Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s výrazem sotva, který se v hovoru běžně užívá, ale nevím, zda je správný. Jde o slovo sotva, např. ve větě: Sotva se objevil, všichni o něm hovoří.
Klíčové slovo:
sotva
Odpověď:
V uvedené větě je výraz sotva užit v platnosti podřadicí spojky, která je slovníky zachycována jako spisovná a neutrální.
Poslední užití:
13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sotva
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s výrazem sice, který se v hovoru běžně užívá, ale nevím, zda je správný. Jde o slovo sice, např. ve větě: Na nějakou dobu sice z veřejného dění zmizel, ale jen přechodně.
Klíčové slovo:
sice
Odpověď:
Spojka sice, která se užívá ve dvojicích sice – ale, sice – avšak, je slovníky zachycována jako spisovná a neutrální.
Poslední užití:
13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sice
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s výrazem, který se v hovoru běžně užívá, ale nevím, zda je správný. Jde o slovo časem, např. ve větě: Jestli je nauka chybná, časem zanikne sama. Nebylo by vhodnější říci „během času“?
Klíčové slovo:
časem
Odpověď:
Příslovce časem ve významu ‚po uplynutí určité doby, později‘ je neutrální a spisovné. Takto ho zachycují různé výkladové slovníky, od staršího Slovníku spisovného jazyka českého přes Slovník spisovné češtiny až po nově budovaný Akademický slovník současné češtiny.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Dostala jsem k opravě text, v němž je slovo boom. Já jsem starší ročník a raději bych ho nahradila spojením náhlý vzestup nebo rozmach. Podle mě anglosaské výrazy do českého textu nepatří. Co myslíte?
Klíčové slovo:
boom
Odpověď:
Slovo boom přejaté z angličtiny se v českých textech objevuje už poměrně dlouho. Jako řídce užívaný výraz ve významu ‚přechodný prudký rozvoj, vzestup hospodářského života, uměle vyvolaný‘ ho zachycuje již starší Slovník spisovného jazyka českého, Akademický slovník cizích slov vedle tohoto uvádí ještě význam užívaný v publicistice ‚náhlý, rychlý rozvoj vůbec‘. Podle autorů v současnosti budovaného Akademického slovníku současné češtiny je slovo boom ve významu ‚náhlý, výrazný a rychlý růst‘ neutrální, ve významu ‚výrazný a náhlý rozmach hospodářské aktivity‘ nese příznak odborného výrazu z oblasti ekonomie. Na základě výše uvedených informací se domníváme, že je možno tento výraz v českých textech užívat vcelku neproblematicky. Nelze však vyloučit, že na první pohled patrný cizí původ slova přitáhne nežádoucí pozornost čitatele, proto můžete zkusit navrhnout jeho nahrazení některým z navržených ekvivalentů českého původu.
Poslední užití:
23.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo boom
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo boom
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chtěl jsem se zeptat, jestli je v pořádku spojení bodovaný řidič ve smyslu ‚řidič, který dostal trestné body‘.
Klíčové slovo:
bodovaný
Odpověď:
Sloveso bodovat ve významu ‚trestat řidiče motorového vozidla bodovým hodnocením za spáchání přestupku nebo trestného činu v silničním provozu‘ uvádí budovaný Akademický slovník současné češtiny, přičemž toto sloveso hodnotí jako kolokviální vyšší, tzn. že jde o výraz, které lze použít ve spisovném textu, v němž působí méně formálně. Mezi příklady uvádí také užití přídavného jména bodovaný: „spáchat bodovaný přestupek“. V Českém národním korpusu se spojení „bodovaný řidič“ vyskytuje v 607 dokladech, zejména z publicistiky. Uvedené přídavné jméno by tedy mělo být srozumitelné, jen méně formální.
Poslední užití:
30.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Lze nazvat kancelář sociální služby, která poskytuje odborné sociální poradenství formou ambulantní a terénní služby, výrazem ambulance?
