Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/675, položky: 1-20/13500
Stav:
#14922
Užití:
0 0 0
Dotaz: Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz: Jak označit prostor mezi obrubníkem chodníku a vozovkou? Typicky se zde nacházejí parkovací místa, ale tento prostor má daleko širší potenciál (například pro parkování kol, autobusové zastávky, vykládací zóny pro zásobování či výsadbu stromů). Anglický termín je curb space. Napadají nás např. označení jako chodníkový prostor, obrubníkový pruh, nakládací pásmo, krajnice či okraj. Mohl by být některý z těchto návrhů vhodný?
Klíčové slovo: curb space
Odpověď: V současné době proniká do češtiny mnoho odborných výrazů z cizích jazyků, především z angličtiny, není tedy překvapivé, že se často můžeme dostat do situace, kdy jen těžko hledáme zažitý český ekvivalent určitého nového pojmu. Strategie pro adaptování těchto nových odborných výrazů do českého jazyka jsou různé; někdy lze v češtině najít vhodné jednoslovné či víceslovné ekvivalenty, které daný jev označují stejně přiléhavě jako původní cizojazyčná varianta, jindy ale vhodný český ekvivalent snadno nalézt nelze. V takových situacích pak připadají v úvahu tato řešení: buď je namísto cizojazyčného výrazu použito zpravidla delší, opisné vyjádření, které vychází z doslovného překladu, nebo je do češtiny přejato přímo cizojazyčné slovo (zpravidla počeštěné, což znamená, že jeho výslovnost, pravopis či morfologická podoba jsou připodobněné českému jazyku), anebo je hledán domácí termín či zažité domácí slovní spojení, které by významově (nikoliv však nutně formálně) odpovídalo cizojazyčnému pojmu. V případě termínu curb space není hledání odpovídajícího českého ekvivalentu vůbec triviálním úkolem, jelikož se jedná o odborný pojem, který navíc není příliš známý ani rozšířený. Pokud bychom volili strategii doslovného překladu, nabízela by se spojení obrubníkový prostor či obrubníková plocha (podle anglického curb = ‚obrubník, okraj chodníku‘ a space = ‚prostor, plocha‘). Vzhledem k množství funkcí, které tato část městského prostoru dle vás má, se však takovýto doslovný překlad nejeví jako vhodný, jelikož dostatečně neakcentuje multifunčknost daného prostoru. Zároveň je s užitím doslovného překladu spojeno riziko, že by si mluvčí pod takovýmto termínem představili pouze užší prostor okolo obrubníku, což by neodpovídalo zcela přesně vašemu popisu. Podobné problémy vykazují i některé vámi navrhované výrazy, jako např. chodníkový prostor, obrubníkový pruh nebo nakládací pásmo. Spojení chodníkový prostor by mohlo mylně evokovat, že je součástí vymezeného pásma i chodník, sousloví obrubníkový pruh by zase mluvčím mohlo navozovat chybnou představu, že se jedná o užší oblast okolo obrubníku, a označení nakládací pásmo zdůrazňuje pouze jednu z mnoha funkcí, které daný prostor má. Užití výrazů krajnice či okraj je rovněž problematické. Výraz krajnice má v češtině již zažitý jiný význam, a to ‚okrajový pás silnice‘, nejedná se tedy o prostor mezi obrubníkem chodníku a vozovkou. U slova okraj, který má podle SSJČ význam ‚vnější část něčeho, část na obvodu, na konci, kraj, lem‘, je problémem zase přílišná šířka významu. Jak je tedy patrné, zvolit vhodný ekvivalent cizojazyčného odborného termínu není vůbec snadný úkol. Je potřeba brát v úvahu, že domácí slova mají již své zažité významy, zároveň je nutné volit výrazy dostatečně přesné a pamatovat i na zvyklosti v daném oboru. Proto je v takových případech zásadní mezioborová spolupráce – při určování vhodného ekvivalentu mohou pomoct nejen lingvisté, ale důležité je rovněž stanovisko odborníků v oboru, do něhož termín náleží. V případě hledání českého ekvivalentu termínu curb space, tedy výrazu z oblasti územního plánování, je vhodné se obrátit na urbanisty a odborníky na silniční stavitelství. Po konzultaci s příslušnými odborníky z Českého vysokého učení technického vám proto doporučujeme užívat namísto termínu curb space označení parkovací a zastavovací pruh, což je termín, jenž má shodný význam s cizojazyčným ekvivalentem a který je rovněž zachycen v normě ČSN 73 6110 (Projektování místních komunikací), v daném oboru se tedy jedná o běžně užívaný pojem.
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14921
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Je správně výstavní činnost, nebo výstavnická činnost?
Klíčové slovo: výstavní; výstavnický
Odpověď: Obě spojení, výstavní činnost i výstavnická činnost, jsou ze slovotvorného hlediska v pořádku, vzájemně se však liší počtem vyjadřovaných významů a svou slovotvornou motivací. Přídavné jméno výstavní je utvořeno příponou -n/í, která v daném případě vyjadřuje vztah k základovému jménu (výstava). Podle výkladových slovníků (Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) a Slovníku spisovné češtiny) má slovo výstavní dva významy: 1. ‚vztahující se k výstavě‘, např. výstavní síň, výstavní katalog apod.; 2. ‚jsoucí jako na výstavu, dokonalý‘, např. výstavní ukázka, výstavní pečivo. Výstavní činnost je tedy aktivita vztahující se k výstavě (např. Prostor je určen pro výstavní činnost, vzdělávací akce, besedy a workshopy), popřípadě (ve druhém významu) může jít o činnost, která je hodnocená jako ‚výborná, dokonalá‘. – Sonda do korpusu SYN (verze 11) však ukazuje, že se tento význam bude v úzu vyskytovat opravdu jen ojediněle (mezi 1750 doklady spojení výstavní činnost v SYN v11 se žádný takový neobjevil). Přídavné jméno výstavnický můžeme chápat jako odvozené jak od podstatného jména výstavník, tak od podstatného jména výstava (tj. výstava → (výstavník) → výstavnický, podrobněji viz Slovník afixů užívaných v češtině, heslo -ký/-oký/-eký/-iký/-ec-ký/-(n)ic-ký). Slovníky (SSJČ a Příruční slovník jazyka českého) u daného hesla uvádějí jako jeden z příkladů užití právě spojení výstavnická činnost a rovněž odkazují ke slovu výstavnictví, které má význam ‚pořádání a organizace výstav‘. Takto zaměřená činnost je pak označována jako výstavnická. Pro úplnost dodejme, že v úzu se spojení výstavnická činnost objevuje méně často než výstavní činnost (58 výskytů ku výše zmíněným 1750), což však z hlediska jazykové správnosti nijak nebrání jeho užívání.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14920
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz: Jaký je význam spojení dveřová komedie?
