Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 4/665, položky: 61-80/13288
Stav:
#14648
Užití:
0 0 0
Dotaz: Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz: Víme, že bychom to měli říct raději jinak, ale zajímá nás, jestli se píše šúrovat, nebo šůrovat.
Klíčové slovo: šúrovat; šůrovat
Odpověď: Nespisovné výrazy bývají v jazykových příručkách zachyceny jen výjimečně, jejich podoba tedy nebývá stanovena závazně. Z historického hlediska je vhodnější psát ú, jelikož nejde o domácí výraz s původní dvojhláskou uo (podrobněji viz IJP v kapitole Z historie českého pravopisu). Podobu šúrovat zachycuje Slovník nespisovné češtiny, který uvádí, že obecněčeský výraz šúrovat vznikl z německého schuren (dnes scheuern) s významem ‚třít, drhnout, otírat‘. Avšak protože jde o dlouhé u uprostřed slova, upřednostňují mnozí pisatelé zápis s ů (o psaní ú/ů viz příslušná kapitola v IJP). To ukazují i doklady z Českého národního korpusu (korpus SYN v11) – v publicistice a beletrii se objevují obě možnosti zápisu: šůrovat i šúrovat, podoba s ů převažuje (z celkového počtu 199 dokladů jsou 134× doloženy tvary s ů a 65× tvary s ú). Podobně, jako je tomu u některých dalších nespisovných výrazů (srov. čúza/čůza, lúzr/lůzr, čúrek/čůrek), lze i v tomto případě připustit jak podobu šúrovat, tak šůrovat.
Zvažované varianty:
šúrovat šůrovat
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Z historie českého pravopisu

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14647
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Říká se jednoduché ruční vrtačce správně švidřík, nebo svidřík?
Klíčové slovo: svidřík
Odpověď: Ruční vrták uváděný do pohybu maticí posunovanou po vřetenu se strmým závitem, resp. jednoduché mechanické zařízení, které převádí přímočarý pohyb na pohyb rotační, se podle dostupných zdrojů jmenuje svidřík. Takto výraz zachycuje Internetová jazyková příručka, Slovník spisovného jazyka českého, Technický slovník naučný i internetová Wikipedie. Zápis svidřík zcela jednoznačně převažuje i v nepříliš početných dokladech v korpusu SYN v11 (svidřík tu má 61 výskytů) a na internetu. Podoba švidřík se objevuje jen výjimečně, např. v korpusu SYN v11 není zaznamenán žádný její doklad. Není vyloučené (ale bohužel nemáme, jak bychom to ověřili), že se varianta švidřík používá v některých nářečních oblastech (pokud ano, pak nejspíše v severní části našeho území). Podle Českého etymologického slovníku totiž český název svidřík nejspíš souvisí s polským výrazem świder (s významem ‚nebozez, vrták‘). Historický slovník slovenského jazyka zaznamenává podoby svider, sveder a zmiňuje jako výchozí jazyk němčinu. Slovenský etymologický slovník však bohužel slovo neuvádí. Předpokládané praslovanské východisko svъrd-/sverd- patrně souvisí s indoevropským su̯er- s významem ‚bodat, hnisat‘. Slovo svidřík se v češtině objevuje od 19. století.  Vedle podstatného jména svidřík se užívá také přídavné jméno svidříkový. Z nabídky drobných pracovních nástrojů si můžete kromě svidříku vybrat třeba svidříkový šroubovák, svidříkovou vrtačku nebo svidříkové kleště.
Zvažované varianty:
švidřík svidřík
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Technický slovník naučný. 2001–2005.
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14646
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zájmeno vymezovací
Konkrétní dotaz: Který slovosled je lepší – „charakteristika sebe sama“, nebo „charakteristika sama sebe“?
Klíčové slovo: sám; sama sebe; sebe sama
Odpověď: V korpusu SYN v14 lze dohledat 6 různých dokladů pro spojení „charakteristika sebe sama“, avšak pouze jeden jedinečný doklad pro spojení „charakteristika sama sebe“. To odpovídá tendenci popsané K. Dvořákovou v článku Zkoumání sama sebe a sebe sama (Naše řeč, 108(2), s. 79–92, dostupné online: https://asjournals.lib.cas.cz/naserec/article/uuid:4e8861d9-1e87-4baa-a169-e948142d0286/pdf?oblast=V%C4%9Bdy%20o%20jazyce), že po abstraktech (resp. verbálních substantivech jako „hledání“ či „překonávání“) převažuje slovosled „sebe sama“. Lze tedy předpokládat, že pro většinu uživatelů jazyka bude přijatelnější varianta „charakteristika sebe sama“. Nicméně vzhledem k míře ustrnulosti spojení „sebe sama“ a „sama sebe“ bychom neodmítali ani druhou variantu.
Poslední užití: 20.3.2024
Atributy odpovědi
ID související odpovědi: #14604
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14645
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zájmeno vymezovací
Konkrétní dotaz: Chtěli bychom v zadání slohové práce použít spojení „charakteristika sebe sama“ nebo „charakteristika sama sebe“. Je některé z těchto vyjádření genderově neutrální?
Klíčové slovo: sám; sama sebe; sebe sama
Odpověď: Vyjádření „charakteristika sebe sama“, stejně jako „charakteristika sama sebe“ lze považovat za genderově neutrální. Zájmenné tvary „sebe“ a „sama“, respektive jejich spojení totiž v současné češtině odpovídají (mj.) 2. pádu jednotného čísla rodu ženského i rodu mužského (životného i neživotného), a dokonce i rodu středního.
Poslední užití: 20.3.2024
Atributy odpovědi
ID související odpovědi: #14646

