Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 3/606, položky: 41-60/12109
Stav:
#13442
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Proč se používá anglické slovo lockdown místo českého výrazu? Existuje nějaký český ekvivalent?
Klíčové slovo: lockdown
Odpověď: Anglický výraz lockdown se začal v češtině objevovat v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. Používá se pro označení situace, kdy jsou lidé nařízením vlády nuceni zůstat až na nezbytně nutné případy doma a je zakázán, respektive omezen volný pohyb osob, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy. V češtině se tento výraz uplatňuje patrně proto, že je jednoslovný a je spjatý přímo s dnešní situací. České ekvivalenty typu uzamčení, uzavření nebo uzávěra se v této souvislosti obvykle neužívají samostatně, ale ve spojení s dalšími specifikujícími výrazy (hromadné, plošné uzamčení), protože mají samy o sobě příliš obecný význam. Mluví se také o hromadné/plošné/celostátní karanténě. Pokud pomineme fakt, že ani karanténa není slovo původem české, jde opět o víceslovné spojení. Nemluvě o doslovném opisu typu zákaz volného pohybu osob. Přejímání cizích slov není nijak ojedinělé a děje se soustavně. Především v situacích, kdy je třeba rychle najít pojmenování pro nově vzniklou skutečnost je pro uživatele jednodušší sáhnout po už existujícím výrazu než vytvářet nový. Z hlediska morfologického je tento výraz neproblematický, protože jde o podstatné jméno rodu mužského neživotného, které se skloňuje pravidelně podle vzoru „hrad“, což také napomáhá jeho šíření. Problém tedy není v tom, že jde o slovo cizího původu nebo že by měli mluvčí potíže s jeho zápisem nebo skloňováním. Problém může způsobit, pokud ho použijeme v komunikaci s uživatelem, který nezná jeho význam. Především zpočátku užívání podobných nových slov je tedy třeba se ujistit, že význam slova je posluchači nebo čtenáři jasný, a nepředpokládat automaticky, že slovo zná.
Atributy odpovědi
ID související odpovědi: #13387

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13441
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Proč se říká hromosvod, a ne bleskosvod? Blesk je přece ten, který udeří, hrom je jen doprovodný zvuk.
Klíčové slovo: hromosvod, bleskosvod
Odpověď: Podle Slovníku spisovné češtiny je hrom slovo víceznačné. Jako první význam je uveden ‚silný dunivý zvuk doprovázející blesk‘, druhý význam je pak definován jako ‚úder blesku‘. Při tvorbě slova hromosvod se tedy uplatnil zřejmě druhý význam, neboť hromosvod chrání budovy (a tím i lidi v nich) před nebezpečným úderem blesku. Dále je třeba poznamenat, že v českém jazyce lze dané zařízení pojmenovat oběma výrazy – jako hromosvod i jako bleskosvod. Tato pojmenování jsou zcela synonymní, ovšem první z nich v úzu výrazně převažuje, jak dokládají data z korpusu SYN v11 . V něm nalézáme 8427 dokladů užití slova hromosvod oproti 1517 dokladům slova bleskosvod.
Zvažované varianty:
hromosvod bleskosvod
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13440
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: V televizi i v rozhlase slýchám slovo kurzarbeit. Podle mě jde o germanismus, který v češtině nemá co dělat.