Klíčové slovo: dveřová komedie
Odpověď: Spojení dveřová komedie se objevuje v divadelním prostředí jako označení hry, při níž jsou výrazným scénografickým prostředkem dveře. Přesněji řečeno, na jevišti jsou umístěny dveře, jimiž postavy vycházejí před diváky a zase jimi odcházejí jinam. V tomto typu divadelní hry je kladen důraz na synchronizaci odchodů a příchodů herců, obvykle je totiž na jevišti dveří několikero, což dokládá i kontext vyhledaných výskytů v korpusu SYN v11: Jaká jsou největší úskalí hry? Je to klasická dveřová komedie. Máme osm dveří. Třeba čtyři lidé musí naráz otevřít dveře. Po prohledání daného korpusu je zřejmé, že spojení dveřová komedie není v úzu zastoupeno příliš hojně (nalezli jsme jen 9 výskytů), v řádu jednotek se objevují také spojení, která s dveřovou komedií úzce souvisejí (např. dveřový text) nebo ji pojmenovávají jinak, přičemž chtějí vyjádřit názor na její, pro diváka nepříliš náročné a pokleslejší ladění: scénografie se s klasickou „dveřovou“ fraškou v inscenaci míjí. Zcela na okraj lze doplnit, že shodné pojmenování pro tento typ divadelní hry se užívá například i ve slovenštině (dverová komédia), v angličtině je jádro pojmenování stejné, ale doplňuje je výraz označující ‚bouchnutí‘, ‚prásknutí‘ dveřmi při jejich zavírání (slam), jde o tzv. door-slamming commedy.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14919
Užití:
0 0 0
Dotaz: S, nebo z?
Konkrétní dotaz: Máme psát misantrop, nebo mizantrop?
Klíčové slovo: misantrop; mizantrop
Odpověď: Správné jsou obě pravopisné možnosti, za vhodnější lze považovat variantu misantrop. Pravopis řeckého výrazu označující člověka, který nenávidí lidi a straní se jich, prošel zajímavou proměnou. Původní český přepis misantrop, zachycený např. v Příručním slovníku jazyka českého a Slovníku spisovného jazyka českého, byl na počátku 90. let nahrazen variantou mizantrop, která odpovídá doporučované výslovnosti se [z] – tuto pravopisnou změnu známe z běžnějších výrazů, jako je např. muzeum, gymnázium, univerzita, fyzika, chromozom (blíže viz IJP, kapitola Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z). Doklady z Českého národního korpusu však ukazují, že v psaných korigovaných textech výrazně převažuje podoba misantrop (v korpusu SYN v14 je poměr 1064 : 151); ovšem v mluvených komunikátech (portál NewtonMedia) je zachycena jen vyslovovaná podoba se z: [mizantrop]. V Internetové jazykové příručce je proto jako základní uvedena frekventovanější podoba misantrop, varianta mizantrop je rovněž správná. Podobně se chovají i další odvozená slova, např. misantropický/mizantropický, misantropie/mizantropie.
Zvažované varianty:
misantrop mizantrop
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo misantrop a kapitola Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14918
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy posádka a osádka?
Klíčové slovo: posádka; osádka
Odpověď: Pro objasnění rozdílu mezi těmito pojmy je nutné vycházet z jejich definic ve výkladových slovnících. Slovník spisovné češtiny (SSČ) má u hesla posádka uvedeny dva významy: ‚vojsko trvale nebo dočasně ubytované v určitém místě‘ a ‚personál, osádka (lodní posádka, posádka tanku)‘. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) u hesla posádka uvádí ještě třetí význam: ‚bašta, pevnost‘, který však hodnotí jako zastaralý. K heslu osádka SSČ uvádí: ‚skupina osob určených k obsluze výrobního nebo dopravního prostředku‘. SSJČ k výrazu posádka udává podobné významy: ‚1. pracovní skupina, zpravidla na určitém menším úseku pracoviště; 2. skupina osob určených k obsluze dopravního (též vojenského) prostředku‘. Jak poukazuje text s názvem Osazenstvo z rubriky Hovorna v časopisu Naše řeč (ročník 3, číslo 7, s. 217–218), na přelomu 19. a 20. století se používalo sloveso osaditi ve významu ‚osadit kraj, město apod. obyvatelstvem‘ nebo ‚osaditi pevnost vojskem‘. Vojsku, jímž bylo nějaké místo osazeno, se říkávalo osádka, zároveň se však užíval také výraz posádka, který se nakonec ve vojenském prostředí v tomto kontextu prosadil. Ve vojenském prostředí jsou výrazy osádka a posádka užívány jako termíny, a proto jsou jejich významy striktně rozlišovány. Vojenský terminologický slovník (1966) uvádí k heslu posádka: ‚část ozbrojených sil (útvary, vojenské školy, úřady a zařízení) rozmístěných trvale nebo jen dočasně v určité obci nebo mimo ni. (...) Posádkou plavidla se nazývá její osádka‘. Osádka je podle tohoto slovníku ‚zpravidla přesně stanovený počet vojáků zajišťujících bojovou funkci objektu, vozidla, letadla nebo plavidla, např. osádka tanku, letadla, pevnosti, lodi apod.‘. Stručný slovník vojenství (1984) uvádí u hesla posádka dva významy: ‚1. vojenský útvar umístěný trvale nebo dočasně v obci nebo mimo ni.‘ a ‚2. vojska (jednotky) rozmístěné v pevnosti, opevněném rajónu nebo jiném velkém objektu‘. U hesla osádka tento slovník rozlišuje tyto významy: ‚1. nejmenší taktická jednotka určená k bezprostřední obsluze a plnění bojového úkolu v tanku, BVP, letadle a jiné samohybné nebo letecké technice. (...)‘, dále ‚2. organický vojenský celek určený ke službě na válečné lodi. (...)‘ a ‚jeden nebo skupina kosmonautů plnících úkol na kosmické lodi, raketoplánu nebo jiném kosmickém prostředku‘. Ve vojenském prostředí se tedy osádkou v současnosti chápe menší skupina vojáků určených k obsluze bojové techniky (tank, loď, letadlo...), zatímco posádka je označení pro větší vojenský útvar dislokovaný na určitém místě. Data z Českého národního korpusu (SYN v12) poukazují na to, že uživatelé častěji volí výraz posádka i v kontextech, kdy se jedná o obsluhu nějakého dopravního prostředku. Srovnejme použití výrazů posádka/osádka v následujících korpusových výskytech. Posádka/osádka vozu (2 517 : 1 256), posádka/osádka lodi (1 794 : 70), posádka/osádka auta (1 386 : 550), posádka/osádka letadla (1 308 : 90). V kontextech týkajících se vojenské techniky mírně převažuje spojení osádka tanku oproti posádce tanku (151 : 128), na druhou stranu posádka BVP se objevuje 7×, zatímco osádka BVP pouze jednou. Volba vhodného výrazu tak záleží na typu textu, v němž se užívá. Ve vojenském prostředí doporučujeme oba pojmy odlišovat, aby nedošlo k terminologickým nepřesnostem. V běžné komunikaci je patrné významové rozšíření výrazu posádka, který se v praxi běžně užívá i ve smyslu obsluhy dopravních prostředků (posádka auta, posádka letadla...). Použití slova osádka ve smyslu ‚(vojenská) jednotka umístěná ve městě‘ ale obvyklé není.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14917
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova morál?
