Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je spojení jednak – druhak správné? Neměl by mít spojovací výraz spíš podobu jednak – jednak?
Klíčové slovo:
druhak; jednak – druhak
Odpověď:
Spojkový výraz jednak – druhak je v Akademickém slovníku současné češtiny hodnocen jako kolokviální, v tradičním označení tedy jako nespisovný. Pisatelé jej užívají pouze v neformálních textech, příp. jako prostředek ozvláštnění textu. Výraz druhak je problematický také z hlediska slovotvorby: Není totiž utvořen analogicky ke slovu jednak, protože vychází z číslovky řadové (druhý), zatímco jednak je utvořeno z číslovky základní (jeden). Zpětnou analogií bychom tedy vlastně měli říkat prvak.
Poslední užití:
4.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Občas používám jako rodilý Čech slovo počas namísto spojky během, například: Počas práce jsem neměl čas Ti zavolat. Dělám to tak správně, nebo je slovo přejaté ze slovenštiny a do českého textu není vhodné?
Klíčové slovo:
počas
Odpověď:
Informace uvedené ve výkladových slovnících i dalších příručkách dokládají, že spojení po čas ve významu ‚během‘ (psáno zvlášť, k psaní dohromady viz níže) je hodnoceno jako noremní. Konkrétně Slovník spisovného jazyka českého i Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) obsahují shodný doklad: po čas prázdnin (v rámci heslového odstavce lemmatu čas). Existující vazbu substantiva čas s předložkou po potvrzuje i Slovník české frazeologie a idiomatiky, výrazy neslovesné, který uvádí spojení nějaký čas (‚nějakou dobu‘), u nějž doplňuje variantu s předložkami na a po (nějaký čas), které z hlediska stylu hodnotí jako řidší a knižní.
Informace k aktuálnímu užívání spojení po čas získáme nahlédnutím do korpusu SYN v13: spojení po čas v něm nalezneme 910×, respektive po odstranění opakujících se výskytů obdržíme 861 kolokací z literatury i periodického tisku (např. Přihlášen byl i vystavovatel z Bolívie, který však po čas naší návštěvy ještě nedorazil). Nyní se vraťme k možnosti psát dané spojení předložky a podstatného jména dohromady jako spřežku. – Psaní jako jedno slovo zatím normativní příručky češtiny nepřipouštějí, a to ani ty nejnovější, jakou je např. Internetová jazyková příručka. (Nahlédnutím do příruček slovenských si lze ověřit, že oproti češtině tato možnost skutečně existuje ve slovenštině, uvádějí ji např. Krátky slovník slovenského jazyka 4 z roku 2003 nebo Pravidlá slovenského pravopisu z r. 2013 či Ortograficko-gramatický slovník slovenčiny z r. 2022. Jako synonymní jsou pro slovo počas uváděna např. spojení v priebehu nebo v čase.) V korpusu SYN sice zadáním slovního tvaru počas nalezneme 144 výskytů, po jejich (manuálním) přetřídění je však zřejmé, že pouze v případě 56 dokladů jde o význam ‚během‘, dalších 44 výskytů jsou chybné zápisy podstatného jména počasí (které vznikly odtržením koncového -í), popřípadě jde o jeho zastaralou a nářeční variantu počas (tu s výkladem významu ‚počasí, povětrnost‘ uvádí např. starší PSJČ). Ve 39 případech jde o slovenské kontexty, citace slovenských mluvčích apod. a 2 doklady tvoří chybné zápisy slova poločas. Ukazuje se tedy, že v úzu zatím výrazně (asi 15 : 1) převládá psaní zvlášť, po čas, které bychom pro formální, oficiální texty také doporučili.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo čas
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo čas
Jazykový zdroj:
Slovník české frazeologie a idiomatiky 2. Výrazy neslovesné. Čermák a kolektiv. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Setkávám se ve své praxi se třemi variantami přídavného jména: judikátní, judikatorní a judikaturní. Která z nich je správně? A je mezi nimi nějaký rozdíl?
