Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Jaký je kořen slova výborný a jaký je význam tohoto kořene?
Klíčové slovo:
výborný
Odpověď:
Kořenem slova výborný je -bor-. Slovo pochází ze staročeského slova výbor s významem ‚vybrání, vyvolení‘, jde tedy o jednu z variant kořene -br-, které je např. ve slovese brát (další možné varianty jsou např. -běr- (výběr), -bír- (vybírat), -ber- (vyber)), s odpovídajícím významem.
Poslední užití:
13.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo výborný
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Jak vysvětlit dětem ve 3. třídě, že ve slově výtečný je předpona vý-?
Klíčové slovo:
výtečný
Odpověď:
Vysvětlit dětem ve 3. třídě, že/proč je ve slově výtečný předpona vý-, je v zásadě nemožné, jelikož zdůvodnění je historické a je k němu třeba mít znalosti vývoje češtiny, které nelze v žádném případě předpokládat u dětí na 1. stupni ZŠ. Jedinou možnou pomůckou (když neexistuje přídavné jméno tečný) je snad existence přídavného jména netečný, možná též všetečný (kořen -teč- souvisí se slovy vytknout, týkat se) – tedy jde-li ve slově výtečný vyměnit vý- za ne- (a naopak), musí být vý- předpona. Spíš je ale třeba počítat s tím, že si to děti musí zapamatovat (příp. je s touto otázkou – zatím – vůbec nekonfrontovat.)
Poslední užití:
13.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně sezení, nebo sedění?
Klíčové slovo:
sezení, sedění
Odpověď:
Slovesné podstatné jméno utvořené od slovesa sedět má i podle kodifikace dvě správné podoby – sezení a sedění. V databázi ČNK syn v8 velmi výrazně převažuje podoba sezení, a to až do té míry (52 762 výskytů : 444 výskytům), že je namístě pochybovat o uzuálnosti a noremnosti podoby sedění. Je dost dobře možné, že řadu uživatelů češtiny by podoba sedění mohla překvapovat, zarážet či rušit – jakkoliv je třeba k ní být tolerantní, jednoznačně jistější je volba a užití podoby sezení.
Zvažované varianty:
sezení
sedění
Poslední užití:
13.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sedět
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky sezení a sedění
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně snězený, nebo snědený?
Klíčové slovo:
snědený, snězený
Odpověď:
Daný typ přídavného jména se tvoří od tvaru příčestí trpného. Jelikož výkladové slovníky a příručky uvádějí jako tvar příčestí trpného od slovesa sníst podobu sněden, je podle kodifikace správný pouze tvar snědený. (Nekodifikovaný tvar snězený se však v databázi ČNK syn v8 nevyskytuje nijak zřídka, má tu 280 výskytů (oproti 2117 výskytům tvaru snězený); z toho lze usuzovat, že je uzuální, a dost možná i noremní – mnoho uživatelů češtiny by nijak nezarazil, nevyrušil. Jakkoli tvar snězený nelze přímo doporučit – jistě existuje mnoho uživatelů češtiny, které by zarazil a rušil, mj. i proto, že se naučili a zapamatovali si, že je podle kodifikace nesprávný –, je na místě k jeho užití v textech/projevech být tolerantní, striktně ho nezamítat.)
Zvažované varianty:
snědený
snězený
Poslední užití:
13.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sníst
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky snědený a snězený
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má individuálně přivlastňovací přídavné jméno utvořené od slova soudkyně (a obecně od jiných jmen na -(k)yně)?
Klíčové slovo:
soudkynin
Odpověď:
Individuálně přivlastňovací přídavné jméno utvořené od slova soudkyně má správnou podobu soudkynin, obecně pak platí, že jména zakončená na -(k)yně mají podoby individuálně přivlastňovacích přídavných jmen zakončené na -(k)ynin. (Tvoření individuálně přivlastňovacích přídavných jmen od přechýlených podob ovšem není příliš obvyklé, většinou se volí opis.)
Poslední užití:
23.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně vůdčí, nebo vůdcovské schopnosti? Lze použít i vůdčí schopnosti?
Klíčové slovo:
vůdcovský
Odpověď:
Přídavné jméno vůdčí znamená (podle českých výkladových slovníků) ‚jsoucí v čele, vedoucí‘, přídavné jméno vůdcovský pak ‚vůdci náležející, pro vůdce charakteristický, vůdce se týkající‘. Jelikož v případě schopností nejde o ‚schopnosti jsoucí v čele‘, ale o ‚schopnosti náležející vůdci‘, je namístě v daném spojení použít jedině přídavné jméno vůdcovský – vůdcovské schopnosti.
Poslední užití:
22.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla vůdčí a vůdcovský
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně tišící léky, nebo tišicí léky?