Klíčové slovo:
ambulance
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny uvádí u hesla ambulance tři významy: 1. ‚zdravotnické zařízení, ordinace poskytující vyšetření a léčbu docházejícím pacientům nebo zajišťující příjem pacientů k ústavnímu ošetřování‘, 2. ‚vůz pro přepravu nemocných, raněných ap.‘ a 3. ‚vojenská polní ošetřovna, nemocnice‘. Na základě vzorku dat z korpusu SYN v11 lze usuzovat, že i v úzu se výraz ambulance pojí s oblastí zdravotnictví. Zároveň je však nutné říci, že posuny významů jsou v jazyce přirozeným jevem a lze si snadno představit rozšíření významu ambulance i do sektoru sociálních služeb. To, že tento význam slovníky zatím nezachycují, je nepochybně dáno tím, že podobné služby v minulosti zkrátka nebyly poskytovány, nebo přinejmenším ne v takové míře a tak organizovaně.
Vzhledem k tomu, že v úzu se výraz ambulance prokazatelně stále pojí především se zdravotnictvím, by však mohlo být užití výrazu ambulance ve vašem kontextu zavádějící. Domníváme se proto, že pro tuto chvíli by bylo v zájmu jednoznačnosti nejvhodnější zvolit opis, a to např. v podobě ambulantní sociální služby. Druhou možností je výraz ambulance blíže specifikovat vhodným přídavným jménem, např. sociální ambulance. Ani v tomto případě však nelze zaručit, že bude označení pro všechny uživatele češtiny zcela průhledné. Závěrem ještě doplníme, že roli může hrát i typ textu, v němž chcete s výrazem pracovat. Jde-li např. o nějaký interní či méně formální dokument, u něhož lze předpokládat, že všichni zúčastnění vědí, o čem je řeč, pak bychom proti užití výrazu ambulance nic nenamítali. Pokud je však text určen široké veřejnosti, doporučujeme držet se výše zmíněného návrhu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Lze ve spisovné češtině užívat sloveso naklidit?
Klíčové slovo:
naklidit
Odpověď:
Sloveso naklidit, od nějž je daný tvar příčestí trpného odvozen, uvádí Slovník spisovného jazyka českého ve významu ‚sklidit pod střechu‘, s upřesněním, že naklízet lze „obilí nebo jiné hospodářské produkty“. V tomto významu se však sloveso naklidit v současné češtině již neužívá. Nahlédneme-li do korpusu SYN v11, najdeme 564 výskytů tohoto slovesa v nejrůznějších tvarech, k nimž lze doplnit ještě 288 dokladů přídavného jména naklizený. Z vyhledaných příkladů jasně vyplývá, že sloveso naklidit nyní vyjadřuje význam ‚hodně, pečlivě uklidit‘, např. Pokud se vám nepovede naklidit domácnost tak, jak si představujete, není třeba se z toho hroutit, Tam, kde není bazén a absolutně naklizeno, by nikdo dnes turistu nedostal. Užívání daného slovesa nehodnotíme jako prohřešek proti jazykové kultuře, naopak se ukazuje, že jde o funkční prostředek k vyjádření významu velké míry provedeného úklidu, jež slovesa ze shodného slovotvorného hnízda, tj. uklidit, poklidit, nezahrnují.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správné, když se namísto českého očkovat užívá výraz vakcinovat?
Klíčové slovo:
vakcinovat
Odpověď:
Sloveso vakcinovat najdeme už v Příručním slovníku jazyka českého, který vycházel v letech 1935–1957, kde je označeno jako slangové. Novější Slovník spisovného jazyka českého (vydávaný v letech 1960–1971) uvádí vakcinovat už bez klasifikace pro výrazy stylově nižší, zasazuje je do oblasti medicíny a zvěrolékařství, zároveň doplňuje, že jde o slovo užívané řídce. Nový akademický slovník cizích slov pak výraz vakcinovat hodnotí jako termín z oblasti medicíny s významem ‚provádět, provést vakcinaci‘ (tj. ‚provádět očkování vakcínou, očkovací látkou‘).