Klíčové slovo: kurzarbeit
Odpověď: Uvedené slovo skutečně pochází z němčiny. Die Kurzarbeit označuje zkrácenou pracovní dobu, kterou zavádí zaměstnavatel (spolu s odpovídajícím krácením mezd) kvůli nedostatku zakázek apod. Dosavadní tištěné příručky slovo kurzarbeit nezachycují, protože jde o výraz v češtině poměrně nový (nepracuje s ním ani dvoudílný slovník Nová slova v češtině, který se neologismům systematicky věnuje). V poslední době se však o této podobě pracovního poměru hodně mluví, a tak je přirozené, že vznikla i akutní potřeba najít pro tuto skutečnost přiléhavé označení. Vzhledem k tomu, že čeština žádný odpovídající ekvivalent nemá a skutečnost by tak musela opisovat několika slovy, jednoduše převzala výraz německý, což je také zcela přirozený jev. Zatímco dnes čeština přejímá nejvíce slov z angličtiny, dřív hrála v tomto ohledu hlavní úlohu právě němčina. Je však třeba zdůraznit, že čeština přejímkami nijak netrpí, ba naopak se jimi obohacuje a postupně si je přizpůsobuje po stránce pravopisné i výslovnostní. V mnoha případech už tak člověk ani nepozná, že jde o slovo přejaté, viz např. původně německá slova hřbitov, brýle nebo puška. Pro výraz kurzarbeit se u nás vžil mužský rod, ačkoli v němčině je slovo Kurzarbeit rodu ženského; zřejmě z toho důvodu se můžeme vzácně setkat i s ženskou nesklonnou podobou. Doporučujeme však držet se mužského rodu a slovo skloňovat podle vzoru „hrad“.
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#13439
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: V nedávné době jsem v médiích narazil na slovo suchovod. Co znamená? Vede snad sucho?
Klíčové slovo: suchovod
Odpověď: Slovo suchovod pozornost jazykovědců už v minulosti upoutalo (psala o něm Hana Prokšová v Literárních novinách), žádný výkladový slovník češtiny ho však neobsahuje. Podle české wikipedie je to požární potrubí, které najdeme obvykle ve výškových budovách. Není trvale připojen na vodovodní síť, ale může nahradit velkou část délky hasičských hadic, které by jinak byly potřeba, a přivést vodu blízko k místu požáru. Slovo je zajímavé napětím mezi jeho významem a formální utvářeností. Úvaha, že suchovod vede sucho, je založena na analogii s podobnými, známějšími slovy. Téměř všechna ostatní nevlastní složená slova se spojovacím morfémem -o- a druhou částí složeniny -vod totiž skutečně mají význam ‚potrubí / zařízení / část těla vedoucí něco‘, přičemž ono „něco“ je právě to, co v podobě kořenu do slova vstupuje jako první část složeniny. Máme tedy ropovod, plynovod a jiné produktovody, dále vodovod, parovod nebo kouřovod, metaforicky založený penězovod, pod českobudějovickým Piaristickým náměstím vede dokonce pivovod. Také anatomické termíny žlučovod, vejcovod nebo chámovod uvedenému principu odpovídají. Jiná jsou jen pojmenování osob, jako jsou lodivod, veslovod nebo psovod. Pokud víme, z potrubí či obecněji zařízení se právě jen suchovod od ostatních odlišuje. Jak nebo kdy přesně slovo vzniklo, nevíme, ale jisté opodstatnění pro něj nalézt přece jen lze. Zaprvé: Přestože je to potrubí určené k rozvodu vody, jeho význam je specifičtější, nelze tedy mluvit o vodovodu. Zadruhé: Sucho (které naštěstí bývá obsahem potrubí po většinu času jeho existence) najdeme i v obdobných pojmenováních v dalších jazycích. V angličtině je vedle jiných výrazů dry riser, ve francouzštině colonne sèche a třeba v rumunštině coloană uscată. Každopádně je suchovod zajímavým dokladem toho, že uplatňování požadavků logiky na jazyk někdy selhává.
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13438
Užití:
0 0 0
Dotaz: Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz: Dnes jsem četla na jednom jídelním lístku, že nabízejí kachnu s lokši. Nějak mi to nesedí, není lokše rodu ženského? Že by mělo být s lokšemi?
