Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Když chci napsat slovo v mužské i ženské rodové variantě zároveň pomocí lomítka a koncovky, píše se před tou koncovkou ještě spojovník?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting; spojovník
Odpověď:
V takovýchto případech zkráceného zápisu rodových variant doporučujeme za lomítko uvést pouze koncovku, spojovník je v těchto případech nadbytečný a neužívá se.
Poslední užití:
14.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – ostatní interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Tečka ukončující větu
Konkrétní dotaz:
Píše se za piktogramem (např. usmívajícím se obličejem) na konci věty tečka?
Klíčové slovo:
piktogram
Odpověď:
Znaky tohoto druhu nejsou běžně považovány za interpunkci, a tudíž interpunkci ani nenahrazují. Stojí-li na konci věty, následuje po nich standardní interpunkční znaménko, obvykle tečka.
Dotaz:
Uvozovací dvojtečka
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Tváří se, jako by říkal ‚nesahej na mne‘, ale věř...“. Je potřeba před výpovědí v uvozovkách psát dvojtečku?
Klíčové slovo:
dvojtečka
Odpověď:
Uvedenou větu lze chápat jako začlenění výpovědi bez uvozovací věty, dvojtečka před ní tedy být nemusí. Interpunkce (v tomto případě čárka) se pak ovšem na rozdíl od případů běžné přímé řeči píše až za výpovědí v uvozovkách.
Poslední užití:
22.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Měla bych v textu uvádět názvy obchodů (např. butik Sofia Bohemia) v uvozovkách?
Klíčové slovo:
uvozovky; název obchodu
Odpověď:
V textu by nemělo být vyznačování jednotlivých částí nadužíváno. V uvedeném případě je sdělení dobře srozumitelné i bez jakéhokoliv vyznačení, proto bychom se klonili k zápisu bez uvozovek.
Poslední užití:
19.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10.7 Vyznačování verzálkami nebo vkládáním do uvozovek (s. 31)
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Vyznačují se v textu názvy institucí (muzeí, galerií apod.) kurzivou?
Klíčové slovo:
kurziva; název instituce
Odpověď:
Daná problematika není nikde normována. V praxi se názvy institucí v textu obvykle nevyznačují, záleží ovšem na úzu dané redakce.
Poslední užití:
19.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10.2 Změna řezu písma (s. 28)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše slovo vitamin? Krátce, nebo dlouze? Máme ve škole pro studenty nová PČP i SSČ a v nich je uvedena jen krátká podoba, ale v IJP je uvedena dvojí možnost. Co tedy platí?
Klíčové slovo:
vitamin; vitamín
Odpověď:
V souladu s Dodatkem k PČP je možné psát jak krátce vitamin, tak dlouze vitamín, proto IJP uvádí obě možnosti zápisu. Nová vydání PČP i SSČ (a také NASCS) vycházejí z původní sazby, proto uvádějí v hesláři pouze varianty s krátkou samohláskou. Tato nejednotnost se týká celé řady přejatých slov se zakončením -en, -in, -iv, -iva, -ivum, -ivní, -emie, -erie, -on, -onek, -ona, -onka, -ped.
Zvažované varianty:
vitamin
vitamín
Poslední užití:
4.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dodatek
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Jsou v pořádku obě následující varianty? „Potvrdil verzi jako jedině možnou.“ / „Potvrdil verzi jako jedinou možnou.“
Klíčové slovo:
jedině; jedinou
Odpověď:
Doporučujeme zvolit variantu: „Potvrdil verzi jako jedinou možnou.“ Druhou variantu (Potvrdil verzi jako jedině možnou.) nepovažujeme za vhodnou.
Zvažované varianty:
Potvrdil verzi jako jedině možnou.
Potvrdil verzi jako jedinou možnou.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova plakát?
Klíčové slovo:
plakát
Odpověď:
Výkladové slovníky i ortoepické příručky uvádějí výslovnost [plakát] i [plagát].
Poslední užití:
29.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji kvůli korektuře ověřit zápis výrazu „požárně nástupní plocha“. Autoři to mají obvykle zapsáno jako samostatná slova. Je to tak správně?
Klíčové slovo:
požárně nástupní; požární nástupní
Odpověď:
Přestože se slovní spojení požárně nástupní plocha v některých textech objevuje, jeho užití ze slovotvorného hlediska nedoporučujeme, nejde o složené přídavné jméno ani o volné spojení příslovce a přídavného jména. Náležité označení by mělo být požární nástupní plocha. Podle dokladů zveřejněných v internetově dostupných materiálech hasičských sborů i městských úřadů slouží požární nástupní plocha k tomu, aby požární automobily mohly zastavit v takové vzdálenosti od objektu, aby bylo možné např. využití výškové techniky k záchraně ohrožených osob, případně provedení požárního zásahu z vnější strany budovy (bez vstupu do budovy).
Poslední užití:
3.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji kvůli korektuře ověřit zápis výrazu dopravně inženýrský. Autoři to mají obvykle zapsáno jako samostatná slova (dopravně inženýrský), ale nevím, zda by to nemělo být se spojovníkem.
Klíčové slovo:
dopravněinženýrský; dopravně-inženýrský
Odpověď:
Psaní obdobných výrazů zvlášť, které se objevuje v technické literatuře, neodpovídá současným zásadám pro psaní složených přídavných jmen, proto ho nedoporučujeme. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti. Pro pisatele, který se neorientuje v příslušném oboru, je často však bohužel nesnadné zjistit, k čemu se výraz vztahuje.
Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku rozlišujeme různé významy. Pokud jde o souřadné spojení, tzn. že složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (dopravní a inženýrský), používáme pro oddělení obou složek přídavného jména spojovník: dopravně-inženýrský. Podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (spojení přídavného a podstatného jména), píšeme dohromady; od slovního spojení dopravní inženýrství odvozujeme přídavné jméno dopravněinženýrský. Tato možnost se nám zdá být pravděpodobnější, ale protože technické prostředí neznáme dostatečně, doporučujeme ověřit předpoklad u autorů textu.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píšeme rádiové, nebo radiové spojení?
Klíčové slovo:
rádiové spojení
Odpověď:
Spojení je rádiové (s á), protože přídavné jméno rádiový znamená ‚týkající se elektromagnetických vln a jejich technického využití; popř. týkající se rádia či rozhlasu‘. Radiový odkazuje k radioaktivitě, popř. k prvku radium.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám větu „To nejlepší na konec“. Psala bych na konec zvlášť, ale v příručkách jsem našla i příklady, podle nichž soudím, že by to mohlo být i dohromady. Jak to mám psát?
Klíčové slovo:
na konec
Odpověď:
Příslovce „nakonec“ znamená ‚v závěrečné fázi, konečně‘. SSČ uvádí jako příklad větu „Nakonec všecko dobře dopadlo“. Ve větě „To nejlepší na konec“ jde o předložku „na“ a podstatné jméno „konec“ s významem ‚doba, kdy něco končí‘; doporučujeme tedy psaní zvlášť: To nejlepší na konec (ve smyslu To nejlepší na závěr).
Zvažované varianty:
nakonec
na konec
Poslední užití:
28.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Kdy je ve větě proto dohromady, a kdy zvlášť? Mám větu „Děláš vše pro to, aby se to splnilo“.
Klíčové slovo:
pro to
Odpověď:
Za základní považujeme psaní zvlášť: „Děláš vše pro to, aby...“, tzn. oddělit předložku „pro“ a odkazovací zájmeno „to“. S ohledem na uživatelskou praxi a na skutečnost, že vymezení rozdílu mezi významem spřežky „proto“ a chápáním výrazu jako spojení předložky s ukazovacím zájmenem (pro to) není zcela jednoznačné, však zcela nelze vyloučit ani možnost užít ve větě spřežku „proto“ odkazující k vedlejší větě (Uděláme vše proto, aby...).
Zvažované varianty:
proto
pro to
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Je přípustné zvýrazňovat text současně pomocí uvozovek a velkého počátečního písmene (např. „Přehledy vyúčtování“)?
Klíčové slovo:
velká písmena; uvozovky
Odpověď:
V česky psaných textech se pomocí velkých počátečních písmen nezvýrazňuje. V souvislém textu lze zvýrazňovat pomocí uvozovek či odlišným řezem písma (např. kurzivou).
Poslední užití:
26.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10 Vyznačování, 10.1 Obecně
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Je přípustné zvýraznit na pamětní desce slova tak, že budou psána s velkým počátečním písmenem? Jedná se i o obecná slova.
Klíčové slovo:
velká písmena; pamětní deska
Odpověď:
V česky psaných textech se pomocí velkých počátečních písmen nezvýrazňuje. Tento způsob zvýrazňování důrazně nedoporučujeme, protože by byl považován za pravopisnou chybu.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám větu „To by mělo stát za to“. Píšeme za to, nebo zato?
Klíčové slovo:
za to
Odpověď:
Příslovce zato psané dohromady znamená ‚avšak, ale‘, vyjadřuje kompenzaci, náhradu, např. Jí málo, zato pravidelně. Ve významu ‚stát za něco‘ píšeme obě složky zvlášť: to by mělo stát za to.
Zvažované varianty:
zato
za to
Poslední užití:
11.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme ve větě „došli jsme navrch hory“ navrch dohromady, je to tak správně?
Klíčové slovo:
na vrch
Odpověď:
Není, spřežka navrch znamená nahoře, nahoru, např. navrch poháru dáme lístek máty. V uvedené větě jde ale o předložku a podstatné jméno vrch s významem vrchol, doporučujeme proto psát zvlášť: došli jsme na vrch hory.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Příběh, který stojí za to“ píšeme za to zvlášť, nebo zato dohromady?
Klíčové slovo:
stát za to
Odpověď:
Ve spojení „stát za to“ jde o předložku a ukazovací zájmeno, píšeme proto „Příběh, který stojí za to“. Příslovce zato užíváme ve významu ‚náhradou za něco, místo něčeho‘, může znamenat i ‚ale, avšak‘, např. chodí jen krátce, zato pravidelně.
Zvažované varianty:
za to
zato
Poslední užití:
14.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Měla za to, že...“ píšeme zato dohromady, nebo zvlášť za to?
Klíčové slovo:
mít za to
Odpověď:
V uvedené větě jde o předložku a ukazovací zájmeno, píšeme proto zvlášť: měla za to, že... Příslovce zato užíváme ve významu ‚náhradou za něco, místo něčeho‘, může znamenat i ‚ale, avšak‘, např. chodí jen krátce, zato pravidelně.
Zvažované varianty:
za to
zato
Poslední užití:
14.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.