jsou haléře (i v číselném zápisu) vyjádřeny v desetinách, tzn. dvě stě celých deset setin korun (200,10 Kč).
Poslední užití:
5.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.8 Peněžní částky (s. 27)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Peněžní částky, značky měn
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Proč se uvádění pomlčky po desetinné čárce za peněžní částkou, např. 500,– Kč, považuje za nevhodné?
Klíčové slovo:
peněžní částka
Odpověď:
U elektronicky zpracovaných dokumentů není potřeba se obávat možnosti dopisování dalších čísel. Uvádění pomlčky po desetinné čárce je proto nadbytečné a současná typografická norma je považuje za nevhodné.
Poslední užití:
19.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Peněžní částky, značky měn
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.8 Peněžní částky (s. 27)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Slovo rozinkovojablečný bych měla nejspíš psát dohromady, nikoli se spojovníkem, že?
Klíčové slovo:
rozinkovojablečný
Odpověď:
Ano, náležitý způsob je rozinkovojablečný. Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak píšeme složené přídavné jméno dohromady. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první složka složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově.
Doplňujeme ještě, že první část složeného výrazu může být v tomto případě tvořena jak celým, tak zkráceným kmenem přídavného jména; je tedy možné psát rozinkovojablečný i rozinkojablečný (podobně např. tvarohovomakový i tvarohomakový, levandulovoskořicový i levanduloskořicový, majonézovojogurtový i majonézojogurtový)
Zvažované varianty:
rozinkovojablečný
rozinkovo-jablečný
Poslední užití:
17.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Slovo medovozázvorový píšeme se spojovníkem?
Klíčové slovo:
medovozázvorový
Odpověď:
Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první složka složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak píšeme složené přídavné jméno dohromady. Náležitý způsob je tedy: medovozázvorový.
Zvažované varianty:
medovozázvorový
medovo-zázvorový
Poslední užití:
17.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Píše se ve smíšených zlomcích mezi celým číslem a zlomkem mezera, nebo ne?
Klíčové slovo:
zlomek
Odpověď:
Je-li zlomek zapsán lomítkem a číslicemi, mezeru mezi celým číslem a zlomkem píšeme (např. 1 1/2 = jeden a půl), je-li zlomek zapsán pomocí šikmé zlomkové čáry, mezeru mezi celým číslem a zlomkem neděláme (např. 1½).
Poslední užití:
20.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.3 Zlomky (s. 24–25)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Mám psát balzamico, nebo balzamiko? A je ve slově z, nebo s?
Klíčové slovo:
balzamiko
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Výkladové slovníky slovo bohužel nezachycují, doklady užití jsou značně rozkolísané – užívají se podoby balsamico, balsamiko, balzamico, balzamiko. Doporučujeme volit podobu odpovídající výslovnosti, tj. balzamiko, rovněž v ČNK je tato podoba četnější. Vzhledem k neustálenosti je však třeba respektovat i ostatní možnosti zápisu.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správně užito sloveso zmoci se ve větě „Dříve než se zmůžeme na odpověď...“?
Klíčové slovo:
zmoci se
Odpověď:
Ano, podoba zmoci se je zde užita náležitě, slovník uvádí jako příklad užití tohoto slovesa „sotva se zmohl na odpověď“.
Poslední užití:
2.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se výraz stavebně-historický průzkum s pomlčkou, dohromady (stavebněhistorický), nebo odděleně (stavebně historický)?
Klíčové slovo:
stavebněhistorický
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se zápis zvlášť podle platných doporučení neužívá, píšeme je buď se spojovníkem (nikoli s pomlčkou), nebo dohromady. Podstatná je věcná znalost. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku pak rozlišujeme různé významy. Jestliže je východiskem podřadné slovní spojení stavební historie, pak složené přídavné jméno píšeme dohromady: stavebněhistorický. Nelze však vyloučit ani možnost, že jde o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (stavební a historický), v tom případě píšeme slovo se spojovníkem: stavebně-historický.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se výraz kulturně-historický s pomlčkou, dohromady (kulturněhistorický), nebo odděleně (kulturně historický)? Dříve se slova na -ě psala samostatně, dnes je úzus, že se to začalo psát dohromady. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
kulturněhistorický; kulturně-historický
Odpověď:
Nejprve upřesnění. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se zápis zvlášť podle platných doporučení neužívá, píšeme je buď se spojovníkem (nikoli s pomlčkou), nebo dohromady. Podstatná je věcná znalost. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku pak rozlišujeme různé významy.
Jestliže je východiskem podřadné slovní spojení kulturní historie, pak složené přídavné jméno píšeme dohromady: kulturněhistorický.
Může však jít i o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (kulturní a historický), v tom případě píšeme slovo se spojovníkem: kulturně-historický.
Bez širšího kontextu, v němž je složené přídavné jméno užito, však není možné jednoznačně rozhodnout, kterou z variant užít.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Užíváme výraz speciálněpedagogická diagnostika. Bylo nám už řečeno, že by se to mělo psát dohromady, ale mnozí trvají na zápisu zvlášť. Upřednostnil byste psaní dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
speciálněpedagogický
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaní či nepsaní spojovníku rozlišuje různé významy.
Psaní se spojovníkem (speciálně-pedagogický) by znamenalo, že jde o dvě složky: speciální a pedagogickou. V uvedeném příkladu jde – jak potvrzujete – o vztah k oboru speciální pedagogika. Východiskem je podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: speciálněpedagogická diagnostika.
Zvažované varianty:
speciálněpedagogický
speciálně pedagogický
Poslední užití:
30.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se ve slově salon dlouhé, nebo krátké o?
Klíčové slovo:
salon; salón
Odpověď:
V souladu s dodatkem k PČP je možné možné psát salon i salón. Varianty jsou stylově rovnocenné. Srovnávací korpus SyD ukazuje, že podoba salon v psaných textech výrazně převažuje.
Zvažované varianty:
salon
salón
Poslední užití:
14.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Je přípustné, aby byla v českém textu desetinná čárka nahrazena tečkou (např. v technických textech)?
Klíčové slovo:
desetinné číslo
Odpověď:
V českých textech by se pro oddělování desetinných částí čísel měla ve všech případech užívat pouze čárka. Tečka může sloužit jedině k oddělování trojic číselných řádů peněžních částek v administrativních textech.
Poslední užití:
20.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – číslovky – Členění čísel, víceslovné číslovkové výrazy (typ 365, 2 582) a desetinná čísla – sekce 1 Členění čísel
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.1 Členění čísel (s. 24)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Vím, že při skloňování můžu psát krátce i dlouze panoramatu i panorámatu. Ale potřebuji ověřit, jestli může být s krátkým „a“ i slovo v prvním pádě.
Klíčové slovo:
panoráma
Odpověď:
V souladu s příručkami bychom v prvním pádě měli kvantitu zachovávat, NASCS, PČP, SSČ i SSJČ uvádějí jedině podobu panoráma. Máte pravdu, že v 2. 3. 6. a 7. pádě jednotného čísla a v čísle množném můžeme použít jak krátké a, tak dlouhé á.
Zvažované varianty:
panoráma
panorama
Poslední užití:
4.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.