Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/605, položky: 1-20/12087
Stav:
#13462
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Jak máme napsat pomalurozpustné tablety? Píše se to dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo: pomalu rozpustný; pomalurozpustný
Odpověď: Příručky výraz nezachycují, doklady z ČNK a internetu ukazují, že převažuje psaní zvlášť: pomalu rozpustný, popř. je možné volit obrácený slovosled: rozpustný pomalu. Analogicky podle frekventovaného výrazu rychleschnoucí, lze zvolit i psaní dohromady: pomalurozpustný.
Zvažované varianty:
pomalurozpustný pomalu rozpustný
Poslední užití: 17.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13460
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Jde mi o spojení sociálněterapeutická práce. Myslím se, že je to odvozeno od sociální terapie, proto bych psala slovo dohromady. Ale v různější literatuře vidím velice často psaní zvlášť (sociálně terapeutický) nebo se spojovníkem (sociálně-terapeutický). Kterou z možností mám zvolit?
Klíčové slovo: sociálněterapeutický
Odpověď: Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993 (kdy vyšla poslední verze PČP), s psaním zvlášť se bohužel setkáváme stále. Máte pravdu, že zápis sociálně terapeutický je podle dokladů v ČNK hojný, přesto ho nedoporučujeme volit. Při rozhodování, zda psát adjektivum s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) dohromady, nebo se spojovníkem, vycházíme z věcné znalosti. Psaní sociálně-terapeutický (se spojovníkem) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a terapeutickou. Tato možnost sice není úplně vyloučená, ale je méně pravděpodobná. Jestliže potvrzujete, že složené přídavné jméno odkazuje k oblasti nazvané sociální terapie (tento termín je užívaný), pak je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno terapie je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněterapeutický. Vaše řešení je tedy správné – náležitý zápis je sociálněterapeutická práce.
Zvažované varianty:
sociálněterapeutický sociálně terapeutický sociálně-terapeutický
Poslední užití: 24.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Složená přídavná jména
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13459
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Píše se spojení sociálně tržní hospodářství (nebo společnost) jako dvě slova? Nebo jinak?
Klíčové slovo: sociálnětržní; sociálně-tržní
Odpověď: Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993, v některých textech se s psaním zvlášť setkáváme stále. Doklady z ČNK ukazují, že je tomu tak i v tomto případě. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) se neobejdeme bez věcné znalosti. Bohužel v tomto případě není jednoduché určit, k čemu se adjektivum vztahuje, to by měl vědět autor textu. Psaní se spojovníkem (sociálně-tržní) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a tržní. Tato možnost sice není vyloučená, ale zdá se nám méně pravděpodobná. Pravděpodobněji se jeví možnost, že složené přídavné jméno odkazuje k pojmu sociální trh. V tom případě je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno trh je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálnětržní.
Zvažované varianty:
sociálnětržní sociálně tržní sociálně-tržní
Poslední užití: 27.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Složená přídavná jména
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: Mám psát „po tom“ zvlášť, nebo dohromady „potom“? Jde o větu „Oznamujete mi to hodinu potom / po tom, co jste odešla z domu.“ V tomto případě si umím zdůvodnit obě možnosti řešení, proto váhám, kterou použít.
Klíčové slovo: po tom; potom
Odpověď: Máte pravdu, že v této větě lze připustit obě možnosti zápisu, významový rozdíl je dosti jemný. Obrat v uvedené větě můžeme chápat jako spojení předložky „po“ a ukazovacího zájmena „tom“ odkazujícího k určitému úseku (po tom odchodu). Psaní dohromady (s časovým příslovcem potom), analogické k psaní blízkého spojovacího výrazu „poté(,) co“, je v praxi poměrně obvyklé. Záleží tedy na Vás, zda zvolíte variantu Oznamujete mi to hodinu po tom, co jste odešla z domu, nebo Oznamujete mi to hodinu potom, co jste odešla z domu.
Zvažované varianty:
potom co po tom co
Poslední užití: 18.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky v souvětí
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13457
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Řešíme, jak napsat finančněporadenský. Zda dohromady, nebo zvlášť, popř. s pomlčkou.
