Dotaz:
Pomlka v řeči
Konkrétní dotaz:
Rád bych v textu odlišoval doztracena doznívající řeč, kterou značím třemi tečkami, od přerušené, nezáměrně nedokončené řeči. Mohu ten druhý typ signalizovat pomlčkou?
Klíčové slovo:
pomlka
Odpověď:
Ano, pomlčka může značit mimo jiné nedokončenou řeč, byť to není její nejtypičtější funkce. V případech, jako je ten, který popisujete, je takové řešení zcela v pořádku. Jen upozorníme, že zatímco trojtečka následuje hned za posledním výrazem natěsno, bez mezery, před pomlčkou by v takovém užití měla být mezera.
Poslední užití:
25.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Spojení místních jmen nebo názvů správních oblastí
Konkrétní dotaz:
Co dělat, když se nám v jednom textu potkávají spojení jako „Praha 3 – Žižkov“ a „Praha-Petrovice“? Máme to nechat, nebo sjednotit (případně jak)?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
Obecně řečeno se spojení místních jmen nebo správních celků píšou se spojovníkem, a to natěsno, bez mezer („Praha 3-Žižkov“). Je pravda, že u spojení obsahujících alespoň jednu ze složek spojení víceslovnou, doporučujeme z důvodu přehlednosti nahradit spojovník pomlčkou oddělenou mezerami („Praha 3 – Žižkov“). Zároveň však platí, že náhrada spojovníku pomlčkou oddělenou mezerami není vhodná, pokud by mohlo dojít k textové nejednotě. V takových případech je lepší ponechat všude spojovníky psané natěsno, bez mezer.
Poslední užití:
13.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jak se od zeměpisných jmen zakončených na -k tvoří přídavná jména? Když se např. u Řek mění k v c, jak je to např. u zeměpisného jména Vamberk.
Klíčové slovo:
rumburský, benecký, vamberský, vamberecký
Odpověď:
Záleží na tom, do které skupiny takové jméno patří. U zeměpisných jmen zakončených na -burg, -burk (Hamburk, Rumburk aj.) se koncové -k odsouvá, takže je hamburský, rumburský. U zeměpisných jmen zakončených na -sk, -ck se přídavná jména tvoří jen přidáním -ý k základu: Rovensko > rovenský, Benecko > benecký. (Tím nejsou vyčerpány všechny možnosti; k tomu viz IJP, heslo Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, bod 1 Tvoření přídavných jmen od jmen domácích.) V případě zeměpisného jména Vamberk je situace složitější v tom, že vedle pravidelné podoby vamberský existuje též tradiční podoba vamberecký.
Poslední užití:
16.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, bod 1 Tvoření přídavných jmen od jmen domácích
Dotaz:
Pomlka v řeči
Konkrétní dotaz:
Pracuji s textem, kde je nedokončená přímá řeč, přičemž ta nedokončenost není značena trojtečkou, ale pomlčkou. Má mezi posledním slovem a pomlčkou být mezera?
Klíčové slovo:
pomlka
Odpověď:
Ano, pakliže pomlčka signalizuje pomlku v řeči, odděluje se od předchozího výrazu mezerou.
Poslední užití:
18.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jiná užití pomlčky
Konkrétní dotaz:
Když jsou dvě přímé řeči dvou různých osob v jednom odstavci hned za sebou, je vhodné je oddělit pomlčkou, nebo má druhá přímá řeč následovat hned po mezeře za uvozovkou ukončující první přímou řeč?
Klíčové slovo:
přímá řeč
Odpověď:
Z pravopisného hlediska je zcela v pořádku udělat mezi koncovou uvozovkou první přímé řeči a počáteční uvozovkou druhé přímé řeči pouze mezeru, ale chcete-li je graficky více oddělit, lze k tomu jistě využít pomlčku.
Poslední užití:
4.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Chlum u Třeboně?
Klíčové slovo:
chlumský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Chlum u Třeboně má správnou podobu chlumský.
Zvažované varianty:
chlumský
chlumecký
Poslední užití:
16.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Chlum u Třeboně
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Veverská Bítýška?
Klíčové slovo:
bítýšský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Veverská Bítýška má podle příruček jedinou správnou podobu – veverskobítýšský. V praxi se však častěji (podle databáze ČNK syn v8) užívá kratší podoba bítýšský. Vzhledem k jejímu četnému výskytu je tato podoba v pořádku také (kromě toho se obdobným způsobem přídavná jména od jiných zeměpisných jmen zkracují zcela běžně, srov. např. Ústí nad Labem > ústecký). Pozor je ovšem třeba dávat na to, aby nedošlo k záměně s přídavným jménem, které odkazuje na Osovou Bítýšku (tím spíš, že Osová a Veverská Bítýška neleží příliš daleko od sebe).
Zvažované varianty:
bitýšský
bítýšský
Poslední užití:
23.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Veverská Bítýška a veverskobítýšský
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Je správně Královéhradecký kraj, nebo Královehradecký kraj?
Klíčové slovo:
královéhradecký
Odpověď:
Přídavné jméno odvozené od zeměpisného jména Hradec Králové má správnou podobu královéhradecký (s dlouhým "é") – správně je tedy jen Královéhradecký kraj.
Poslední užití:
25.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Hradec Králové, královéhradecký
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má společné jméno rodiny utvořené od příjmení Macků?
Klíčové slovo:
Macků
Odpověď:
Společné jméno rodiny utvořené od příjmení Macků má jedinou možnou podobu – rodina Macků.
Zvažované varianty:
Mackových
Poslední užití:
26.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Je správně rodina Divoká, nebo rodina Divokých?
