Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ příjmení Hujer?
Klíčové slovo:
Hujer
Odpověď:
Příjmení Hujer (stejně jako např. Hojer) patří do početné skupiny příjmení, která vznikla podle povolání či zaměstnání svého nositele, tedy do skupiny příjmení jako Kovář, Krejčí, Mlynář, Pekař, Zedník atp. Pochází z německé nářeční podoby obecného jména Häuer, tedy horník. Toto příjmení je pozoruhodným svědectvím toho, jak výrazně jsou některá příjmení spjata s určitým regionem. Ze statistických údajů Ministerstva vnitra České republiky totiž vyplývá, že nápadně velké množství jeho současných nositelů žije v severních či severovýchodních Čechách.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Německá příjmení u Čechů. Beneš. 1998. (platí od 1998)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
V naší zemi existuje cca 50 vsí začínajících na vše-, tedy Všetaty, Všeň, Všechlapy, Všestary atp. Lze zjistit, co toto pojmenování znamená a jak takové názvy vznikají?
Klíčové slovo:
názvy obcí začínající na vše-
Odpověď:
Mnoho místních jmen tohoto typu bylo utvořeno k původnímu prvnímu pádu množného čísla výrazu vši ve významu ‚všichni‘. Za něj se pak připojuje další element, srov. Všechlapy: všichni chlapi (tj. nešlechtici, poddaní, sedláci, prostí lidé); Všepadly: všichni padli (tj. místo, kde všichni padají/padli); Všestary: všichni staří (tj. pojmenování podle toho, jako by ve vsi byli všichni staří); Všetaty: všichni + jinak nedochované podstatné jméno tatь čili ‚zloděj‘ (tj. vesnice, kde všichni kradou, kde jsou samí zloději) atp.
Některá místní jména začínající na vše- však mají původ v osobních jménech, srov. Všeboř: Všeborův dvůr (od osobního jména Všebor); Všechov: Všechův dvůr (od osobního jména Všech); Všemily: ves Všemilů, tj. rodiny Všemilovy (od osobního jména Všemil) atp. Komponent vše- však i v těchto staročeských osobních jménech pochází z praslovanského vьsь, tj. všechen. Etymologie náslovného vše- je u obou skupin stejná; rozdíl je v motivaci – přezdívková obyvatelská místní jména versus jména odvozená z osobních jmen.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lutterer – Šrámek. 1997. (platí od 1997)
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Rád bych se zeptal, od čeho je odvozen název města Benátky, když ve světě je toto město známé pod názvem Venezia.
Klíčové slovo:
Benátky
Odpověď:
Pojmenování Benátky je v češtině tradiční. Tendence počešťovat cizí zeměpisná jména byla velice silná na přelomu 19. a 20. století, kdy česká společnost prožívala všestranné zapojení kulturního a ekonomického života do širších evropských souvislostí. Tzv. exonymum Benátky je ale v češtině pevně ustáleno už mnohem déle. Najdeme ho např. v Jungmannově Slovníku česko-německém (díl 1., Praha 1835), a dokonce i ve staročeských zdrojích. Do češtiny se dostalo prostřednictvím slovinské podoby Benetke a je doloženo už kolem roku 1300. Tradice užívání jména Benátky je tedy opravdu dlouhá. Proč česká podoba názvu vznikla právě takto, vysvětlit nedovedeme. Jak můžeme ověřit ve slovnících, nejen velké světové jazyky, ale i bulharština, polština, ruština, ukrajinština a rumunština vycházejí při pojmenování daného města přímo z původní italské podoby Venezia.
Pro úplnost ještě doplňme, že jméno Benátky coby označení města mezi Čechy odedávna proslulého prostřednictvím obchodních a kulturních styků Čech s oblastí Středomoří nabylo v češtině záhy obecného významu ‚mokré, bažinaté místo při vodě‘ a byla jím označena řada míst na našem území, např. středočeské město, které dnes známe jako Benátky nad Jizerou.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lutterer – Šrámek. 1997. (platí od 1997)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s prosbou o pomoc s etymologií toponyma Basantka (někdy též Basamtka). Jedná se o název samoty poblíž Borotína na Táborsku. V historických pramenech ani u místních obyvatel jsem nenašel žádnou stopu vedoucí k interpretaci tohoto jména. Zbývá tedy pouze jazykový rozbor. Pokud se Vám podaří zjistit cokoli o původu tohoto slova, budu vám velmi vděčný.
Klíčové slovo:
Basamtka
Odpověď:
Jméno Basamtka (též Basantka) souvisí s expresivním slovesem basamtit ve významu ‚klít basama‘ nebo ‚klít vůbec‘, popř. basamtiti ‚řáditi, klíti‘. Posměšné jméno samoty vzniklo zřejmě podle hašteřivosti jejích obyvatel. Původ pojmenování je uveden v Slovníku pomístních jmen v Čechách, sv. II, Academia, Praha 2006.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník pomístních jmen v Čechách. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Můj kamarád (Čech s českými předky – alespoň, co měl možnost zjistit) má zvláštní příjmení, jmenuje se „Cee“. Zajímalo by mě, jaký je jazykový původ tohoto jména, které se, jak jsem se dívala na web, v Čechách občas vyskytuje.