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14644
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: V poslední době mě straší velmi frekventované slovo rozvolňovat. Do koronavirového nouzového stavu jsem se s ním prakticky nesetkal nebo jsem jej přehlížel, opravdu nevím. Pak se ale začalo objevovat všude. Vysvětlete mně prosím, proč se opatření přijatá v rámci nouzového stavu již neuvolňují, případně postupně neuvolňují, ale rozvolňují? Jaký je konkrétní, věcný rozdíl mezi uvolňováním a rozvolňováním?
Klíčové slovo: rozvolňovat
Odpověď: Sloveso rozvolnit (i jeho nedokonavá podoba rozvolňovat) není nové. Zachycuje ho již Jungmannův Slovník česko-německý z let 1835–1839. Setkáváme se s ním i ve slovnících z 20. století: v Příručním slovníku jazyka českého (1935–1957) a ve Slovníku spisovného jazyka českého (1960–1971). Posledně jmenovaný slovník ho označuje jako řidší. To, že jde o výraz, který se v minulosti neužíval tak často, dokládá i Český národní korpus (1296 výskytů slovesa rozvolnit, 633 rozvolňovat). Výrazy rozvolnit (rozvolňovat) a uvolnit (uvolňovat) zcela synonymní nejsou. Předpona roz- signalizuje u sloves mj. i postupnost děje. Pokud by byl v souvislosti se současnou situací užit výraz uvolnit/uvolňovat, bylo by zapotřebí k němu doplnit příslovce postupně. Jednoslovnost pro vyjádření dané činnosti je patrně důvodem, proč se toto sloveso dnes začalo užívat větší měrou.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Rozvolňovat (s. 254)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14643
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: V době pandemie covidu jsem v rozhlasovém zpravodajství několikrát zaslechla slovo smrtnost. Nebylo by vhodnější nevymýšlet jazykové ozvláštnění a zůstat u vžitého výrazu úmrtnost?
Klíčové slovo: smrtnost
Odpověď: Máte pravdu, že s výrazem úmrtnost se v jazykové praxi setkáváme běžně, zatímco pojem smrtnost se začal častěji objevovat až v souvislosti s pandemií covidu. Nejde ale o žádný novotvar, podstatné jméno smrtnost najdeme jak v Novém akademickém slovníku cizích slov z roku 2005, tak už i ve Slovníku spisovného jazyka českého z let 1960–1971. Smrtnost neboli letalita je medicínský a statistický pojem udávající počet osob zemřelých na určitou nemoc z 1 000 osob onemocnělých touto nemocí, popř. jinak řečeno poměr počtu zemřelých na dané onemocnění k celkovému počtu pacientů s danou chorobou. Úmrtnost neboli mortalita udává počet úmrtí připadající za rok na tisíc obyvatel; je tedy vztažena k celkové populaci, zatímco smrtnost odkazuje pouze k vybrané podmnožině. Zájemce o podrobnější jazykové vysvětlení odkazujeme na příspěvek F. Daneše v časopise Vesmír z roku 1995.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Smrtnost (s. 248)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: smrtnost

