Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku použít slovo vlézt se ve spojení lidi se vlezli do autobusu?
Klíčové slovo:
vlézt se; vejít se
Odpověď:
Slovník spisovného češtiny uvádí u slovesa vlézt jako 2. význam ‚vejít se‘, užití slova v tomto významu nicméně označuje jako hovorové. Jde tedy o stále spisovné, nicméně stylově nižší, méně formální vyjádření.
Poslední užití:
3.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě, zda je výraz takhle, varianta příslovce takto, hovorový. Zatímco u zájmenných příslovcí tenhle, tahle, tohle Internetová jazyková příručka uvádí, že jsou to varianty hovorové, u příslovce takhle není uvedena žádná informace.
Klíčové slovo:
takhle
Odpověď:
Pokud Internetová jazyková příručka uvádí stylovou platnost jazykových prostředků, vychází vždy z dosavadních výkladových slovníků. Příslovce takhle se podle všeho v úzu uplatňuje v jiných komunikačních situacích než zájmenná příslovce tenhle, tahle, tohle. Zatímco u zájmenných příslovcí všechny výkladové slovníky upozorňují na jejich příznakovost, u příslovce takto neuvádí žádný příznak ani Slovník spisovné češtiny, ani slovníky starší (takhle ve funkci částice však hodnotí jako hovorové).
Poslední užití:
2.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo takhle
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo takhle
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo takhle
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chceme ve firmě interně definovat dva druhy incidentů a rozlišit je podle kritičnosti. Zvažujeme jejich označení pojmy urgentní a neurgentní, ale slovo neurgentní se nám nepodařilo nikde dohledat, proto váháme, zda je vhodné.
Klíčové slovo:
neurgentní
Odpověď:
Značná část českých přídavných jmen i sloves tvoři zápor pravidelně pomocí předpony ne-. Tato pravidelně utvořená záporná slova slovníky často nezachycují, to ovšem neznamená, že jsou nesprávné či nevhodné. Slovo neurgentní je záporné přídavné jméno pravidelně utvořené od přídavného jména urgentní. Tuto dvojici tak lze neproblematicky užívat, např. právě ve vámi uvedeném případě: urgentní a neurgentní incidenty.
Poslední užití:
27.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo urgentní
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Proč Internetová jazyková příručka nezachycuje výraz ťápa ve významu ‚medvědí tlapa‘, který se objevuje ještě ve Slovníku spisovného jazyka českého?
Klíčové slovo:
ťápa
Odpověď:
Výraz ťápa ve významu ‚tlapa‘ je již ve zmíněném Slovníku spisovného jazyka českého hodnocen jako řidčeji užívaný a expresivní. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost ho už nezachycuje a stejně tak Internetová jazyková příručka. Ze současných psaných textů se toto slovo vytrácí, jak lze soudit na základě Českého národního korpusu SYN v13, v němž lze dohledat pouze jeden jeho výskyt. Nemůžeme pochopitelně vyloučit užívání slova ťápa v mluveném jazyce (zde by se ovšem užívalo rovněž příznakově), nicméně není důvod jej zachycovat v Internetové jazykové příruce, která slouží především jako pravopisný a tvaroslovný slovník.
Poslední užití:
20.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Na produktech uvádíme, že obsahují olej ze semen hroznového vína. Je možno napsat, že obsahují olej ze semen hroznů či ze semen hrozna?
Klíčové slovo:
hroznové víno; hrozny; hrozno
Odpověď:
Současná podoba nápisu na produktu, tzn. že obsahuje olej ze semen hroznové vína, je podle našeho názoru nejvhodnější. Je přesná a neutrální. Podstatné jméno hrozen má více významů a vedle ‚kuželovitého souboru bobulovitých plodů révy vinné‘ může označovat také ‚kuželovitý soubor květů či plodů‘. Lze si tak představit semena hroznů jiných plodů. Nicméně spojení „olej ze semen hroznů“ je podle našeho názoru rovněž přijatelné. Hromadné podstatné jméno hrozno je pak podle Akademického slovníku současné češtiny užíváno zejména v obchodním slangu, tzn. že je příznakové. Hrozí proto, že by popis „olej ze semen hrozna“ nezáměrně strhl pozornost spotřebitelů ke svému jazykovému ztvárnění.
Zvažované varianty:
hroznové víno
hrozny
hrozno
Poslední užití:
20.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hrozen
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správné označovat hroznové víno jako hrozno?
Klíčové slovo:
hrozno
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny je hrozno, s významem ‚plody vinné révy, hrozny‘ hromadné podstatné jméno rodu středního, které proniká do češtiny ze slovenštiny a které se užívá zejména v obchodním slangu. Tomuto tvrzení odpovídají též výskyty v ČNK SYN v13, v nichž se nezřídka tematizuje právě příznakovost slova hrozno. Toto slovo proto nedoporučujeme užívat v neutrálních, spisovných komunikačních situacích.