Klíčové slovo: lokše
Odpověď: Říct, jaký je ve spisovné češtině rod podstatného jména, jehož 1. pád množného čísla zní lokše, není úplně jednoduché – toto slovo se totiž neužívá rodově vyhraněně a není zachyceno v kodifikačních zdrojích. Žádný z výkladových slovníků češtiny lokše neobsahuje. Najdeme je jen na třech excerpčních lístcích Novočeského lexikálního archivu (přístupných přes rozhraní Příručního slovníku jazyka českého) – všechny uvádějí podstatné jméno lokše v ženském rodě, jeden z nich však s otazníkem a odkazem na variantu lokeš s též nejistým mužským rodem. Podoby lokše (pro východomoravská nářečí) a lukše (pro středomoravská nářečí) zmiňuje Český jazykový atlas v hesle nudle. Jak se totiž dočteme např. v Etymologickém slovníku jazyka českého od Václava Machka, toto slovo v různých obměnách (u něj lokša, lukša, lokeš, lokýš) pojmenovává druh jídla buď z pečeného bramborového těsta, nebo z pokrájeného navlhčeného koláče. Vodítko k základní podobě slova v 1. p. j. č. může poskytnout Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV. Nejnovější Slovník súčasného slovenského jazyka obsahuje heslo lokša s významem ‚väčšia placka zo zemiakového cesta (pripravovaného z múky a varených zemiakov) pečená na platni nasucho, obyč. plnená al. podávaná ako príloha‘. Jen o málo starší Krátky slovník slovenského jazyka vykládá význam téhož slova stručněji jako ‚tenký (p)osúch zo zemiakového cesta‘. Odkud se může brát rodová nevyhraněnost slova? Je nejspíš rozumné hledat interpretaci v tvarosloví. Pokud bychom pro spisovnou češtinu uvažovali o dvou konkurenčních rodových podobách, pak ta pro ženský rod by byla nejspíš lokše skloňovaná podle vzoru „růže“, v mužském rodě by to byl lokeš (ale potenciálně i lokš; případné -e- by bylo pohybné, tj. ve většině tvarů vypouštěné) skloňovaný podle vzoru „stroj“. Tato slova mají v polovině pádů stejné tvary. Zčásti si odpovídají přímo tvary téhož čísla a pádu (lokše = 2. p. j. č. a 1., 4. a potenciální 5. p. mn. č.; lokši = 3. a 6. p. j. č.; lokších = 6. p. mn. č.), některé tvary můžou navíc náležet jedné konfiguraci čísla a pádu v ženském rodě a jiné konfiguraci v rodě mužském (např. lokši = také 4. p. j. č. žen. r. a 7. p. mn. č. a potenciální 5. p. j. č. muž. r.). Vzhledem k tomu, co slovo pojmenovává, se často užívá v množném čísle (např. „Upečené lokše potřeme rozpuštěným máslem“; „čertíci v lokších“), kde homonymní tvary nad distinktivními převažují. V takovýchto kontextech bez dalších vodítek nelze rozhodnout, v jakém (pokud vůbec nějakém určitém) rodě ho konkrétní uživatel užívá. Zřetelně mužský rod není v praxi úplně neobvyklý. Např. tvar lokši (což může být 3., 4. nebo 6. p. j. č. žen. r., ale i 3., 5. nebo 6. p. j. č. nebo 7. p. mn. č. muž. r.) má v pětimiliardovém korpusu SYN v11 55 výskytů a 14 z nich (tedy asi jedna čtvrtina) je zřetelně užito v mužském rodě (konkrétně v 7. p. mn. č.; 5. p. j. č. se nepřekvapivě nevyskytuje, lokše nebývá třeba oslovovat), 9 (asi šestina) ve 4. p. j. č. ženského rodu a zbylých 32 v 6. p. j. č. – z nich jen jeden je zřetelně ženského rodu, zbylých 31 rodově nezřetelných. Přímé porovnání nabízí jen 3. p. mn. č., u nějž nacházíme tři výskyty tvaru lokším pro ženský rod a žádný výskyt tvaru lokšům pro rod mužský. Podobně málo informativní počty dokladů jsou i v 7. p. j. č., z nichž jsou dva případy tvaru lokšem mužského rodu a tři případy tvaru lokší rodu ženského (49 výskytů téhož tvaru bylo zjevně v 2. p. mn. č.). Vzhledem k tomu, že lokše nejsou kodifikovány, a také s ohledem na zastoupení různých tvarů v dostupném (psaném) úzu považujeme za náležité obě potenciální rodové podoby, tedy lokše (žen.) i lokeš, případně lokš (muž.). Podoba lokša (žen.) kodifikovaná na Slovensku může být určitým vodítkem k rodovému chápání přinejmenším v sousedních moravských nářečích, proto lze uvažovat o mírném upřednostnění odpovídající podoby lokše (žen.) coby základní varianty.