Klíčové slovo: finančněporadenský
Odpověď: Složená přídavná jména nepíšeme zvlášť. Pokud je základem složeného přídavného jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – v tomto případě jde nepochybně o slovní spojení finanční poradenství –, píšeme adjektivum dohromady. Zápis se spojovníkem (nikoli s pomlčkou) by odkazoval k souřadnému spojení dvou rovnocenných položek: finanční a poradenský, což však neodpovídá skutečnosti.
Zvažované varianty:
finančněporadenský finančně-poradenský
Poslední užití: 16.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Složená přídavná jména
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Složená přídavná jména

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13456
Užití:
1 1 0
Dotaz: S, nebo z?
Konkrétní dotaz: Můžu psát turismus i turizmus? Nebo je podoba se „z“ chybná?
Klíčové slovo: turismus
Odpověď: Můžete volit obě podoby. Je však třeba připomenout, že ve slovech s příponou vyslovovanou [-izmus] se za základní považují podoby se -s-. Základní, stylově neutrální je tedy zápis turismus, podoba turizmus je sice také možná, ale může být vnímána jako stylově příznaková.
Zvažované varianty:
turismus turizmus
Poslední užití: 24.8.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1. 4 – Přípona -ismus/-izmus (typ optimismus – optimizmus) a slova zakončená ve výslovnosti na [-zmus], [-zma] (typ spasmus – spazmus, charisma – charizma)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Dodatek
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13455
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Nejsem si jistá pravopisem přejatého slova offsetový/ofsetový v technickém kontextu. Našla jsem pouze termín z oblasti tiskařství: ofsetový tisk (tedy s jedním f). V našem případě se nejedná o tisk, ale o pojmenování přejaté z angličtiny: offsetové antény. Ponechala bych dvě ff kvůli rozlišení významů.
Klíčové slovo: offsetový; ofsetový
Odpověď: Polygrafické termíny ofset, ofsetový, s významem technika tisku z plochy, mají rovněž původ v angličtině, ale jejich pravopis v češtině (s jedním f) je již řadu desetiletí ustálený. Zachycuje je nejenom IJP a NASCS, ale už i SSJČ, a dokonce i PSJČ. NASCS zachycuje nadto i výrazy offset, offsetový, užívané v ekonomii pro popis formy průmyslové kooperace mezi výrobcem a odběratelem. Tento slovník vyšel v roce 2007, proto nemůže zaznamenat případné novější významy, tedy např. užití v technickém prostředí. V ČNK (korpus syn v12) najdeme cca 1500 dokladů užití výrazu offsetový, a to převážně ve spojení se slovy program, hypotéka, projekt, což odpovídá významu uváděnému v NASCS. Spojení adjektiva ofsetový/offsetový se slovem antény v ČNK zachyceno není. Internetové doklady ukazují, že ve spojení se slovem anténa má jednoznačnou převahu zápis se dvěma f: offsetová anténa. S vaším řešením proto souhlasíme a doporučujeme podobu offsetová anténa.
Zvažované varianty:
offsetový ofsetový
Poslední užití: 13.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13454
Užití:
0 0 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: U sprchového gelu na tělo i vlasy chceme uvést označení „dva vjednom“, nebo to má být zvlášť „dva v jednom“?
Klíčové slovo: v jednom
Odpověď: Nejde o spřežku, doporučujeme psát označení jako samostatná slova: dva v jednom. V podstatě jde o tzv. elipsu vyjádření dva (přípravky) v jednom (balení). Zápis dohromady (vjednom) vhodný není, v praxi se v obdobných souvislostech objevuje spíše výjimečně. Zastaralé a obecněčeské příslovce vjednom, zachycené ve starších výkladových slovnících (SSJČ a PSJČ), mělo význam stále, nepřetržitě (nedojel vjednom do města).
Zvažované varianty:
v jednom vjednom
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13452
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: V textu jsou věty: „z ničeho nic vyrazilo auto; zničeho nic se vrátil z Anglie“. Psala bych z ničeho nic vždy zvlášť. Nebo se to může psát i dohromady (zničehonic)? Ve Slovníku spisovné češtiny jsem to nenašla.
