Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Často používáme termín ex libris. Zajímá mě, jestli je nějaký významový rozdíl mezi zápisem ex libris a exlibris.
Klíčové slovo:
ex libris; exlibris
Odpověď:
V souladu s NASCS, SSČ a SSJČ je možné psát jak exlibris, tak ex libris. Varianty jsou hodnoceny jako rovnocenné, žádný významový rozdíl nemají. Podle ČNK v českých textech převažuje psaní zvlášť.
Zvažované varianty:
ex libris
exlibris
Poslední užití:
13.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se rozhodnout, zda spojení sportovně-turistický kurz psát se spojovníkem, nebo ne. Myslíme si, že by mohlo jít o souřadné spojení sport a turistika (na kurzu budou probíhat různé sportovní činnosti a budou se pořádat i výlety), ale váháme, zda turistika vlastně není druh sportu.
Klíčové slovo:
sportovně-turistický
Odpověď:
Máte pravdu, že při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Přestože ČNK dokládá výskyt slovního spojení sportovní turistika, které by teoreticky mohlo být základem složeného přídavného jména sportovněturistický, na základě vašeho popisu náplně kurzu doporučujeme považovat za východisko souřadné spojení dvou složek (sportovní a turistický kurz) a psát složené adjektivum se spojovníkem: sportovně-turistický kurz.
Zvažované varianty:
sportovně-turistický
sportovněturistický
Poslední užití:
16.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, bod 3.1 Spojovník rozlišuje význam
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jestliže píšeme blended learning jako dvě slova, jak máme napsat blended learningový kurz? Také jako dvě slova? Vídám to se spojovníkem: blended-learningový.
Klíčové slovo:
blendedlearningový
Odpověď:
Slovníky bohužel nezachycují ani blended learning, ani přídavné jméno blendedlearningový. V ČNK je výskyt adjektiva zcela minimální. Máte pravdu, že doklady z internetu ukazují značnou frekvenci zápisu se spojovníkem blended-learningový, relativně častý je i zápis blended learningový. Z hlediska slovotvorby však doporučujeme psát přídavné jméno dohromady: blendedlearningový (obdobně např. art deco – artdecový, hnědé uhlí – hnědouhelný, Kutná Hora – kutnohorský). Pro psaní se spojovníkem není žádné opodstatnění z několika důvodů: (1) spojovník se nepíše ani u podstatného jména blended learning, z něhož je přídavné jméno odvozeno, není důvod, aby se „najednou“ objevil; (2) i kdyby se základní výraz psal se spojovníkem, adjektivum by se psalo dohromady, srov. ping-pong – pingpongový.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše kurz formou blended learning? Je tam pomlčka, nebo není?
Klíčové slovo:
blended learning
Odpověď:
Slovníky výraz bohužel nezachycují, doklady z ČNK a internetu ukazují, že obvyklé je psát dvě samostatná slova: blended learning.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen mužských
Konkrétní dotaz:
Je správně Cervantův román, nebo Cervantesův román?
Klíčové slovo:
Cervantesův
Odpověď:
Individuálně přivastňovací přídavné jméno od jména Cervantes má správnou podobu Cervantesův – správně je tedy jedině Cervantesův román.
Zvažované varianty:
Cervantův
Cervantesův
Poslední užití:
14.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Cervantes
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Zahájí (obec v okrese České Budějovice)?
Klíčové slovo:
zahájský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Zahájí má správnou podobu zahájský.
Zvažované varianty:
zahajský
zahájský
Poslední užití:
15.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše malinovocitronové řezy? Jsou to dvě slova, nebo se to píše se spojovníkem? Pokud by se to psalo jako jedno slovo, tak to vypadá děsivě.