Zvažované varianty:
ta lokše ten lokeš ten lokš
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13437
Užití:
0 0 0
Dotaz: Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz: Jakého rodu je slovo menses? A má být pomnožné, nebo se může skloňovat menses bez mensesu?
Klíčové slovo: menses, menses
Odpověď: Podstatné jméno menses je příkladem slova, jemuž je nesnadné připsat jednoznačnou tvaroslovnou charakteristiku. Vliv na to mají přinejmenším tři faktory. Prvním z nich je skutečnost, že podobně zakončená přejatá slova v češtině nepatří k jedinému jmennému rodu. Mnoho obecných pojmenování zakončených na -es se řadí do skupiny jmen mužských neživotných (dres, expres, kongres, notes, progres, stres, šábes), najdeme však také slova rodu ženského (lues ‚syfilis, příjice‘ nebo rabies ‚vzteklina‘) i středního (dolmades ‚plněné vinné listy‘ nebo litotes ‚zmírnění výrazu použitím záporu‘). Menses ostatně není jediné z takovýchto slov, které podle dostupných slovníků mezi rody kolísá – srov. zmíněné lues (ž. i muž. neživ.) nebo litotes (s. i muž. neživ.). Druhým faktorem mohou být různé zdroje, o něž konkrétní uživatel opírá své pojímání gramatické kategorie čísla tohoto slova. Povšimněme si, že některá z jmenovaných přejatých slov jsou v původním jazyce v množném čísle (např. notes ‚poznámky‘ nebo zmíněné dolmades). Je možné, že část uživatelů zná původ slova menses v latinském mēnsis ‚měsíc‘, přesněji tvaru množného čísla mēnsēs ‚měsíce‘, a proto ho v češtině užívá v množném čísle; srov. i české měsíčky. Ve prospěch jednotného čísla zase může působit vliv mnohem častěji užívaného slova stejného významu menstruace. Třetím faktorem jdoucím proti morfologické určenosti slova menses je tvarová homonymie. Pakliže se pro mužský neživotný rod nabízí skloňování podle vzoru „hrad“ a v ženském i středním rodě je toto slovo nesklonné, pak 30 z celkových 42 možných kombinací rodu, pádu a čísla má tvar menses. Užití v ženském a středním rodě od sebe často nelze odlišit ani na základě tvaru shodných větných členů – typicky přívlastků a přísudků. Výskyty jako např. „po vysazení léku by se menses měla dostavit do čtyř dnů“ můžeme vyhodnotit stejně dobře jako tvar v ženském rodě a jednotném čísle i jako tvar ve středním rodě a množném čísle, naopak např. tvar ve větě „zmizí zcela obvyklé potíže provázející samotné menses“ může odpovídat ženskému rodu a množnému číslu, ale i střednímu rodu a jednotnému číslu. Diskutované slovo se užívá ve dvou pravopisných podobách: Kromě téměř třikrát častějšího zápisu menses je v úzu běžná i počeštěná podoba menzes (v korpusu SYN v11 se vyskytují v poměru 390 : 143, tj. přibližně 3 : 1). Obě varianty se běžně užívají v publicistice, zápis menses je však relativně obvyklejší v oborové literatuře a okrajovější v beletrii. Bereme-li výskyty obou pravopisných variant jako celek, platí, že zhruba polovinu tvoří ty, u nichž nelze rozhodnout mezi ženským a středním rodem, další takřka čtyři desetiny jsou rodově zcela neurčitelné výskyty. Prokazatelně nesklonných