Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID dotazu: #94 [Vhodnost/správnost slova].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/11, položky: 1-20/211
Stav:
#14902
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je správné užívat slovo konzistence ve významu ‚důslednost‘?
Klíčové slovo: konzistence
Odpověď: Slovo konzistence má dle Slovníku spisovného jazyka českého, Příručního slovníku jazyka českého a Nového akademického slovníku cizích slov (NASCS) základní význam ‚soudržnost, spojitost, tuhost, pevnost, hutnost‘, případně též ‚skupenství‘. Kromě těchto významů uvádějí dané slovníky ještě význam slova konzistence z oblasti fyziky a chemie, v nichž označuje ‚chování látek vůči změnám stavu, soudržnost částeček hmoty molekulárními silami, míru pro tuhost/hmotnost hmot‘, v oblasti logiky má konzistence dle NASCS význam ‚bezespornost‘. Dále nalezneme konzistenci i v oblasti psychologie, v níž dle NASCS a Velkého psychologického slovníku odkazuje k ‚pevnosti, relativní stálosti a soudržnosti psychických vlastností a funkcí, jako jsou vnímání, myšlení, paměť, řeč či prostorová koordinace‘. Slovníky spisovné češtiny zaznamenávají i přídavné jméno konzistentní, uvádějí ho však pouze v souslovích jako konzistentní tuky/mazadla, tedy ve významu souvisejícím s tuhostí či pevností. Přídavné jméno konzistentní nalezneme ještě v Psychologickém slovníku, který tento výraz definuje jako ‚shodný, soudržný, sladěný, souvislý, jsoucí v souladu s něčím‘. Jak je tedy patrné, slova konzistence i konzistentní jsou výrazy odborné, jejichž významy se mohou napříč obory značně lišit. Kromě slovníků spisovné češtiny a oborových slovníků nám může zajímavý vhled do vývoje tohoto výrazu poskytnout také kartotéka novočeského lexikálního archivu. Z některých jejích excerpčních lístků se záznamy termínů konzistence či konzistentní (popř. staršího konsistentní) totiž můžeme vyčíst, že se již od cca druhé poloviny minulého století tato slova užívala i ve významu ‚spojitost, soudržnost‘ (konzistence jednotlivých statistických údajů), popř. ‚spojitý, soudržný, setrvalý, jednotný‘ (konsistentní dynamika tří faktorů tržní ekonomiky, konzistentní systém poznatků, konzistentní zpráva). Ve vývoji tohoto výrazu tedy pravděpodobně došlo k rozšíření významu původně omezeného pro oblast psychologie i do ostatních oblastí lidské činnosti. Jak dokládá jazykový korpus SYN verze 12, rozšiřování významu je v dnešním úzu patrné především u přídavného jména konzistentní. Značnou část z celkem 10 000 výskytů tohoto slova v korpusu tvoří právě příklady, v nichž má konzistentní význam ‚jednotný, soudržný, setrvalý‘: líbí se mi na mé matce, že je konzistentní, že nemění své postoje a chování; prezentovat se konzistentní evropskou politikou; fascinuje mě, jak neuvěřitelně konzistentní výkony hokejisté podávají. Podobně silné tendence můžeme spatřit i u podstatného jména konzistentnost, které má v korpusu SYN v12 celkem 623 výskytů, z nichž většina vyjadřuje právě ‚jednotnost, soudržnost, setrvalost‘: Základním požadavkem byla konzistentnost, tj. aby se vytvářely a dodržovaly postupy, které zaručeně vedou k požadovanému výsledku. U podstatného jména konzistence v korpusu stále ještě převažuje význam ‚tuhost, hutnost látky, materiálu‘, ale i u něj již nalezneme příklady, které odkazují k významu ‚soudržnost, jednotnost (zpravidla určitých názorů, myšlenek, strategií apod.)