Klíčové slovo: morál
Odpověď: Výraz morál současné ani starší výkladové slovníky spisovné češtiny neobsahují. Kartotéka novočeského lexikálního archivu (NLA) potvrzuje předpoklad, že dané slovo formálně i významově souvisí s podstatným jménem morálka, respektive je v jednom významu jeho stylově příznakovým synonymem. (Pro úplnost dodejme, že slovo morál má původ v německém výrazu die Moral.) Velmi pravděpodobným důvodem, proč se autoři Příručního slovníku jazyka českého (PSJČ, 1935–1957) v době jeho přípravy rozhodli slovo morál do PSJČ nezařadit, byla patrně jeho (tehdejší) zastaralost (převážná většina dokladů v NLA pochází z let 1786–1826, dva doklady jsou z roku 1969 a 1979) a jeho řidší užívání (NLA obsahuje pouhých 9 dokladů). Z 896 dokladů v Českém národním korpusu (korpus SYN, verze 13) lze usuzovat, že se slovo morál v současné češtině užívá, přestože výraz morálka má užití mnohonásobně častější (tamtéž 65 142 výskytů). Je však třeba brát v potaz, v jakých komunikačních situacích a v jakých typech textů slovo morál nacházíme. Doklady totiž pocházejí z přepisů novinových rozhovorů ze sportovního prostředí, což svědčí o tom, že se slovo morál užívá zejména v neformální, mluvené komunikaci; v oficiálních psaných projevech se (v SYN v13) prakticky nevyskytuje. Zároveň je zřejmé, že se v zachycených kontextech neobjevuje užití výrazu v prvním významu slova morálka (což je ‚souhrn mravních zásad‘), ale jde v zásadě o význam druhý, tedy o ‚svědomitost v plnění povinností, kázeň‘. Slovník nespisovné češtiny (4. vydání, 2020) daný výraz také zařazuje do sportovního prostředí, ale vysvětluje ho jako ‚vůli překonávat obtíže (v tréninku i v závodech), u horolezců i odvaha‘. Vzhledem k tomu, že vůle překonávat obtíže vyžaduje (nejen u sportovců) značnou kázeň, lze shrnout, že doklady vyhledané korpusem spadají do stejné oblasti významu, např.: Když je to na hranici morálu, trenér na mě houkne a jedu znova; Ukázali jsme morál, dvakrát jsme se vrátili do hry. V takovém významu je slovo morál pravděpodobně užito i ve vámi citované větě, kterou lze interpretovat tak, že snadná dostupnost streamovacích platforem od jejich uživatelů vyžaduje kázeň, silnou vůli – patrně kvůli tomu, že jinak (bez patřičné regulace jejich užívání) by zde mohli strávit příliš mnoho času.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14916
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz: Jaký je význam spojení sutinoví psi?
Klíčové slovo: sutinový
Odpověď: Ve výkladových slovnících češtiny (Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Slovník spisovného jazyka českého) přídavné jméno sutinový nenajdeme. Je v nich zachyceno jen podstatné jméno ženského rodu sutina, užívané zpravidla v množném čísle sutiny, s významem ‚něco sesutého, zříceného (v podobě suti), troska, zřícenina‘, např. sutiny domu; nálet proměnil město v hromadu sutin. Přídavné jméno sutinový je odvozeno frekventovanou příponou -ový z podstatného jména (obdobně jako např. cihla – cihlový, papír – papírový, nafta – naftový, noviny – novinový). Na základě analogických výrazů proto jeho významu porozumíme snadno, ani ze slovotvorného hlediska proti němu nelze nic namítat. Frekvence výrazu sutinový není nikterak hojná – korpus řady SYN v13 zachycuje 189 dokladů (pro srovnání: sutiny mají více než 13 000 dokladů). Desítky dalších dokladů však najdeme na internetu. Nejčastěji se objevuje spojení sutinové vyhledávání, např. sutinové vyhledávání pohřešovaných osob; výcvik psa zaměřeného na sutinové vyhledávání probíhá od štěněte a trvá po celý jeho život; pes Harry prochází výcvikem pro sutinové a plošné vyhledávání. Vedle toho jsou doložena spojení jako sutinový trenažér, pes, cvičiště, jednotka, zkouška, výcvik, např. záchranářská soutěž napodobuje reálnou katastrofu, psi hledají v sutinovém trenažéru; sutinoví psi měli na poměrně velké ploše plné trosek a sutin najít zapadané lidi. Z dokladů je evidentní, že přídavné jméno sutinový má své pevné místo především v oblasti výcviků psů specializovaných na vyhledávání osob zavalených sutinami, které mohou vzniknout z nejrůznějších důvodů (zemětřesení, výbuch).