Klíčové slovo:
Cee
Odpověď:
Domníváme se, že toto příjmení lze vyložit dvěma způsoby. První výklad vychází z označení písmene C, jméno tedy snad vzniklo jako zkratka nějakého jména začínajícího na písmeno C. Podobně se někdy vykládají příjmení Bé, Cé, El, Eška, Zet. Druhé možné vysvětlení je založeno na německých příjmeních Zäh, Zeh nebo Zehe. Všechna tato příjmení měla význam ‚nepoddajný, tuhý; houževnatý, neústupný; vytrvalý‘, příjmení Zeh a Zehe mohou navíc souviset se středohornoněmeckým zehe ‚prst u nohy‘. Příjmení tedy mohlo odrážet nějaký nápadný znak prstu/prstů u nohou prvního nositele tohoto jména. Výklad z němčiny pokládáme vzhledem k motivaci za přesvědčivější. Příjmí, z nichž se příjmení vyvinula, bývala totiž velmi často motivována povahovými či fyzickými rysy svých nositelů, zatímco pojmenování písmen v abecedě jsou pro vznik příjmí či příjmení používána jen výjimečně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych Vás požádat o informaci, jak vzniklo místní jméno „Klausový důl“. Souvisí nějak se jménem Klaus?
Klíčové slovo:
Klausový důl
Odpověď:
Název Klausový důl (lokalita u Janských Lázní, zvaná též Těsný důl) vznikl od pojmenování přehrady (klauzy), která sloužila k plavení dřeva. Nahlédnutím do Příručního slovníku jazyka českého lze zjistit, že klauza je technický termín označující vodní nádrž, z níž se napájí vodní tok za dopravy vorů. Tento výraz pochází ze slova klauzura – ‚odloučenost od světa‘, které má svůj původ v latinském claudere – ‚zavírat‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Je příjmení Yazigee ukrajinského původu?
Klíčové slovo:
Yazigee
Odpověď:
Toto konkrétní jméno nezachycují žádné nám dostupné fonetické ani onomastické příručky, jediným možným informačním zdrojem je internet. Je možné, že podoba Yazigee je alternativní formou zápisu příjmení Yaziji, Yazigi atp. arabského či tureckého původu. Tyto informace bohužel nemůžeme nijak relevantně ověřit, nicméně vzhledem k hláskovému/písmennému skladu daného příjmení bychom ukrajinský původ z jazykového hlediska vyloučili.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ příjmení Niewiadoma?
Klíčové slovo:
Niewiadoma
Odpověď:
Toto příjmení je evidentně polského původu. Jde o přechýlenou formu od mužské podoby Niewiadomy. Jak uvádí Internetowy słownik nazwisk w Polsce provozovaný Ústavem polského jazyka Polské akademie věd (https://nazwiska.ijp.pan.pl/), vzniklo toto příjmení z adjektiva s významem ‚neznámý‘.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Je příjmení Melo českého, nebo cizího původu?
Klíčové slovo:
Melo
Odpověď:
Toto příjmení bohužel není v žádné z nám dostupných příruček obsaženo, takže jeho přesný původ jazyková poradna nemůže zjistit. Domníváme se, že pravděpodobně cizího původu je, ale doporučujeme obrátit se s tímto dotazem na specialisty, např. z oddělení onomastiky ÚJČ AV ČR.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo příjmení Vydlák? Zaráží mě, proč se píše s ypsilon. Jde o chybu? Znám případ obce, kde se vyskytuje jak příjmení Vydlák, tak i Vidlák, přičemž zápis toho druhého je z mého hlediska dobře pochopitelný.
Klíčové slovo:
Vydlák
Odpověď:
Máte pravdu, že existuje jak příjmení Vidlák, tak Vydlák. Domníváme se, že původ obou dvou je totožný, čemuž nasvědčuje i zpracování příslušných hesel v příručce Naše příjmení (dodejme, že tato pojmenování vznikla z obecného jména vidlák s významy ‚výrobce vidlí; mladý jelen s jednoduchým parožím; dospívající výrostek‘, případně z místního jména Vidlák). Je pravděpodobné, že podoba Vydlák souvisí s dávným chybným matričním zápisem (jeho autor nemusel umět dobře česky, mylně považoval vy- za předponu, přehlédl se atp.). Existují totiž analogické dvojice příjmení, např. Zima – Zyma, případně naopak Lysý – Lisý. Z dnešního pohledu však již nelze tvrdit, že daní nositelé mají ve svých příjmení „chybu“, kterou by bylo záhodno opravit.
Poslední užití:
15.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.