‘: Je to právě pocit, že mezi naší ideou o nějaké bytosti a touto bytostí samou je nějaká souvislost, jednotnost, jistá konzistence představy o ní. To je vskutku událost, která vyčnívá a nemá srovnání, a to nejen svou uměleckou kvalitou, invencí autora, jeho originalitou a názorovou konzistencí. Přestože tendence slov konzistentní a konzistence rozšiřovat tímto směrem svůj význam můžeme pozorovat s pomocí zmiňované kartotéky novočeského lexikálního archivu již od poloviny minulého století, je pravděpodobné, že k tomuto trendu významně přispěl i stále významnější vliv angličtiny, jak usuzujete. Výraz consistency má totiž v angličtině podle slovníku Cambridge Dictionary mimo jiné i význam ‚stav či podmínka, v níž se něco děje či chová stále stejným způsobem‘, přídavné jméno consistent dle tohoto slovníku znamená ‚odehrávající či chovající se vždy podobným způsobem‘, popř. ‚v souladu s něčím, co bylo řečeno/provedeno dříve, mající stejné principy jako něco jiného‘. V angličtině tedy konzistence evokuje nejen soudržnost a jednotnost, ale právě i určitou pravidelnost či důslednost. Příklady užití slova konzistence ve významu ‚pravidelnost, důslednost‘ v korpusu SYN v12 také nalezneme: vliv má konzistence péče o dítě, synchronizovanost a emoční vyladění; s troškou konzistence, trpělivosti a odhodlání ze strany nás rodičů bilingvismu určitě lze dosáhnout. A právě slovo důslednost je také podle korpusové aplikace Treq, jež slouží k vyhledávání překladových ekvivalentů, třetím nejfrekventovanějším výrazem, jímž bývá anglické consistency do češtiny překládáno. V dnešní češtině se tedy význam slova konzistence posouvá a v určitých kontextech již může nahrazovat výrazy jako soudržnost, jednotnost, ale i důslednost či pravidelnost. Protože se ale stále jedná o probíhající proces, je možné, že na určité uživatele češtiny bude tento výraz v jistých kontextech působit nepřirozeně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14895
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: V současnosti se často používá výraz klient pro pacienta v nemocnici apod. Kde se to vzalo a je to vhodné užívat?
Klíčové slovo: klient
Odpověď: Nahrazování slova pacient slovem klient je odrazem proměn společnosti. Na jeho rozšíření mohlo mít vliv navozování nevhodných konotací slova pacient přinejmenším v některých oborech lékařství, např. psychologie. Na základě informací uvedených ve slovnících se však nejedná o zcela novodobou záležitost. Již Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) totiž definuje klienta jako ‚toho‚ kdo si za plat sjednává služby advokáta, lékaře, peněžního ústavu ap.‘. Podle nově budovaného Akademického slovníku současné češtiny při užívání slova klient není nutnou podmínkou to, zda jsou služby poskytovány za plat, nebo ne: klient je ‚ten, kdo využívá zprav. placené služby zejména v oblasti bankovnictví, advokacie, zdravotní péče, pojišťovnictví ap.‘ Upřesněme, že užívat slovo klient ve zdravotnictví lze, akcentuje některé složky vztahu lékaře a ošetřovaného, základní a obvyklejší je však stále slovo pacient.
Poslední užití: 16.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo klient
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo klient

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14894
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je v básni ve verši „Nebuď jako rukavice natažená na cizí ruce, co tebou kývá, klaní“ v pořádku užití slovesa klanět?
