Dotaz:
Abecední řazení podle jména a příjmení
Konkrétní dotaz:
Pod jaké písmeno zařadit jméno Aniko von G. do abecedního seznamu?
Klíčové slovo:
abeceda; Aniko von G.
Odpověď:
Řazení jmen, v nichž příjmení předchází předložka nebo člen (např. de, da, la, von), je problematické a není nikde normováno. V úzu se přitom vyskytují obě řešení. Pokud se k předložce nepřihlíží, je jméno Aniko von G. v abecedním seznamu řazeno pod písmeno G, lze však připustit také řazení podle předložky pod písmeno V. Pokud se jedná např. o rozsáhlejší rejstřík nebo encyklopedii, je výhodné uvádět jméno na obou místech abecedy – na jednom místě je plný záznam, na druhém pouze odkaz na podobu, u níž se čtenář dozví více informací.
Dotaz:
Návaznost zprava (typ „dvou- a tříčlenný“)
Konkrétní dotaz:
Když chci napsat spojení šest- až sedmkrát náročnější číslicemi, zůstává spojovník za číslicí 6 zachován?
Klíčové slovo:
spojovník; neúplné slovo
Odpověď:
Tento případ řešíme stejně jako jakékoliv jiné spojení, které má shodnou, u prvního slova vypuštěnou část. Tuto vypuštěnou část nahrazujeme i u číslice spojovníkem, zápis tedy bude mít podobu 6- až 7krát náročnější. (Pro úplnost doplňme, že by zde přicházel v úvahu též zápis 6–7krát náročnější.)
Poslední užití:
1.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Spojovník
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Jak se člení odstavce v textech, které vznikají ve školním prostředí, např. v žákovských slohových pracích?
Klíčové slovo:
odstavec
Odpověď:
ČSN 01 6910, která se vztahuje primárně na oblast psaní obchodních a úředních dopisů, říká, že odstavce se člení mezerou mezi odstavci, popřípadě odstavcovou zarážkou; mezera a zarážka by se neměly pro vyznačení odstavce užívat současně. Pravidlo týkající se členění odstavců je podle našeho názoru nicméně dobře aplikovatelné i v jiných oblastech. O žádné normě, která by se týkala psaní školních prací, nevíme, jednotlivé školy však mohou mít svá interní pravidla pro psaní prací, která je vhodné respektovat.
Poslední užití:
7.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.3 Odstavce (s. 31)
Dotaz:
Odvolací údaje (např. místo a datum)
Konkrétní dotaz:
Kam se v odvolání umisťuje místo a datum odeslání?
Klíčové slovo:
odvolací údaje; místo a datum
Odpověď:
Místo a datum odeslání se umisťují na samostatný řádek mezi adresy a předmět odvolání. Mohou být umístěny jak vlevo, tak vpravo.
Poslední užití:
22.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.4.3 Zjednodušená úprava odvolacích údajů (s. 48); Příloha C (s. 64–65)
Jazykový zdroj:
Písemná a elektronická komunikace. 2016. (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
3.7.3 Odvolání (s. 130)
Dotaz:
Poštovní adresa
Konkrétní dotaz:
Pokud píšu odvolání na soud, kde bude umístěna adresa odesilatele a kde bude adresa soudu?
Klíčové slovo:
adresa; odesilatel; umístění; odvolání
Odpověď:
V odvolání se stejně jako v ostatních dopisech občanů právnickým osobám umisťují obě adresy nahoru od levé svislice. Na prvním místě stojí adresa odesilatele, pod adresou odesilatele se uvádí adresa adresáta.
Poslední užití:
22.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
18 Dopisy fyzických osob právnickým osobám a úřadům (s. 54)
Jazykový zdroj:
Písemná a elektronická komunikace. 2016. (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
3.7.3 Odvolání (s. 130)
Dotaz:
Neustálená podoba, přejímky
Konkrétní dotaz:
Jaká je zkratka slovního spojení katastrální území? Lze ji zapsat např. ve formě KÚ?
Klíčové slovo:
katastrální území
Odpověď:
Přestože se nám nepodařilo zkratku tohoto spojení dohledat v dostupných slovnících, můžeme ji na základě pravidel zkracování v češtině jednoduše utvořit. Jednou z variant je využití tzv. grafické zkratky, kterou vytvoříme vypsáním prvních písmen slov daného spojení, za nimiž napíšeme tečku. Spojení katastrální území bychom tak mohli nahradit zkratkou v podobě k. ú., psanou s malými písmeny a tečkami. Druhou možností je vámi navrhovaný způsob, v takovém případě by se jednalo o iniciálovou zkratku KÚ, kterou bychom psali s velkými písmeny a bez teček. Obě tyto zkratky jsou utvořeny v souladu s pravidly zkracování v češtině, je možné si zvolit kteroukoli z nich, v rámci jednoho textu však doporučujeme postupovat jednotně a užívat vždy pouze jednu variantu. Jelikož tyto zkratky nejsou zachyceny ve slovnících, nemůžeme si být jisti tím, že budou pro všechny uživatele jazyka průhledné, proto doporučujeme při prvním užití zkratky v textu její význam vysvětlit (čtenáři by totiž mohli danou zkratku mylně spojovat např. se souslovím katastrální úřad).
