Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Měli bychom v případě domácích spotřebičů (např. trouba, pračka) užívat spojení přidaná pára nebo přídavná pára?
Klíčové slovo:
přidaný; přídavný
Odpověď:
Významový rozdíl těchto výrazů je minimální. Slovník spisovné češtiny definuje přídavné jméno „přídavný“ jako ‚který je přid(áv)án‘ a přídavné jméno „přidaný“ jako ‚daný k něčemu navíc‘. Data z Českého národního korpusu (SYN v13) navíc ukazují, že jsou tato přídavná jména v daném kontextu zaměňována: zatímco spojení přídavná pára zde má 76 výskytů, spojení přidaná pára má 25 výskytů. Domníváme se tedy, že jsou uvedené varianty slovního spojení rovnocenné a je jen na vás, kterou z variant zvolíte.
Zvažované varianty:
přídavný
přidaný
Poslední užití:
16.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla přidaný; přídavný
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Proč se říká hromosvod, a ne bleskosvod? Blesk je přece ten, který udeří, hrom je jen doprovodný zvuk.
Klíčové slovo:
hromosvod, bleskosvod
Odpověď:
Podle Slovníku spisovné češtiny je hrom slovo víceznačné. Jako první význam je uveden ‚silný dunivý zvuk doprovázející blesk‘, druhý význam je pak definován jako ‚úder blesku‘. Při tvorbě slova hromosvod se tedy uplatnil zřejmě druhý význam, neboť hromosvod chrání budovy (a tím i lidi v nich) před nebezpečným úderem blesku. Dále je třeba poznamenat, že v českém jazyce lze dané zařízení pojmenovat oběma výrazy – jako hromosvod i jako bleskosvod. Tato pojmenování jsou zcela synonymní, ovšem první z nich v úzu výrazně převažuje, jak dokládají data z korpusu SYN v11. V něm nalézáme 8427 dokladů užití slova hromosvod oproti 1517 dokladům slova bleskosvod.
Zvažované varianty:
hromosvod
bleskosvod
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych upřesnit termín kopule/kupole v souvislosti s letadlem. Je to kopule, nebo kupole? Je to vlastně koule.
Klíčové slovo:
kopule, kupole
Odpověď:
Podle výkladových slovníků češtiny a IJP jsou správné obě možnosti: kopule i kupole. Slovníky hodnotí varianty jako rovnocenné, a to jak při užití v oblasti architektury (s významem klenba tvaru části kulové nebo jiné rotační plochy – elipsoid, paraboloid – nad kruhovým nebo mnohoúhelníkovým půdorysem), tak jako astronomický termín (kryt astronomického dalekohledu, zprav. polokulovitý). Není vyloučené, že se v odborném vyjadřování v jednotlivých oblastech užití dává přednost jedné či druhé z podob, což však nemáme možnost s jistotou ověřit. Např. Technický slovník naučný významy rozlišuje, heslo kopule je vysvětleno jako astronomický termín, zatímco kupole odkazuje k architektuře. Doklady z korpusu SYN v 11 však ukazují, že v praxi se obě slova užívají pro vyjádření obou významů, varianta kopule je téměř 2x častější (poměr variant kopule : kupole je 12 838 : 6 737). V žádném z nám dostupných zdrojů však není zachycen význam související s letadly. Domníváme se, že můžete užít kteroukoli z možností.
Zvažované varianty:
kopule
kupole
Poslední užití:
19.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Má se v burzovním kontextu psát o „kotované“, nebo „kótované“ společnosti?
Klíčové slovo:
kotovaný
Odpověď:
Jazykové zdroje jsou v otázce pravopisného rozlišování významů slov „kotovaný“ a „kótovaný“ nejednotné. Kromě zmíněného ekonomického významu ‚opatřený cenou, kurzem‘ je ve hře ještě geografický či geodetický význam ‚opatřený kótami‘ (tedy čísly udávajícími svislou vzdálenost bodu od základní plochy/roviny srovnávací). Dosud nejnovější kompletní Slovník spisovné češtiny obsahuje jen sloveso „kótovat“, a to pouze v ekonomickém významu. Jeho předchůdce, Slovník spisovného jazyka českého, obsahuje totéž sloveso a také odvozené přídavné jméno „kótovaný“ naopak jen ve významu geografickém/geodetickém. Ještě starší Příruční slovník jazyka českého zase uvádí pro oba významy jen sloveso „kotovati“. Oba významy zaznamenává ještě Nový akademický slovník cizích slov, avšak u hesla „kótovat“ (a v obou významech zaznamenává i přídavné jméno „kótovaný“).
Jediné dva zdroje, které oba významy pravopisně odlišují, jsou školní Pravidla českého pravopisu a v návaznosti na ně Internetová jazyková příručka. S oporou o ně doporučujeme odlišovat slovo „kotovaný“ v ekonomickém významu od slova „kótovaný“ ve významu geografickém/geodetickém. Ani při opačném užití však v reálném kontextu nedorozumění patrně nehrozí.
Zvažované varianty:
kotovaný
kótovaný
Poslední užití:
3.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je správně sloveso „započíst“, nebo by se mělo použít „započítat“?
Klíčové slovo:
započíst vs. započítat
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny uvádějí „započíst“ a „započítat“ jako varianty v rámci jednoho hesla bez jakéhokoli stylového či jiného rozlišení. Obě slovesa mají tentýž původ – stará čeština měla pro významy ‚číst‘ i ‚počítat‘ sloveso čísti, ve většině jiných slovanských jazyků je *čitati. Sloveso „započítat“ je častěji užívané (zhruba v poměru 3 : 1), ale pro obě slovesa platí, že je jejich užívání rozloženo podobně – zhruba stejně se vyskytují v publicistice a oborové literatuře a znatelně méně v beletrii.