Klíčové slovo: klanět
Odpověď: Nově budovaný Akademický slovník cizích slov uvádí pouze reflexivní podobu slovesa klanět se ve významu ‚naklánět hlavu nebo horní část těla a zprav. tím vyjadřovat úctu nebo poděkování‘, ‚slovy vyjadřovat chválu, uznání, kladně hodnotit, chválit‘ a ‚chovat se k nadřízenému, k významné osobnosti ap. s (přehnanou) pokorou, úctou, zdvořilostí ap., často z donucení, podlézat‘. Podobu klanět zachycují pouze starší slovníky s významem ‚shýbati, skláněti‘, přičemž Příruční slovník jazyka českého ji označuje za řídkou a Slovník spisovného jazyka českého za zastaralou. Ve formálním neutrálním psaném textu by tak nebylo možno dané spojení užít, nicméně zde se jedná o báseň, umělecký text, jehož podstatou je hra s jazykem. V tomto kontextu je tedy dané užití slovesa klanět v pořádku. Důležitým kritériem je, aby byl text čtenáři srozumitelný, přičemž toto kritérium je tu podle našeho názoru naplněno.
Poslední užití: 2.2.2017
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14893
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Chtěla jsem se zeptat, jak hodnotíte spojení komunikační kanál? Podle mě je velmi nadužíváno a začíná se z něj stávat jakési klišé.
Klíčové slovo: komunikační kanál
Odpověď: Je pravda, že spojení komunikační kanál je novější, starší slovníky podobné užití výrazu kanál nezachyují. Nově budovaný Akadmeický slovník současné češtiny však u hesla kanál uvádí význam 8 ‚běžný nebo oficiální způsob komunikace nebo distribuce‘ s příklady jako distribuční kanál, informační kanál či právě komunikační kanál. Užití slova kanál v tomto významu přitom hodnotí jako zcela neutrální.
Poslední užití: 3.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo kanál

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14892
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Jak se Ústav pro jazyk český staví k nahrazování slovesa být slovesem jít v případech jako „jde vidět“ namísto „je vidět“? Objevuje se to i médiích.
Klíčové slovo: jít vidět; být vidět; jde vidět; je vidět
Odpověď: Budovaný Akademický slovník současné češtiny uvádí u slovesa vidět jako jeden z významů ‚je možné, proveditelné, lze‘, např. „Okna nešla otevřít“. Jak je však ze zde uvedených příkladů i z příkladů uvedených ve starších slovnících patrné, neužívá se sloveso jít v tomto významu se slovesy vnímání, jako jsou např. vidět, slyšet nebo cítit. Nepřímo to vyplývá i z příkladů uvedených u hesla vidět ve Slovníku spisovné češtiny, mezi nimiž je uvedeno pouze spojení „je vidět Sněžku“. Když nahlédneme do Českého národního korpusu SYN v14, zjistíme, že zatímco vazba je vidět má 104 651 výskytů, které lze nalézt mezi všemi typy textů, vazba jde vidět má pouze 1405 výskytů, a to především v publicistice. Spojení slovesa jít se slovesy vnímání bychom proto hodnotili jako příznakové, a to méně formální.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo jít
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo vidět

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14880
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je spojení jednak – druhak správné? Neměl by mít spojovací výraz spíš podobu jednak – jednak?
Klíčové slovo: druhak; jednak – druhak
Odpověď: Spojkový výraz jednak – druhak je v Akademickém slovníku současné češtiny hodnocen jako kolokviální, v tradičním označení tedy jako nespisovný. Pisatelé jej užívají pouze v neformálních textech, příp. jako prostředek ozvláštnění textu. Výraz druhak je problematický také z hlediska slovotvorby: Není totiž utvořen analogicky ke slovu jednak, protože vychází z číslovky řadové (druhý), zatímco jednak je utvořeno z číslovky základní (jeden). Zpětnou analogií bychom tedy vlastně měli říkat prvak.
Poslední užití: 4.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo druhak

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14876
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Občas používám jako rodilý Čech slovo počas namísto spojky během, například: Počas práce jsem neměl čas Ti zavolat. Dělám to tak správně, nebo je slovo přejaté ze slovenštiny a do českého textu není vhodné?