ID související odpovědi: #7764

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14642
Užití:
0 0 0
Dotaz: Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz: Ráda bych se zeptala, jak se v češtině správně označuje muž, který vykonává zaměstnání zdravotní sestry. Lze použít spojení zdravotní bratr?
Klíčové slovo: zdravotní bratr
Odpověď: V oficiálních textech se dosud operuje pouze s označením sestra (s případnými přívlastky jako zdravotní, vrchní atd.), a to jak pro ženy, tak pro muže (viz např. dokument Národní soustava povolání. Vychází to pochopitelně z historie, kdy uvedené povolání zastávaly výlučně ženy. Dnes však mužů v jejich řadách výrazně přibývá, takže mluvčí logicky cítí potřebu onu skutečnost vyjádřit. Nejde pouze o jednoznačné určení pohlaví zdravotního personálu, ale i o odstranění gramatických obtíží (například ve větě Zdravotní sestra podal pacientovi léky.). Jednoduché přechýlení sestra–bratr se v tomto světle jeví jako nejpřirozenější řešení, je průhledné a jednoznačné. V jazykové praxi se tak výraz bratr užívá stále častěji a dostává se například do inzerátů na dané pozice. Spojení zdravotní bratr navíc (bez jakéhokoliv stylového příznaku) nově zachycuje i budovaný Akademický slovník současné češtiny. Pokud by ho tedy přijaly příslušné orgány, bez výhrad bychom ho doporučili i pro oficiální komunikaci. Dodejme ještě, že se někdy pro nedostatek dalších pojmenování užívá také výraz ošetřovatel; ten však v plné míře nepostihuje význam spojení zdravotní sestra, a proto ho pro oficiální komunikaci doporučit nelze.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Zdravotní bratr (s. 123)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14641
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Jak se správně přepisuje korejské národní jídlo [kimči]? Nejčastěji vídám anglickou podobu kimchi.
Klíčové slovo: kimči
Odpověď: Máte pravdu, že v  nabídce hotového výrobku vídáme poměrně často anglická spojení jako např. korean kimchi, classic kimchi, kimchi original. Podoba kimchi má v korpusu SYN v13 384 dokladů. V publicistických textech popisujících tradiční výrobní postup se objevuje přepis kimčchi, naznačující původní výslovnost aspirované hlásky (přídech; zápis -čch- známe např. i ze zeměpisného jména Pchjongčchang, kde se v roce 2018 konaly zimní olympijské hry) – tato podoba má v korpusu SYN v13 162 dokladů. Ojediněle se můžeme setkat také s podobami salát kim-chi, kim chee nebo kimchee. Nejhojněji je však v textech zastoupen zjednodušený přepis kimči, který odpovídá obvykle užívané české výslovnosti – v korpusu SYN v13 má 917 dokladů. V českých textech doporučujeme psát kimči. Tato pravopisná podoba je jako základní uvedena v Internetové jazykové příručce a v Akademickém slovníku současné češtiny. Jako variantní oba jazykové zdroje uvádějí transkribovaný přepis kimčchi. Ostatní zmíněné pravopisné podoby v českém textu za vhodné nepovažujeme.
Zvažované varianty:
kimchi kimčchi kimči
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Kimči

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14640
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Dělám korekturu textu, který jsem napsal a mám tu větu: „Dosud rovná lesní silnička v těchto místech uhýbá poněkud doleva a dále pokračuje do polí jakožto nezpevněná polní cesta.“ Může tam zůstat slovo jakožto?
Klíčové slovo: jakožto
Odpověď: Akademický slovník současné češtiny definuje podřadicí spojku jakožto následovně: ‚připojuje doplňkovou informaci o funkci, postavení, stavu ap. určité osoby, věci nebo jevu, coby, jako‘. Tento význam odpovídá užití v dané větě, spojka jakožto totiž připojuje doplňkové informace o vlasnostech cesty, její užití je tedy náležité.
Poslední užití: 31.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo jakožto