Klíčové slovo:
judikátní; judikatorní; judikaturní
Odpověď:
Je třeba vyjít z toho, že existují dvě podstatná jména uvedená vedle právních slovníků i v Novém akademickém slovníku cizích slov (NASCS): jednak judikát ‚rozhodnutý, rozsouzený spor, soudní rozhodnutí‘ a od něj odvozené přídavné jméno judikátní (tento výraz uvádí i NASCS), jednak judikatura ‚rozhodovací činnost soudců, výsledky této činnosti, soubor soudních rozhodnutí‘. Přestože odvozené přídavné jméno se v NASCS neuvádí, podle slovotvorných zásad češtiny by to měl být výraz judikaturní (judikatur-ní). Stejně jako se významem liší obě podstatná jména, liší se i od nich odvozená jména přídavná. V případě výrazů judikátní a judikaturní tedy nejde o synonyma: obě přídavná jména mají svůj význam (‚týkající se judikátu‘ a ‚týkající se judikatury‘) a svým tvarem odpovídají českým slovotvorným zásadám.
Do této celkem přehledné situace ale vstupuje výraz judikatorní. Ten stejně jako jeho konkurent není uveden v žádném jazykovém zdroji, takže musíme vycházet jen ze slovotvorných zákonitostí. Existence podoby s -o- je nejspíš ovlivněna anglickým judicatory – odtud patrně počeštěné judikatorní. Pokud se tato podoba v odborných textech vžila a je běžně užívána, pak ji nelze odmítat. Míru vžitosti a přijatelnosti jako právní laici nemůžeme posoudit, ale podobných případů přejetí cizího termínu (někdy i vedle pravidelně tvořené domácí podoby a s významovým rozdílem) je v terminologických soustavách různých vědních oborů víc, např. molekula – molekulární (vedle molekulový), struktura – strukturální (vedle strukturní) atd. Na základě dostupných dokladů předpokládáme, že se tvar judikatorní používá jako synonymum k judikaturní, nikoli judikátní. Pokud jsou varianty judikaturní a judikatorní užívány synonymně, pak je už pouze záležitost odborné terminologie v právní oblasti, která podoba se považuje za oficiální termín, případně zda je možné obě podoby používat rovnocenně. Korpus SYN v11 obsahuje 213 dokladů podoby judikatorní (43 z nich je ovšem opakující se název rubriky Judikatorní novinky v časopise Veřejná správa) a 124 dokladů podoby judikaturní. Webový korpus Araneum Bohemicum Maximum obsahuje 115 výskytů podoby judikatorní a 36 výskytů podoby judikaturní. Naopak monitorovací korpus ONLINE2_ARCHIVE, který se snaží mapovat dynamický obsah českého internetu, tj. internetovou žurnalistiku, obsahoval k datu 2. 8. 2023 obě varianty v poměru opačném: podoba judikatorní tu má 46 výskytů, zatímco podoba judikaturní výskytů 88. Je tedy zjevné, že se v úzu používají obě podoby. Nejlepším příkladem je citace z Advokátního deníku, kde pod titulkem Nejvyšší soud vydal Ročenku 2019 o rozhodovací a judikatorní činnosti následuje tento text: Již od roku 2015 vydává Nejvyšší soud pravidelně Ročenku Nejvyššího soudu. Ta vždy poskytuje informace o rozhodovací a judikaturní činnosti trestního kolegia a občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu za předchozí rok.
Zda je v právní terminologické standardizaci jedna z variant oficiální, preferovaná, nebo jsou možné obě, posoudit nemůžeme, ale z hlediska čistě jazykového jsou obě přijatelné.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je možné v češtině používat pojem e-kniha, nebo je vhodnější použít spojení elektronická kniha?
Klíčové slovo:
e-kniha
Odpověď:
Výraz e-kniha zachycuje v současnosti budovaný Akademický slovník současné češtiny jako výraz neutrální, spisovný. Toto slovo má značnou frekvenci i v Českém národním korpusu (v SYN v14 přes 7000 výskytů), lze tedy přepodkládat, že bude čtenářům zcela srozumitelné.
Poslední užití:
9.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mám tu větu: „Jakýžto postoj má ta žena k muži?“ a mám pocit, že slovo jakýžto je zde užito nesprávně.
Klíčové slovo:
jakýžto
Odpověď:
Slovo jakýžto zachycují jen starší výkladové slovníky (Příruční slovník jazyka českého a Slovník spisovného jazyka českého), a to jako zastaralé zájmeno vztažné. Kromě příznaku zastaralosti je tedy zájmeno jakýžto užito chybně v roli zájmena tázacího.
Poslední užití:
13.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo jakýžto
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo jakýžto
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.