Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku slovo nacenit, příp. odvozené slovo nacenění? Výkladové slovníky ho nemají a jazykový korektor ve Wordu ho stále podtrhává, přitom je velmi užívané.
Klíčové slovo:
nacenit
Odpověď:
Výraz nacenit mající význam ‚stanovit cenu, ohodnotit něco peněžní hodnotou, odhadnout peněžní hodnotu‘ výkladové slovníky dosud skutečně nezachycují. V Českém národním korpusu SYN v13 je doloženo 921 výskytů tohoto slova, a to z publicistiky i oborové literatury. Ačkoliv se tedy toto slovo začalo užívat primárně v administrativním stylu jako profesionalismus, nově se rozšiřuje i do dalších oblastí. Míra jeho přijatelnosti přitom zřejmě bude u různých uživatelů různá, zatímco někteří již toto slovo mohou vnímat jako neutrální, pro některé může být stále příznakové. Totéž platí pro odvozené podstatné jméno nacenění.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu reklamy na VIP transfery (převoz soukromými limuzínami na letiště a z letiště ap.) a je tu použito slovo konciéř, má jít o český ekvivalent francouzského slova concierge (‚asistent zajišťující různé požadavky klientů‘). Může se toto slovo použít?
Klíčové slovo:
konciéř
Odpověď:
Výraz konciéř skutečně pochází z francouzštiny, v níž původně označovalo ‚královského úředníka pověřeného správou paláce‘, později ‚domovníka‘ a dnes nese i vámi popsaný význam (pro lepší představu dodejme, že s těmito asistenty se často setkáváme v hotelech, ale není to nutná podmínka). České slovníky výraz konciéř nezachycují, pouze v kartotéce lexikálního archivu, která byla podkladem při sestavování Příručního slovníku jazyka českého lze dohledat jeden lístkový doklad, na němž je zachycen výraz concierge ve starším významu ‚domovník‘. Ani v Českém národním korpusu SYN v13 není doložen žádný výskyt tohoto slova, lze tu však nalézt jeden doklad přídavného jména konciéřský a jeden doklad přechýlené podoby konciéřka. Desítky užití slova konciéř v nejnovějším významu lze nalézt prostřednictvím internetového vyhledávače Google, typicky jde o reklamní texty nabízející tyto služby, srov. např. „Jako privátní konciéř vám ulehčím život a vyřídím mnoho záležitostí z denních starostí.“ Ve velkém množství případů přitom cítí autoři těchto textů potřebu výraz konciéř vysvětlit. Na jednu stranu lze tedy soudit, že je toto slovo pro velkou část české veřejnosti stále nesrozumitelné, což hovoří proti jeho užití v reklamním textu. Na druhou stranu tento neologismus do českých textů v určité míře proniká a neexistuje žádný jednoslovný, významově přesný ekvivalent. Podle našeho názorů tento výraz užívat lze, ale s jistou mírou opatrnosti – v textech je stále vhodné ho vysvětlit, v reklamních sloganech, které jsou stručné a kde není na vysvětlení žádný prostor, bychom doporučovali se mu vyhnout.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Dělám redakci překladové knihy, jde o americký detektivní psychothriller. Píše se v něm o žácích střední školy, kteří mezi sebou mluví svou řečí. Hlavní hrdinka tu mluví o tom, že schválně vybulila školu, tzn. že do ní nešla. Výraz vybulit (školu) mi sem ale úplně nesedí, co si o něm myslíte vy?
Klíčové slovo:
vybulit
Odpověď:
Výraz vybulit, resp. vybuliť ve významu ‚na hodinu vyučovací neb do zaměstnání bez omluvy řádně nedostaviti se‘ obsahuje pouze Ostravsko-český slovník (2005). Výraz vybulit je tedy úzce regionálně vázaný. S ohledem na to, že je redigovaná kniha určena širokému publiku, doporučovali bychom použít běžnější slangové spojení zapíchnout školu.
Poslední užití:
8.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Ostravsko-český slovník. Pavel Janeček. 2005.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
My tady máme v Ostravě takovou akci: Mr. Bean, odpoledne plné cypovin. Mně se takový název akce příliš nelíbí a chtěla bych k tomu rámci novin napsat nějaký příspěvek. Mohli byste mi, prosím, říct bližší informace o slovu cypovina?