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14639
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Myslíte si, že je ve větě „evakuace se dotkne tisíců lidí‘ špatně použito slovesou dotknout se? Přišel nám dopis od diváka, kterému se toto spojení nelíbí a který tvrdí, že by v této větě mělo být užito sloveso týkat se. Podle něj slovesa týkat se a dotýkat se (resp. dotknout se) znamenají trošku něco jiného.
Klíčové slovo: dotknout se
Odpověď: Akademický slovník současné češtiny uvádí pět významů slovesa dotknout se, v pořadí 4. význam je přitom ‚mít zprav. negativní dopad, vliv, ovlivnit‘. Tento význam zcela odpovídá užití v dané větě, evakuace totiž bude mít na tisíce lidí negativní dopad. Ačkoliv slovesa týkat se a dotknout se nejsou skutečně významově zcela totožná, v dané větě je sloveso dotknout se užito náležitě.
Poslední užití: 13.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo dotknout se

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14638
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Máme v propagačním materiálu používat označení pěnový polyurethan, nebo polyuretan?
Klíčové slovo: polyuretan
Odpověď: V textu určeném veřejnosti doporučujeme používat zápis polyuretan. Takto je slovo zachyceno např. v Internetové jazykové příručce a v Novém akademickém slovníku cizích slov. Jednoznačnou převahu pravopisné podoby polyuretan dokládá i korpus SYN v11, kde najdeme 2 856 dokladů na zápis polyuretan, ale jen 44 dokladů zápisu polyurethan. V úzce odborném textu pravopisnou podobu polyurethan připustit lze, a to vzhledem k tomu, že původní zápis slova etan, které je součástí výrazu polyuretan, byl v souladu s řečtinou ethan. Souhlásková skupina -th- se však ve zdomácnělých slovech řeckého původu již několik desetiletí píše jako -t- (viz např. slova jako estetika, mytologie, patos, metan, syntéza, teze). Psaní s -th- je v takových slovech pociťováno jako zastaralé, příznakové, respektuje se však v odborných textech, často z chemického prostředí, i když ani v nich není nutné. Není bez zajímavosti, že už v dodatcích ke Slovníku spisovného jazyka českého z 60. let 20. století se uvádí pouze pravopisná podoba polyuretan, zatímco ve stejném slovníku najdeme jak podoby etan a metan, tak podoby ethan, methan. Není vyloučené, že zápis polyurethan užitý v současném textu nemusí být výsledkem snahy zachovat co nejvěrněji původní řeckou podobu, ale může být ovlivněn angličtinou či němčinou (Polyurethane).
Zvažované varianty:
polyuretan polyurethan
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Polyuretan