případů (tedy ženského nebo středního rodu) je jistě víc než polovina (56 %), rodově určitelné doklady se počítají v pouhých jednotkách procent (rod mužský neživotný: 5 %, rod ženský: 4 %, rod střední: 2 %). Spojení žánrové a morfologické perspektivy naznačuje určitou tendenci: Na jedné straně k sobě v praxi mají blíž odbornější texty, konzervativnější pravopis a nesklonnost, na druhé straně pak publicistika, progresivnější pravopis a sklonnost, tj. užívání v mužském neživotném rodě. Většina úzu je však tvaroslovně neprůhledná. Proto Internetová jazyková příručka nově zachycuje slovo menses s pravopisnou variantou menzes ve třech rodech a s poznámkou, že všechny možnosti považujeme za přijatelné.
Zvažované varianty:
ten menses ta menses to menses ty menses
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13436
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: V Pravidlech českého pravopisu jsem dohledal, že slovo memoáry může být jen pomnožné. Dá se toto slovo použít i v jednotném čísle?
Klíčové slovo: memoáry, memoár
Odpověď: Pravidla českého pravopisu zachycují skutečně pouze výraz memoáry coby pomnožné podstatné jméno, stejně tak Slovník spisovného jazyka českého uvádí memoáry, tedy ,paměti, vzpomínky, zápisky (zprav. vynikajících jedinců)‘, pouze ve tvaru množného čísla. Nový akademický slovník cizích slov už ale rozlišuje pomnožné memoáry (s významem ,paměti, vzpomínky‘) a výraz memoár, který značí diplomatický spis, případně může označovat také spis pamětní (v takovém případě se však dle NASCS memoár užívá spíše v podobě aide-mémoire). Ze slovníků tedy vyplývá, že ve významu ,paměti, vzpomínky‘ se užívá pomnožné podstatné jméno memoáry, výraz memoár je omezen především pro oblast diplomacie. Důvod, proč se memoáry ustálily ve tvaru množného čísla, je pravděpodobně etymologický – jak se lze dočíst v Českém etymologickém slovníku, memoáry pocházejí z francouzského mémoires, tedy ze slova, které má rovněž plurálovou podobu. Preference plurálové formy pro označení (literárních) pamětí je patrná i v úzu – korpus SYN verze 11 obsahuje celkem 7280 výskytů lemmatu memoáry v daném významu, naopak výraz memoár v jednotném čísle se v korpusu vyskytl pouze 172krát. Zajímavé však je, že singulárová forma se v korpusu nepoužívá v diplomatických kontextech, jak bychom mohli očekávat na základě informací ze slovníků, ale vyskytuje se ve stejných významech jako jeho pomnožná varianta (viz např. memoár Marie Holubové Vzpřímená chůze; Theroux napsal o jejich přátelství memoár; v memoáru vyhrabáváte vzpomínky sem a tam, jedna navazuje na druhou). Je tedy patrné, že i ve významu ,(literární) paměti, vzpomínky‘ se může singulárová forma objevit, vzhledem k převaze pomnožné podoby ale doporučujeme pro daný význam užívat spíše výraz memoáry.
Zvažované varianty:
memoáry memoár
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13435
Užití:
0 0 0
Dotaz: Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz: Citoslovce vyjadřující bučení krávy píšeme s kroužkem, nebo s čárkou?
