Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Ráda bych požádala o pomoc s původem jména zaniklé obce Zátory, která je známá spíše pod názvem Staré Holešovice. V neodborných publikacích jsem dohledala tvrzení, že je odvozeno od pojmenování místa, kde se v minulosti zadíraly ledové kry, protože Vltava tehdy nebyla regulovaná. Je to pravda? A kdy tento název vznikl?
Klíčové slovo:
Zátory
Odpověď:
Název osady v oblasti dnešní pražské čtvrti Holešovice je poprvé doložen v zakládací listině Vyšehradské kapituly datované k roku 1088, a to v podobě Nazatore. V publikaci Místní jména v Čechách IV (Praha 1957, s. 738) je místní jméno Zátory vyloženo na základě polského podstatného jména „zator“ s významem ‚ucpání řeky, záplava, tůň, hlubina s bahnitým nánosem, nové řečiště‘. Slovo „zátor“ s podobnými významy je doloženo i z českých nářečí; bylo utvořeno od slovesa třít a označovalo místo vyhloubené silným třením. Tento výklad je všeobecně přijímaný a je třeba zdůraznit, že se nemuselo zdaleka jednat pouze o ledové kry, ale jakýkoli materiál, který vodní tok přinesl. Obdobný původ má i název obce Zátor na Krnovsku, kterému byl v roce 2002 věnován jazykový sloupek v časopise Vesmír (viz https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2002/cislo-7/osemetne-jmeno-zator.html). V tomto případě jde o názornou ukázku, jak věrně mohou zeměpisná jména odrážet realitu – tato obec, ležící na řece Opavě, byla totiž opakovaně silně poškozena při povodních (zejména v letech 1997 a 2024).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ příjmení Hujer?
Klíčové slovo:
Hujer
Odpověď:
Příjmení Hujer (stejně jako např. Hojer) patří do početné skupiny příjmení, která vznikla podle povolání či zaměstnání svého nositele, tedy do skupiny příjmení jako Kovář, Krejčí, Mlynář, Pekař, Zedník atp. Pochází z německé nářeční podoby obecného jména Häuer, tedy horník. Toto příjmení je pozoruhodným svědectvím toho, jak výrazně jsou některá příjmení spjata s určitým regionem. Ze statistických údajů Ministerstva vnitra České republiky totiž vyplývá, že nápadně velké množství jeho současných nositelů žije v severních či severovýchodních Čechách.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Německá příjmení u Čechů. Beneš. 1998. (platí od 1998)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
V naší zemi existuje cca 50 vsí začínajících na vše-, tedy Všetaty, Všeň, Všechlapy, Všestary atp. Lze zjistit, co toto pojmenování znamená a jak takové názvy vznikají?
Klíčové slovo:
názvy obcí začínající na vše-
Odpověď:
Mnoho místních jmen tohoto typu bylo utvořeno k původnímu prvnímu pádu množného čísla výrazu vši ve významu ‚všichni‘. Za něj se pak připojuje další element, srov. Všechlapy: všichni chlapi (tj. nešlechtici, poddaní, sedláci, prostí lidé); Všepadly: všichni padli (tj. místo, kde všichni padají/padli); Všestary: všichni staří (tj. pojmenování podle toho, jako by ve vsi byli všichni staří); Všetaty: všichni + jinak nedochované podstatné jméno tatь čili ‚zloděj‘ (tj. vesnice, kde všichni kradou, kde jsou samí zloději) atp.
Některá místní jména začínající na vše- však mají původ v osobních jménech, srov. Všeboř: Všeborův dvůr (od osobního jména Všebor); Všechov: Všechův dvůr (od osobního jména Všech); Všemily: ves Všemilů, tj. rodiny Všemilovy (od osobního jména Všemil) atp. Komponent vše- však i v těchto staročeských osobních jménech pochází z praslovanského vьsь, tj. všechen. Etymologie náslovného vše- je u obou skupin stejná; rozdíl je v motivaci – přezdívková obyvatelská místní jména versus jména odvozená z osobních jmen.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lutterer – Šrámek. 1997. (platí od 1997)
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Rád bych se zeptal, od čeho je odvozen název města Benátky, když ve světě je toto město známé pod názvem Venezia.
Klíčové slovo:
Benátky
Odpověď:
Pojmenování Benátky je v češtině tradiční. Tendence počešťovat cizí zeměpisná jména byla velice silná na přelomu 19. a 20. století, kdy česká společnost prožívala všestranné zapojení kulturního a ekonomického života do širších evropských souvislostí. Tzv. exonymum Benátky je ale v češtině pevně ustáleno už mnohem déle. Najdeme ho např. v Jungmannově Slovníku česko-německém (díl 1., Praha 1835), a dokonce i ve staročeských zdrojích. Do češtiny se dostalo prostřednictvím slovinské podoby Benetke a je doloženo už kolem roku 1300. Tradice užívání jména Benátky je tedy opravdu dlouhá. Proč česká podoba názvu vznikla právě takto, vysvětlit nedovedeme. Jak můžeme ověřit ve slovnících, nejen velké světové jazyky, ale i bulharština, polština, ruština, ukrajinština a rumunština vycházejí při pojmenování daného města přímo z původní italské podoby Venezia.
Pro úplnost ještě doplňme, že jméno Benátky coby označení města mezi Čechy odedávna proslulého prostřednictvím obchodních a kulturních styků Čech s oblastí Středomoří nabylo v češtině záhy obecného významu ‚mokré, bažinaté místo při vodě‘ a byla jím označena řada míst na našem území, např. středočeské město, které dnes známe jako Benátky nad Jizerou.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lutterer – Šrámek. 1997. (platí od 1997)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s prosbou o pomoc s etymologií toponyma Basantka (někdy též Basamtka). Jedná se o název samoty poblíž Borotína na Táborsku. V historických pramenech ani u místních obyvatel jsem nenašel žádnou stopu vedoucí k interpretaci tohoto jména. Zbývá tedy pouze jazykový rozbor. Pokud se Vám podaří zjistit cokoli o původu tohoto slova, budu vám velmi vděčný.
Klíčové slovo:
Basamtka
Odpověď:
Jméno Basamtka (též Basantka) souvisí s expresivním slovesem basamtit ve významu ‚klít basama‘ nebo ‚klít vůbec‘, popř. basamtiti ‚řáditi, klíti‘. Posměšné jméno samoty vzniklo zřejmě podle hašteřivosti jejích obyvatel. Původ pojmenování je uveden v Slovníku pomístních jmen v Čechách, sv. II, Academia, Praha 2006.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník pomístních jmen v Čechách. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 19–20
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.