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14637
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Jak se nazývají hráči curlingu? Obvykle vídám psáno curler, curleři, ale už několikrát jsem se setkal s označením curlař, curlaři.
Klíčové slovo: curler
Odpověď: Slovo curling zachovává v češtině původní pravopisnou podobu. Nový akademický slovník cizích slov uvádí krátkou výslovnost [kerlink], Internetová jazyková příručka a Akademický slovník cizích slov uvádějí vedle toho i výslovnost s kvantitou [kérlink], ve 2. p. [kerlingu, kérlingu]. S přídavným jménem curlingový (curlingové kameny, curlingová strategie, curlingový turnaj) v praxi žádné problémy nejsou, je odvozeno nejběžnější příponou -ov/ý. Pokud budeme sledovat pojmenování hráčů, najdeme v korpusu SYN v11 a na internetu trojí doklady: curleři, curlaři, curlingáři. Podoba curlingáři se objevovala značně sporadicky, a to převážně v době, kdy se o curlingu začalo u nás psát (Všichni se těšíme na ty okamžiky, až se bobisté vrhnou na svá koryta, až curlingáři začnou posílat čajníky po ledu). V korpusu SYN v11 bychom nalezli pouhé 2 výskyty slova curlingář a jediný výskyt slova curlingářka. O něco četnější je pojmenování curlaři (brněnští curlaři patří k české špičce). Přípona -ař/-ář je u pojmenování sportovců dosti produktivní. Je to významná univerbizační přípona, hojně uplatňovaná ve slangu, odkud mnohé názvy pronikají i do spisovného jazyka, např. závodník v desetiboji – desetibojař (obdobně běžkař, lyžař, oštěpař, sjezdař, cyklokrosař, slalomář, košíkář, motorkář). Pro označení hráče curlingu se však neprosadila. V korpusu SYN v11 najdeme 13 dokladů slova curlař. Činitelské názvy cizího původu totiž mívají velice často příponu -er, např. bloger, busker, dealer, developer, headhunter, koroner, messenger, punker, sniper, sommelier, squatter, youtuber, ze jmen sportovců zmiňme podstatná jména sprinter, stoper, boxer, kickboxer, biker, musher, paraglider. Do této skupiny patří i pojmenování hráčů curlingu: curler, curlerka, curleři. Výslovnost může být stejně jako u curlingu dvojí: [kerler], [kérler]. O začlenění těchto slov do češtiny svědčí množství dokladů v korpusu SYN v11 (najdeme zde 473× slovo curler a 108× slovo curlerka) a na internetu. Slovo curler i přechýlenou podobu curlerka najdete proto i v Internetové jazykové příručce.
Zvažované varianty:
curler curlař
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Hráč curlingu

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14636
Užití:
0 0 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: Jestliže někdo něco říká tak podrobně, aby to ten druhý pochopil, píše se zvlášť říct po lopatě, nebo to může být i dohromady říct polopatě?
Klíčové slovo: po lopatě; polopatě
Odpověď: Není vždy snadné určit, zda určitý výraz zapisovat jako dvě samostatná slova, nebo zda už je možné ho chápat jako spřežku a psát dohromady. Proto se doporučuje způsob zápisu ověřovat ve slovnících češtiny, Pravidlech českého pravopisu či v Internetové jazykové příručce. V uživatelské praxi se někdy objevuje psaní dohromady i u výrazů, které knižní příručky zatím za spřežky nepovažují. To platí i v tomto případě. Výkladové slovníky češtiny, a to jak starší Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), tak i novější Slovník spisovné češtiny, zachycují uvedený obrat jen psaný zvlášť: vyložit někomu něco po lopatě, tj. tak aby to pochopil. Doklady z korpusu SYN v11 však zcela jasně potvrzují, že v úzu je psaní dohromady stejně četné jako psaní zvlášť – najdeme v něm 485× zápis polopatě a 493× psaní po lopatě. Důvodem pro psaní dohromady je se značnou pravděpodobností vliv slov polopatismus, polopatistický, polopatický, polopaticky. (O výrazu polopatismus, podrobně i v širších souvislostech, píše v časopise Naše řeč Jaroslav Machač). Expresivní podstatné jméno polopatismus – vysvětlované jako ‚primitivní způsob sdělování (po lopatě)‘ nebo ‚podrobné vysvětlení pro méně chápavého člověka‘ – zachycuje nejenom Slovník nespisovné češtiny (SNČ), ale už SSJČ, který vycházel v 60. letech 20. století. Zaznamenává rovněž přídavné jméno polopatistický (film, výklad). V praxi se podle korpusu SYN v11 dnes častěji uplatňuje varianta polopatický, popř. příslovce polopaticky, které SNČ vysvětluje slovy ‚zcela srozumitelně‘. Korpus obsahuje 599 výskytů podoby polopatický a 146 výskytů podoby polopatistický, resp. 590 výskytů varianty polopaticky a 95 výskytů varianty polopatisticky. Internetová jazyková příručka proto doporučuje uvedený výraz přiřadit ke skupině slov, která se mohou psát dvojím způsobem, a to bez významového rozlišení (na příklad – například, z počátku –⁠ zpočátku, na boso –⁠ naboso apod.), a proto uvádí obě možnosti zápisu: po lopatě – polopatě. Jestliže se někomu chystáte něco srozumitelně a podrobně vysvětlit, (na)servírovat, vyložit, podávat, sdělit, říct, můžete tak učinit po lopatě i polopatě.
Zvažované varianty:
po lopatě polopatě
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Machač, Jaroslav (1957): Polopatismus. Naše řeč, 40(7–8), s. 243–244.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Po lopatě a polopatě