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14915
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova sutinový?
Klíčové slovo: sutinový
Odpověď: Ve výkladových slovnících češtiny (Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Slovník spisovného jazyka českého) přídavné jméno sutinový nenajdeme. Je v nich zachyceno jen podstatné jméno ženského rodu sutina, užívané zpravidla v množném čísle sutiny, s významem ‚něco sesutého, zříceného (v podobě suti), troska, zřícenina‘, např. sutiny domu; nálet proměnil město v hromadu sutin. Přídavné jméno sutinový je odvozeno frekventovanou příponou -ový z podstatného jména (obdobně jako např. cihla – cihlový, papír – papírový, nafta – naftový, noviny – novinový). Na základě analogických výrazů proto jeho významu porozumíme snadno, ani ze slovotvorného hlediska proti němu nelze nic namítat. Frekvence výrazu sutinový není nikterak hojná – korpus řady SYN v13 zachycuje 189 dokladů (pro srovnání: sutiny mají více než 13 000 dokladů). Desítky dalších dokladů však najdeme na internetu. Nejčastěji se objevuje spojení sutinové vyhledávání, např. sutinové vyhledávání pohřešovaných osob; výcvik psa zaměřeného na sutinové vyhledávání probíhá od štěněte a trvá po celý jeho život; pes Harry prochází výcvikem pro sutinové a plošné vyhledávání. Vedle toho jsou doložena spojení jako sutinový trenažér, pes, cvičiště, jednotka, zkouška, výcvik, např. záchranářská soutěž napodobuje reálnou katastrofu, psi hledají v sutinovém trenažéru; sutinoví psi měli na poměrně velké ploše plné trosek a sutin najít zapadané lidi.
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14914
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova zaléčit?
Klíčové slovo: zaléčit
Odpověď: Starší Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), který vycházel mezi lety (1960–1971), uvádí, že sloveso zaléčit je z hlediska frekvence řidší výraz, který znamená totéž, co druhý význam sloves vyléčit a zahojit, tedy ‚léčením překonat (nemoc)‘. Novější (a rozsahem menší) Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1978) dané heslo neobsahuje. Zda se dané sloveso užívá v tomtéž významu i v dnešní době, je tedy třeba ověřit v korpusových zdrojích, zachycujících současné užívání českého jazyka, konkrétně v korpusu řady SYN (nejnovější verzi 13). Ten obsahuje, po odstranění opakujících se výskytů, 742 dokladů slovesa zaléčit, 540 užití podstatného jména zaléčení a 264 dokladů přídavného jména zaléčený. Při bližší analýze kontextů jednotlivých dokladů je zřejmé, že sloveso zaléčit a od něj odvozené výrazy jsou užívány v poněkud jiném významu, než který je uveden v SSJČ. Aktuální kontextová užití totiž odkazují k významu ‚zahájit léčbu (do ústupu akutních obtíží)‘. To, že sloveso zaléčit (již) není synonymní se slovesem vyléčit, jasně dokládají užití, v nichž se objevují obě slovesa, např.: Nevíme, jak ta nemoc vzniká, umíme ji zaléčit, ale neumíme ji vyléčit, jen potlačit; Nedá se vyléčit, ale pouze takzvaně zaléčit aplikováním očních kapek, ale i některé další doklady, např.: Já vám garantuji uzdravení, ne zaléčení. Dalším ukazatelem významu ‚zahájení léčby‘ je častý výskyt slovesa v textech, v nichž jsou popisovány zásahy záchranné služby (např. po různých nehodách). I zde je zřejmé, že zraněné osoby nejsou úplně vyléčeny, pouze akutně ošetřeny před převozem do nemocnice: Pacient utrpěl mnohočetná těžká poranění. Zdravotníci jej zaléčili, zafixovali, zajistili jeho dýchací cesty. Podobně nelze hovořit o vyléčení u osob, které trpí onemocněním, které zatím zcela vyléčit nelze, např.: Existuje pár lidí, kteří měli úspěšně zaléčený AIDS; Lze na zaléčeném schizofrenikovi poznat, že je nemocný? Na základě této sondy jistě nelze tvrdit, že se sloveso zaléčit již neužívá jako synonymum slovesa vyléčit – některé doklady toto chápání nevylučují (např.: Nabízela se dvě řešení: buď se rána zaléčí sama, nebo bude nutná operace) – prokázalo se však, že u slova zaléčit v současné češtině výrazně převažuje výše uvedený význam ‚zahájit léčbu‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14913
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova kičkrle?
Klíčové slovo: kičkrle; kyčkrle
Odpověď: V 6. díle obsáhlého Česko-německého slovníku zvláště grammaticko-fraseologického z roku 1890, který sestavil František Štěpán Kott, nalezneme hesla kičkrle a kyčkrle. Obě pravopisné varianty nás odkazují na heslo kerysek, u něhož je uvedeno, že jde o hračku (nazývanou rovněž jako blecha či kyčkydla), konkrétně ‚špaček na obou stranách seříznutý‘. Podobně definuje výraz kyčkrle i František Bartoš v Dialektickém slovníku moravském z roku 1906: ‚kolík asi na píď dlouhý na stranách zašpičatělý‘. Z dalších dialektologických prací pak vyplývá, že toto pojmenování pro dětskou hračku bylo zachyceno zejména na Moravě, ve Slezsku, ale např. i na česko-moravském pomezí, a to jak v podobě kičkrle/kyčkrle, tak i kičkrdle s vkladným d. Varianta kyčkrla s významem ‚dětská hra podobná špačku‘ se pak vyskytuje v práci Lašská slovní zásoba od Zdeňky Sochové (2001), jakož i v románu Jarmily Glazarové Vlčí jáma: Děvčátka vykroužila podpatkem důlečky v měkké zemi pode zdí a synci prohánějí a vytáčejí dlouhým provazem „kyčkrlu“. Ve vydání z roku 1962 je v poznámce vysvětleno, že kyčkrla je tzv. káča. Ve Slovníku valašského nářečí od Silvestra Kazmíře (2001) je uvedena ještě další podoba, a to kyčkrlé, Slovník podkrkonošského nářečí od Jarmily Bachmannové (2016) obsahuje heslo kičkidle s variantou kičkille, které je doloženo následujícími přepisy autentických mluvených textů: Jakí hrački? Za mňe iní nebili neš kulički, ňákí to klupko, kičkidle…; Já napálil to kičkille a zrouna koňoj do zatku. V Archivu lidového jazyka, který je budován v Ústavu pro jazyk český od roku 1952 a shromažďuje nářeční materiál mj. z regionální literatury, se nachází excerpovaný doklad z rukopisu nazvaného Příborsko od lékaře a přírodovědce Mořice (Maurice) Remeše z roku 1930. Slovo kyčkrle (též tyčkrle, ryčkrle) je zde vykládáno z německého (evidentně nářečního či zastaralého) výrazu Titschkerle. Německý původ považujeme na rozdíl od chorvatského za velmi pravděpodobný; sloveso titschen definuje německý slovník Duden mj. jako ‚vyskočit, udeřit, strčit‘ atp.; hra spočívá právě v odpalování dřevěných kolíků. Je sice pravda, že ve staré češtině je doloženo podstatné jméno německého původu krle s významem ‚hrdlo, krk‘ (viz Elektronický slovník staré češtiny), avšak lze předpokládat, že výraz ki/yčkrle byl přímo z němčiny přejat jako celek. Pro úplnost zbývá ještě dodat, že v češtině je pojmenování ki/yčkrle rodu středního s výjimkou výše uvedené varianty kyčkrla, která je rodu ženského. Kolísání měkkého i a tvrdého y zde není nikterak překvapivé, neboť jde o nepříliš frekventované slovo nespadající do spisovné vrstvy jazyka, vyskytující se především v mluvené podobě, přičemž zápis s i odpovídá jeho cizímu původu, druhá podoba pak naopak reflektuje tendenci psát po tzv. tvrdém souhláskovém písmenu k ypsilon.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14912
Užití:
0 0 0
Dotaz: Synonymie
Konkrétní dotaz: Jsou spojení křeček v kolečku a krysí závody z hlediska významu synonymní?
Klíčové slovo: křeček v kolečku; krysí závody
Odpověď: V Akademickém slovníku současné češtiny je uveden frazém „běhat jako křeček v kolečku“ s významem ‚usilovně se věnovat vyčerpávající, ale nepříliš smysluplné práci‘. Rovněž zde najdeme výklad ke spojení „krysí závody“ – ‚intenzivní, stresující a vyčerpávající honba za něčím zprav. v oblastech s velkou konkurencí, spojená s bojem o finanční nebo pracovní postup • takový životní styl, při němž nezbývá čas na odpočinek a zábavu‘. Pro potvrzení, nebo naopak vyloučení významové zaměnitelnosti daných přenesených vyjádření je rovněž možné se podívat, v jakých kontextech jsou užívána. V korpusu řady SYN (verze 13) najdeme 44 spojení křeček v kolečku a 96 užití, respektive 92 jedinečných užití spojení krysí závod, a to v různých pádech a číslech (tj. najdeme tam podoby křeček i křečci v kolečku, krysí závod i závody apod.). Z hlediska slovního okolí je u spojení křeček v kolečku nejčastějším předcházejícím slovem spojka jako, před níž se rovněž hojně objevují slovesa běhat, hnát se, připadat si a cítit se, např.: přestala jsem se honit jako křeček v kolečku, připadáte si jako křeček v kolečku apod. V daných případech jde o metaforické pojmenování, které staví na podobnosti opisovaných činností – ty se nezřídka opakují a jsou nejen fyzicky, ale i psychicky vysilující (A tak si často připadáme „vyšťavení“ nebo utahaní rutinou jako křečci v kolečku; máte deprese a úzkosti, jste jako křeček kolečku a nejste schopen svoji situaci objektivně řešit). Že se – nejen v češtině – takto označuje ‚namáhavá, ale neefektivní činnost‘ dokládá i definice v anglickém výkladovém slovníku Cambridge Dictionary. Vedle toho Oxford English Dictionary uvádí, že první užití tohoto frazému se v angličtině datuje 40. lety 20. století. Uvedení anglických výkladových slovníků je v tomto případě namístě, jelikož jak u spojení křeček v kolečku, tak v případě fráze krysí závody jde o přejímky z angličtiny, konkrétně o kalkování, tedy doslovný překlad z jiného jazyka. Ve zmíněném online slovníku Cambridge Dictionary najdeme i spojení krysí závody, které je vyloženo jako: ‚způsob života v moderní společnosti, v níž lidé vzájemně soupeří o moc a peníze‘. Tento výklad významu potvrzují i české doklady z korpusu SYN v13, např.: Gratulujeme, ocitli jste se v krysím závodě, na jehož konci se nachází vyhoření, bankrot, rozvody a exekuce nebo: část běží svůj „krysí závod“ s vidinou vlastního bydlení vykoupeného desetiletími hypotečního odříkání. Je tedy zřejmé, že přestože se spojení křeček v kolečku a krysí závody vztahují k téže oblasti – práce, činnost, zaměstnání – nejde o synonymní a významově zaměnitelná vyjádření, neboť první z nich odkazuje k vysilujícím činnostem (nezřídka rutinním, opakujícím se), u druhého jsou akcentovány významy soupeření a hromadění majetku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14911
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Je správně patentový spínač, nebo patentovaný spínač?
