Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ příjmení Hujer?
Klíčové slovo:
Hujer
Odpověď:
Příjmení Hujer (stejně jako např. Hojer) patří do početné skupiny příjmení, která vznikla podle povolání či zaměstnání svého nositele, tedy do skupiny příjmení jako Kovář, Krejčí, Mlynář, Pekař, Zedník atp. Pochází z německé nářeční podoby obecného jména Häuer, tedy horník. Toto příjmení je pozoruhodným svědectvím toho, jak výrazně jsou některá příjmení spjata s určitým regionem. Ze statistických údajů Ministerstva vnitra České republiky totiž vyplývá, že nápadně velké množství jeho současných nositelů žije v severních či severovýchodních Čechách.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Německá příjmení u Čechů. Beneš. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
V naší zemi existuje cca 50 vsí začínajících na vše-, tedy Všetaty, Všeň, Všechlapy, Všestary atp. Lze zjistit, co toto pojmenování znamená a jak takové názvy vznikají?
Klíčové slovo:
názvy obcí začínající na vše-
Odpověď:
Mnoho místních jmen tohoto typu bylo utvořeno k původnímu prvnímu pádu množného čísla výrazu vši ve významu ‚všichni‘. Za něj se pak připojuje další element, srov. Všechlapy: všichni chlapi (tj. nešlechtici, poddaní, sedláci, prostí lidé); Všepadly: všichni padli (tj. místo, kde všichni padají/padli); Všestary: všichni staří (tj. pojmenování podle toho, jako by ve vsi byli všichni staří); Všetaty: všichni + jinak nedochované podstatné jméno tatь čili ‚zloděj‘ (tj. vesnice, kde všichni kradou, kde jsou samí zloději) atp.
Některá místní jména začínající na vše- však mají původ v osobních jménech, srov. Všeboř: Všeborův dvůr (od osobního jména Všebor); Všechov: Všechův dvůr (od osobního jména Všech); Všemily: ves Všemilů, tj. rodiny Všemilovy (od osobního jména Všemil) atp. Komponent vše- však i v těchto staročeských osobních jménech pochází z praslovanského vьsь, tj. všechen. Etymologie náslovného vše- je u obou skupin stejná; rozdíl je v motivaci – přezdívková obyvatelská místní jména versus jména odvozená z osobních jmen.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lutterer – Šrámek. 1997. (platí od 1997)
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Rád bych se zeptal, od čeho je odvozen název města Benátky, když ve světě je toto město známé pod názvem Venezia.
Klíčové slovo:
Benátky
Odpověď:
Pojmenování Benátky je v češtině tradiční. Tendence počešťovat cizí zeměpisná jména byla velice silná na přelomu 19. a 20. století, kdy česká společnost prožívala všestranné zapojení kulturního a ekonomického života do širších evropských souvislostí. Tzv. exonymum Benátky je ale v češtině pevně ustáleno už mnohem déle. Najdeme ho např. v Jungmannově Slovníku česko-německém (díl 1., Praha 1835), a dokonce i ve staročeských zdrojích. Do češtiny se dostalo prostřednictvím slovinské podoby Benetke a je doloženo už kolem roku 1300. Tradice užívání jména Benátky je tedy opravdu dlouhá. Proč česká podoba názvu vznikla právě takto, vysvětlit nedovedeme. Jak můžeme ověřit ve slovnících, nejen velké světové jazyky, ale i bulharština, polština, ruština, ukrajinština a rumunština vycházejí při pojmenování daného města přímo z původní italské podoby Venezia.
Pro úplnost ještě doplňme, že jméno Benátky coby označení města mezi Čechy odedávna proslulého prostřednictvím obchodních a kulturních styků Čech s oblastí Středomoří nabylo v češtině záhy obecného významu ‚mokré, bažinaté místo při vodě‘ a byla jím označena řada míst na našem území, např. středočeské město, které dnes známe jako Benátky nad Jizerou.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lutterer – Šrámek. 1997. (platí od 1997)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s prosbou o pomoc s etymologií toponyma Basantka (někdy též Basamtka). Jedná se o název samoty poblíž Borotína na Táborsku. V historických pramenech ani u místních obyvatel jsem nenašel žádnou stopu vedoucí k interpretaci tohoto jména. Zbývá tedy pouze jazykový rozbor. Pokud se Vám podaří zjistit cokoli o původu tohoto slova, budu vám velmi vděčný.
Klíčové slovo:
Basamtka
Odpověď:
Jméno Basamtka (též Basantka) souvisí s expresivním slovesem basamtit ve významu ‚klít basama‘ nebo ‚klít vůbec‘, popř. basamtiti ‚řáditi, klíti‘. Posměšné jméno samoty vzniklo zřejmě podle hašteřivosti jejích obyvatel. Původ pojmenování je uveden v Slovníku pomístních jmen v Čechách, sv. II, Academia, Praha 2006.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník pomístních jmen v Čechách. (platí od 2005)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Můj kamarád (Čech s českými předky – alespoň, co měl možnost zjistit) má zvláštní příjmení, jmenuje se „Cee“. Zajímalo by mě, jaký je jazykový původ tohoto jména, které se, jak jsem se dívala na web, v Čechách občas vyskytuje.