Klíčové slovo: počas
Odpověď: Informace uvedené ve výkladových slovnících i dalších příručkách dokládají, že spojení po čas ve významu ‚během‘ (psáno zvlášť, k psaní dohromady viz níže) je hodnoceno jako noremní. Konkrétně Slovník spisovného jazyka českého i Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) obsahují shodný doklad: po čas prázdnin (v rámci heslového odstavce lemmatu čas). Existující vazbu substantiva čas s předložkou po potvrzuje i Slovník české frazeologie a idiomatiky, výrazy neslovesné, který uvádí spojení nějaký čas (‚nějakou dobu‘), u nějž doplňuje variantu s předložkami na a po (nějaký čas), které z hlediska stylu hodnotí jako řidší a knižní. Informace k aktuálnímu užívání spojení po čas získáme nahlédnutím do korpusu SYN v13: spojení po čas v něm nalezneme 910×, respektive po odstranění opakujících se výskytů obdržíme 861 kolokací z literatury i periodického tisku (např. Přihlášen byl i vystavovatel z Bolívie, který však po čas naší návštěvy ještě nedorazil). Nyní se vraťme k možnosti psát dané spojení předložky a podstatného jména dohromady jako spřežku. – Psaní jako jedno slovo zatím normativní příručky češtiny nepřipouštějí, a to ani ty nejnovější, jakou je např. Internetová jazyková příručka. (Nahlédnutím do příruček slovenských si lze ověřit, že oproti češtině tato možnost skutečně existuje ve slovenštině, uvádějí ji např. Krátky slovník slovenského jazyka 4 z roku 2003 nebo Pravidlá slovenského pravopisu z r. 2013 či Ortograficko-gramatický slovník slovenčiny z r. 2022. Jako synonymní jsou pro slovo počas uváděna např. spojení v priebehu nebo v čase.) V korpusu SYN sice zadáním slovního tvaru počas nalezneme 144 výskytů, po jejich (manuálním) přetřídění je však zřejmé, že pouze v případě 56 dokladů jde o význam ‚během‘, dalších 44 výskytů jsou chybné zápisy podstatného jména počasí (které vznikly odtržením koncového -í), popřípadě jde o jeho zastaralou a nářeční variantu počas (tu s výkladem významu ‚počasí, povětrnost‘ uvádí např. starší PSJČ). Ve 39 případech jde o slovenské kontexty, citace slovenských mluvčích apod. a 2 doklady tvoří chybné zápisy slova poločas. Ukazuje se tedy, že v úzu zatím výrazně (asi 15 : 1) převládá psaní zvlášť, po čas, které bychom pro formální, oficiální texty také doporučili.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo čas
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo čas
Jazykový zdroj: Slovník české frazeologie a idiomatiky 2. Výrazy neslovesné. Čermák a kolektiv. 2009. (platí od 2009)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14868
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Setkávám se ve své praxi se třemi variantami přídavného jména: judikátní, judikatorní a judikaturní. Která z nich je správně? A je mezi nimi nějaký rozdíl?
Klíčové slovo: judikátní; judikatorní; judikaturní
Odpověď: Je třeba vyjít z toho, že existují dvě podstatná jména uvedená vedle právních slovníků i v Novém akademickém slovníku cizích slov (NASCS): jednak judikát ‚rozhodnutý, rozsouzený spor, soudní rozhodnutí‘ a od něj odvozené přídavné jméno judikátní (tento výraz uvádí i NASCS), jednak judikatura ‚rozhodovací činnost soudců, výsledky této činnosti, soubor soudních rozhodnutí‘. Přestože odvozené přídavné jméno se v NASCS neuvádí, podle slovotvorných zásad češtiny by to měl být výraz judikaturní (judikatur-ní). Stejně jako se významem liší obě podstatná jména, liší se i od nich odvozená jména přídavná. V případě výrazů judikátní a judikaturní tedy nejde o synonyma: obě přídavná jména mají svůj význam (‚týkající se judikátu‘ a ‚týkající se judikatury‘) a svým tvarem odpovídají českým slovotvorným zásadám. Do této celkem přehledné situace ale vstupuje výraz judikatorní. Ten stejně jako jeho konkurent není uveden v žádném jazykovém zdroji, takže