Klíčové slovo:
tišící, tišicí
Odpověď:
Volba mezi přídavnými jmény tišící a tišicí ve spojení s léky patří mezi případy, kdy je velmi nesnadné rozhodnout, zda je namístě dějové pojetí – tišící (= utišující) léky, tj. léky, které (jakmile je pozřeme) zrovna tiší (bolest), nebo pojetí účelové – tišicí (utišovací) léky, tj. léky, které slouží, jsou určeny k tišení (bolesti). O těchto případech se v IJP uvádí, že daná činnost "se může odehrát v kterémkoli okamžiku, jde tedy o nekonkrétní, obecnou časovou platnost. Proto v těchto případech dáváme přednost pojetí účelovému. [...]. Ani dějové pojetí zde však nelze pokládat za jednoznačně chybné." Jelikož obecné doporučení je na straně účelového pojetí (viz výše v IJP), zatímco úzus je (podle databáze ČNK SYN v8) jednoznačně na straně pojetí dějového, je možné použít obě přídavná jména – tj. jak tišící léky, tak tišicí léky. Důležité je postupovat jednotně.
Zvažované varianty:
tišící
tišicí
Poslední užití:
7.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky tišící a tišicí
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaký rozdíl je mezi spojeními protiepidemiologická opatření a protiepidemická opatření? Co je správně?
Klíčové slovo:
protiepidemický, protiepidemiologický
Odpověď:
Motivující přídavné jméno epidemiologický znamená ‚týkající se epidemiologie‘, přídavné jméno protiepidemiologický by tedy znamenalo cosi jako ‚týkající se něčeho, co je proti epidemiologii‘, což se evidentně nechce vyjádřit, nebo je to dokonce nesmyslné. Chceme-li vyjádřit význam ‚týkající se toho, co je proti epidemii‘, je jedinou správnou možností přídavné jméno protiepidemický, které je utvořeno od přídavného jména epidemický s významem ‚týkající se epidemie‘. Správně je tedy jedině protiepidemická opatření.
Zvažované varianty:
protiepidemiologický
protiepidemický
Poslední užití:
24.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má v češtině přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Emilia Romagna? Může to být podle italštiny romagnolský?
Klíčové slovo:
romagnský
Odpověď:
Při tvoření přídavných jmen z víceslabičných jmen zeměpisných zakončených na -a se (stejně jako u domácích jmen) koncová samohláska -a při odvozování odsouvá. Správná podoba (na základě tohoto pravidla, v úzu se dané přídavné jméno až na výjimky nevyskytuje: databáze ČNK syn v8 obsahuje jediný relevantní výskyt) by tedy měla být romagnský, ve výslovnosti [romaňský]. Pro naznačení náležité výslovnosti lze použít i podobu romaňský (gn = [ň]) (která se vyskytuje v řídce doloženém názvu psího plemene romaňský (častěji italský) vodní pes). (Podobu romagnolský, příp. romaňolský, která vychází z italštiny, nezle doporučit, neboť neodpovídá českým zásadám pro tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných.)
Zvažované varianty:
romagnolský
Poslední užití:
7.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, bod 2.1.1.1 Základ je zakončen na samohlásku -a, -e, -o
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen mužských
Konkrétní dotaz:
Je správně bez Gorbačova dopisu, nebo bez Gorbačovova dopisu (od příjmení Gorbačov)?
Klíčové slovo:
Gorbačovova
Odpověď:
Individuálně přivlastňovací přídavné jméno utvořené od příjmení Gorbačov má (v 1. p. j. č. r. m.) správnou podobu Gorbačovův. Ve 2. p. j. č. r. m. neživ. bude mít tedy správnou podobu Gorbačovova – bez Gorbačovova dopisu.
Zvažované varianty:
Gorbačova
Gorbačovova
Poslední užití:
29.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména individuálně přivlastňovací
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Je správně královéhradecká, nebo královehradecká, např. láska?
Klíčové slovo:
královéhradecký
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Hradec Králové má správnou podobu královéhradecký (s dlouhým "é").
Poslední užití:
3.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Je správně Olomoučáci, nebo Olomoučané?
Klíčové slovo:
Olomoučané
Odpověď:
Spisovná podoba obyvatelského jména utvořená od zeměpisného jména Olomouc je Olomoučan, v 1. p. mn. č. tedy Olomoučané. (Podoba Olomoučáci není nesprávná, ale nespisovná, tj. nehodí se do textů/projevů, kde se očekává užití spisovné češtiny, resp. jen spisovných jazykových prostředků, jinde, např. v soukromé komunikaci, je však zcela v pořádku.)
Zvažované varianty:
Olomoučáci
Olomoučané
Poslední užití:
3.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření obyvatelských jmen
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně v SP Diamo, nebo ve SP Diamo?