Klíčové slovo: patentový; patentovaný
Odpověď: Spojení patentový spínač a patentovaný spínač se neliší z hlediska formální správnosti, ale z hlediska svého významu a souvisejícího užívání. Slovník spisovné češtiny (SSČ) slovo patentovaný sice neuvádí (pouze adjektivum patentový a patentní, a to v rámci hesla patent), což je dáno koncepcí této příručky. SSČ je totiž slovník menšího rozsahu, což omezuje množství zařazených hesel (SSČ obsahuje především frekventovaná slova z jádra spisovné slovní zásoby) i způsob jejich ztvárnění. Je třeba doplnit, že pokud určité slovo v tomto slovníku nenajdeme, nevyplývá z toho, že by bylo z nějakého hlediska (např. pravopisu, slovotvorby apod.) chybné. Ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ), který je rozsáhlejší než SSČ, jsou obě přídavná jména, patentový i patentovaný, uvedena jako samostatná hesla: přídavné jméno patentovaný je (ve svém prvním významu) vyloženo jako ‚chráněný patentem‘ (např. patentovaný vynález). U hesla patentový SSJČ výklad významu neuvádí, ale odkazuje k heslu patentní. V prvním významu, který lze parafrázovat jako ‚týkající se patentu, výlučného práva k využití vynálezu‘, jsou přídavná jména patentový a patentní synonymní; druhý význam – ‚týkající se předmětu (zpravidla praktického rázu), který je lepší (složitější apod.) než obyčejný‘ – se již vztahuje pouze ke slovu patentní. Na základě informací ve slovníku lze bezpochyby tvrdit, že patentovaný spínač označuje ‚spínač chráněný patentem‘; výklad významu spojení patentový spínač však už je problematičtější. Jak dokládají výskyty v korpusu SYN v12, přídavné jméno patentový je užíváno takřka zásadně ve spojeních se slovy jako ústav, úřad, ochrana, přihláška, zákon, právo, systém, licence apod., tedy tam, kde jde o zmíněný význam ‚týkající se patentu (…)‘. S názvy různých výrobků, zařízení a jiných předmětů je v úzu spojováno výše zmíněné přídavné jméno patentní (viz SYN v12, v němž najdeme např. patentní zámek, nůž, ale i třeba mýdlo či olej). V těchto spojeních má přídavné jméno patentní výše zmíněný význam ‚týkající se předmětu, který je v určitém ohledu lepší než obyčejný‘. Doklady jako patentní úřad, zákon, politika apod., které zachycuje SYN v12, potvrzují, že se přídavné jméno patentní, v souladu s výkladem v SSJČ, zároveň užívá i ve významu ‚týkající se patentu (…)‘. Chcete-li tedy říci, že je spínač chráněný patentem, užijte spojení patentovaný spínač; spojením patentní spínač vyjadřujete skutečnost, že je daný spínač v určitém ohledu funkčnější, propracovanější či jinak lepší než jiné spínače. Užití adjektiva patentový však ve spojení se slovem spínač vhodné není.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14910
Užití:
0 0 0
Dotaz: Synonymie
Konkrétní dotaz: Jsou výrazy rajče a rajské jablko synonymní?
Klíčové slovo: rajče; rajské jablko
Odpověď: Plod rajčete jedlého se někdy označuje jako rajské jablko či jablíčko (viz Slovník spisovné češtiny nebo Slovník spisovného jazyka českého), i když dnes toto označení není příliš časté: V korpusu SYN v12 najdeme 706 výskytů spojení rajské jablko a 1 475 výskytů spojení rajské jablíčko oproti 96 508 výskytům výrazu rajče (který ovšem může označovat jak plod, tak rostlinu, např. trháme plevel, okopáváme pole a sázíme rajčata).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

ID související odpovědi: #14838

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14909
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz: Lze užívat spojení nasát atmosféru?
Klíčové slovo: nasát
Odpověď: Ve Slovníku spisovné češtiny (2., opravené a doplněné vydání, 1994) najdeme u hesla nasát pouze příklad ilustrující souvislost s fyzickou činností: u významu ‚sáním nabrat, načerpat‘ je uvedeno spojení nasát vodu stříkačkou; u významu ‚tím naplnit‘ nasát injekční stříkačku. Ovšem starší (a rozsáhlejší) Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) uvádí u hesla nasát i příklad metaforického užití: v Praze nasál do sebe lásku k českému lidu; jeho duše nasála do sebe hrdost a vzdor. V tomto slovníku je dále i zvratná varianta nasát se, kterou už novější slovník neobsahuje, nicméně i zde je uveden příklad užití v přeneseném významu: již dost jsem se nasál psané moudrosti (Zeyer). Ačkoli uvedené příklady metaforického užití pocházejí z textů uměleckého stylu, lze je bez problémů aplikovat i na ostatní oblasti spisovné komunikace. Podíváme-li se do korpusu SYN v12, zjistíme, že spojení nasát atmosféru je v různých typech spisovných textů opravdu velmi frekventované – celkem nalezneme 2 374 výskytů: nasál atmosféru osvětlené Prahy; nasajte atmosféru derby; nasát atmosféru a vůni historie apod. V korpusu můžeme dohledat i velké množství dalších dokladů metaforického užití: nasát upřímnost a poctivost; nasál inspiraci; nasáli měšťáctví; nasát nové dojmy apod. Závěrem je třeba dodat, že výkladové slovníky jsou do určité míry limitovány svým rozsahem, tudíž bývá někdy omezené i množství zachycených významů u jednotlivých hesel. Proto některé přenesené významy, byť jsou běžně užívány, někdy ve slovníku popsány nenajdeme. Spojení nasát atmosféru je v každém případě běžnou součástí spisovných projevů a můžete jej bez obav užívat.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14908
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký význam má slovo pořídkář?
Klíčové slovo: pořídkář
Odpověď: Výraz pořídkář sice žádné výkladové slovníky češtiny neobsahují, avšak např. ve Slovníku spisovného jazyka českého lze najít heslo pořádka/pořídka. Toto slovo je hodnoceno jako zastaralé, nářeční a znamená ‚stanovený řád, postup, podle kterého se vystřídají jednotlivci při konání určité povinnosti‘. Jeden z dokladů užití archaismu pořídka v tomto slovníku pochází např. z díla Terézy Novákové Děti čistého živého z počátku 20. století. Z kartotéky Novočeského lexikálního archivu pak vyčteme, že jde o pasáž kritizující lenocha Pešavu, jemuž jiná postava prorokuje: „Dlouho‑li a bude chodit pořídkou po Pasekách – práce mu nihdá nevoněla.“ I z dalších výskytů výrazu pořídka (např. v Archivu lidového jazyka) vyplývá, že dříve bývalo v určitých oblastech zvykem postarat se o místní chudé tak, že postupně (po řadě) obcházeli v obci dům od domu a dostávali jistou podporu, zejména stravu. Tomu, kdo tzv. chodil pořídkou, se tak mohlo říkat právě pořídkář.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14907
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je významový rozdíl mezi slovy dozorový a dozorčí?