Klíčové slovo: bú; bů
Odpověď: Starší jazykové příručky (slovníky i PČP z roku 1993) doporučovaly psát v citoslovcích pouze ú (např. vrkú, bú, cukrú). Nověji se prosadila i varianta s ů – jsou tedy možné obě podoby: bú i bů. Doporučení lze ověřit v IJP, a to jak u hesla bú/bů, tak ve výkladové části v kapitole Psaní ú – ů, popř. v elektronickém ASSČ.
Zvažované varianty:
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní ú – ů.
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13434
Užití:
0 0 0
Dotaz: Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz: V učebnice je psáno vrkú s čárkou. Ale v jedné pohádkové knížce je psáno vrků. Jak je to správně?
Klíčové slovo: vrkú; vrků
Odpověď: PČP z roku 1993 a starší slovníky češtiny doporučovaly psát v citoslovcích pouze ú (např. vrkú, bú, cukrú). Nověji se prosadila i varianta s ů – jsou tedy možné obě podoby: vrkú i vrků. Doporučení lze ověřit v IJP, a to jak u hesla vrkú/vrků, tak ve výkladové části v kapitole Psaní ú – ů.
Zvažované varianty:
vrkú vrků
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní ú – ů
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13433
Užití:
1 1 0
Dotaz: Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz: Jak se zapisuje zkratka p. o. (příspěvková organizace) v textu psaném verzálkami? Zůstává tato zkratka psána malými písmeny, nebo je možné ji zapsat též verzálkami?
Klíčové slovo: verzálky; p. o.
Odpověď: Podle aktuální ČSN 01 6910 je v textu psaném verzálkami dovoleno psát velkými písmeny i zkratky. Tato formulace znamená, že přípustné jsou obě možnosti, doporučovali bychom přitom spíše zápis verzálkami.
Poslední užití: 23.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 7.1 Zkracování slov a psaní zkratek
Jazykový zdroj: Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 19.1 Zkratky čistě grafické (s. 300)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13432
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Je správně kardamom, kardamon, nebo oboje?
Klíčové slovo: kardamom; kardamon
Odpověď: Až dosud české výkladové slovníky počítaly jen s podobou kardamom. Tímto výrazem se podle nich označuje jednak rostlina kardamovník obecný, jednak koření vyráběné z plodů této rostliny (že se kromě tzv. pravého či zeleného kardamomu užívá také černý kardamom získávaný z jiné rostliny, nechme stranou). Přestože kardamon nenajdeme ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost ani v jeho předchůdcích, v autentických česky psaných veřejných textech „existuje“. V korpusu ČNK SYN v8 je poměr výskytů kardamonu proti kardamomu 1 : 4,3 (nebo jen 1 : 2,25 – pokud použijeme citlivější výpočet mírnící vliv několika málo textů s mnoha výskyty téže podoby). To je dost kardamonu na to, abychom ho brali jako spisovně užívanou podobu, jelikož se objevuje v korigovaných textech. Navíc nevíme, kolik bylo původně napsáno kardamonů a teprve pak korektorem opraveno na kardamom. Jinak řečeno, v textech, v nichž lze očekávat spisovnost, je kardamon výrazem užívaným nezřídka. Nemusí být divu. V češtině je mnoho přejatých slov končících na -on (např. akordeon, balkon, balon, beton, biatlon, bonbon, demižon, dron, emotikon, faraon, fejeton, chameleon, karton, lampion, lexikon, milion, panteon, plankton, region, salon, šampon, šanon, teflon, telefon a jiné -fony, vagon, žeton), z nich některá i na -mon (např. démon, hormon, mamon, mormon), ale znatelně méně na -om (astronom, atom, autodrom, brom, diplom, fantom, chrom, chromozom, melanom) a téměř žádné na -mom (snad jen velmi exkluzivní ependymom, mezenchymom, tymom). Vliv analogie je tedy třeba brát přinejmenším v úvahu. Proti odmítání kardamonu hovoří i pohled do jiných jazyků – variantu s koncovým -n uvádí např. pro angličtinu i Cambridge Dictionary nebo oxfordské Lexico.