Klíčové slovo: zničehonic; z ničeho nic
Odpověď: Přestože SSČ spřežku zničehonic neuvádí, jsou obě možnosti zápisu v pořádku – zničehonic vyrazilo auto, zničehonic se vrátil i z ničeho nic vyrazilo auto, z ničeho nic se vrátil. Spřežku zničehonic zachycuje vedle IJP už i SSJČ, psaní zvlášť (z ničeho nic) je ve slovnících (SSČ a SSJČ) uvedeno rovněž (u hesla nic). V obou případech má výraz (či slovní spojení) význam ‚znenadání, bez příčiny, náhle‘. Podle dokladů v ČNK (syn v12) se obě možnosti hojně užívají především v beletrii, psaní dohromady převažuje (17 557 : 11 732).
Zvažované varianty:
zničehonic z ničeho nic
Poslední užití: 13.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13451
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Píše se slovo spoluzákonodárce (ten, kdo vytváří např. evropskou legislativu) dohromady, nebo zvlášť (spolu zákonodárce)? Na googlu psaní zvlášť převažuje, ale spíše bych slovo psala dohromady.
Klíčové slovo: spoluzákonodárce
Odpověď: Slovo je poměrně nové a málo frekventované. Doporučujeme ho psát jako jedno slovo: spoluzákonodárce. Jde o ústrojně vytvořené kompozitum s první částí spolu- ve významu ‚společně‘. Stejně jsou tvořeny frekventovanější výrazy jako např. spolupracovník, spolupachatel, spolucestující, spolujezdec, spolumajitel.
Zvažované varianty:
spoluzákonodárce spolu zákonodárce
Poslední užití: 23.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo spolu-
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13450
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Máme psát paraplavání (dohromady), nebo para plavání (zvlášť)? Nacházím obě možnosti.
Klíčové slovo: paraplavání
Odpověď: Pravopis obdobných výrazů není v praxi úplně ustálený, proto nacházíte doklady obojího zápisu. Komponent para-, který v tomto případě odkazuje k výrazům paraplegie, paraplegický, paraplegik, se chová stejně jako části bio-, eko-, maxi- apod. Tyto komponenty píšeme obvykle dohromady s příslušným základovým slovem. Dohromady se píše např. vžité označení paralympiáda/paraolympiáda, paralympionik/paraolympionik a výrazy jako parasport, paragolf, parahokej (parahokejista), paraflorbal (paraflorbalista). Z jazykového hlediska proto doporučujeme psát slovo paraplavání dohromady.
Zvažované varianty:
paraplavání para plavání
Poslední užití: 4.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13449
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Máme psát paraplavec (dohromady), nebo para plavec (zvlášť)? Nacházím obě možnosti.
Klíčové slovo: paraplavec
Odpověď: Pravopis obdobných výrazů není v praxi úplně ustálený, proto nacházíte doklady obojího zápisu. Komponent para-, který v tomto případě odkazuje k výrazům paraplegie, paraplegický, paraplegik, se chová stejně jako části bio-, eko-, maxi- apod. Tyto komponenty píšeme obvykle dohromady s příslušným základovým slovem. Dohromady se píše např. vžité označení paralympiáda/paraolympiáda, paralympionik/paraolympionik a výrazy jako parasport, paragolf, parahokej (parahokejista), paraflorbal (paraflorbalista). Z jazykového hlediska proto doporučujeme psát slovo paraplavec (popř. paraplavkyně) dohromady.
Zvažované varianty:
paraplavec para plavec
Poslední užití: 4.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13448
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Ve své práci mám několikrát slovo postkvantová kryptografie. Nevím, jestli to má být s pomlčkou, s mezerou, nebo dohromady.
Klíčové slovo: postkvantový
Odpověď: Psaní zvlášť nedoporučujeme. Pomlčka se pro zápis slov neužívá, v angličtině se v obdobných výrazech užívá spojovník (post-quantum cryptography). V češtině však komponent post- (značící následnost) tvoří první část složených slov, tzn. že ho píšeme dohromady s příslušným výrazem. Stejně jako píšeme např. postmoderna; postpubertální, postgraduální, doporučujeme psát dohromady i adjektivum postkvantový (postkvantová kryptografie).
Zvažované varianty:
postkvantový post-kvantový post kvantový
Poslední užití: 9.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Shoda dvou jmen
Stav:
#13447
Užití:
1 1 0
Dotaz: Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz: Pokud je jméno „noha“ v 7. pádě množného čísla rozvito tvarem zájmena „ten“, bude správný tvar „těmi nohama“, nebo „těma nohama“? V Internetové jazykové příručce jsem tvar „těma“ nikde nenašla.