Poslední užití:
27.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hrozen
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správně slovo dovolenka a od něj odvozené výrazy? Nedávno jsem ve zpravodajství zaslechl spojení dovolenkový provoz.
Klíčové slovo:
dovolenka
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny má slovo dovolenka tři významy: 1. ‚dočasné uvolnění ze služby‘, 2. ‚tiskopis s potvrzením dovolené‘ a 3. ‚strávení doby pracovního nebo služebního volna, zprav. odpočinkem, mimo domov nebo cestováním‘. Užití, které uvádíte, odpovídá významu 3, v tomto významu ovšem slovo dovolenka není neutrální, je hodnoceno jako kolokviální vyšší. Jako kolokviální vyšíš jsou hodnocena slova, která se vyskytují převážně v komunikačních situacích, v nichž je přednostně užívána spisovná češtiny. V těchto situacích však působí jako méně formální, stylově nižší.
Poslední užití:
27.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dovolenka
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V jedné televizní relaci jsem zaslechl zajímavý slovní obrat. Moderátorka řekla, že něco můžeme napoutat. Je slovo napoutat správné?
Klíčové slovo:
napoutat
Odpověď:
Daný výraz žádný slovník neobsahuje. V ČNK SYN v13 jsou doloženy jednotky výskytů z různých oblastí (např. Umí kraj napoutat své památky?, Viry jsou tak malé a lehké organismy, že se dokážou napoutat na vzduchové částice.). Není jasné, co sloveso napoutat ve zmíněném kontextu znamená, jeho užití je zde na hranici srozumitelnosti. Moderátorka zřejmě užila tzv. okazionalismus, tzn. příležitostný jazykový prostředek, který mohl vzniknout například chybnou záměnou předpony.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V odborném archeologickém textu jsem narazila na slovo provrt (v textu označuje díru v sekeře, kam se nasadí topůrko). Myslím, že se to slovo vůbec neužívá a přemýšlím, zda je v pořádku.
Klíčové slovo:
provrt
Odpověď:
Výraz provrt skutečně nemá vysokou frekvenci, nicméně lze se s ním setkat právě v odborných textech (knihách, diplomových pracích apod.) zabývajících se archeologií, etnografií apod. Na základě dokladů lze soudit, že označuje nejen otvor na sekeře pro nasazení topůrka, ale obecně provrtaný otvor na nejrůznějších artefaktech (srov. např. jantarové knoflíky s typickým provrtem ve tvaru písmene „V”, hřebenová ozdoba do vlasů se středovým provrtem držadla). V odborném textu je tedy užití tohoto slova v pořádku, v textech určených širší veřejnosti by ovšem bylo namístě zvážit jeho vysvětlení.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit s jedním výrazem v pozvánce. Je v ní věta: „Hlavním hostem večera bude světoznámý operní barytonista/baryton.“ Je v pozvánce vhodnější užít výraz barytonista nebo baryton?
Klíčové slovo:
barytonista; baryton
Odpověď:
Podle příruček lze zpěváka s barytonovým hlasem označit jako barytonistu i jako barytona, výrazy se nicméně liší stylovým hodnocením. Zatímco slovo barytonista je hodnoceno jako neutrální, u slova baryton slovníky uvádějí různé charakteristiky. Starší Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že v tomto významu výraz baryton patří do oblasti hudebního slangu, podle Nového akademického slovníku cizích slov je baryton výraz užívající se pouze v hudební sféře a konečně nejnovější Akademický slovník současné češtiny považuje výraz baryton za kolokviální vyšší, tzn. jako méně formální. Na pozvánce bychom se spíše klonili k užití formálnějšího výrazu barytonista.
Zvažované varianty:
barytonista
baryton
Poslední užití:
29.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla baryton II, barytonista
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla baryton, barytonista
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla baryton, barytonista
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Nedávno jsem zaslechl větu: „Z díla je cítit dlouhý vegetální dozvuk.“ V této větě mě zarazilo přídavné jméno vegetální, které mi připadá divné. Nevím, z čeho a jak je odvozeno, a vůbec nevím, jestli je to slovo správné.
Klíčové slovo:
vegetální
Odpověď:
Přídavné jméno vegetální bylo odvozeno příponou -ální od podstatného jména vegetace. Toto slovo zachycuje pouze starší Příruční slovník jazyka českého s významem ‚rostlinný‘ a uvádí u něj hvězdičku, což znamená, že šlo již v době vzniku tohoto slovníku (1935–1957) o málo užívaný výraz. V současnosti je toto přídavné jméno užíváno také jen velmi zřídka, v SYN v13 lze dohledat 49 dokladů (35 dokladů je ovšem z jedné publikace, a to Lexikon dobrých čajů). Nejde tedy jistě o slovo nesprávné, ale příznakové, v mnoha dokladech nese příznak knižnosti, který je spojen s jeho řídkým užíváním, neobvyklostí.