Klíčové slovo:
cypovina
Odpověď:
Výraz cypovina obsahuje 3. vydání Slovníku nespisovné češtiny, a to jako ostravský výraz, rozšiřující se do dalších oblastí Moravy, nesoucí význam ‚hloupost, blbost‘. Jde tedy o výraz nespisovný, oblastní, nicméně považujeme za pravděpodobné, že tento výraz v názvu akce použil provozovatel akce záměrně, jednak kvůli rýmu, jednak s ohledem na neformálnost akce.
Poslední užití:
14.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
3. vydání, heslo cypovina
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V různých opatřeních, dokumentech či smlouvách se občas setkáváme se slovesem zrušovat (např. tímto se zrušuje opatření XY). Je to správně, nemělo by tam být ruší?
Klíčové slovo:
zrušovat
Odpověď:
Sloveso zrušovat je utvořeno správně a zachycují ho již nejstarší výkladové slovníky i slovníky překladové (např. Jungmannův Česko-německý slovník (1835–1839)). Toto slovo se užívá především v textech právní povahy a má zde totožný význam jako sloveso rušit, které je v jiných typech textů běžnější.
Poslední užití:
6.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zrušovat
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zrušovat
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správně česky sloveso artikulovat, např. ve spojení „ředitel společnosti Vodafone s předsedou vlády artikuloval problém“?
Klíčové slovo:
artikulovat
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny, Akademický slovník cizích slov i Akademický slovník současné češtiny uvádí u slovesa artikulovat dva významy: 1. ‚tvořit, vytvořit hlásky pomocí mluvidel‘, 2. ‚jasně, srozumitelně vyjadřovat, vyjádřit, přesně formulovat, zformulovat myšlenku, postoj ap.‘, např. artikulovat zájmy, myšlenky, problémy ap. Užití slovesa ve druhém významu je přitom hodnoceno jako neutrální, i když bude zřejmě méně frekventované. Vámi uvedená věta je tedy v pořádku.
Poslední užití:
24.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo artikulovat
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo artikulovat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo artikulovat
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v češtině možné použít pro provozovatele kina výraz kinař?
Klíčové slovo:
kinař
Odpověď:
České výkladové slovníky výraz kinař nezachycují, obsahuje ho však slovník neologismů Nová slova v češtině, a to ve významech 1. ‚majitel kina‘ a 2. ‚provozovatel kina‘. Tento slovník u slova kinař žádný příznak neuvádí. Výraz kinař je rovněž hojně doložen v úzu: v Českém národním korpusu SYN v13 má přibližně 1300 výskytů, v převážné většině se jedná o texty z tradiční publicistiky, pro niž je užívání univerbizovaných slov, tedy slov vzniklých z víceslovných pojmenování, typické. S ohledem na výše uvedené i na skutečnost, že je toto slovo utvořeno slovotvorně správně (podle Slovníku afixů se sufixem -ař od substantiv odvozují mj. označení profese (zubař, komisař)), si myslíme, že je slovo kinař možno užívat i ve formálních textech, v nichž však může působit jako stylově nižší.
Poslední užití:
7.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na slovo klepetaté ve větě: „Tenhle rak přenáší nemoc, která ho nezabije, zato zahubí naše klepetaté domorodce, raky říční.“ Je slovo klepetaté spisovně správně?
Klíčové slovo:
klepetatý
Odpověď:
Slovo klepetatý není doloženo ani v žádném výkladovém či terminologickém slovníku, ani v Českém národním korpusu SYN v13, který zachycuje úzus. Může se jednat o pouhý překlep, v daném významu se totiž užívá, byť řídce, přídavné jméno klepetnatý (srov. př. klepetnatí živočichové, candát klepetnatý). Pokud však autor textu toto málo užívané přídavné jméno neznal, mohl se také pokusit vytvořit tzv. okazionalismus, tedy jazykový prostředek, který se vyskytuje řídce, příležitostně, mimořádně. Z hlediska slovotvorného jsou sice v pořádku obě přípony (-natý nese význam ‚mající to, co označuje základové substantivum‘, -atý odkazuje k nápadnému konkrétnímu znaku), v českém jazyce se však ustálila již zmíněná podoba klepetnatý.
Poslední užití:
7.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Máme tu zařízení, které v případě, že dojde k nějaké události, automaticky volá na několik telefonních čísel, a označujeme ho jako telefonní volač. Kontrola pravopisu v textovém procesoru mi však slovo volač neustále podtrhává. Jak se tedy telefonní volač řekne správně česky?