Klíčové slovo: těma nohama
Odpověď: Pro podstatná jména „ruce“, „nohy“, „oči“, „uši“, označují-li části těla, platí, že jsou v 7. p. mn. č. zakončena na ‑a. Pokud jsou tato podstatná jména rozvita přídavnými jmény, zájmeny či číslovkami, budou také tyto výrazy zakončeny v 7. p. mn. č. na ‑a. Proto je náležité spojení „těma nohama“, stejně jako by bylo např „velkýma nohama“, „čtyřma nohama“ apod.
Poslední užití: 23.1.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Číslo podstatných jmen (dvoje housle, hromady listí), sekce 3.1 – Ruce, nohy, oči, uši, ramena, kolena

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13446
Užití:
1 1 0
Dotaz: Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz: Můžete mi poradit, co je přísudkem ve větě „Je to jeho živobytí“?
Klíčové slovo: přísudek jmenný se sponou
Odpověď: Ve větě „Je to jeho živobytí“ je základní skladební dvojice „to je živobytí“ a samotný přísudek pak „je živobytí“. Jde o přísudek jmenný se sponou, který se skládá z určitého tvaru sponového slovesa „být“ a podstatného jména.
Poslední užití: 24.1.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#13445
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: V práci jsem se v souvislosti s přípravou nového pořadu setkala s větou „Chystáme novou sérii podcastů“. Myslím si, že by to měla být spíše „série dílů jednoho podcastu“, případně že by autor měl jednoduše napsat „Chystáme nový podcast“. Je podle vás přípustné, aby se výraz podcast v češtině užíval také pro označení jednoho dílu, nikoli celého pořadu?
Klíčové slovo: podcast
Odpověď: Z výkladových slovníků anglického jazyka, z něhož byl výraz podcast přejat, vyplývá, že v současné angličtině má toto slovo vcelku široký význam, v různých kontextech může nabývat různých významových odstínění. Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci slovní zásoby českého jazyka se jedná o výraz relativně nově přejatý, jeho významové užívání ještě není plně ustáleno a ani slovníky současné češtiny toto heslo zatím neobsahují. Lze jej ale již nalézt v IJP. Zde se můžeme dozvědět, že podcast je pořadem, který se skládá z jednotlivých zpětně dostupných zvukových (popř. i obrazových) záznamů. Tím se v češtině pojem podcast odlišuje například od širšího pojmu audiozáznam (popř. videozáznam), označujícího jakýkoli záznam určený k poslechu (popř. i ke zhlédnutí). Mnohé doklady korpusu SYN v11 svědčí o tom, že výraz podcast lze užít kromě významu celého pořadu i k označení jednoho dílu (např. Malé divadlo natočilo čtvrthodinový podcast Robot a drak; Rozesílal konzultatntům krátké podcasty obsahující rady; poslechnout si nejnovější podcast anebo se podívat na nový díl přírodopisného seriálu). Jde patrně o metonymické přenesení pojmenování celku na část, které v češtině není nikterak neobvyklé. Považujeme tedy za přípustné říci např. jak „Pustila jsem si dnešní díl podcastu“, tak „Pustila jsem si dnešní podcast“. Ve vaší větě se však přikláníme k variantě „Chystáme nový podcast“, protože formulace „Chystáme novou sérii podcastů“ je významově nejednoznačná. Čtenář, který toto slovo užívá výhradně k označení celého pořadu, by ji totiž mohl pochopit tak, že se chystá série několika pořadů, nikoli série jednotlivých dílů.
Zvažované varianty:
‚pořad‘ ‚díl pořadu‘
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#13444
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový posun slova
Konkrétní dotaz: V práci se s kolegou přeme o význam slova odoperovat. On tvrdí, že odoperovat ruku znamená ‚amputovat‘, já si myslím, že význam odoperovat je stejný jako u slova operovat. Kdo má pravdu?