Klíčové slovo:
Divoká, Divokých
Odpověď:
Společné jméno rodiny utvořené od příjmení Divoký má dvě správné podoby – rodina Divoká a rodina Divokých.
Zvažované varianty:
Divokých
Poslední užití:
26.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Je správně rodina Srnská, nebo rodina Srnských?
Klíčové slovo:
Srnská, Srnských
Odpověď:
Společné jméno rodiny utvořené od příjmení Srnský má dvě správné podoby – rodina Srnská a rodina Srnských.
Zvažované varianty:
Srnská
Srnských
Poslední užití:
18.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Kaunas (druhé největší město v Litvě)? Bude se v podobě kaunas(s)ký psát jedno, nebo dvě "s"?
Klíčové slovo:
kaunaský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Kaunas má správnou podobu kaunaský (obdobně Brandýs > brandýský atp.).
Zvažované varianty:
kaunaský
kaunasský
Poslední užití:
23.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, 2. Tvoření přídavných jmen od jmen cizích, 2.1.1 Odsouvání hlásek, 7. Zakončení na -us, -os, -as, -es, -is, -ys, -ai (jména řecká, latinská a litevská)
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova plyn a plynout příbuzná?
Klíčové slovo:
plyn, plynout
Odpověď:
Podstatné jméno plyn bylo přejato v 19. století Preslem z polského płyn ‚kapalina‘. Sloveso plynout pochází z praslovanského slova *plynõti, které je z plyti ve významu ‚plout‘. Odpověď na otázku, zda jde o slova příbuzná, vzhledem k tomu není snadná. Jsou a nejsou. Jsou, protože i ono polské płyn a dnešní české plynout vlastně nakonec pocházejí ze stejného praslovanského slovesa plyti (u polského płyn ‚kapalina‘ je navíc zřejmá i významová souvislost, neboť kapalina plyne, teče, zatímco u českého plyn s významem ‚plyn‘ je významová souvislost rozrušena). A nejsou, protože české plyn – jakkoliv jako přejímka z polského płyn, a tedy i z prasovanského plyti, souvisí se současným českým plynout; viz výše) – se do češtiny dostalo jaksi oklikou, přes polštinu, jde-li tedy ještě vůbec o příbuznost, pak čistě náhodnou, jaksi sekundárně ustavenou; navíc tu došlo ke ztrátě významové souvislosti, neboť české plyn s významem ‚plyn‘ už nesdílí společné významové rysy se slovesem plynout ‚téct‘ (plyn neteče, ale proudí). Odpovědět na otázku, zda jsou slova plyn a plynout příbuzná, dává tedy smysl oběma způsoby – jak kladně, tak záporně. Jak je evidentní z tohoto výkladu, je zcela nesmyslné konfrontovat s touto otázkou žáky ZŠ, kteří pochopitelně nemůžou mít naznačené znalosti o vývoji jazyka.
Poslední užití:
25.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla plyn a plynout
Dotaz:
Od jakého slova je utvořeno slovo X?
Konkrétní dotaz:
Je slovo mýto odvozeno od slova mýtina?
Klíčové slovo:
mýto, mýtina
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka spolu slova mýto a mýtina nesouvisejí, nejsou příbuzná. Slovník sice doslova uvádí v hesle mýtina: "Ještě méně přesvědčivý je výklad od mýto". I kdyby to ovšem byla pravda, šlo by o souvislost, která je doložitelná jen ve velmi starých fázích vývoje jazyka, a tudíž je dnes pro běžného uživatele češtiny, natož dítě na prvním stupni ZŠ nepostřehnutelná.
Poslední užití:
6.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla mýtina a mýto
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – předpona dvoj-/dvou-
Konkrétní dotaz:
Je správně dvoujazyčný, nebo dvojjazyčný?
Klíčové slovo:
dvoujazyčný, dvojjazyčný
Odpověď:
Správné jsou obě podoby – jak dvoujazyčný, tak dvojjazyčný. Podoba dvojjazyčný je však (podle databáze ČNK syn v8) výrazně, téměř 12krát častější.
Zvažované varianty:
dvoujazyčný
dvojjazyčný
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dvojjazyčný
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky dvojjazyčný a dvoujazyčný
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od slova loterie? Je to loterní nebo loterijní nebo jsou možné oba tvary?
Klíčové slovo:
loterní, loterijní, loteriový
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od slova loterie může mít dokonce tři správné podoby – loterní, loterijní a loteriový. Nejužívanější je podoba loterijní, méně častá podoba loterní, nejméně užívaná je podoba loteriový.
Zvažované varianty:
loterní
loterijní
Poslední užití:
10.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla loterní, loterijní, loteriový
Dotaz:
Kmenotvorná přípona
Konkrétní dotaz:
Ve tvaru kuřete je -t- součástí koncovky, nebo jde o kmenotvornou příponu?
Klíčové slovo:
kuřete
Odpověď:
Tvar kuřete se morfematicky člení takto: kuř-et-e. Kuř- je kořen, -et- je kmenotvorná přípona, -e je pádová koncovka. Zmíněné -t- tedy není součástí koncovky, ale kmenotvorné přípony.
Poslední užití:
14.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Členění specifických čísel
Konkrétní dotaz:
Jakým způsobem by se měla členit telefonní čísla (pokud je to vůbec nutné)?
Klíčové slovo:
telefonní číslo
Odpověď:
Česká telefonní čísla, jež obsahují šest nebo devět číslic, se doporučuje členit po třech číslicích, tedy např. +420 257 531 793. Pětimístná čísla se obvykle člení zleva na trojici a dvojici číslic, popřípadě se nečlení. Čtyřmístná místa se nečlení, popřípadě se člení do dvojic.
Poslední užití:
18.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.9 Telefonní a faxová čísla (s. 27)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související: