Dotaz:
Rod jmenný
Konkrétní dotaz:
Platí stále, že když napíšu „studenti jsou povinni“, zahrnuje toto vyjádření jak studenty, tak studentky?
Klíčové slovo:
generické maskulinum
Odpověď:
Ano, toto vyjádření je z jazykového hlediska zcela v pořádku a jeho interpretace je adekvátní. Jev, na nějž se ptáte, se nazývá generické maskulinum (název osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender). V češtině je generické maskulinum stále běžně užíváno. Naproti tomu se v současnosti užívají i prostředky tzv. genderově senzitivního vyjadřování. V jeho rámci se upouští od generického maskulina ve prospěch uvádění tvarů rodu ženského (např.: studenti/studentky jsou povinni/povinny). Oba tyto přístupy mají své výhody a nevýhody. Čeština jakožto flektivní jazyk vyjadřuje jmenný rod nejen v příponách či koncovkách podstatných jmen, ale i ve všech dalších ohebných slovních druzích: přídavných jménech, zájmenech, číslovkách a slovesech – z toho důvodu může být těžké neopomenout v (delších) textech všechny náležité tvary rodu mužského i ženského. Nadto mohou být psané texty, které tyto tvary důsledně zaznamenávají, graficky přetížené a v důsledku toho hůře čitelné. Ve srovnání s tím lze generické maskulinum hodnotit jako úsporné a přehledné. Avšak pro zviditelnění zastoupení žen v různých funkcích, rolích apod. je výhodné pojmenovat je explicitně. Navíc ne ve všech formulacích je třeba (striktně) uvádět tvary obou rodů, je možné využít např. několikanásobný podmět typu „studenti a studentky (jsou povinni)“. V některých situacích a textech je vyjádření obou rodů dokonce očekávané a (do jisté míry) ustálené, např. v oslovení v dopise (Vážená paní, vážený pane), ve formulářích (Já, níže podepsaný/podepsaná prohlašuji…) či v dotaznících (Koho jste volil/a v roce 2023?). Do genderově senzitivního vyjadřování se dále řadí jazykové prostředky, které neimplikují žádnou genderovou identitu. Jedná se především o různá opisná vyjádření, která na jednu stranu nevyžadují uvádění slovních tvarů dvou rodů, na druhou stranu podobně jako doplňování přechýlených podob text prodlužují (např.: studující osoby jsou povinny; osoby zapsané ke studiu jsou povinny).
Poslední užití:
13.7.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Generické makulinum
Dotaz:
Rod jmenný
Konkrétní dotaz:
V praxi se často setkávám s tím, že lidé přiřazují rod cizojazyčných názvů podle významu v původním jazyce. Velmi se tak děje v popkultuře, především názvů her. Uvedu příklad: hra „Crysis“ má podle některých shodu v ženském rodě, protože je to v překladu přece „ta krize“. Pokud jim dám námitku, že mně to jaksi nejde přes hubu („Víš, že vyšla nová Crysis?“ versus „Víš, že vyšel nový Crysis?“), je zde ještě druhý argument protistrany: Crysis je vlastně hra, takže její shoda bude podle ženského rodu. Případně ještě oponenti operují s konceptem nějakého „nevyjádřeného podmětu“. „Hrál jsem Crysis. Je skvělá.“ aka dosaď si do druhé věty „hra“ a máš jasný ženský rod. To je ale podle mého názoru hloupost, nevyjádřený podmět v té druhé větě je „Crysis“, tak přece nemůžu tento větný člen, ač nepsaný, vynechat a uvažovat, že budu shodu řídit podle nějakého logicky příbuzného slova.
Existují samozřejmě slova, jejichž rod bude zřejmý, protože už vstoupila do úzu, a mají navíc i tvar, který umožňuje jasnější přiřazení ke vzoru, například jako v případě her Doom nebo Dota.
„Vyšel nový Doom. Zahráli jsme si nový Doom / nového Dooma. Vyšla nová Dota. Zahráli jsme si novou Dotu.“
Koncovka, respektive její výslovnost přiřadila slova k nějakému vzoru a podle toho se ustálil rod, chápu to správně?
Zakopaný pes je u těch jmen, u kterých se většina lidí neshodne, jakého rodu by měla být. U „Crysis“ mohou podle kolegů fungovat všechny tři rody. Jak tedy určit rod, potažmo shodu u takových slov? A pokud by to bylo rozporováno („mně to nějak nezní“), jaký dát důkaz, že rod podle významu slova v originálním jazyce ani berlička s čímsi jako nevyjádřeným podmětem se použít nedají? Jazykovou intuicí nebo převahou většiny argumentovat nechci.