Klíčové slovo:
volač
Odpověď:
Výkladové slovníky slovo volač nezachycují, v daném významu je pak i v korpusu SYN v13 doloženo jen velmi zřídka (pouze 12 dokladů), a to především v časopisech věnovaných bydlení či zabezpečovacím systémům. Z hlediska slovotvorného je utvořeno náležitě (srov. přehrávat – přehrávač, snímat – snímač), zřejmě se však jedná o profesionalismus, tedy jazykový prostředek užívaný určitou profesionální skupinou, který bude srozumitelný lidem z daného oboru, ale ne širšímu okruhu uživatelů jazyka. Jeho užití bychom proto doporučili zvážit s ohledem na to, pro koho je daný text určen. Ve firemních textech nebo specializovaných časopisech jej lze užít vcelku neproblematicky, v případě jiných textů však doporučujeme zvolit jiný ekvivalentní prostředek nebo význam slova volač při jeho prvním užití vysvětlit.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mám tu ke korekturám časopis pro ženy, který obsahuje recepty. Autorka v nich přitom používá sloveso dekorovat, příp. nadekorovat na místech, která se mi nezdají, např. „Tento typ dezertu musíte dekorovat, až vám přijdou hosté s drinkem.“, „Moc ráda bych vás poprosila, pokud se odhodláte nadekorovat jakýkoliv váš velikonoční dezert a poté nafotit, abyste mi ho poslali.“ atp. Přemýšlím, zda si neplete sloveso dekorovat se slovesem servírovat. Co si o tom prosím myslíte?
Klíčové slovo:
dekorovat; nadekorovat
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny uvádí u slovesa dekorovat význam ‚opatřovat, opatřit dekorací 1 (ozdobou), dekoracemi • sloužit jako dekorace, zdobit, ozdobit, vyzdobit‘. V uvedených kontextech tak sloveso dekorovat vyjadřuje, že je hotový pokrm před podáváním ještě ozdoben. Mezi kolokacemi (tedy obvyklými slovními spojeními) doloženými v korpusu SYN v13 lze nalézt i ty z oblasti gastronomie (dekorovat talíř, polévku), nejde tedy o zcela ojedinělé užití. Může nicméně působit méně obvykle, protože častěji se v daných kontextech užívá české sloveso zdobit, příp. jeho předponové varianty ozdobit, dozdobit. Sloveso nadekorovat bychom doporučovali neužívat vůbec, protože jde o nespisovný výraz, který jazykové příručky nezachycují a rovněž v korpusu je doložen jen ojediněle (v SYN v13 je – bez rozlišení kontextu užití – celkem jen 47 dokladů slovesa nadekorovat, zatímco sloveso dekorovat má 6377 výskytů).
Poslední užití:
12.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dekorovat
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem se zeptat, zda je v češtině přípustné používat pro leteckou společnost označení aerolinka, nebo zda je správně výraz aerolinie. Někdo mi totiž říkal, že aerolinka označuje pouze letecký spoj.
Klíčové slovo:
aerolinie; aerolinka; aerolinky
Odpověď:
Výrazy aerolinka i aerolinie jsou zachyceny v mnoha výkladových slovnících, nicméně s drobnými obměnami. Nejstarší Slovník spisovného jazyka českého obsahuje pouze výraz aerolinie, a to ve významu ‚letecká trať‘. Slovník spisovného jazyka českého zachycuje výrazy aerolinka i aerolinie jako synonyma bez stylového rozlišení a se dvěma významy: 1. ‚letecká trať‘ a 2. ‚podnik ji obstarávající‘. Akademický slovník cizích slov uvádí, že oba výrazy jsou namístě ve významu 1 ‚letecká trať, ve významu 2 se však užívá buď aerolinie, nebo množné číslo aerolinky. Nejnovější Akademický slovník současné češtiny pak u obou výrazů uvádí pouze význam ‚společnost zajišťující osobní nebo nákladní leteckou dopravu‘ a navíc uvádí, že je neutrální pouze výraz aerolinie, výraz aerolinka, příp. aerolinky označuje jako kolokviální vyšší (tzn. jako jazykový prostředek, který se užívá v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština, ale který v těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší). Na základě toho, co uvádějí jednotlivé slovníky, bychom v oficiálních textech doporučovali užívat pro označení podniku výraz aerolinie. Podle běžných výkladových slovníků mezi výrazy aerolinie a aerolinka/aerolinky není rozdíl významový, nýbrž stylový. V případě odborného textu bychom však doporučovali ověřit, zda se v oboru letectví mezi oběma výrazy význam nerozlišuje.