Zvažované varianty:
k. ú.
KÚ
Poslední užití:
15.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky: Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa) + Zkratky iniciálové (ČR, DIČ, SMS, SÚKL, IKEA)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vím, že dobově se psalo zvlášť kulturněosvětový a že by se to dnes mělo psát jinak, ale nedokážu se rozhodnout jak, protože nevím, co to vlastně znamená.
Klíčové slovo:
kulturněosvětový; kulturně-osvětový
Odpověď:
Je pravda, že před rokem 1993, kdy PČP přinesla změny v psaní složených přídavných jmen, se běžně psala podobná slovní spojení zvlášť a že se s takovým zápisem setkáváme někdy i dnes. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, rozhodující je věcná znalost.
Pravděpodobnější se nám jeví předpoklad, že jde o kulturní osvětu, resp. osvětu kulturou. Pak jde o podřadné spojení a složené přídavné jméno by se mělo psát dohromady: kulturněosvětový. Zcela vyloučit však nemůžeme ani možnost, že jde o dvě souřadně spojené složky: kulturní a osvětovou, pak by náležitý zápis byl se spojovníkem: kulturně-osvětový.
Bylo by vhodné se zeptat autora textu, zda ví, co výrazem pojmenovává.
Zvažované varianty:
kulturněosvětový
kulturně-osvětový
Poslední užití:
24.8.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vím, že dobově se psalo zvlášť kulturně výchovný a že by se to dnes mělo psát jinak, ale nedokážu se rozhodnout jak, protože nevím, co to vlastně znamená.
Klíčové slovo:
kulturněvýchovný; kulturně-výchovný
Odpověď:
Je pravda, že před rokem 1993, kdy PČP přinesla změny v psaní složených přídavných jmen, se běžně psala podobná slovní spojení zvlášť a že se s takovým zápisem setkáváme někdy i dnes. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, rozhodující je věcná znalost.
Pravděpodobnější se nám jeví předpoklad, že jde o kulturní výchovu, resp. výchovu kulturou. Pak jde o podřadné spojení a složené přídavné jméno by se mělo psát dohromady: kulturněvýchovný. Zcela vyloučit však nemůžeme ani možnost, že jde o dvě souřadně spojené složky: kulturní a výchovnou, pak by náležitý zápis byl se spojovníkem: kulturně-výchovný.
Bylo by vhodné se zeptat autora textu, co výrazem pojmenovává.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „ať“ ve větě „Všem patří dík(,) ať už byl jejich rodný jazyk český, nebo německý“?
Klíčové slovo:
ať – nebo
Odpověď:
Souřadné vedlejší věty spojené dvojitými spojovacími výrazy „ať – nebo“ je třeba oddělit od řídící věty čárkou. Spojka „ať“ zde totiž zároveň plní funkci podřadicí spojky připojující vedlejší větu. Čárka bude samozřejmě i před výrazem „nebo“, neboť jde o druhou složku dvojitého spojovacího výrazu.
Poslední užití:
27.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 3 – Podřadná spojení vět – podřadicí spojky (že, aby, kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 114
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 326–328 (odst. 7753–7755), vydání 1969
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Který výraz je podmětem ve větě „Na skříni je uloženo několik krabic s hračkami“?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
V případech typu „pět jablek“, „deset lidí“, „několik aut“ apod. se při určování řídícího a závislého členu setkáváme s různými pojetími. Jaké z nich je preferováno ve školské praxi, však nevíme (pro tuto informaci lze kontaktovat Asociaci češtinářů). V úvahu připadají tři řešení. Prvním je určit spojení „několik krabic“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho nerozkládat. Druhým řešením je zohlednit formální hledisko; pak by bylo „několik“ podmětem a „krabic“ přívlastkem neshodným. Třetím řešením je naopak zohlednit hledisko sémantické; významově jsou podmětem „krabice“ a podmět je dále determinován výrazem „několik“. Všechna tato řešení lze z lingvistického hlediska obhájit.