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14635
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Na balení naší oblíbené cereální snídaně je uvedeno müsli, na obdobném výrobku od jiné firmy je psáno muesli. Který zápis je správně? 
Klíčové slovo: müsli
Odpověď: Na výrobcích, a to jak na směsích sloužících k přípravě kaše, tak na nejrůznějších obilninových tyčinkách, vídáme několik podob názvu tohoto cereálního pokrmu: müsli, muesli, müesli, mysli. Žádnou z možností nelze hodnotit jako chybnou, avšak nejde-li o citaci názvu konkrétního produktu, doporučujeme v českém textu užívat pravopisnou podobu müsli. Výraz Birchermüesli (původní označení obsahuje jméno lékaře a průkopníka zdravého životního stylu Maximiliana Oskara Bircher-Bennera) nebo zkráceně Müesli má podle Wikipedie původ ve švýcarské němčině; ve spisovné němčině se slovo píše Müsli. Jde o zdrobnělinu podstatného jména Mues, resp. Mus, tedy kaše. Podobu müesli – s vysvětlením ‚švýcarská ovesná kaše s ovocem‘ – zachycuje Nový akademický slovník cizích slov. Doklady z korpusu SYN v11 a internetu však ukazují, že se v praxi používá jen velmi málo (v korpusu SYN v11 je pouhých 10 dokladů). V českém prostředí je výrazně nejfrekventovanější podoba müsli, přejatá z němčiny (v korpusu SYN v11 najdeme 7 873 dokladů). Ta byla ostatně uvedena už v publikaci Co v slovnících nenajdete: „müsli ‚směs ovesných vloček, ořechů, sušeného ovoce ap., upravovaná jako kaše‘. Zápis müsli proto doporučuje Internetová jazyková příručka. Pro úplnost dodáváme, že v češtině se jako obchodní označení již několik let objevuje také počeštěný zápis mysli, založený na slovní hříčce „mysli na zdraví“. Podoba muesli se užívá např. v angličtině, francouzštině a španělštině, z tohoto jazykového prostředí se také dostává na obaly obilninových produktů prodávaných i u nás.
Zvažované varianty:
müsli muesli müesli mysli
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Müsli

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14634
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Jak máme psát materiál, kterému se říká [žerzej]? Vídám psáno žerzej i jersey. Kterou mám zvolit?
Klíčové slovo: žerzej
Odpověď: Název má původ v angličtině. Pletenina jersey byla pojmenována podle ostrova Jersey, který patří mezi Normanské ostrovy. Počeštěný zápis žerzej, zachycený v Internetové jazykové příručce, Novém akademickém slovníku cizích slov a ve Slovníku spisovné češtiny, se užívá řadu desetiletí – už ve Slovníku spisovného jazyka českého z 60. let 20. století je u hesla žerzej uvedena poznámka: dříve psáno jersey. V korpusu SYN v11 má žerzej 787 dokladů, zatímco jersey 130 (po odečtení výskytů, v nichž jde o plemeno skotu, popř. nepřesné zápisy zeměpisného jména či sportovního klubu New Jersey). Přestože některé firmy používají zápis jersey i dnes, nepovažujeme za účelné se k původnímu pravopisu vracet. Není vyloučené, že důvodem nejistoty pisatelů ohledně spisovnosti podoby žerzej je skutečnost, že hláskovou skupinu -ej- vídáme či slýcháme v nespisovných variantách slov (bejk, sejr, blejsknout, vejška, oblejzat, hejbat, hezkej). Sama o sobě ale známkou nespisovnosti být nemusí, což dokládají např. výrazy trofej, hokej, volejbal, obyčej, veřejný, displej, koktejl, sprej. K těmto spisovným výrazům můžeme bez obav přiřadit i slovo žerzej.
Zvažované varianty:
žerzej jersey
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Blejzr a žerzej