Charakter termínu předurčuje, v jakých typech textů se bude sloveso vakcinovat primárně užívat: nahlédneme-li do korpusu SYN v11, který obsahuje 1 001 výskytů tohoto slova, je potvrzen předpoklad, že termín vakcinovat se užívá především v úzce odborných textech, publikacích (např. Dětské infekční nemoci) a časopisech (např. Zdravotnické noviny, Vakcinologie, Zemědělec). Zaměříme-li se však na užívání tohoto slova v běžné komunikaci za uplynulé 3 roky, je nárůst jeho frekvence nesporný. (Nový monitorovací korpus ONLINE_NOW, mapující český web, tj. internetovou žurnalistiku, diskuse a sociální sítě od roku 2017 do současnosti, zachytil takřka 1 400 výskytů slova vakcinovat.) Podobné pronikání odborných výrazů do každodenní komunikace je poměrně běžný jev, který provází určité období společenských změn, k němuž patřila i pandemie nového onemocnění covid–19.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Vedle slova zloděj se někdy pro člověka, který krade, užívá i pojmenování kradař. Je to správně?
Klíčové slovo:
kradař
Odpověď:
Přestože se v úzu slovo kradař skutečně objevuje, nejde o výraz hojně užívaný: v korpusu SYN v11 najdeme pouhých 28 výskytů (plus 3 výskyty přechýlené podoby kradařka), proti nim stojí takřka 636 814 výskytů slova zloděj. Výraz kradař rovněž nelze hodnotit jako plně spisovné synonymum podstatného jména zloděj. Výkladové slovníky češtiny kradaře neuvádějí, nenajdeme jej ani v příručkách zaměřených na substandardní slovní zásobu: Ve Slovníku nespisovné češtiny jsou ve významu ‚zloděj‘ uvedeny pouze podoby kradač a kradák. Ty (stejně jako slovo kradař) vznikly odvozením od základu krad-, přičemž frekvence užití výrazu kradač v SYN v11 je srovnatelná (26×) s četností výskytů slova kradař (28×) výraz kradák je v SYN v11 o něco častější (62×). Z hlediska stylu nejsou ani ony rovnocennými variantami výrazu zloděj, neboť i v jejich případě jde o slova nespisovná, se silným příznakem expresivity.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Když jsem vyplňovala do formuláře své osobní údaje, u kolonky pro vepsání adresy byl uveden výraz bytem. To mě zarazilo – proč se píše bytem, když někdo může bydlet v domě? A proč je užito slovo v 7. pádu? Nebylo by logičtější psát jednoduše byt?
Klíčové slovo:
bytem
Odpověď:
Tvar bytem zřejmě odkazuje na spojení být bytem – Slovník spisovného jazyka českého uvádí příklady být bytem v Praze, na venkově s významem ‚mít bydliště‘. Podobně se ve starším Příručním slovníku jazyka českého dočteme, že spojení býti, dlíti bytem znamená ‚přebývati‘, doloženo je to mj. příkladem „S počátku Dobroš nebyl bytem u paní Kopecké, neznal jí.“ nebo poetickým „A přece vím, že blízko jiná, lepší zem, kde jiný, lepší život, kde je rozkoš bytem“. Jistě není bez zajímavosti, že doklady spojení být bytem nalezneme i ve střední, a dokonce i staré češtině: „a tu král David měl svój dvór a tu jest bytem byl“; „každý kněz jsouc bytem v Praze“; „Bóh jest všudy bytem“. Z uvedených příkladů je snad zřejmé (a Elektronický slovník staré češtiny to potvrzuje) že slovo byt mělo v minulosti širší význam než dnes, mj. také ‚místo přebývání, zvl. sídlo, obydlí, příbytek‘. Akademický slovník současné češtiny uvádí, že se dnes výraz bytem užívá zpravidla v administrativě a znamená totéž, co výraz bydliště (který bude v současném úzu zřejmě frekventovanější).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Být bytem (s. 185)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.