Zvažované varianty:
kardamom kardamon
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách: 2021; 15. 7. 2021.
Kde popsáno: Zajímavé dotazy: https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/zajimave-dotazy/210715-zajimave-dotazy-kardamon.html.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13431
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zkratky grafické
Konkrétní dotaz: Píše se zkratka slova tableta s tečkou, nebo bez tečky?
Klíčové slovo: tbl.; tableta
Odpověď: Výraz tableta je možné nahradit tzv. čistě grafickou zkratkou v podobě tbl., kterou můžeme nalézt například ve Slovníku zkratek. Tato zkratka zároveň spadá do skupiny grafických zkratek, jež jsou tvořeny vypsáním souhlásek a vynecháním samohlásek zkracovaného slova. Mezi takové zkratky patří třeba kpt., plk., mld., rtg., a jak je patrné i z uvedených příkladů, za těmito zkratkami píšeme tečku, proto i zkratku tbl. budeme psát s tečkou.
Zvažované varianty:
tbl. tbl
Poslední užití: 3.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Jazykový zdroj: Slovník zkratek. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13430
Užití:
1 1 0
Dotaz: Neustálená podoba, přejímky
Konkrétní dotaz: Jak se má zapisovat zkratka výrazu postskriptum? A má za touto zkratkou následovat dvojtečka?
Klíčové slovo: postskriptum
Odpověď: Postskriptum můžeme zkrátit třemi různými způsoby, a to pomocí zkratky P. S. s tečkami a mezerami, dále zkratky P.S. s tečkami a bez mezer, ale je možné užít i iniciálovou zkratku PS. Dvojtečka po zkratce postskriptum následovat může, není to však nutné, lze rovněž uvést pouze zkratku a za ní rovnou příslušnou větu s poznámkou.
Poslední užití: 21.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Zkratky, značky, čísla a číslovky; Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa) + Zkratky iniciálové (ČR, DIČ, SMS, SÚKL, IKEA)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz: Píše se čárka v následující větě? „Ucítila jsem pod nohama pevnou zem. To(,) jak nás proud odnesl na mělčinu.“
Klíčové slovo: jak; to jak
Odpověď: Větu „To(,) jak nás proud odnesl na mělčinu“ je možno napsat s čárkou i bez čárky, ovšem pokaždé půjde o jinou syntaktickou strukturu. Pokud zvolíme variantu s čárkou, je výraz „to“ předmětem hlavní věty, v níž je elipsa: „(Ucítila jsem) to, jak nás proud odnesl na mělčinu.“ Jestliže čárku nenapíšeme, bude výraz „to“ částicí, a tudíž nemá větněčlenskou platnost, stejně jako ve větách typu: „Slyšeli jsme šramot v předsíni. To (jak) se tatínek vrátil z práce.“ „To prší.“ apod. Záleží tedy na tom, které interpretaci dá pisatel přednost.
Poslední užití: 8.1.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky v souvětí, sekce 5 - Podřadná spojení vět –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ příslovce (jak, kam apod.); sekce 9 - Věty závislé na výrazu s oslabenou větnou platností (samozřejmě, hlavně apod.)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz: Bude oddělen výraz „prcek“ v následující větě? „Protože břeh byl porostlý kopřivami, v nichž jsem já(,) prcek(,) nebyla vidět.“
Klíčové slovo: já prcek
Odpověď: Tento typ přístavku nemá pevná interpunkční pravidla, některé případy píšeme s čárkou, jiné nikoli (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití: 8.1.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13 – Přístavek
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 133
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 125, 126

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#13427
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence předložek
Konkrétní dotaz: Je v pořádku formulace „čerpání dovolené o státní svátek“?