Klíčové slovo:
malinovocitronový
Odpověď:
Zápis se spojovníkem ani zápis dvěma oddělenými slovy v pořádku není. Složená přídavná jména nepíšeme zvlášť. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak bychom měli psát složené přídavné jméno dohromady – malinovocitronové řezy. První část složeného výrazu může být někdy tvořena jak zkráceným, tak celým kmenem přídavného jména. Vedle zápisu malinovocitronový je možné užít i podobu malinocitronový (obdobně např. ořechovotvarohový i ořechotvarohový; čokoládovanilkový i čokoládovovanilkový). To, že se slovo může zdát vzhledem k délce „děsivé“, není důvodem pro to, aby se pravopisná doporučení nerespektovala. Je však pravda, že v praxi se u obdobných názvů (obvykle pekařských výrobků či nejrůznějších příchutí zmrzlin a jogurtů) setkáváme se spojovníkem poměrně často. Domníváme se, že pisatelé chtějí spojovníkem naznačit, že jde o souřadné spojení dvou složek (malinovocitronový = malinový a citronový; žitnopšeničný = žitný a pšeničný apod.). Spojovník se však píše u složených přídavných jmen, jejichž první část končí na -sko, -cko, -ně nebo -ově; složená adjektiva typu „sladkokyselý“ píšeme dohromady.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Probíráme nyní s dětmi slovesné tvary jednoduché a slovesné tvary složené a také slovesné způsoby. Dávali jsme si příklady sloves způsobu rozkazovacího, abychom si potvrdili, že slovesa v rozkazovacím způsobu jsou tvary jednoduché. Jeden žák řekl: „Běž nakoupit.“ Chci se tedy zeptat, co je za větný člen to slovo „nakoupit“? Napadá mě jedině předmět.
Klíčové slovo:
infinitiv jako příslovečné určení
Odpověď:
Ve spojení „Běž nakoupit“ je slovo „nakoupit“ příslovečným určením účelu.
Poslední užití:
16.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Jiné, ustálené případy psaní sloves a slov od nich odvozených
Konkrétní dotaz:
Je ve spojení „vylezl jsem na žebřík a s/zhlédnul jsem film“ náležité psát sloveso s předponou s-, nebo z-?
Klíčové slovo:
zhlédnout; předpona z; předpona s
Odpověď:
V uvedeném případě je náležitá předpona z- (zhlédnout). Není podstatné, odkud se člověk dívá, uplatňuje se zde totiž vždy význam ‚prohlížet si, dívat se‘.
Zvažované varianty:
zhlédnout
shlédnout
Poslední užití:
14.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 29
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-, sekce 2.3 – Slova s předponou s(e)- i z(e)-
Dotaz:
Vedlejší věta podmětná
Konkrétní dotaz:
Prosím vás, v souvětí „Je slyšet, jak skřípají brzdy" je vedlejší věta podmětná, nebo předmětná?
Klíčové slovo:
vedlejší věta podmětná i předmětná
Odpověď:
Jedná se o přechodový jev, větu lze vnímat jako podmětnou i jako předmětnou. Možná je tedy jak substituce „Je slyšet (kdo, co) skřípění“ i „Je slyšet (koho, co) skřípění“. Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak se k věci staví současná školská praxe.
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: směřování dohromady, zmenšení objemu, až zániku
Konkrétní dotaz:
Jaká předpona (s-, nebo z-) se píše ve spojení „sazenice jsou skousávány z větví“?
Klíčové slovo:
skousat; skousávat; předpona s; předpona z
Odpověď:
V tomto případě, kdy sloveso nese význam ‚okousat‘, je náležité psát s-. Varianta se z- nese význam ‚rozkousat‘ či ‚silně pokousat‘.
Zvažované varianty:
skousávány
zkousávány
Poslední užití:
15.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-, sekce 2.1 – Slova s předponou s(e)-
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Jaká předložka se píše ve spojení sundat prádlo se/ze šňůry?
Klíčové slovo:
předložka s; předložka z
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá.
Zvažované varianty:
ze šňůry
se šňůry
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Jaká předložka se píše ve spojení snětí z/s kříže?
Klíčové slovo:
předložka s; předložka z
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá.
Zvažované varianty:
z kříže
s kříže
Poslední užití:
27.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Jakou předložku bych měla zvolit ve spojeních typu s/z kopce, se/ze stolu, se/ze schodů?
Klíčové slovo:
předložka s; předložka z
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá.