Klíčové slovo: odoperovat
Odpověď: Podíváme-li se do výkladových slovníků, zjistíme, že Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) i starší Příruční slovník jazyka českého (1935–1957) uvádějí u slovesa odoperovat význam ‚operativně oddělit, odstranit‘ a SSJČ jej doplňuje příkladem odoperovat prst. To potvrzuje mínění vašeho kolegy, že je sloveso odoperovat významově shodné se slovesem amputovat, které – dle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (3. vyd. 2003) i podle PSJČ a SSJČ – znamená ‚chirurgicky odejmout, odnímat část těla‘.  Ke slovníkovým výkladům je však užitečné doplnit příklady ze současného užívání daného slovesa, které najdeme v korpusu SYN v11. Ty totiž ukazují dva významy, v nichž se dané sloveso používá. Mezi vyhledanými výskyty najdeme nejen význam 1. ‚amputovat‘ (např. Jakmile jimi ledvinu odoperuje, vloží ji do sáčku; V 60. letech minulého století musel sám a bez anestezie odoperovat slepé střevo v divokých podmínkách Antarktidy), ale i význam 2. ‚provést operaci‘, přičemž sloveso odoperovat v takovém užití funguje jako vidový protějšek nedokonavého slovesa operovat (‚provádět operaci‘). Např.: odoperovat více než 3500 pacientů; Nebyl lékař, který by takový mnohahodinový zákrok zvládl odoperovat. Mezi významově jednoznačné doklady lze zařadit i tento: Před Vánocemi odoperoval poraněnou ruku tenistky Petry Kvitové, neboť lze ověřit, že sportovkyni skutečně nebyla ruka amputována. Než svou odpověď uzavřeme smířlivým zhodnocením, že ani vy se ve svém úsudku zásadně nemýlíte, musíme doplnit, že u druhého významu slovesa odoperovat (tj. ‚provést operaci‘) je třeba ještě zvážit jeho stylovou platnost. Zkušební zjišťování, které jsme v Českém národním korpusu provedli, totiž naznačuje, že užívání daného významu proniká do širšího úzu z profesní mluvy, slangu, a proto je někteří uživatelé češtiny mohou vnímat jako stylově nižší a pro formální a psanou komunikaci jako nevhodné.
Zvažované varianty:
‚amputovat‘ ‚provést operaci‘
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#13443
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: V jedné knize byla popisována situace, kdy mladík vezl na koloběžce dívku a ona se mu „tváří opírala o hrudník“. Trochu mě to zmátlo – dívka stála před mladíkem, nebo za ním? Pokud by stála vepředu, asi by se mu špatně řídilo. Ale pokud stála vzadu, neměla by se mu spíš opírat o záda?
Klíčové slovo: hrudník
Odpověď: České výkladové slovníky definují hrudník následovně: starší Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) jako ‚horní část trupu‘, Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) specifikuje, že jde o ‚hořejší část trupu tvořenou žebry; hrudní koš‘, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ) hovoří o ‚části trupu mezi krkem a břichem‘. Pro úplnost dodejme, že trup je zmíněnými slovníky shodně definován jako ‚část těla mezi hlavou a končetinami‘.  Ve vztahu k umístění je tedy nejobecnější definice výrazu hrudník v PSJČ, která nezmiňuje, zda je daná část těla vepředu, či vzadu, pouze uvádí, že je v rámci stavby trupu „nahoře“. SSJČ umístění hrudníku ohraničuje žebry. (Ta mají tvar oblouku a jsou umístěna jak v přední, tak v zadní části trupu.) SSČ umisťuje hrudník mezi krk a břicho (přičemž definice slova břicho v SSČ zní: ‚přední a boční část těla mezi hrudníkem a pánví‘), hrudník by se tedy v pojetí SSČ nacházel (nahoře nad břichem) ve přední a boční části trupu. Bedra, která jsou stejně jako hrudník a břicho součástí trupu, pak SSČ a nejnovější Akademický slovník současné češtiny (ASSČ) definují jako: ‚úsek zad mezi pánví a hrudníkem‘. Výklad významu výrazu bedra tak pracuje s umístěním hrudníku (také) na zadní části trupu. Potvrzení, že výraz hrudník ve slovníkové definici pokrývá přední i zadní část trupu, přináší výklad slova hruď, který v SSJČ a SSČ zní: ‚přední část hrudníku; prsa‘.  