Z toho vyplývá, že podoby „započíst“ i „započítat“ by měly být ve spisovném textu bezproblémově použitelné.
Zvažované varianty:
započíst
započítat
Poslední užití:
28.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je správně „resort obrany“, nebo „resort ministerstva obrany“, nebo oboje?
Klíčové slovo:
resort
Odpověď:
V pořádku jsou obě formulace. „Resort“ je podle Slovníku spisovné češtiny jednak ‚obor úřední činnosti‘ (např. „patřit do resortu ministerstva školství“), jednak i přímo ‚úřad s jistou působností‘ (Slovník spisovného jazyka českého také píše, že „vládní resorty“ jsou ‚ministerstva‘). Druhý uvedený význam je vlastně metonymický – instituce se označuje výrazem pojmenávajícím její činnost. Jednotlivé slovníky se drobně liší v tom, zda oba významy uvádějí jako samostatné, nebo ne. Pro běžnou úroveň spisovnosti, např. pro publicistiku, bychom oba významy považovali za neutrální.
Zvažované varianty:
resort obrany
resort ministerstva obrany
Poslední užití:
27.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Jsou varianty „kuchyň“ a „kuchyně“ na stejné úrovni, nebo se některá z nich upřednostňuje?
Klíčové slovo:
kuchyň vs. kuchyně
Odpověď:
Významově jsou slova „kuchyň“ a „kuchyně“ do značné míry synonymní – obě nesou významy ‚místnost vybavená pro přípravu jídel‘ a ‚souprava nábytku do této místnosti‘, pouze u významu ‚způsob úpravy pokrmů; pokrmy urč. způsobem upravené‘ se slovníky neshodují, zda se pro něj používá pouze „kuchyně“, nebo i „kuchyň“. Slovník spisovné češtiny takové rozlišení neuvádí, analýza úzu v Českém národním korpusu však ukázala, že pro způsob úpravy pokrmů se užívá jen podoba „kuchyně“. Obě slova jsou velmi podobně často užívána, byť „kuchyně“ je mírně obvyklejší. Pro označení místnosti nebo její nábytkové sestavy je tedy možné s úspěchem použít kterékoli z nich.
Zvažované varianty:
kuchyň
kuchyně
Poslední užití:
18.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Lze použít slovní spojení „udělit pokutu“? Napsal jsem to do článku, ale bylo mi namítnuto, že se prý uděluje vyznamenání, ale ukládá se trest.
Klíčové slovo:
pokuta
Odpověď:
Je sice pravda, že definice významu slovesa „udělit“ ve Slovníku spisovné češtiny ‚(ze své pravomoci ap.) dát jako právo, dar ap.‘ mírně nahrává pozitivnímu ladění, ale mezi příklady předmětových doplnění se vedle pochvaly, řádu nebo milosti uvádí i důtka. Ani udělení něčeho negativního tedy není kodifikací vyloučeno.
Že se pokuta mimo jiné uděluje, potvrzují i zjištění o užívání slovních spojení „udělit/udělovat pokutu“ a „uložit/ukládat pokutu“ v Českém národním korpusu (SYN verze 10). Podstatné jméno pokuta se (v rámci jedné věty bez ohledu na pořadí obou slov) spojuje se slovesy udělit a udělovat celkem v 38 998 případech a se slovesy uložit a ukládat v 40 762 případech. Jednoduše řečeno se konkurenční varianty užívají prakticky stejně často. Slovní spojení „udělit pokutu“ je tedy zcela v pořádku – neodporuje významové definici v kodifikaci a je zjevně užíváno zcela běžně.
Zvažované varianty:
udělit pokutu
uložit pokutu
Poslední užití:
14.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Měla by mít matematická úloha znění „Jakou vlastnost splňuje funkce x?“, nebo „Kterou vlastnost splňuje funkce x?“, když následuje výběr z možných odpovědí?
Klíčové slovo:
jaký vs. který
Odpověď:
V primárním významu se zájmena „jaký“ a „který“ liší: Tázací „jaký“ podle Slovníku spisovné češtiny vyjadřuje otázku po vlastnosti, kvalitě, zatímco „který“ otázku po výběru či vyčlenění něčeho z daného souboru. Pokud tedy po vaší otázce následuje výběr z možností, odpovídalo by mu lépe zájmeno „který“.
Podotýkáme však, že obě zájmena své funkce do určité míry sdílejí. Tentýž slovník uvádí ve druhém významu zájmena „jaký“ příklad „jaký máme měsíc?“ a jeho význam v tomto užití vykládá právě zájmenem „který“, neboť očekávanou odpovědí nemá být cokoliv, nýbrž jeden z dvanácti měsíců roku. Rozlišování obou zájmen tedy v praxi nemusí být zcela ostré, a je-li z kontextu míněný význam zřejmý, takováto neprototypická užití nepovažujeme za chybná.
Zvažované varianty:
jaký
který
Poslední užití:
5.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je možné nahradit slovo usnášeníschopnost dvouslovným spojením schopnost usnášení?
Klíčové slovo:
usnášeníschopnost vs. schopnost usnášení
Odpověď:
Složeniny, jako je např. konkurenceschopnost, provozuschopnost, ale též usnášeníschopnost, je možné nahradit dvouslovným spojením beze změny významu. V pořádku jsou tedy i varianty schopnost konkurence, schopnost provozu a rovněž schopnost usnášení. Jediný rozdíl je pouze ve frekvenci užívání výrazů. Když nahlédneme do Českého národního korpusu, zjistíme, že v psaných textech je běžnější jednoslovný výraz usnášeníschopnost.
Zvažované varianty:
usnášeníschopnost
schopnost usnášení
Poslední užití:
5.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
slovníková část
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
syn v8
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.