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14633
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Nabízíme oděvy a potřebujeme si ověřit, jak se v češtině píše slovo [blejzr]. Blazer, nebo blejzr? A jde vůbec o spisovné slovo?
Klíčové slovo: blejzr
Odpověď: Blazer je anglické označení pro lehké sako (obvykle bez podšívky, zato třeba s nápadnými knoflíky). Jestliže nabízíte saka v českém prostředí, doporučujeme volit pravopisnou podobu blejzr. Počeštěnou podobu najdete jak v Internetové jazykové příručce, tak Novém akademickém slovníku cizích slov a Akademickém slovníku současné češtiny. Anglickou podobu blazer současné ani starší výkladové slovníky češtiny neuvádějí. V časopise Naše řeč z roku 1973 se dočteme: „V českých a slovenských časopisech a novinách se začalo nyní toto slovo psát i v počeštěné podobě, tj. blejzr. Je to důkaz toho, že výraz už u nás zdomácněl.“ To potvrzují i doklady z korpusu SYN v11 – zápis blejzr se tu jako označení saka vyskytuje 1233×, zatímco podoba blazer jen 70×. Slovo blejzr je spisovné. Je možné, že určitá nejistota ohledně spisovnosti pramení ze skutečnosti, že hláskovou skupinu -ej- vídáme či slýcháme v nespisovných variantách slov (bejk, sejr, blejsknout, vejška, oblejzat, hejbat, hezkej). Sama o sobě ale známkou nespisovnosti být nemusí, což dokládají např. výrazy trofej, hokej, volejbal, obyčej, veřejný, displej, koktejl, sprej. K těmto spisovným výrazům můžeme bez obav přiřadit i slovo blejzr.
Zvažované varianty:
blejzr blazer
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Blejzr a žerzej

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14632
Užití:
0 0 0
Dotaz: Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Píše se zvlášť z pod, nebo je to dohromady zpod? Myslím, že to jsou dvě předložky, ale našla jsem to i psané dohromady. Jde mi o vyjádření typu vytáhl z pod košile kotě.
Klíčové slovo: zpod
Odpověď: V souladu s kodifikačními příručkami bychom měli psát Vytáhnout zpod košile kotě. Nejde o dvě samostatné předložky, ale o předložku jednu, pojící se s 2. pýdem a vyjadřující směřování děje z prostoru pod něčím. Zápis zpod (dohromady) zachycují jak Pravidla českého pravopisu a Internetová jazyková příručka, tak rovněž Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého, dokonce už i Příruční slovník jazyka českého. Přestože v korpusu SYN v11 jednoznačně převažuje psaní dohromady, najdeme tu 21 945 dokladů podoby zpod, je nesprávné psaní zvlášť poměrně časté – najdeme tu i 3 113 dokladů na psaní z pod). Předložka zpod se nejčastěji uplatňuje ve spojení se slovesy vytáhnout (zpod stolu, postele), vyprostit (zpod vozidla, vagonu), dívat se (zpod přivřených víček) či vykukovat (zpod přikrývky)
Zvažované varianty:
zpod z pod
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: zpod