Klíčové slovo: dozorový; dozorčí
Odpověď: Pokud bychom chtěli hledat odpověď ve výkladových slovnících, ještě donedávna bychom v nich našli jen přídavné jméno dozorčí, druhý výraz, dozorový, byl zaznamenán jen v kartotéce Novočeského lexikálního archivu, která sloužila jako materiálový podklad pro vytváření Příručního slovníku jazyka českého, vydávaného mezi lety 1935–1957. Do něj se však slovo dozorový nedostalo a nenašli bychom ho ani v novějších výkladových slovnících, Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) a Slovníku spisovné češtiny. Všechny uvedené kodexy obsahovaly jen přídavné jméno dozorčí, které SSJČ vykládá jako ‚dohlížitelský, dohlédací, kontrolní, inspekční‘ s příklady: dozorčí funkce, služba, úředník, komise, orgán. Aktuálně budovaný Akademický slovník současné češtiny (ASSČ), který v březnu r. 2024 umožňoval nahlížet do hesel s náslovím A–Ch, zachycuje oba výrazy, dozorčí i dozorový, a rovněž popisuje jejich významové odstíny. Přídavné jméno dozorčí podle autorů slovníku nese význam ‚vykonávající dozor‘, popř. ‚určený k dozoru, kontrolní, dohledový‘. Jako příklady ASSČ uvádí např. člen dozorčího orgánu nebo dozorčí rada akciové společnosti. Význam slova dozorový je popisován výkladem ‚mající právo nebo povinnost provádět dozor, sloužící k dozoru nad něčím, někým‘. Připojené příklady však svědčí o tom, že v praxi jsou tato přídavná jména obvykle užívána ve spojeních ze stejného významového okruhu jako v případě slova dozorčí: dozorový orgán/instituce/úřad. Že se slova dozorčí a dozorový užívají ve stejných kontextech, potvrzuje i nahlédnutí do Českého národního korpusu (KonText, řada syn, verze 12), přičemž výskyt přídavného jména dozorčí je v syn v12 asi 16× frekventovanější (má 104 333 výskytů oproti 6 468 výskytům slova dozorový). Jistý rozdíl mezi oběma výrazy, respektive v jejich užívání, je však zřejmý a zmiňuje ho jak ASSČ, tak jej potvrzuje provedená sonda do korpusu: ASSČ stylovou charakteristikou „administrativa, právo“ zařazuje výraz dozorový právě do této komunikační oblasti. Zdroje korpusových textů obsahujících dané slovo jsou skutečně často administrativně a právně zaměřená periodika (např. Bankovnictví, Ekonom, Obchod & finance, Euro aj.). Shrneme-li, v běžné komunikaci převažuje užívání výrazu dozorčí, přídavné jméno dozorový najdeme převážně v textech administrativně-právního charakteru. Ve většině kontextů každodenní komunikace není prohřeškem daná slova chápat jako synonyma, přičemž užitím výrazu dozorový zdůrazňujeme významový odstín „oprávněnosti/povinnosti“ vykonávaného dozoru.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14906
Užití:
0 0 0
Dotaz: Metafora
Konkrétní dotaz: Proč se pro označení sexu užívá označení „rozdat si to“?
Klíčové slovo: rozdat si to
Odpověď: Jedním z objevů kognitivní lingvistiky jsou tzv. konceptuální neboli pojmové metafory. Když mluvíme o pojmech z jedné, tzv. cílové oblasti, používáme pro ně výrazy z jiné, tzv. zdrojové oblasti. Příkladem může být metafora ARGUMENTACE JE VÁLKA, kde o cílové oblasti ARGUMENTACE mluvíme pomocí výrazů ze zdrojové oblasti VÁLKA: odrazil jsem všechny jeho argumenty, jeho argumenty mě zatlačily do kouta / dostaly do kolen, vyrukuju na něj s dalšími argumenty, utluču ho argumenty atp. Důvodem pro takové počínání je typicky to, že o abstraktních pojmech, které jsou složitěji uchopitelné, jaksi odtažité, můžeme mluvit pomocí konkrétních výrazů, jejichž významy jsou ukotvené v naší každodenní zkušenosti – jsou nám dobře známé a dokážou nám tak abstraktní pojmy (a příslušné oblasti) lépe přiblížit, nasvítit. Vyjádření rozdat si to ve významu ‚mít sex‘ lze vysvětlit právě pomocí takové konceptuální metafory, konkrétně sex je zápas/souboj. Na této metafoře jsou založena i další vyjádření související se sexem, z těch méně vulgárních snad můžeme uvést např. dostat ji/ho do postele; vohnout ji; udělat jí/mu to; úplně mě vyřídil/a, odrovnal/a (= při sexu) atp. Potřeba mluvit o sexu, který je tělesný, a lze s ním tedy mít přímou zkušenost, pomocí výrazů založených na konceptuální metafoře, se může zdát překvapivá už sama o sobě. Motivací tu může být jednak snaha o odlehčení vážného, citlivého tématu, jednak snaha takové vyjadřování ozvláštnit či od něj získat odstup. Překvapivý se může zdát také výběr konkrétní metafory: Vždyť co má sex společného zrovna se soubojem či zápasem? I tady lze najít vysvětlení v podobě styčných bodů a jistých podobností. Souboj je stejně jako sex fyzická záležitost; zápasící osoby jsou stejně jako milující se lidé v intenzivním tělesném kontaktu, nezřídka i v poloze ležmo (judo, řecko-římský zápas). V případě různých bojových sportů, které jsou nejspíš jádrem této metafory, v sobě má rekreační, tedy ne čistě reprodukční sex stejně jako souboj či zápas prvky hry. Souboj přináší stejně jako sex možnost jistého odreagování, vypnutí se, dostání se mimo sebe; u obojího dochází k fyzické námaze (např. zrychlení tepu, pocení) a nezřídka jsou účastníci různých soubojů více či méně vysvlečeni (box) atp. Jistě bychom našli i vlastnosti, v nichž si sex a souboj podobné nejsou, zejména to, že v souboji jde typicky o vítězství, zatímco v sexu nikoliv, nebo že i dobrý souboj může být pro účastníky nepříjemný (bolest po úderu, pádu na zem atp.), zatímco dobrý sex nikoliv. Takové skutečnosti však pro metaforizaci nemusí být (a v tomto případě ani nejsou) na překážku. Podobnosti mezi zdrojovou (souboj či zápas) a cílovou (sex) oblastí nemusí být dokonalé, úplné, stačí, aby obě oblasti sdílely alespoň nějaké, podstatné vlastnosti.