Poslední užití:
20.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo aerolinie; aerolinka
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo aerolinie
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo aerolinie
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo aerolinie
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Potřebuji ve své bakalářské práci použít slova youtuber a gamer, což je druh youtubera, který natáčí videa o tom, jak hraje hry. Podle vedoucího mé práce jsou však tyto výrazy neobvyklé. Chci se proto zeptat, zda je lze užívat, nebo ne.
Klíčové slovo:
youtuber; gamer
Odpověď:
Daná slova jsou v češtině nová, proto mohou působit neobvykle. Výraz youtuber nicméně již zachycuje nejnovější Akademický slovník současné češtiny, který tento výraz hodnotí jako neutrální. Výraz gamer ve vámi uvedeném významu v žádné z dostupných příruček nenaleznete. Zachycuje ho nicméně slovník neologismů Nová slova v češtině 2, a to ve významu ‚hráč počítačových her‘. Užití tohoto slova by tak mohlo být problematické z hlediska srozumitelnosti. Pokud by se však tento výraz vyskytoval v bakalářské práci často, a nebylo by proto vhodné zvolit opis, doporučujeme výraz gamer při jeho prvním užití v bakalářské práci vysvětlit.
Poslední užití:
24.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo youtuber
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je ve spojení renesanční nástropní malby správně užito přídavné jméno nástropní?
Klíčové slovo:
nástropní
Odpověď:
Přídavné jméno nástropní zachycují SSJČ i SSČ ve významu ‚umístěný na stropě‘ s příklady nástropní osvětlení, světlo, malba. Přídavné jméno nástropní je tedy v daném spojení užito náležitě.
Poslední užití:
6.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo nástropní
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo nástropní
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mohu jako hanlivé označení stavebního objektu použít slovo obludárium? Pokud by se to nehodilo, jak bych mohl obludně vypadající stavební objekt jednoslovně označit?
Klíčové slovo:
obludárium
Odpověď:
Výraz obludárium ve svém základním významu znamená ‚sbírku oblud či obludností‘. Přeneseně pak označuje například nějaké společenství, literární díla (s odkazem na jejich postavy) ap., srov.: „domácí obludárium rozšíří o členy zbrusu nového příbuzenstva“, „je stále dost autorů, kteří ve svých hrách vytvářejí jen samoúčelné obludárium“. V úzu, a to takřka výhradně v publicistice, se vyskytují i příklady, v nichž výraz obludárium označuje obludně vypadající stavby, např. „v tomto komunistickém obludáriu chybí klimatizace“, „většina sídlištních obludárií v poslední době koneckonců oblékla důstojnější kabát díky revitalizacím“. Toto užití nicméně považujeme za poněkud problematické. Příponou -árium se podle Slovníku afixů označují pouze místa chovu/pěstování (např. medvědárium, delfinárium) nebo jména, která mají takováto označení připomínat (např. obludárium v původním významu). Slovo obludárium by tak jako označení stavby mohlo být významově problematické, někteří čtenáři by mu nemuseli správně porozumět. Doporučili bychom jej proto nahradit slovem obludnost, které je také negativně hodnotící.
Poslední užití:
26.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správně přídavné jméno spadený, např. ve větě „Žena si sedla na spadený strom.“?
Klíčové slovo:
spadený
Odpověď:
Přídavné jméno spadený lze systémově utvořit od příčestí trpného slovesa spadnout: spaden. Nicméně je živé pouze v oblasti Moravy, ve formálních, spisovných textech doporučujeme užít podobu spadlý odvozenou od příčestí činného slovesa spadnout: spadl.
Poslední užití:
2.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Poprvé popsáno zde: Ano.
Kde popsáno: Kopečný, F. (1962): Základy české skladby. Praha: Státní pedagogické nakladatelství..
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chystáme v regionálním studiu rozhlasu pořad, který se má jmenovat Takhle si tu žijeme. Je příslovce takhle hovorové, obecně české, nebo neutrální? Nebylo by vhodnější použít příslovce takto?
Klíčové slovo:
takhle
Odpověď:
Příslovce takhle je již staršími slovníky hodnoceno jako neutrální. V názvu pořadu ho tedy můžete neproblematicky užít.
Poslední užití:
7.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo takhle
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo takhle
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo takhle
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu copywriterského textu a je tu věta: „Pokud máte suchou nebo citlivou pleť, pleť spálenou od slunce, ekzém nebo další kožní problémy, napařování může vaši pokožku iritovat.“ Navrhl jsem nahradit slovo iritovat slovesem dráždit, ale bylo mi řečeno, že podle slova iritovat lidé mohou produkt vyhledávat, a náhrada proto není vhodná. Co si o tomto užití myslíte vy?