Klíčové slovo:
v, ve
Odpověď:
Vokalizace předložky (v > ve) ve spojení v/e SP Diamo záleží na způsobu čtení zkratky SP (= stání podnik). Budeme-li ji číst jako [es pé], předložka zůstane nevokalizovaná, čtení *[ve es pé] je vyloučené, neboť zde objektivně nevznikne obtížně vyslovitelná hlásková skupina, tj. za takovou ji nebude považovat drtivá většina uživatelů češtiny. Budeme-li číst zkratku jako [státňím podňiku], přicházejí v úvahu obě možnosti – jak v SP Diamo (= [fstátňím podňiku]), tak ve SP Diamo (= [vestátňím podňiku]), neboť zde část uživatelů češtiny bude vnímat souhláskovou skupinu [fst-átňím...] jako obtížně vyslovitelnou, a budou tak předložku vokalizovat, zatímco část uživatelů češtiny nikoliv, a nechají tedy předložku nevokalizovanou.
Zvažované varianty:
v
ve
Poslední užití:
31.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Dají se slova řídící a řídicí použít jako synonyma? Co obě slova znamenají?
Klíčové slovo:
řídící, řídicí
Odpověď:
Slova řídící a řídicí nejsou synonyma. Jejich významy se liší. Přídavné jméno řídící je tzv. dějové, má význam ‚který právě řídí‘, zatímco přídavné jméno řídicí je tzv. účelové, znamená ‚určený k řízení‘. Jakkoliv je lze použít se stejným podstatným jménem, dané spojení bude pokaždé znamenat něco jiného.
Zvažované varianty:
řídící
řídicí
Poslední užití:
18.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Koriguji text, ve kterém je toto spojení: v aktivitě „Zastavený obraz“. Zdá se mi, že užití velkého písmene a současné vložení do uvozovek je nadbytečné.
Klíčové slovo:
velká písmena; uvozovky
Odpověď:
V česky psaných textech se pomocí velkých počátečních písmen nezvýrazňuje. Spojení „zastavený obraz“ nemá povahu vlastního jména, doporučovali bychom jej proto psát s počátečním malým písmenem. V souvislém textu jej lze zvýraznit pomocí uvozovek či odlišným řezem písma (např. kurzivou).
Poslední užití:
25.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10 Vyznačování, 10.1 Obecně
Dotaz:
Bibliografický údaj
Konkrétní dotaz:
Musí být bibliografický záznam vždy ukončen tečkou? V publikaci, kterou koriguji, mají bibliografické záznamy zvláštní grafickou úpravu, kdy stojí jednotlivé údaje na samostatných řádcích. Váhám, zda i v tomto případě celý záznam tečkou ukončit, nebo ne.
Klíčové slovo:
citace
Odpověď:
Česká státní norma věnující se bibliografickým citacím doporučuje jednotlivé záznamy tečkou ukončit, toto doporučení rovněž odpovídá praxi (výjimkou jsou záznamy, které končí uvedením webové adresy). Nicméně při této specifické úpravě bibliografického záznamu bychom byli benevolentní a připustili i řešení bez tečky.
Poslední užití:
25.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně spolu se vkusným doplňkem, nebo spolu s vkusným doplňkem?
Klíčové slovo:
s, se
Odpověď:
Předložka se vokalizuje (tj. s > se) tehdy, pokud by spojením předložky a následujícího slova vznikla tzv. obtížně vyslovitelná hlásková skupina – účelem vokalizace je tedy usnadnit výslovnost. Jelikož to, co je obtížně vyslovitelná skupina, vnímají uživatelé češtiny nestejně, neexistují tu (až na výjimky) jasná pravidla, ale jen tendence. V daném případě bez vokalizace předložky nevzniká jednoznačně obtížně vyslovitelná skupina, takže vokalizace není nutná, je však možná – správně je tedy jak spolu s vkusným doplňkem, tak spolu se vkusným doplňkem.
Zvažované varianty:
s
se
Poslední užití:
16.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mělo by se pro ženu zastávající funkci technika používat slovo technik, nebo technička?
Klíčové slovo:
technička
Odpověď:
Vykonává-li funkci technika žena, je zcela běžné a žádoucí odkazovat k ní přechýleným podstatným jménem technička.
Zvažované varianty:
technik
technička
Poslední užití:
19.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování obecných jmen, bod 3
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, příjmení z jazyka s vlastními přechylovacími prostředky
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině přechýlí ukrajinské ženské příjmení Solnykova (když už je v ukrajinštině přechýleno)?
Klíčové slovo:
Solnykova, Solnykovová
Odpověď:
Slovanská příjmení zakončená na -ov (a také -ev, -in), která jsou původem přídavná jména přivlastňovací, tvoří ve výchozím jazyce vlastní ženské podoby, tj. Solnykov – Solnykova. V českých textech (včetně zápisů do matriky) tato jména buď přechylujeme pomocí přípony -ová, tedy Solnykov – Solnykovová, nebo v nich lze použít původní podoby přechýlené ve výchozím jazyce, tj. Solnykov – Solnykova. (Při skloňování těchto ženských příjmení ovšem vycházíme z podob přechýlených podle české mluvnice: 2. p. Solnykovové, 3. p. Solnykovové atd.)
Poslední užití:
15.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu přídavného jména (typ Zelený – Zelená), bod 3.2
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.