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14905
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz: Jaký je význam křížovkářského pojmu bobizační slabika?
Klíčové slovo: bobizační slabika
Odpověď: V jazykovědných příručkách ani ve výkladových slovnících výklad významu tohoto spojení nenajdeme, slovníky cizích slov nevyjímaje. Spojení bobizační slabika obsahuje např. Slovník pro luštitele křížovek (Praha 1998); v definici, respektive namísto ní je zde uveden pouze výčet těchto slabik: bo, ce, di, ga, lo, ma, ni a týž výčet získáme i vyhledáváním v českých textech na internetu. Anglicky psaná encyklopedie hudby Grove Music Online v heslech Bobization, respektive Bocedization uvádí, že bobizace, jindy nazývaná též bocedizace, byly různé varianty tzv. solmizace (navrhované zejména v 16. a 17. století), což je termín užívaný pro ‚označování jednotlivých tónů nebo stupňů ve stupnici slabikami, sloužící jako intonační pomůcka‘ (viz Nový akademický slovník cizích slov). Zjednodušeně řečeno šlo o náhradu tradiční šestitónové stupnice ut, re, mi, fa, sol, la (která se následně modifikovala na známou sedmitónovou řadu do, re, mi, fa, sol, la, si). Alternativní solmizační systém založený na posloupnosti sedmi slabik bo, ce, di, ga, lo, ma, ni, nazývaných „voces belgicae“, bývá tradičně připisován vlámskému skladateli Hubertu Waelrantovi (1516 či 1517–1595). Ze starších českých příruček uvádí heslo bobisace (podoba zápisu se zde řídí staršími pravopisnými zásadami) Ottův slovník naučný (čtvrtý díl, Bianchi-Giovini – Bžunda, vydání z roku 1891). Ten vykládá tento termín shodně jako anglická encyklopedie, avšak poněkud odlišně přistupuje ke vztahu bobizace a bocedizace, neboť o druhé z nich tvrdí, že je nikoli jiným pojmenováním pro bobizaci, ale jejím druhem. (Jako další typy bobizace uvádí ještě bebizaci a damenizaci.)
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14904
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: V jakých významech je užíváno slovo nemesis?
Klíčové slovo: Nemesis; nemesis
Odpověď: Slovník spisovného jazyka českého uvádí jako význam slova Nemesis ‚bohyně pomsty a spravedlnosti‘; dále rovněž přenesené užití, s dokladem: stihne ho Nemesis, pak ‚odplata, trest, msta‘. Podíváme-li se však do Českého národního korpusu (SYN, verze 11), zjistíme, že po odfiltrování užití slova v jiných významech jen v malém množství dokladů jde o jméno řecké bohyně či o přenesený význam ‚odplata‘. Do češtiny totiž z anglicky psaných textů proniká užívání slova nemesis ve významu ‚úhlavní nepřítel‘. Takové doklady v korpusu najdeme psané s malým počátečním písmenem (Margaret Thatcherová byla nemesis odborů; Batmanova nemesis Joker je psychopat) i s písmenem velkým (Pokud máte v politice favorita nebo věčnou Nemesis, nestyďte se za to), tento význam u daného výrazu dokonce převažuje; přičemž většinou jde o vyjádření soupeření, filmových či politických protivníků (např. Ve dvojce se Holmes konečně utká se svou nemesis Moriartym). V podobných, významově jasných kontextech není důvod užívání výrazu nemesis odmítat. Na druhé straně určitou obezřetnost, či lépe náhradu jinými výrazy (např. hlavní/největší protivník, úhlavní nepřítel), doporučujeme v kontextech, v nichž by se mohlo porozumění danému slovu rozcházet.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14903
Užití:
0 0 0
Dotaz: Synonymie
Konkrétní dotaz: Jsou výrazy boží a božský významově zaměnitelné?
Klíčové slovo: boží; božský
Odpověď: Oba zmíněné výrazy je možno užít jak ve významu základním, tak ve významu přeneseném. Podle současných výkladových slovníků českého jazyka, včetně aktuálně vznikajícího Akademického slovníku současné češtiny, je primární, neutrální význam přídavného jména boží ‚vztahující se k Bohu‘, ‚pocházející od Boha‘, ‚vlastní Bohu‘. Protože toto přídavné jméno odkazuje k monoteistickému Bohu, kterého zpravidla píšeme s velkým počátečním písmenem, velice často se z důvodu vyjádření úcty vyskytuje zápis Boží, tedy též s velkým písmenem (boží/Boží vůle, Boží/boží království apod.). Naproti tomu přídavné jméno božský lze vztahovat k jakémukoli bohu či bohům jakožto nadpřirozeným bytostem (božský řád, božský původ, božská láska apod.). Pokud jde o přenesený význam u obou slov, ten s sebou vždy nese určitou míru citového zabarvení, hodnocení. Slovníky nám prozrazují, že boží může znamenat ‚velmi dobrý‘, ‚skvělý‘, ‚úžasný‘ (boží film, boží pocit, boží večer apod.), velmi podobnou definici ovšem nalezneme i u výrazu božský: ‚mající vynikající úroveň, kvalitu‘, ‚výborný‘, ‚skvělý‘, ‚velmi krásný‘, ‚příjemný‘ apod. (božské jídlo, božský život, božský zážitek apod.). Četná užití z jazykové praxe dokládá i korpus ČNK SYN v12 (božská chuť, božské pohoštění, božská masáž, božské vlasy apod.). Jméno božský navíc můžeme užít i ve významu ‚vznešený‘, ‚velebný‘, ‚výjimečný‘ (božské ticho, božská hudba apod.). Z uvedeného výkladu je tedy patrné, že k velmi pozitivnímu hodnocení nějaké skutečnosti můžete bez obav užít obě přídavná jména.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.