Klíčové slovo:
iritovat
Odpověď:
Výkladové slovníky zachycují u slovesa iritovat význam ‚dráždit, znervózňovat, znervóznit, rozčilovat, rozčílit, vzrušovat‘ s příklady jako „iritovat někoho svým jednáním, řečmi, poznámkami ap.“ Velký lékařský slovník zachycuje u slova iritace dokonce přímo význam ‚podráždění např. kůže chemickými látkami‘. Náhrada slovesa iritovat v daném kontextu tedy nutná není. Nicméně je třeba dodat, že jak též dokazují data z Českého národního korpusu (SYN v13), slova kůže a pokožka se mnohonásobně častěji pojí se slovesem dráždit: dohledali jsme kolem 1500 výskytů slov kůže a pokožka se slovesem dráždit, pouze 14 výskytů se slovesem iritovat. Je tedy otázka, jak často budou lidé produkt vyhledávat pod méně frekventovaným klíčovým slovem iritovat.
Zvažované varianty:
dráždit
iritovat
Poslední užití:
22.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo iritovat
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mám článek, ve kterém popisuju 3D stavbu Eiffelovy věže. Je tu jedna citace pánů z 3D studia, kteří tu stavbu realizovali: „Tato zakázka je pro nás výzva. Půjde o jeden z celosvětových lídrů v 3D tisku na světě.“ Je možné použít slovo lídr v tomto kontextu?
Klíčové slovo:
lídr
Odpověď:
Výraz lídr zachycuje Internetová jazyková příručka i slovníky jako slovo rodu mužského životného, Akademický slovník cizích slov u něj uvádí významy: 1. vůdce něj. společenství, 2. publ. vynikající sportovec n. mužstvo; horol. vedoucí skupiny horolezců a 3. hud. vedoucí hlas džezové nástrojové skupiny. V úzu se slovo lídr běžně používá v souvislosti s institucemi ve větách jako „banka je lídrem hypotečního trhu“, „safari park lídrem v chovu volavek“ apod. Méně často se vyskytuje i v souvislosti s konkrétními produkty: „Redbull, světový lídr mezi energetickými nápoji“, „nový lídr mezi spořicími účty“, „ENA: nový lídr mezi AI mincemi?“. V uvedených případech je slovo lídr často v pozici spony, doplňku či neshodného přívlastku, nevyskytuje se ve tvarech rodu mužského neživotného. V uvedeném případě implikuje rod mužský neživotný tvar číslovky „jeden“. Doporučovali bychom proto zvážit reformulaci věty nebo nahradit slovo lídr jiným výrazem.
Poslední užití:
11.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo lídr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Můžeme v našem interním časopise užívat slovo availabilita? Trochu mě zviklalo, že jsem toto slovo nenašel v žádných kodifikačních zdrojích.
Klíčové slovo:
availabilita
Odpověď:
Výraz availability (někdy též v počeštěné podobě availibilita), který se do češtiny překládá jako dostupnost či disponibilita, se vyskytuje v profesním slangu některých oborů (např. energetiky). To znamená, že jde o výraz příznakový, stylově nižší. Kodifikační zdroje zachycují profesionalismy jen v případě, že se vyskytují též v mimooborových textech, což ovšem není případ dotazovaného výrazu. V interním oborovém časopise bude pro čtenáře srozumitelný a noremní a není problém ho zde užít. Ve formální veřejné komunikaci je však třeba ho nahradit jiným výrazem.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v následující větě vhodně použito slovo neřád: „Pavel odsuzuje neřád na shromážděních.“? Výraz neřád má být záporem slova řád.
Klíčové slovo:
neřád
Odpověď:
Výkladové slovníky uvádějí, že výraz neřád rodu mužského neživotného se hovorově (tedy ve spisovných, ale méně formálních projevech) užívá ve významu ‚smetí‘ a ‚nepříjemná věc, nepříjemný předmět‘. Výraz neřád ve významu ‚chaos, neuspořádanost‘ neuvádějí. Výše uvedené užití tzv. lexikální negace je tedy neobvyklé a bude na příjemce textu působit příznakově, expresivně. Domníváme se však, že v kontextu dané věty by užití tohoto slova mělo být srozumitelné, při snaze ozvláštnit text, např. v beletrii, ho tedy lze použít.
Poslední užití:
25.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo neřád
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo neřád
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.