Poslední užití:
27.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vegetální
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Tvary slovesa vzdychnout/vzdechnout a povzdychnout/povzdechnout jsou podle Internetové jazykové příručky zaměnitelné. Je ale možné variantu s -y- použít u podstatných jmen vzdech a povzdech, tzn. lze také užívat podoby vzdych a povzdych? Jde mi o to, že bych v knize, kde jsem sjednotila slovesa na podoby vzdychnout a povzdychnout, ráda užívala jednotnou podobu i u podstatných jmen.
Klíčové slovo:
vzdech; povzdech
Odpověď:
Zatímco u sloves jsou skutečně obě varianty vzdechnout/vzdychnout a povzdechnout/povzdychnout noremní a stylově neutrální, u podstatných jmen vzdech a povzdech je situace odlišná. Starší Slovník spisovného jazyka českého tyto variantní podoby obou podstatných jmen uvádí, nicméně obě jako řídké, užívané pouze u několika málo autorů české beletrie. Můžeme se s nimi velmi zřídka setkat i v současných textech, nicméně jejich užití je vždy nápadné, příznakové. Určitě bychom vám nedoporučovali sjednocovat podoby sloves a podstatných jmen tak, aby kořen slova vždy obsahoval -y-. Podle našeho názoru není navíc sjednocení hláskové podoby u sloves a podstatných jmen vůbec třeba.
Zvažované varianty:
vzdech
vzdych
povzdech
povzdych
Poslední užití:
25.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla vzdech, povzdech
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla vzdech, povzdech, vzdechnout, povzdechnout
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V článku jsem narazila na větu: „Normální pleť nepne, nečervená, neleskne se“. Je tvar nepne v pořádku? Užívá se takto?
Klíčové slovo:
pnout
Odpověď:
Tvar nepne je 3. osoba jednotného čísla oznamovacího způsobu přítomného času slovesa pnout se zápornou předponou ne-. Čistě formálně je tedy utvořen správně. Nicméně Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost zachycuje (v souladu se současným územ) pouze reflexivní sloveso pnout se. Nereflexivní sloveso pnout je uvedeno jen ve starších slovnících, a to jako příznakové, jeho významy navíc zcela neodpovídají významu v uvedené větě. Ačkoliv se ojediněle v podobném kontextu (péče o pleť) tento slovesný tvar vyskytuje, doporučovali bychom ho spíše nahradit spojením „(normální pleť) není napnutá“. Toto spojení podle našeho názoru nejlépe vystihuje to, co se chce v dané větě čtenáři sdělit.
Poslední užití:
21.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pnout se
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V doslovu souboru povídek pro teenagery použil jeho autor Jiří Trávníček slovenský výraz rovesník (znamená ‚vrstevník‘). Není mi jasné, proč toto slovo použil. Myslíte, že ho mohu ve vydání opravit na českou podobu?
Klíčové slovo:
rovesník; vrstevník
Odpověď:
Je možné, že autor zvolil v českém doslovu knihy slovenský výraz k ozvláštnění textu (mohl být například inspirován tím, že v roce 2023 byla jedním z česko-slovenských slov týdne zvolena dvojice vrstevník–rovesník). Jde nicméně pouze o naši domněnku a tuto skutečnost by vám mohl potvrdit jen sám autor textu. Doporučili bychom s ohledem na čtenáře užít spíše českou podobu vrstevník. Současní čtenáři, jejichž znalost slovenštiny je stále nižší, by totiž mohli mít problém s porozuměním významu. Nicméně dodejme, že obdobné úpravy je vhodné řešit s autorem textu, pokud je to možné.
Zvažované varianty:
vrstevník
rovesník
Poslední užití:
26.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Krátky slovník slovenského jazyka. Kačala – Pisárčiková – Považaj. 2003.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo rovesník
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Lze v češtině použít slovo ztluštělý, např. ztluštělá kůže?