Klíčové slovo:
Crysis
Odpověď:
Nová slova se do češtiny adaptují různými způsoby a neexistuje žádné jednoduché pravidlo, které by předem určilo, jakého rodu nové slovo bude. Lze samozřejmě vypozorovat určité tendence, avšak není to něco, co by bylo pevně dané, zejména mluvíme-li o (cizích) vlastních jménech. Jednou z tendencí je skutečně vycházet z rodu obecného jména, které vyjadřuje podstatu daného vlastního jména – v tomto případě „hra“. Všechny skutečnosti však nelze tak snadno zaškatulkovat a pojmenovat nadřazeným výrazem. Pokud je název pro českého mluvčího průhledný, pak se rod skutečně často kloní k rodu českého překladu (což je zřejmě případ i hry Crysis – tam je ale ženský rod motivován nejen překladem „ta krize“, ale i nadřazeným pojmem „hra“).
Pokud název průhledný není, většinou se do českého morfologického systému začlení podle hláskového zakončení. To jsou Vámi zmíněné případy her Doom a Dota. V případě Crysis si nepomůžeme, připadal by v úvahu jak ženský rod (podobně jako syfilis), tak i mužský rod (jaspis). U neprůhledných jmen, která hláskovým zakončením přirozeně neinklinují k žádnému vzoru, je běžné, že se přiřadí k neutrálnímu střednímu rodu.
Argument s nevyjádřeným podmětem není vhodný. Zatímco „nevyjádřený podmět“ je syntaktický pojem, určení rodu je záležitostí morfologie. To, jestli je podmět vyjádřený, či nevyjádřený, tedy s rodem jména vůbec nesouvisí.
U nových slov v češtině je skutečně nutné počítat s velkou mírou rozkolísanosti a zejména u vlastních jmen většinou nelze jednotlivé varianty razantně odmítat. Některá se k rodu přiřadí přirozeně a bez strkanic, u jiných je situace obtížnější. Důležitým faktorem je zde čas. Kodifikace může nastoupit až v případě, že se něco zažije v úzu, a případně pak může podpořit jedno nebo druhé stanovisko.
Dotaz:
Rod jmenný
Konkrétní dotaz:
Má čeština (nebo je v budoucnosti alespoň pravděpodobné, aby měla) genderově neutrální zájmena (podobně jako má např. angličtina zájmeno they, popř. xer, sie)?
Klíčové slovo:
bezrodé zájmeno
Odpověď:
Čeština má vedle zájmen rodových (ten/ta/to; on/ona/ono; můj/má/moje apod.) i tzv. bezrodá zájmena, která mají pro rod mužský, ženský a střední tytéž tvary. Patří k nim osobní zájmena: já, ty, my, vy a zvratné se. Zda se v budoucnu utvoří bezrodá varianta i pro zájmena, která dnes rod vyjadřují (on, ona, ono apod.), nedokážeme v tuto chvíli předvídat.
Poslední užití:
31.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Rod jmenný
Konkrétní dotaz:
Jaká jsou pravidla pro určení rodu?
Odpověď:
Rod podstatných jmen se přiřazuje jednotlivým slovům obvykle na základě zakončení (souhláska znamená obvykle rod mužský, -a, -e rod ženský, -o, -u, -i, -y rod střední). Někdy může mít na rod vliv i blízký český ekvivalent (whisky jako pálenka). Označují-li se muži a ženy, pak bez ohledu na zakončení jsou tato označení přiřazena k rodu mužskému a ženskému (např. guru).
Poslední užití:
11.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Rod jmenný
Konkrétní dotaz:
Podle čeho se přiřazuje rod městům typu „Telč, Bruntál, Olomouc“?
Klíčové slovo:
jmenný rod měst
Odpověď:
Rod se názvům měst přiřazuje na základě zakončení v 1. pádě, někdy může být rod dvojí a dochází ke kolísání (lišit se mohou např. regionální varianty): „ten Bruntál, ta Telč, ta Olomouc“ (v místním úzu i „ten Olomouc“).
Dotaz:
Rod jmenný
Konkrétní dotaz:
Proč jsou jména francouzského původu zakončená na -ž (kuráž, garáž, montáž) v češtině ženského rodu?
Klíčové slovo:
jmenný rod
Odpověď:
Jména zakončená na -ž se v češtině řadí k ženskému rodu (vzor „píseň“) bez ohledu na to, jaký měla rod v původním jazyce.