musíme vycházet jen ze slovotvorných zákonitostí. Existence podoby s -o- je nejspíš ovlivněna anglickým judicatory – odtud patrně počeštěné judikatorní. Pokud se tato podoba v odborných textech vžila a je běžně užívána, pak ji nelze odmítat. Míru vžitosti a přijatelnosti jako právní laici nemůžeme posoudit, ale podobných případů přejetí cizího termínu (někdy i vedle pravidelně tvořené domácí podoby a s významovým rozdílem) je v terminologických soustavách různých vědních oborů víc, např. molekula – molekulární (vedle molekulový), struktura – strukturální (vedle strukturní) atd. Na základě dostupných dokladů předpokládáme, že se tvar judikatorní používá jako synonymum k judikaturní, nikoli judikátní. Pokud jsou varianty judikaturní a judikatorní užívány synonymně, pak je už pouze záležitost odborné terminologie v právní oblasti, která podoba se považuje za oficiální termín, případně zda je možné obě podoby používat rovnocenně. Korpus SYN v11 obsahuje 213 dokladů podoby judikatorní (43 z nich je ovšem opakující se název rubriky Judikatorní novinky v časopise Veřejná správa) a 124 dokladů podoby judikaturní. Webový korpus Araneum Bohemicum Maximum obsahuje 115 výskytů podoby judikatorní a 36 výskytů podoby judikaturní. Naopak monitorovací korpus ONLINE2_ARCHIVE, který se snaží mapovat dynamický obsah českého internetu, tj. internetovou žurnalistiku, obsahoval k datu 2. 8. 2023 obě varianty v poměru opačném: podoba judikatorní tu má 46 výskytů, zatímco podoba judikaturní výskytů 88. Je tedy zjevné, že se v úzu používají obě podoby. Nejlepším příkladem je citace z Advokátního deníku, kde pod titulkem Nejvyšší soud vydal Ročenku 2019 o rozhodovací a judikatorní činnosti následuje tento text: Již od roku 2015 vydává Nejvyšší soud pravidelně Ročenku Nejvyššího soudu. Ta vždy poskytuje informace o rozhodovací a judikaturní činnosti trestního kolegia a občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu za předchozí rok. Zda je v právní terminologické standardizaci jedna z variant oficiální, preferovaná, nebo jsou možné obě, posoudit nemůžeme, ale z hlediska čistě jazykového jsou obě přijatelné.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14740
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je možné v češtině používat pojem e-kniha, nebo je vhodnější použít spojení elektronická kniha?
Klíčové slovo: e-kniha
Odpověď: Výraz e-kniha zachycuje v současnosti budovaný Akademický slovník současné češtiny jako výraz neutrální, spisovný. Toto slovo má značnou frekvenci i v Českém národním korpusu (v SYN v14 přes 7000 výskytů), lze tedy přepodkládat, že bude čtenářům zcela srozumitelné.
Poslední užití: 9.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo e-kniha
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14739
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Mám tu větu: „Jakýžto postoj má ta žena k muži?“ a mám pocit, že slovo jakýžto je zde užito nesprávně.
Klíčové slovo: jakýžto
Odpověď: Slovo jakýžto zachycují jen starší výkladové slovníky (Příruční slovník jazyka českého a Slovník spisovného jazyka českého), a to jako zastaralé zájmeno vztažné. Kromě příznaku zastaralosti je tedy zájmeno jakýžto užito chybně v roli zájmena tázacího.
Poslední užití: 13.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo jakýžto
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo jakýžto

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14738
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Setkal jsem se s výrazem sotva, který se v hovoru běžně užívá, ale nevím, zda je správný. Jde o slovo sotva, např. ve větě: Sotva se objevil, všichni o něm hovoří.
Klíčové slovo: sotva
Odpověď: V uvedené větě je výraz sotva užit v platnosti podřadicí spojky, která je slovníky zachycována jako spisovná a neutrální.