Klíčové slovo: o svátek; o svátku
Odpověď: Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom ve spisovném projevu doporučili buď užívat spisovnou vazbu předložky „o“ se 6. pádem: „čerpání dovolené o státním svátku“, nebo vazbu se 4. pádem s předložkou v (ve): „čerpání dovolené ve státní svátek“.
Poslední užití: 15.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13426
Užití:
1 1 0
Dotaz: Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz: Na webu mateřské školy jsem našla následující větu: „S dětmi jsme si povídaly o tradicích, mnohé jsme si vyzkoušely, ochutnaly cukroví a potom došlo na rozbalování dárků.“ Pisatel chtěl evidentně dát najevo, že podmětem jsou učitelky, tedy ženy. Přesto se chci zeptat, zda by nebylo vhodnější napsat v přísudku měkké i, tj. uvažovat o podmětu „my všichni“.
Klíčové slovo: nevyjádřený podmět; učitelky
Odpověď: Pokud je z kontextu zřejmé, že nevyjádřeným podmětem jsou učitelky, tedy ženy, je náležité napsat v přísudku tvrdé y. Nic na tom nemění ani předpoklad, že by do podmětu byly zahrnuty i „děti“, zejména ve druhé a třetí větě souvětí: „děti“ v množném čísle jsou též rodu ženského.
Poslední užití: 21.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13425
Užití:
1 2 0
Dotaz: Zkratky grafické
Konkrétní dotaz: Je lepší používat v textu celé slovo „například“, nebo mám raději užívat zkratku např.?
Klíčové slovo: např.
Odpověď: Slovo „například“ se běžně zkracuje pomocí tzv. grafické zkratky např., která je tvořena charakteristickou počáteční skupinou písmen daného slova a je zakončena tečkou. Tuto zkratku můžeme nalézt ve Slovníku zkratek i v rejstříku zkratek a značek, který je součástí Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost, jedná se tedy o zkratku ustálenou a uživatelům češtiny dobře známou, její použití v textu by proto nemělo být problematické. Stejně tak je ale možné slovo nezkracovat a užívat celé příslovce „například“, případně spojení „na příklad“, které je rovněž náležité. Záleží tedy pouze na vašem rozhodnutí, obě varianty (tj. jak ta zkrácená, tak i ta nezkrácená) jsou z jazykového hlediska v pořádku. Doporučujeme vám však v rámci jednoho textu postupovat jednotně.
Zvažované varianty:
například např.
Poslední užití: 30.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa); heslo „např.“
Jazykový zdroj: Slovník zkratek. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Zkratky a značky
Kategorie: Tituly
Stav:
#13424
Užití:
1 1 0
Dotaz: Podoba titulu
Konkrétní dotaz: Jak psát zkratku titulu docent, pokud je uvedena uprostřed věty (např. v rámci textu parte)? Bude se psát s velkým, nebo malým počátečním písmenem?
Klíčové slovo: docent
Odpověď: Vědecko-pedagogický titul docent se zapisuje zkratkou doc., psanou s malým počátečním písmenem a ukončenou tečkou. S malým počátečním písmenem tak budeme tuto zkratku psát, i pokud je uvedena uprostřed věty. Velké počáteční písmeno bychom volili jen v případě, že by zkratka stála na začátku věty.
Zvažované varianty:
doc. Doc.
Poslední užití: 1.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky titulů a hodností – 1.3 Zkratky vědecko-pedagogických titulů

ID související odpovědi: #5702

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13423
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: Máme větu „Šance a pravděpodobnost představují odlišné pojmy, ale přesto lze ukázat, že je mezi nimi jednoznačný vztah.“ Píše se přes to zvlášť, nebo dohromady přesto?
Klíčové slovo: přesto
Odpověď: Doporučujeme užít spřežku přesto ...představují odlišné pojmy, ale přesto lze ukázat...
Zvažované varianty:
přes to přesto
Poslední užití: 22.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.