Poslední užití:
27.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme napsat pomalurozpustné tablety? Píše se to dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
pomalu rozpustný; pomalurozpustný
Odpověď:
Příručky výraz nezachycují, doklady z ČNK a internetu ukazují, že převažuje psaní zvlášť: pomalu rozpustný, popř. je možné volit obrácený slovosled: rozpustný pomalu. Analogicky podle frekventovaného výrazu rychleschnoucí, lze zvolit i psaní dohromady: pomalurozpustný.
Zvažované varianty:
pomalurozpustný
pomalu rozpustný
Poslední užití:
17.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o spojení sociálněterapeutická práce. Myslím se, že je to odvozeno od sociální terapie, proto bych psala slovo dohromady. Ale v různější literatuře vidím velice často psaní zvlášť (sociálně terapeutický) nebo se spojovníkem (sociálně-terapeutický). Kterou z možností mám zvolit?
Klíčové slovo:
sociálněterapeutický
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993 (kdy vyšla poslední verze PČP), s psaním zvlášť se bohužel setkáváme stále. Máte pravdu, že zápis sociálně terapeutický je podle dokladů v ČNK hojný, přesto ho nedoporučujeme volit.
Při rozhodování, zda psát adjektivum s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) dohromady, nebo se spojovníkem, vycházíme z věcné znalosti.
Psaní sociálně-terapeutický (se spojovníkem) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a terapeutickou. Tato možnost sice není úplně vyloučená, ale je méně pravděpodobná.
Jestliže potvrzujete, že složené přídavné jméno odkazuje k oblasti nazvané sociální terapie (tento termín je užívaný), pak je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno terapie je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněterapeutický. Vaše řešení je tedy správné – náležitý zápis je sociálněterapeutická práce.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se spojení sociálně tržní hospodářství (nebo společnost) jako dvě slova? Nebo jinak?
Klíčové slovo:
sociálnětržní; sociálně-tržní
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993, v některých textech se s psaním zvlášť setkáváme stále. Doklady z ČNK ukazují, že je tomu tak i v tomto případě.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) se neobejdeme bez věcné znalosti. Bohužel v tomto případě není jednoduché určit, k čemu se adjektivum vztahuje, to by měl vědět autor textu.
Psaní se spojovníkem (sociálně-tržní) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a tržní. Tato možnost sice není vyloučená, ale zdá se nám méně pravděpodobná.
Pravděpodobněji se jeví možnost, že složené přídavné jméno odkazuje k pojmu sociální trh. V tom případě je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno trh je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálnětržní.
Zvažované varianty:
sociálnětržní
sociálně tržní
sociálně-tržní
Poslední užití:
27.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát „po tom“ zvlášť, nebo dohromady „potom“? Jde o větu „Oznamujete mi to hodinu potom / po tom, co jste odešla z domu.“ V tomto případě si umím zdůvodnit obě možnosti řešení, proto váhám, kterou použít.
Klíčové slovo:
po tom; potom
Odpověď:
Máte pravdu, že v této větě lze připustit obě možnosti zápisu, významový rozdíl je dosti jemný. Obrat v uvedené větě můžeme chápat jako spojení předložky „po“ a ukazovacího zájmena „tom“ odkazujícího k určitému úseku (po tom odchodu). Psaní dohromady (s časovým příslovcem potom), analogické k psaní blízkého spojovacího výrazu „poté(,) co“, je v praxi poměrně obvyklé.
Záleží tedy na Vás, zda zvolíte variantu Oznamujete mi to hodinu po tom, co jste odešla z domu, nebo Oznamujete mi to hodinu potom, co jste odešla z domu.
Zvažované varianty:
potom co
po tom co
Poslední užití:
18.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Řešíme, jak napsat finančněporadenský. Zda dohromady, nebo zvlášť, popř. s pomlčkou.
Klíčové slovo:
finančněporadenský
Odpověď:
Složená přídavná jména nepíšeme zvlášť. Pokud je základem složeného přídavného jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – v tomto případě jde nepochybně o slovní spojení finanční poradenství –, píšeme adjektivum dohromady. Zápis se spojovníkem (nikoli s pomlčkou) by odkazoval k souřadnému spojení dvou rovnocenných položek: finanční a poradenský, což však neodpovídá skutečnosti.
Zvažované varianty:
finančněporadenský
finančně-poradenský
Poslední užití:
16.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Můžu psát turismus i turizmus? Nebo je podoba se „z“ chybná?
Klíčové slovo:
turismus
Odpověď:
Můžete volit obě podoby. Je však třeba připomenout, že ve slovech s příponou vyslovovanou [-izmus] se za základní považují podoby se -s-. Základní, stylově neutrální je tedy zápis turismus, podoba turizmus je sice také možná, ale může být vnímána jako stylově příznaková.