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14631
Užití:
0 0 0
Dotaz: S, nebo z?
Konkrétní dotaz: Píše se misogynie, nebo mizogynie? A jak se toto slovo vlastně vyslovuje?
Klíčové slovo: misogynie, mizogynie
Odpověď: V souladu s Internetovou jazykovou příručkou lze užít obě uvedené možnosti: misogynie i mizogynie. V Novém akademickém slovníku cizích slov (NASCS) je uvedena pouze pravopisná podoba mizogynie, (mizogyn), odpovídající původně doporučované výslovnosti s [z]. Starší jazykové zdroje (a to Slovník spisovného jazyka českého a Příruční slovník jazyka českého) uvádějí naopak jen podobu misogynie (misogyn, misogynský, misogynsky, misogynství), která pravopisně odpovídá řečtině, z níž slovo pochází. Doklady z Českého národního korpusu ukazují, že v psaných korigovaných textech se lze o něco častěji setkat s podobou misogynie. V korpusu SYN v13 má podoba mizogynie 110 výskytů, zatímco misogynie má 196 výskytů. Nelze přitom říct, že by některá z variant převažovala v určitém typu textů. Oprávněnost pravopisných podob podporuje také výslovnost tohoto slova. Dle očekávání převažuje v mluvených komunikátech vyslovovaná podoba [mizoginyje] (na portálu NewtonMedia 11 výskytů), počet výskytů vyslovované podoby [misoginyje] však rovněž není zanedbatelný (na zmíněném portálu 5 výskytů). Za správné tedy považujeme obě pravopisné podoby (se -z- i -s-), přičemž pravopisnou podobu mizogynie přečteme pouze s vyslovovaným [z], pravopisnou podobu misogynie lze přečíst obojím způsobem. Dodejme, že podobně se budou chovat i další odvozená slova, např. misogyn/mizogyn, misogynka/mizogynka, misogynní/mizogynní atd.
Zvažované varianty:
misogynie mizogynie
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#14630
Užití:
0 0 0
Dotaz: Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz: Jsem kronikářem naší obce, ve které žiji od narození – 64 let. Kroniku píši osmý rok. Prosím, poraďte mi, zda mohu v zápisech používat způsob, jakým mluví všichni občané Mělnicka o svém okresním městě. Nikdo u nás neřekne: „Pojedu do Mělníka, byl jsem v Mělníku“, ale použije: „Pojedu na Mělník, byl jsem na Mělníku“.
Klíčové slovo: Mělník
Odpověď: Máte pravdu, že mnozí uživatelé si předložku „na“ oblíbili natolik, že zapomínají na existenci předložek dalších (např. „v“, „u“, „do“). V některých spojeních předložka „na“ předložku „v“ již téměř vytlačila – dnes již běžně studujeme na gymnáziu, bydlíme na koleji, chodíme na úřad. V některých případech je spojení s předložkou „na“ stále hodnoceno jako nespisovné, jinde už se naopak posunulo ke spisovnosti. Spojení předložky se zeměpisným jménem záleží silně na konvenci užívání. V uvedených příkladech je náležitá předložka „v“: „bydlím v Českých Budějovicích / v Brně / v Ostravě / v Karlových Varech“. V Čechách i na Moravě jsou místa (a není jich málo), u kterých lze užít jak předložku v(e), tak předložku na: například bydlíme v Kladně i bydlíme na Kladně, jedeme do Ruzyně i na Ruzyň atd. Historicky vzato předložka „na“ bývala spojována s těmi jmény osad, které ležely výše než sousední osady, a také se jmény osad, které ležely na horních tocích řek nebo potoků. Dodnes se v Praze říká bydlet na Vinohradech, na Petřinách či jet na Žižkov. Toto pravidlo se však neuplatňovalo důsledně, proto se říká v Podolí, ale na Smíchově, přestože obě čtvrti leží na vltavském břehu. Tendence užívat předložku „na“ se postupně stává více záležitostí ustáleného spojení než skutečných výškových rozdílů. S předložkou „na“ se také častěji setkáváme v místním úzu, kde roli hraje tradice, spojení s předložkou „v“ („do“) mají charakter spíše celonárodní. Píšete-li kroniku, a zejména jde-li o kroniku místní, je naprosto v pořádku užít spojení „na Mělník“ a „na Mělníku“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Konkurence předložek v(e) – na, do – na

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14629
Užití:
1 1 0
Dotaz: Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz: Samec gibona v pražské zoo dostal jméno Bayu. Jak se prosím toto jméno bude skloňovat?
Klíčové slovo: Bayu
Odpověď: Mužská jména zakončená ve výslovnosti i v písmu na ‑u skloňujeme podle vzoru pán a koncovky přidáváme až za celé jméno, přičemž 5. pád zůstává stejný jako 1. pád. Celé paradigma tedy vypadá následovně: 1. a 5. pád Bayu, 2. a 4. pád Bayua, 3. a 6. pád Bayuovi, 7. pád Bayuem.
Poslední užití: 11.12.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Skloňování osobních jmen → Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [u], [ú], [ou], [au] → Jména zakončená ve výslovnosti i v písmu na ‑u, ‑ou, ‑au (typ Dočekau, Mobutu, Landau, Hrejsemnou, Ceaușescu, Moiceanu, Papandreu, Pithou, Chou)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.