Klíčové slovo:
ztluštělý
Odpověď:
Přídavné jméno ztluštělý zachycuje pouze Příruční slovník jazyka český, a to s charakteristikou zř. (tzn. vyskytující se zřídka) a významem ‚takový, který ztluštěl, zesílený ztloustlý‘. Sloveso ztluštět obsahují jak Příruční slovník jazyka českého, tak Slovník spisovného jazyka českého a charakterizují ho jako knižní výraz. Zatímco sloveso ztluštět se v současných textech téměř vůbec nevyskytuje, přídavné jméno ztluštělý má v Českém národním korpusu SYN v13 269 dokladů. Z kontextů vyplývá, že se nejčastěji píše o ztluštělých částech těla (např. nehet, kůže) nebo částech rostlin (např. kořen, hlíza; botanický termín je nicméně adjektivum ztlustlý). Když navíc porovnáme, jak často se vyskytují spojení ztloustlý/zesílený/ztluštělý nehet a obdobně ztloustlá/zesílená/ztluštělá kůže, zjistíme, že nejběžnější jsou spojení právě s přídavným jménem ztluštělý. V daném kontextu je tedy jeho užití zcela v pořádku.
Poslední užití:
3.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ztluštělý, ztluštěti
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ztluštěti
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je vhodné, v pořádku používat slovo ombudsosoba místo ombudsman?
Klíčové slovo:
ombudsosoba
Odpověď:
Slovo ombudsosoba je výsledkem snahy o genderově korektní vyjadřování a nejspíš jde o doslovný překlad anglického výrazu ombudsperson (kde -person znamená osoba). V angličtině náhrada ombudsman > ombudsperson dává z hlediska snahy o genderovou neutralitu smysl, protože přípona -man ve slově ombudsman může v angličtině evokovat mužský gender, a novotvar ombudsperson je v tomto ohledu neutrální. V češtině však tento problém není tak akutní, a je otázka, zda -man ve slově ombudsman vůbec evokuje mužský gender, nebo zda potřeba tvořit novou variantu nevzniká spíš díky povědomí o anglickém ombudsperson.
Slovo ombudsosoba je inovace, přičemž lze mít pochybnosti o její nezbytnosti. Bez ohledu na zmíněné důvody je však pravděpodobné, že na tento neologismus bude část uživatelů reagovat negativně (viz např. diskuse o slově ombudsman na FAMU v roce 2024). Pokud je potřeba genderově neutrálního vyjádření silnější než obavy z negativních reakcí, je slovo samozřejmě možné použít. I když je tvořeno podle cizího, anglického slovotvorného modelu, má díky ideologii, která za jeho vznikem stojí, určitý potenciál se rozšířit a směřovat k neutrálnosti. V současnosti je však bezpochyby příznakové a vzhledem k uvedeným důvodům bychom s jeho používáním byli spíš opatrní.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v češtině možné používat slovo reporting? Narazil jsem na něj v rámci referátu určeného na oborovou konferenci.
Klíčové slovo:
reporting
Odpověď:
Výraz reporting zachycuje jednak databáze neologismů NEOMAT (neologismy.cz), jednak je velmi hojně doložen v Českém národním korpusu, a to zejména v oborových zdrojích, a to z oblasti ekonomiky, IT apod. Uvedený výraz je jistě typický pro určité obory, zejména zmíněnou ekonomii, v jejich rámci jej tak lze neproblematicky užívat. V jiných kontextech je třeba zvážit srozumitenost pro běžného mluvčího, slovo reporting lze nahradit například synonymem výkaznictví.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku užití slov neurověda a neuroprávo ve vědeckém článku?
Klíčové slovo:
neurověda; neuroprávo
Odpověď:
Užití výrazu neurověda považujeme za neproblematické. Výraz zachycuje Internetová jazyková příručka, je velmi frekventovaný a vyskytuje se velmi často právě v odborném kontextu. Výraz neuroprávo ale žádné příručky nezachycují a není doložen ani v synchronních korpusech. Navíc není zcela jasný jeho význam, doporučovali bychom proto užít na jeho místě opis.
Poslední užití:
25.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo neurověda
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je možné v rámci odborných textů užívat slovo stend? Označuje se jím konstrukce, k níž je připevněno nějaké další zařízení.
Klíčové slovo:
stend
Odpověď:
Uvedený výraz dosud neuvádějí žádné příručky ani databáze neologismů. V Českém národním korpusu v SYN v13 lze dohledat 57 dokladů, které jsou zachyceny převážně v oborové literatuře, a to v technicky zaměřených textech. Výraz stend je tak možno užívat právě v odborném prostředí, kde by měl být srozumitelný. V případě nejistoty, zda tomuto výrazu čtenář/posluchač porozumí, jej doporučujeme vysvětlit.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku přídavné jméno odpadářský ve větě „Úzce spolupracujeme s velkými odpadářskými společnostmi.“? Tato věta se vyskytla v interním zpravodaji.
Klíčové slovo:
odpadářský
Odpověď:
Přídavné jméno odpadářský je součástí profesní mluvy (jak dokazují mimo jiné i data z Českého národního korpusu), v případě interního zpravodaje jej můžete v uvedené větě ponechat. V komunikaci mimo dané profesní prostředí by ovšem bylo náležité užít přídavné jméno odpadní.
Poslední užití:
13.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.