Dotaz:
Číslovka základní
Konkrétní dotaz:
Mám větu „tisíc korun zpět z každých 2 500 z nákupu nábytku". Jaký správný tvar číslovky by se měl použít? Z dvou a půl tisíce? Půjde o rozhlasovou reklamu, číslovka se tedy bude číst.
Odpověď:
Tvar číslovky „z dvou a půl tisíce“ je v pořádku. Pouze doporučujeme doplnit i ve druhém případě počítaný předmět, tedy korun: „z dvou a půl tisíce korun“.
Zvažované varianty:
dvou a půl tisíce
dva a půl tisíce
Poslední užití:
10.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně vyslovuje mužské rodné jméno Theodor? Liší se z hlediska výslovnosti varianty Teodor a Theodor?
Klíčové slovo:
Theodor
Odpověď:
V souladu se Slovníkem spisovné češtiny doporučujeme jméno Theodor vyslovovat jako [teodor]; v mluveném jazyce se tedy varianty Teodor a Theodor nijak neliší.
Zvažované varianty:
[teodor]
[theodor]
Poslední užití:
8.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Kraje
Konkrétní dotaz:
Ve spojení Jihomoravský kraj se píše u slova jihomoravský velké písmeno. Při obráceném slovosledu se bude psát u slova kraj malé písmeno a u slova jihomoravský zůstane velké?
Klíčové slovo:
kraj Jihomoravský
Odpověď:
Ano, při obráceném slovosledu zůstává způsob psaní stejný, tedy kraj Jihomoravský.
Poslední užití:
16.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 81
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – organizace (státy, správní oblasti, zastupitelské sbory, ministerstva, školy, divadla apod.), sekce 3.1 Názvy krajů
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název města Stockholm?
Klíčové slovo:
Stockholm
Odpověď:
Do češtiny adaptovaná výslovnost tohoto názvu ze švédštiny zní [stogholm], jak uvádějí i slovníky a výslovnostní příručky. Podobu s počátečním [š] nedoporučujeme užívat, jedná se o mylnou kontaminaci výslovnostními pravidly pro němčinu, kde se na rozdíl od švédštiny počáteční „st“ čte skutečně jako [št].
Zvažované varianty:
[stogholm]
[štogholm]
Poslední užití:
12.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Paní učitelka neopravila vnukovi větu: „Horníci dobívali uhlí v dolech“. Je to v pořádku?
Klíčové slovo:
dobývat
Odpověď:
Vaše pochybnost je oprávněná, paní učitelka se možná přehlédla. Náležitá podoba je „Horníci dobývali uhlí“. Nedokonavé sloveso dobývat souvisí s dokonavým slovesem dobýt s významem ‚získat něco s vynaložením určitého úsilí, nebo i násilí a nátlaku‘.
Zvažované varianty:
dobývat
dobívat
Poslední užití:
27.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz:
Moje babička Vídeňačka používala slovo kredenc jako ta kredenc (v ženském rodě) a myslela tím tu v kuchyni a ten kredenc jako ten v salonku s broušeným sklem. Mě by zajímalo, jestli to významové rozlišování převzala z té vídeňské němčiny, nebo na to měla nějaké svoje rozlišování.
Klíčové slovo:
kredenc
Odpověď:
Výkladové slovníky uvádějí, že slovo kredenc má oba rody, ženský a mužský neživotný, ale ty na sebe neváží žádnou významovou změnu. Nemůžeme ověřit, zda bylo toto rozlišení převzato z dobové vídeňské němčiny. Domníváme se, že se jedná o věc idiolektu, vyjadřování vázaného na osobu vaší babičky, případně její blízké okolí.
Poslední užití:
6.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Kde popsáno: IJP: kredenc; SSJČ: kredenc; SSČ: kredenc.
Dotaz:
Názvy obcí
Konkrétní dotaz:
Píše se ve spojení hlavní město Praha u přídavného jména velké, nebo malé písmeno?
Klíčové slovo:
hlavní město Praha
Odpověď:
Ve spojení hlavní město Praha se píše slovo hlavní s malým písmenem vždy, a to bez ohledu na to, zda jde o název území, nebo právnické osoby.
Zvažované varianty:
Hlavní město Praha
hlavní město Praha
Poslední užití:
12.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – obce, města, městské části, sídliště, sekce 1 Názvy obcí, městysů a měst
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Mám větu: Osobnosti, které pocházejí z Česka. Mám použít pochází nebo pocházejí? Ve škole jsme se učili, že se to tvoří podle rozkazovacího způsobu, tedy pocházej, tak pocházejí. Je to tak?
Klíčové slovo:
pocházet
Odpověď:
Ve stávající kodifikaci, která byla uvedena v platnost v roce 1993, jsou zavedeny dvojí tvary ve 3. osobě množného čísla přítomného času a oznamovacího způsobu, která se časují podle vzoru „sázet“. Sloveso pocházet k tomuto vzoru patří, proto můžete ve větě použít oba tvary, pochází i pocházejí.
Zvažované varianty:
pochází
pocházejí
Poslední užití:
6.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesa vzoru „sázet“
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovovat příjmení slovenského původu Nemček?
Klíčové slovo:
Nemček
Odpověď:
Obecně platí, že u jmen cizího původu se do češtiny adaptuje zvuková podoba z výchozího jazyka. Ve slovenštině se kombinace písmen -ne- u domácích slov čte jako [ňe], dané příjmení by se tedy vyslovovalo [ňemček]. Výslovnost vlastních jmen se však nejen v češtině ne vždy řídí obecnými výslovnostními pravidly, ale často hraje roli i rodinný úzus, je proto nutno zjistit výslovnost konkrétního příjmení nejlépe u jeho samotného nositele. Pokud to není možné, nelze s jistotou nikdy hovořit o „správnosti“ zvolené zvukové podoby a je nutno počítat s kolísáním, tj. že někteří uživatelé jazyka zvolí např. způsob výslovnosti podle grafiky [nemček].
Zvažované varianty:
[nemček]
[ňemček]
Poslední užití:
19.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Zájmeno přivlastňovací
Konkrétní dotaz:
Mám tady větu: Rychle jsem jí na hlavu nasadila čepec tak, aby jí nevykukoval ani jediný pramínek jejích světlých vlasů. Konzultovala jsem to s jednou češtinářkou a ta mi tvrdí, že tam má být jejich s krátkým i, a odkazovala se na Internetovou jazykovou příručku.
Klíčové slovo:
její
Odpověď:
V Internetové jazykové příručce se nic takového nepíše, zřejmě došlo k mylné interpretaci. V uvedené větě je použito zájmeno přivlastňovací k ona a je ve tvaru 2. p. (skloňováno podle vzoru „jarní“). Tvar zájmene je tedy správný.
Poslední užití:
7.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Kde popsáno: IJP: její.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.