Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od slova dna (nemoc)?
Klíčové slovo:
dnavý
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od slova dna (nemoc) má správnou podobu dnavý.
Zvažované varianty:
dnavý
dnový
Poslední užití:
2.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Terminologický dotaz
Konkrétní dotaz:
Je terminologicky náležité (ve školní praxi) mluvit o předponě nebo o předponové části slova?
Klíčové slovo:
předpona, předponová část
Odpověď:
Uplatnění těchto termínů ve školské praxi bude nejspíš nejednotné (i vzhledem k jednotlivým učebním textům). Obecným smyslem této terminologické dvojice je rozlišit předponu (jeden segment, morfém) od jejich komplexu (více segmentů, morfémů), tj. od souboru více předpon za sebou, které se nacházejí před kořenem a tvoří dohromady předponovou část slova. Tak např. ve slově pře-roz-dělit jsou dvě předpony (pře- a roz-), které společně tvoří předponovou část (přeroz-) daného slova.
Zvažované varianty:
předpona
předponová část
Poslední užití:
27.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi přídavnými jmény zápisní, zápisný a zápisový? Jaké přídavné jméno použít ve spojení se slovem list?
Odpověď:
Přídavné jméno zápisní znamená ‚sloužící k zapisování‘, přídavné jméno zápisný je jeho řidší synonymum (ovšem částečné, a to v tom smyslu, že má i další, specifičtější, v tomto kontextu však nerelevantní významy). Přídavné jméno zápisový má obecný význam ‚týkající se zápisu, vztahující se k zápisu‘. Vzhledem k uvedeným významům těchto přídavných jmen lze tedy ve spojení se slovem list použít obě z nich (tj. pomineme-li řidší variantu zápisný), v prvním případě půjde o list určený k zápisu, ve druhém případě o list zápisu se týkající. (Podle databáze ČNK syn v8 je ve spojením se slovem list výrazně častější (v poměru 82 : 12) varianta zápisový; varianta zápisný v tomto spojení v syn v8 obsažena není ani jednou.)
Zvažované varianty:
zápisní
zápisný
zápisový
Poslední užití:
6.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zápisní a zápisový
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně jadrné, nebo jaderné krmivo?
Klíčové slovo:
jadrný, jaderní, jádrový
Odpověď:
Přídavné jméno jadrný znamená ‚vyznačující se dobrou podstatou, kvalitou‘ nebo ‚stručný a výstižný, obsažný, hutný, výrazný‘. Přídavné jméno jaderný má význam ‚týkající se jádra, tj. vnitřní, střední části něčeho‘. Záleží tedy na tom, co se chce říct. Má-li jít o kvalitní krmivo, je namístě použít přídavné jméno jadrný – jadrné krmivo. Má-li jít o krmivo z jader (nějaké plodiny), je namístě použít (v otázce nezvažované) přídavné jméno jaderní – jaderní krmivo. Má-li jít o krmivo z plodiny, která má jádra, je namístě použít (taktéž v otázce nezmiňované) přídavné jméno jádrový – jádrové krmivo. (Použití přídavného jména jaderný je v souvislosti s krmivem nejspíš vyloučeno – odpovídající význam toho, že jde o plodinu s jádrem/jádry, lépe, přesněji vyjádří přídavné jméno jádrový.)
Zvažované varianty:
jadrný
jaderný
Poslední užití:
29.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla jádro a jadrný
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla jaderní, jaderný, jádrový, jadrný
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz:
Je správně územněsamosprávný celek, nebo územněsamosprávní celek?
Klíčové slovo:
územněsamosprávný
Odpověď:
Přídavné jméno územněsamosprávní je vztahové přídavné jméno k podstatnému jménu samospráva, znamená ‚týkající se územní samosprávy‘ (např. územněsamosprávní úředník), zatímco přídavné jméno územněsamosprávný má význam ‚který sám sebe územně spravuje‘ (např. celek, orgán). Ve spojení s podstatným jménem celek je tedy namístě použít jednoznačně přídavné jméno územněsamosprávný – územněsamosprávný celek.
Zvažované varianty:
územněsamosprávný
územněsamosprávní
Poslední užití:
29.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -ní, -ný
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Robousy?
Klíčové slovo:
robouský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Robousy má správnou podobu robouský.
Zvažované varianty:
robouský
robousský
Poslední užití:
26.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně lososí, nebo lososové maso?
Klíčové slovo:
lososí
Odpověď:
Jak přídavné jméno lososí, tak přídavné jméno lososový jsou utvořena v souladu se slovotvornými zásadami češtiny. Přídavné jméno lososí je tzv. druhově přivlastňovací, znamená ‚lososům vlastní, z lososa pocházející‘, zatímco přídavné jméno lososový je běžné přídavné jméno s obecným významem ‚týkající se lososa, vztahující se k lososovi‘. Ve spojení se slovem maso je tedy namístě jednoznačně podoba lososí – lososí maso. (Přídavné jméno lososový se používá zejm. ve spojení se slovem barva, srov.: lososová barva lososího masa.)
Zvažované varianty:
lososí
lososový
Poslední užití:
21.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla lososí a lososový
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Je správně manželé Ruských, nebo manželé Ruští?
Klíčové slovo:
Ruských, Ruští
Odpověď:
Společná podoba jména manželů utvořená od příjmení Ruský má dvě možné podoby – manželé Ruských a manželé Ruští.
Zvažované varianty:
Ruských
Ruští
Poslední užití:
8.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Vynechání výrazu ve výpovědi
Konkrétní dotaz:
Jak pomocí výpustky naznačit zamlčení části jména šlechtice? Autor textu uvádí např. „Richard von“ a pak různými typografickými způsoby naznačuje, že zbytek (hlavní část) přídomku neuvádí, zatajuje. Kdybychom to chtěli udělat jednotně s použitím výpustky, měla by stát za posledním uvedeným slovem (např. „von“) natěsno, nebo s mezerou?
Klíčové slovo:
vynechání
Odpověď:
V takovémto případě bychom doporučili nejspíš psát výpustku oddělenou zleva mezerou. Tři tečky psané natěsno jsou typické pro nedokončenou řeč, větu, která jakoby mizí doztracena a třemi tečkami končí. Ve vašem případě však výpustka zastupuje (pravděpodobně) jedno samostatné slovo, po němž může věta dál pokračovat. Takové slovo by také stálo odděleno od předchozího mezerou – analogicky tedy doporučujeme postupovat i v případě jeho náhrady výpustkou.
Poslední užití:
22.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Spojení místních jmen nebo názvů správních oblastí
Konkrétní dotaz:
Jak se píše „Neratov Novinsko“? My to teď píšeme se spojovníkem a mezerami kolem něj. To asi není dobře, že?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
Pokud jsou obě složky jednoslovné, píšou se těsná spojení místních jmen se spojovníkem bez mezer, tedy „Neratov-Novinsko“.