Zvažované varianty:
z
s
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně v zúžení, nebo ve zúžení?
Klíčové slovo:
v, ve
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (v > ve) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří předložku, vokalizuje se: není *v vinohradě, ale jedině ve vinohradě), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení "v/e zúžení". V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – ve zúžení, tak i ponechat nevokalizovanou – v zúžení.
Zvažované varianty:
v
ve
Poslední užití:
26.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky v zúžení a ve zúžení
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od slova decennium (‚desetiletí‘)?
Klíčové slovo:
decenální
Odpověď:
Podle Příručního slovníku jazyka českého (PSJČ) má přídavné jméno utvořené od slova decennium (‚desetiletí‘) podobu decenální. Už PSJČ, který začal vycházet ve 30. letech 20. století, ovšem uvádí, že jde o slovo zastaralé. Doklady z databáze ČNK syn v8 kromě toho svědčí o tom, že jde o slovo řídké – najdeme tu jen 6 jeho výskytů. Jde tedy o slovo exkluzivní, je-li ho však třeba použít, nelze proti tomu nic namítat.
Zvažované varianty:
decenální
decennální
deceniální
Poslední užití:
5.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo decenální
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky decenální a decennální
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se zeptala na rozdíl mezi předmětem vyjádřeným infinitivem a přísudkem. Jak poznám, kdy se jedná o předmět a kdy o jiný větný člen? Jak je to například u vět „Nemohli jsme se dočkat prázdnin“ nebo „Nedovedli si vysvětlit příčiny jejího vzniku“?
Klíčové slovo:
modální sloveso + infinitiv
Odpověď:
Spojení „nemohli jsme se dočkat“ i „nedovedli si vysvětlit“ bychom určili jako složené přísudky. Sloveso „(ne)dovést“ sice v tradičních seznamech modálních sloves nenajdete, ale sémanticky odpovídá modálnímu slovesu „neumět“. Některé zdroje ho mezi modální slovesa přímo řadí. Při rozlišování, zda je infinitiv součástí přísudku, nebo jde o jiný větný člen, zjednodušeně řečeno platí: Pokud infinitiv následuje po modálním či fázovém slovesu a tvoří s ním významový celek, je obvykle chápán jako součást složeného přísudku. Jiný případ nastane, vztahuje-li se infinitiv k plnovýznamovému slovesu, např. ve větě „Zakázali mu mluvit“. V těchto případech můžeme nahradit infinitiv slovesným substantivem: „Zakázali mu (koho, co) mluvení“. To u vašich vět udělat nemůžeme. Upozorňujeme však, že pojetí určování větných členů se může v jednotlivých mluvnicích různit, a vzhledem k tomu, že nejsme didaktické pracoviště, ani nevíme, jak se k problému staví současná školská praxe. I proto takováto témata doporučujeme primárně konzultovat přímo s vyučujícím.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně vyslovovat německé příjmení Blücher? V jedné encyklopedii se píše, že by to mělo být [blícher].
Klíčové slovo:
Blücher
Odpověď:
Výslovnost cizích příjmení v češtině by měla vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu. Doporučujeme tedy výslovnost [blichr] (v souladu s příručkou Jak správně vyslovovat cizí jména osobní), případně [blicher] (druhá varianta v současnosti v médiích převládá). Podoba [blícher] uzuální pravděpodobně není, navíc dlouhé [í] neodpovídá původní německé samohlásce ü [y] (výslovnostní údaje v encyklopediích bohužel podle našich zkušeností nebývají vždy zcela přesné). Někteří mluvčí mohou také preferovat v případě dané samohlásky tzv. citátovou výslovnost, variantu [blychr] jsme však v úzu zaznamenali pouze ojediněle. O výslovnostní adaptaci tohoto jména se lze dočíst v článku O fonologických cizostech v češtině od B. Trnky ve Slově a slovesnosti již z roku 1942 (http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=427).
Zvažované varianty:
[blícher]
[blicher]
[blichr]
[blychr]
Poslední užití:
29.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Jak správně vyslovovat cizí jména osobní. Hamplová – Štoček. 2012. (platí od 2012)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.