Podíváme-li se však do korpusu SYN, verze 8, jak výraz hrudník ve vztahu k jeho umístění chápou uživatelé češtiny, zjistíme, že jej až na výjimky situují do přední části trupu. To dokládají výskyty slova hrudník ve spojení s předložkami s místním významem, konkrétně např.: o hrudník (80×), na hrudník (1800×), před hrudník (36×). S ohledem na slovní okolí si u vyhledaných výskytů totiž jen stěží představíme, že by měli pisatelé korpusových textů na mysli i (z anatomického pohledu) zadní část trupu, např.: spojte ruce jako při modlitbě před hrudníkem; je tu málo místa pro nohy, volant se nepříjemně tyčí před hrudníkem; brada směřuje celou dobu na hrudník atd. Širší prostorové vymezení hrudníku ve slovníkových definicích je pravděpodobně zapříčiněno vlivem anatomické terminologie, jelikož tvar hrudníku je v odborné literatuře popisován jako „komolý kužel“, ohraničený kostrou hrudníku, jež je tvořena hrudními obratli, žebry a hrudní kostí. V odborné terminologii tak hrudník zasahuje i do oblasti, kterou laická veřejnost vnímá a nazývá jako záda. Výskyty slova v běžné komunikaci zároveň svědčí o jednoznačném umístění hrudníku pouze do přední části trupu. Ale vraťme se k otázce, zda dívka jela na koloběžce před mladíkem, nebo za ním. Z pohledu výkladových slovníků, tj. z terminologického hlediska mohla jet vepředu i vzadu, z hlediska běžné komunikace však stála před mladíkem, neboť za ním by se mu opírala nikoli o hrudník, ale o záda.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13442
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Proč se používá anglické slovo lockdown místo českého výrazu? Existuje nějaký český ekvivalent?
Klíčové slovo: lockdown
Odpověď: Anglický výraz lockdown se začal v češtině objevovat v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. Používá se pro označení situace, kdy jsou lidé nařízením vlády nuceni zůstat až na nezbytně nutné případy doma a je zakázán, respektive omezen volný pohyb osob, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy. V češtině se tento výraz uplatňuje patrně proto, že je jednoslovný a je spjatý přímo s dnešní situací. České ekvivalenty typu uzamčení, uzavření nebo uzávěra se v této souvislosti obvykle neužívají samostatně, ale ve spojení s dalšími specifikujícími výrazy (hromadné, plošné uzamčení), protože mají samy o sobě příliš obecný význam. Mluví se také o hromadné/plošné/celostátní karanténě. Pokud pomineme fakt, že ani karanténa není slovo původem české, jde opět o víceslovné spojení. Nemluvě o doslovném opisu typu zákaz volného pohybu osob. Přejímání cizích slov není nijak ojedinělé a děje se soustavně. Především v situacích, kdy je třeba rychle najít pojmenování pro nově vzniklou skutečnost je pro uživatele jednodušší sáhnout po už existujícím výrazu než vytvářet nový. Z hlediska morfologického je tento výraz neproblematický, protože jde o podstatné jméno rodu mužského neživotného, které se skloňuje pravidelně podle vzoru „hrad“, což také napomáhá jeho šíření. Problém tedy není v tom, že jde o slovo cizího původu nebo že by měli mluvčí potíže s jeho zápisem nebo skloňováním. Problém může způsobit, pokud ho použijeme v komunikaci s uživatelem, který nezná jeho význam. Především zpočátku užívání podobných nových slov je tedy třeba se ujistit, že význam slova je posluchači nebo čtenáři jasný, a nepředpokládat automaticky, že slovo zná.
Atributy odpovědi
ID související odpovědi: #13387

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13441
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Proč se říká hromosvod, a ne bleskosvod? Blesk je přece ten, který udeří, hrom je jen doprovodný zvuk.
Klíčové slovo: hromosvod, bleskosvod
Odpověď: Podle Slovníku spisovné češtiny je hrom slovo víceznačné. Jako první význam je uveden ‚silný dunivý zvuk doprovázející blesk‘, druhý význam je pak definován jako ‚úder blesku‘. Při tvorbě slova hromosvod se tedy uplatnil zřejmě druhý význam, neboť hromosvod chrání budovy (a tím i lidi v nich) před nebezpečným úderem blesku. Dále je třeba poznamenat, že v českém jazyce lze dané zařízení pojmenovat oběma výrazy – jako hromosvod i jako bleskosvod. Tato pojmenování jsou zcela synonymní, ovšem první z nich v úzu výrazně převažuje, jak dokládají data z korpusu SYN v11 . V něm nalézáme 8427 dokladů užití slova hromosvod oproti 1517 dokladům slova bleskosvod.
Zvažované varianty:
hromosvod bleskosvod
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.