Zvažované varianty:
turismus
turizmus
Poslední užití:
24.8.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1. 4 – Přípona -ismus/-izmus (typ optimismus – optimizmus) a slova zakončená ve výslovnosti na [-zmus], [-zma] (typ spasmus – spazmus, charisma – charizma)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá pravopisem přejatého slova offsetový/ofsetový v technickém kontextu. Našla jsem pouze termín z oblasti tiskařství: ofsetový tisk (tedy s jedním f). V našem případě se nejedná o tisk, ale o pojmenování přejaté z angličtiny: offsetové antény. Ponechala bych dvě ff kvůli rozlišení významů.
Klíčové slovo:
offsetový; ofsetový
Odpověď:
Polygrafické termíny ofset, ofsetový, s významem technika tisku z plochy, mají rovněž původ v angličtině, ale jejich pravopis v češtině (s jedním f) je již řadu desetiletí ustálený. Zachycuje je nejenom IJP a NASCS, ale už i SSJČ, a dokonce i PSJČ.
NASCS zachycuje nadto i výrazy offset, offsetový, užívané v ekonomii pro popis formy průmyslové kooperace mezi výrobcem a odběratelem. Tento slovník vyšel v roce 2007, proto nemůže zaznamenat případné novější významy, tedy např. užití v technickém prostředí. V ČNK (korpus syn v12) najdeme cca 1500 dokladů užití výrazu offsetový, a to převážně ve spojení se slovy program, hypotéka, projekt, což odpovídá významu uváděnému v NASCS. Spojení adjektiva ofsetový/offsetový se slovem antény v ČNK zachyceno není. Internetové doklady ukazují, že ve spojení se slovem anténa má jednoznačnou převahu zápis se dvěma f: offsetová anténa. S vaším řešením proto souhlasíme a doporučujeme podobu offsetová anténa.
Zvažované varianty:
offsetový
ofsetový
Poslední užití:
13.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
U sprchového gelu na tělo i vlasy chceme uvést označení „dva vjednom“, nebo to má být zvlášť „dva v jednom“?
Klíčové slovo:
v jednom
Odpověď:
Nejde o spřežku, doporučujeme psát označení jako samostatná slova: dva v jednom. V podstatě jde o tzv. elipsu vyjádření dva (přípravky) v jednom (balení). Zápis dohromady (vjednom) vhodný není, v praxi se v obdobných souvislostech objevuje spíše výjimečně. Zastaralé a obecněčeské příslovce vjednom, zachycené ve starších výkladových slovnících (SSJČ a PSJČ), mělo význam stále, nepřetržitě (nedojel vjednom do města).
Zvažované varianty:
v jednom
vjednom
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu jsou věty: „z ničeho nic vyrazilo auto; zničeho nic se vrátil z Anglie“. Psala bych z ničeho nic vždy zvlášť. Nebo se to může psát i dohromady (zničehonic)? Ve Slovníku spisovné češtiny jsem to nenašla.
Klíčové slovo:
zničehonic; z ničeho nic
Odpověď:
Přestože SSČ spřežku zničehonic neuvádí, jsou obě možnosti zápisu v pořádku – zničehonic vyrazilo auto, zničehonic se vrátil i z ničeho nic vyrazilo auto, z ničeho nic se vrátil. Spřežku zničehonic zachycuje vedle IJP už i SSJČ, psaní zvlášť (z ničeho nic) je ve slovnících (SSČ a SSJČ) uvedeno rovněž (u hesla nic). V obou případech má výraz (či slovní spojení) význam ‚znenadání, bez příčiny, náhle‘. Podle dokladů v ČNK (syn v12) se obě možnosti hojně užívají především v beletrii, psaní dohromady převažuje (17 557 : 11 732).
Zvažované varianty:
zničehonic
z ničeho nic
Poslední užití:
13.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se slovo spoluzákonodárce (ten, kdo vytváří např. evropskou legislativu) dohromady, nebo zvlášť (spolu zákonodárce)? Na googlu psaní zvlášť převažuje, ale spíše bych slovo psala dohromady.
Klíčové slovo:
spoluzákonodárce
Odpověď:
Slovo je poměrně nové a málo frekventované. Doporučujeme ho psát jako jedno slovo: spoluzákonodárce. Jde o ústrojně vytvořené kompozitum s první částí spolu- ve významu ‚společně‘. Stejně jsou tvořeny frekventovanější výrazy jako např. spolupracovník, spolupachatel, spolucestující, spolujezdec, spolumajitel.
Zvažované varianty:
spoluzákonodárce
spolu zákonodárce
Poslední užití:
23.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo spolu-
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.