Poslední užití: 13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sotva
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sotva

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14737
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Setkal jsem se s výrazem sice, který se v hovoru běžně užívá, ale nevím, zda je správný. Jde o slovo sice, např. ve větě: Na nějakou dobu sice z veřejného dění zmizel, ale jen přechodně.
Klíčové slovo: sice
Odpověď: Spojka sice, která se užívá ve dvojicích sice – ale, sice – avšak, je slovníky zachycována jako spisovná a neutrální.
Poslední užití: 13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sice
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sice

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14736
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Setkal jsem se s výrazem, který se v hovoru běžně užívá, ale nevím, zda je správný. Jde o slovo časem, např. ve větě: Jestli je nauka chybná, časem zanikne sama. Nebylo by vhodnější říci „během času“?
Klíčové slovo: časem
Odpověď: Příslovce časem ve významu ‚po uplynutí určité doby, později‘ je neutrální a spisovné. Takto ho zachycují různé výkladové slovníky, od staršího Slovníku spisovného jazyka českého přes Slovník spisovné češtiny až po nově budovaný Akademický slovník současné češtiny.
Poslední užití: 13.3.2017
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14735
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Dostala jsem k opravě text, v němž je slovo boom. Já jsem starší ročník a raději bych ho nahradila spojením náhlý vzestup nebo rozmach. Podle mě anglosaské výrazy do českého textu nepatří. Co myslíte?
Klíčové slovo: boom
Odpověď: Slovo boom přejaté z angličtiny se v českých textech objevuje už poměrně dlouho. Jako řídce užívaný výraz ve významu ‚přechodný prudký rozvoj, vzestup hospodářského života, uměle vyvolaný‘ ho zachycuje již starší Slovník spisovného jazyka českého, Akademický slovník cizích slov vedle tohoto uvádí ještě význam užívaný v publicistice ‚náhlý, rychlý rozvoj vůbec‘. Podle autorů v současnosti budovaného Akademického slovníku současné češtiny je slovo boom ve významu ‚náhlý, výrazný a rychlý růst‘ neutrální, ve významu ‚výrazný a náhlý rozmach hospodářské aktivity‘ nese příznak odborného výrazu z oblasti ekonomie. Na základě výše uvedených informací se domníváme, že je možno tento výraz v českých textech užívat vcelku neproblematicky. Nelze však vyloučit, že na první pohled patrný cizí původ slova přitáhne nežádoucí pozornost čitatele, proto můžete zkusit navrhnout jeho nahrazení některým z navržených ekvivalentů českého původu.
Poslední užití: 23.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo boom
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo boom
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo boom

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14734
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Chtěl jsem se zeptat, jestli je v pořádku spojení bodovaný řidič ve smyslu ‚řidič, který dostal trestné body‘.
Klíčové slovo: bodovaný
Odpověď: Sloveso bodovat ve významu ‚trestat řidiče motorového vozidla bodovým hodnocením za spáchání přestupku nebo trestného činu v silničním provozu‘ uvádí budovaný Akademický slovník současné češtiny, přičemž toto sloveso hodnotí jako kolokviální vyšší, tzn. že jde o výraz, které lze použít ve spisovném textu, v němž působí méně formálně. Mezi příklady uvádí také užití přídavného jména bodovaný: „spáchat bodovaný přestupek“. V Českém národním korpusu se spojení „bodovaný řidič“ vyskytuje v 607 dokladech, zejména z publicistiky. Uvedené přídavné jméno by tedy mělo být srozumitelné, jen méně formální.
Poslední užití: 30.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo bodovat
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14723
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Lze nazvat kancelář sociální služby, která poskytuje odborné sociální poradenství formou ambulantní a terénní služby, výrazem ambulance?
