Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Myslím si, že dříve si lidé češtiny více vážili, v současnosti její úroveň upadá.
Klíčové slovo:
čeština
Odpověď:
Proti prohřeškům vůči kultuře jazyka nelze dělat nic jiného než se snažit působit ve prospěch kultivovaného projevu. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Je dovoleno začínat projev slovem tak? Naše učitelka nás za takový začátek tvrdě postihovala.
Klíčové slovo:
stížnost
Odpověď:
Začátky veřejných mluvených projevů nejsou v České republice regulovány žádným nařízením či zákonem, záleží jen na tom, zda se konkrétní mluvčí sám snaží o kultivovaný jazykový projev. Je pravda, že nadužívání podobných výplňkových slov může na nejednoho posluchače působit rušivě, za užívání takových výplňkových slov však nelze mluvčí nijak postihovat.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Je hrozné, že se nedodržuje shoda ve středním rodě, všude jsou zakončení na -y namísto -a.
Klíčové slovo:
shoda přísudku s podmětem
Odpověď:
Nesprávné koncovky ve shodě se jmény středního rodu jsou jednou z častých chyb. Pokud mluvíme na veřejnosti, měli bychom užívat vhodné jazykové prostředky. Proti danému problému nelze dělat nic jiného, než se snažit působit ve prospěch kultivovaného projevu. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, jak předseda vlády používá český jazyk. Ten člověk česky neumí. Můžete nějak zasáhnout?
Klíčové slovo:
politik
Odpověď:
Účelem Ústavu pro jazyk český je uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti českého jazyka a jazykového vzdělávání, přispívat k využití výsledků výzkumu a zajišťovat infrastrukturu výzkumu včetně specializované výuky jazyků. ÚJČ proto rovněž vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Dozor nad „čistotou“ či „správností“ jazyka (a to nejen v případě politických činitelů, ale ani v médiích a jiných oblastech) však předmětem činnosti ÚJČ není.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že vysocí představitelé České republiky nemluví spisovně a mluví i sprostě. Mělo by se jim to zakázat zákonem.
Klíčové slovo:
vláda ČR
Odpověď:
Lidé, kteří vystupují na veřejnosti (a nejde jen o politické činitele), by jistě měli věnovat pozornost kultuře svého jazykového projevu. Jazyková poradna může doporučovat, ovšem to, že jsou lidem nabídnuta jistá doporučení, neznamená, že se jimi mluvčí budou řídit. Nejsme si jisti, zda by byla zákonná opatření vhodná a účinná (Česká republika ani žádný jazykový zákon nemá). Můžete však sám zkusit oslovit konkrétní mluvčí a vyzvat je k nápravě jazykových prohřešků. Zřejmě jen podněty od posluchačů (potenciálních voličů) mohou stávající situaci změnit.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že lidé ze Slovácka mluví nářečím i mimo soukromou sféru, třeba v médiích.
Klíčové slovo:
dialekt
Odpověď:
Užívání nářečních prostředků nemusí být vnímáno jako prohřešek, zvláště pokud jsou užívány pro zdůraznění regionálnosti. Existuje mnoho okolností, které v tomto případě hrají roli. Vždy je však třeba zvážit, kdo je adresátem určitého sdělení, a s ohledem na něj se například vyhnout nářečním prvkům, které by mohly zastřít sdělovaný obsah, popřípadě mu méně známé regionální výrazy souběžně vysvětlit.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že intelektuálové, třeba pražští herci, nemluví spisovně.
Klíčové slovo:
mluvený projev
Odpověď:
Je pravda, že veřejně známé osobnosti mohou na další uživatele češtiny působit jako „mluvní vzory“. Pro kultivovaný řečový projev je žádoucí, aby byly užívané jazykové prostředky vzhledem k určitému účelu (funkci) sdělování přiměřené. Je tedy vhodné rozlišovat, zda jde o projev formální, či neformální, mluvený, či písemný, a v tomto ohledu jej formulovat.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že učitelé vystupující v pořadu UčíTelka České televize mají typicky českou nářeční výslovnost a užívají stoupavé zakončení vět.
Klíčové slovo:
televize
Odpověď:
Lidé, kteří vystupují v rozhlase nebo v televizi, by jistě měli věnovat pozornost nejen obsahové, ale i zvukové stránce češtiny. Je však nutné dodat, že pro mluvčí, kteří nejsou profesionálními moderátory a v médiích pouze hostují, je velmi obtížné soustředit se na obsahovou i formální složku jazykového projevu a vyvarovat se prvků, které mohou mluvčí z jiného regionu vnímat jako příznakové či nevhodné.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že lidé neužívají správnou výslovnost cizích jmen.
Klíčové slovo:
výslovnost
Odpověď:
Výslovnost cizích jmen, kromě těch známých a zaužívaných, je nezřídka záležitost velmi komplikovaná, obvykle vyžadující od mluvčích věcné znalosti – z jakého jazyka jméno je a jaké jsou v daném jazyce pravidla výslovnosti. Do toho vstupují další, geografické, sociální či historické okolnosti (může jít například o jméno původem anglické, jeho nositelem je však Francouz, a této skutečnosti se přizpůsobila i výslovnost jeho jména). Ne vždy lze navíc zcela přesně určit, která z výslovnostních variant je tzv. správná. V leckterých případech je tedy nezbytná jistá dávka tolerance, zejména pokud neznalost náležité podoby nezpůsobuje komunikační problémy. Samozřejmě však můžete dotyčného mluvčího na omyl upozornit.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Všímám si časté nesprávné výslovnosti cizích slov v médiích a vadí mi to. Existuje nějaký orgán, který by hlídal kvalitu mluveného projevu a v případě výskytu nesprávné výslovnosti by daného profesionálního mluvčího na tuto skutečnost upozornil?
Odpověď:
Žádný takovýto orgán v Česku neexistuje, což souvisí i s faktem, že nemáme žádný jazykový zákon, který by dodržování spisovné výslovnosti nařizoval. Veřejnoprávní média však mají své kodexy, v nichž se ke spisovnému vyjadřování zavazují. Pokud se komukoli úroveň mluveného projevu profesionálních mluvčích nelíbí, může samozřejmě upozornit přímo je, jejich vedení atp. Na okraj ještě dodejme, že Ústav pro jazyk český AV ČR je institucí primárně vědeckou, nikoli „dozorovou“ a nemá žádné pravomoce užívání spisovné češtiny od kohokoli vyžadovat.
Poslední užití:
16.2.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.