Klíčové slovo: ambulance
Odpověď: Akademický slovník současné češtiny uvádí u hesla ambulance tři významy: 1. ‚zdravotnické zařízení, ordinace poskytující vyšetření a léčbu docházejícím pacientům nebo zajišťující příjem pacientů k ústavnímu ošetřování‘, 2. ‚vůz pro přepravu nemocných, raněných ap.‘ a 3. ‚vojenská polní ošetřovna, nemocnice‘. Na základě vzorku dat z korpusu SYN v11 lze usuzovat, že i v úzu se výraz ambulance pojí s oblastí zdravotnictví. Zároveň je však nutné říci, že posuny významů jsou v jazyce přirozeným jevem a lze si snadno představit rozšíření významu ambulance i do sektoru sociálních služeb. To, že tento význam slovníky zatím nezachycují, je nepochybně dáno tím, že podobné služby v minulosti zkrátka nebyly poskytovány, nebo přinejmenším ne v takové míře a tak organizovaně. Vzhledem k tomu, že v úzu se výraz ambulance prokazatelně stále pojí především se zdravotnictvím, by však mohlo být užití výrazu ambulance ve vašem kontextu zavádějící. Domníváme se proto, že pro tuto chvíli by bylo v zájmu jednoznačnosti nejvhodnější zvolit opis, a to např. v podobě ambulantní sociální služby. Druhou možností je výraz ambulance blíže specifikovat vhodným přídavným jménem, např. sociální ambulance. Ani v tomto případě však nelze zaručit, že bude označení pro všechny uživatele češtiny zcela průhledné. Závěrem ještě doplníme, že roli může hrát i typ textu, v němž chcete s výrazem pracovat. Jde-li např. o nějaký interní či méně formální dokument, u něhož lze předpokládat, že všichni zúčastnění vědí, o čem je řeč, pak bychom proti užití výrazu ambulance nic nenamítali. Pokud je však text určen široké veřejnosti, doporučujeme držet se výše zmíněného návrhu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14722
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Lze ve spisovné češtině užívat sloveso naklidit?
Klíčové slovo: naklidit
Odpověď: Sloveso naklidit, od nějž je daný tvar příčestí trpného odvozen, uvádí Slovník spisovného jazyka českého ve významu ‚sklidit pod střechu‘, s upřesněním, že naklízet lze „obilí nebo jiné hospodářské produkty“. V tomto významu se však sloveso naklidit v současné češtině již neužívá. Nahlédneme-li do korpusu SYN v11, najdeme 564 výskytů tohoto slovesa v nejrůznějších tvarech, k nimž lze doplnit ještě 288 dokladů přídavného jména naklizený. Z vyhledaných příkladů jasně vyplývá, že sloveso naklidit nyní vyjadřuje význam ‚hodně, pečlivě uklidit‘, např. Pokud se vám nepovede naklidit domácnost tak, jak si představujete, není třeba se z toho hroutit, Tam, kde není bazén a absolutně naklizeno, by nikdo dnes turistu nedostal. Užívání daného slovesa nehodnotíme jako prohřešek proti jazykové kultuře, naopak se ukazuje, že jde o funkční prostředek k vyjádření významu velké míry provedeného úklidu, jež slovesa ze shodného slovotvorného hnízda, tj. uklidit, poklidit, nezahrnují.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14719
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je správné, když se namísto českého očkovat užívá výraz vakcinovat?
Klíčové slovo: vakcinovat
Odpověď: Sloveso vakcinovat najdeme už v Příručním slovníku jazyka českého, který vycházel v letech 1935–1957, kde je označeno jako slangové. Novější Slovník spisovného jazyka českého (vydávaný v letech 1960–1971) uvádí vakcinovat už bez klasifikace pro výrazy stylově nižší, zasazuje je do oblasti medicíny a zvěrolékařství, zároveň doplňuje, že jde o slovo užívané řídce. Nový akademický slovník cizích slov pak výraz vakcinovat hodnotí jako termín z oblasti medicíny s významem ‚provádět, provést vakcinaci‘ (tj. ‚provádět očkování vakcínou, očkovací látkou‘).   Charakter termínu předurčuje, v jakých typech textů se bude sloveso vakcinovat primárně užívat: nahlédneme-li do korpusu SYN v11, který obsahuje 1 001 výskytů tohoto slova, je potvrzen předpoklad, že termín vakcinovat se užívá především v úzce odborných textech, publikacích (např. Dětské infekční nemoci) a časopisech (např. Zdravotnické noviny, Vakcinologie, Zemědělec). Zaměříme-li se však na užívání tohoto slova v běžné komunikaci za uplynulé 3 roky, je nárůst jeho frekvence nesporný. (Nový monitorovací korpus ONLINE_NOW, mapující český web, tj. internetovou žurnalistiku, diskuse a sociální sítě od roku 2017 do současnosti, zachytil takřka 1 400 výskytů slova vakcinovat.) Podobné pronikání odborných výrazů do každodenní komunikace je poměrně běžný jev, který provází určité období společenských změn, k němuž patřila i pandemie nového onemocnění covid–19.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14718
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Vedle slova zloděj se někdy pro člověka, který krade, užívá i pojmenování kradař. Je to správně?
Klíčové slovo: kradař
Odpověď: Přestože se v úzu slovo kradař skutečně objevuje, nejde o výraz hojně užívaný: v korpusu SYN v11 najdeme pouhých 28 výskytů (plus 3 výskyty přechýlené podoby kradařka), proti nim stojí takřka 636 814 výskytů slova zloděj. Výraz kradař rovněž nelze hodnotit jako plně spisovné synonymum podstatného jména zloděj. Výkladové slovníky češtiny kradaře neuvádějí, nenajdeme jej ani v příručkách zaměřených na substandardní slovní zásobu: Ve Slovníku nespisovné češtiny jsou ve významu ‚zloděj‘ uvedeny pouze podoby kradač a kradák. Ty (stejně jako slovo kradař) vznikly odvozením od základu krad-, přičemž frekvence užití výrazu kradač v SYN v11 je srovnatelná (26×) s četností výskytů slova kradař (28×) výraz kradák je v SYN v11 o něco častější (62×). Z hlediska stylu nejsou ani ony rovnocennými variantami výrazu zloděj, neboť i v jejich případě jde o slova nespisovná, se silným příznakem expresivity.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14675
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Když jsem vyplňovala do formuláře své osobní údaje, u kolonky pro vepsání adresy byl uveden výraz bytem. To mě zarazilo – proč se píše bytem, když někdo může bydlet v domě? A proč je užito slovo v 7. pádu? Nebylo by logičtější psát jednoduše byt?
Klíčové slovo: bytem
Odpověď: Tvar bytem zřejmě odkazuje na spojení být bytem – Slovník spisovného jazyka českého uvádí příklady být bytem v Praze, na venkově s významem ‚mít bydliště‘. Podobně se ve starším Příručním slovníku jazyka českého dočteme, že spojení býti, dlíti bytem znamená ‚přebývati‘, doloženo je to mj. příkladem „S počátku Dobroš nebyl bytem u paní Kopecké, neznal jí.“ nebo poetickým „A přece vím, že blízko jiná, lepší zem, kde jiný, lepší život, kde je rozkoš bytem“. Jistě není bez zajímavosti, že doklady spojení být bytem nalezneme i ve střední, a dokonce i staré češtině: „a tu král David měl svój dvór a tu jest bytem byl“; „každý kněz jsouc bytem v Praze“; „Bóh jest všudy bytem“. Z uvedených příkladů je snad zřejmé (a Elektronický slovník staré češtiny to potvrzuje) že slovo byt mělo v minulosti širší význam než dnes, mj. také ‚místo přebývání, zvl. sídlo, obydlí, příbytek‘. Akademický slovník současné češtiny uvádí, že se dnes výraz bytem užívá zpravidla v administrativě a znamená totéž, co výraz bydliště (který bude v současném úzu zřejmě frekventovanější).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo byt
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo byt
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo byt
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Být bytem (s. 185)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.