Klíčové slovo:
Cee
Odpověď:
Domníváme se, že toto příjmení lze vyložit dvěma způsoby. První výklad vychází z označení písmene C, jméno tedy snad vzniklo jako zkratka nějakého jména začínajícího na písmeno C. Podobně se někdy vykládají příjmení Bé, Cé, El, Eška, Zet. Druhé možné vysvětlení je založeno na německých příjmeních Zäh, Zeh nebo Zehe. Všechna tato příjmení měla význam ‚nepoddajný, tuhý; houževnatý, neústupný; vytrvalý‘, příjmení Zeh a Zehe mohou navíc souviset se středohornoněmeckým zehe ‚prst u nohy‘. Příjmení tedy mohlo odrážet nějaký nápadný znak prstu/prstů u nohou prvního nositele tohoto jména. Výklad z němčiny pokládáme vzhledem k motivaci za přesvědčivější. Příjmí, z nichž se příjmení vyvinula, bývala totiž velmi často motivována povahovými či fyzickými rysy svých nositelů, zatímco pojmenování písmen v abecedě jsou pro vznik příjmí či příjmení používána jen výjimečně.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych Vás požádat o informaci, jak vzniklo místní jméno „Klausový důl“. Souvisí nějak se jménem Klaus?
Klíčové slovo:
Klausový důl
Odpověď:
Název Klausový důl (lokalita u Janských Lázní, zvaná též Těsný důl) vznikl od pojmenování přehrady (klauzy), která sloužila k plavení dřeva. Nahlédnutím do Příručního slovníku jazyka českého lze zjistit, že klauza je technický termín označující vodní nádrž, z níž se napájí vodní tok za dopravy vorů. Tento výraz pochází ze slova klauzura – ‚odloučenost od světa‘, které má svůj původ v latinském claudere – ‚zavírat‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Je příjmení Yazigee ukrajinského původu?
Klíčové slovo:
Yazigee
Odpověď:
Toto konkrétní jméno nezachycují žádné nám dostupné fonetické ani onomastické příručky, jediným možným informačním zdrojem je internet. Je možné, že podoba Yazigee je alternativní formou zápisu příjmení Yaziji, Yazigi atp. arabského či tureckého původu. Tyto informace bohužel nemůžeme nijak relevantně ověřit, nicméně vzhledem k hláskovému/písmennému skladu daného příjmení bychom ukrajinský původ z jazykového hlediska vyloučili.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ příjmení Niewiadoma?
Klíčové slovo:
Niewiadoma
Odpověď:
Toto příjmení je evidentně polského původu. Jde o přechýlenou formu od mužské podoby Niewiadomy. Jak uvádí Internetowy słownik nazwisk w Polsce provozovaný Ústavem polského jazyka Polské akademie věd (https://nazwiska.ijp.pan.pl/), vzniklo toto příjmení z adjektiva s významem ‚neznámý‘.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Je příjmení Melo českého, nebo cizího původu?
Klíčové slovo:
Melo
Odpověď:
Toto příjmení bohužel není v žádné z nám dostupných příruček obsaženo, takže jeho přesný původ jazyková poradna nemůže zjistit. Domníváme se, že pravděpodobně cizího původu je, ale doporučujeme obrátit se s tímto dotazem na specialisty, např. z oddělení onomastiky ÚJČ AV ČR.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo příjmení Vydlák? Zaráží mě, proč se píše s ypsilon. Jde o chybu? Znám případ obce, kde se vyskytuje jak příjmení Vydlák, tak i Vidlák, přičemž zápis toho druhého je z mého hlediska dobře pochopitelný.
Klíčové slovo:
Vydlák
Odpověď:
Máte pravdu, že existuje jak příjmení Vidlák, tak Vydlák. Domníváme se, že původ obou dvou je totožný, čemuž nasvědčuje i zpracování příslušných hesel v příručce Naše příjmení (dodejme, že tato pojmenování vznikla z obecného jména vidlák s významy ‚výrobce vidlí; mladý jelen s jednoduchým parožím; dospívající výrostek‘, případně z místního jména Vidlák). Je pravděpodobné, že podoba Vydlák souvisí s dávným chybným matričním zápisem (jeho autor nemusel umět dobře česky, mylně považoval vy- za předponu, přehlédl se atp.). Existují totiž analogické dvojice příjmení, např. Zima – Zyma, případně naopak Lysý – Lisý. Z dnešního pohledu však již nelze tvrdit, že daní nositelé mají ve svých příjmení „chybu“, kterou by bylo záhodno opravit.
Poslední užití:
15.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad a původ příjmení Koziel? Souvisí s polštinou a s názvem zvířete kozel?
Klíčové slovo:
Koziel
Odpověď:
Toto příjmení opravdu pravděpodobně souvisí s obecným jménem kozel. Vzhledem k jeho hláskové skladbě a k tomu, že naprostá většina jeho současných nositelů žije na Ostravsku, je souvislost s polštinou více než pravděpodobná. Polsko-český slovník od K. Olivy a kol. (2012) u hesla kozieł uvádí, že jde o zastaralé slovo s významem kozel (zvíře) či kozlík (na voze), v dnešní polštině se užívá podoba kozioł. Doplňme, že v současnosti se v Česku vyskytuje rovněž příjmení Kozieł či Koziol, která jsou stejného původu.
Poslední užití:
6.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad názvu potoka Hořima v okresu Domažlice? V mapách apod. se nyní objevuje výhradně pod názvem Hořina, jméno Hořima užívají snad již jen starousedlíci a stodští rybáři. Domnívám se, že název Hořina se k potoku nehodí, protože asi souvisí s horami; jde však o lužní potok, u něhož se nacházejí archeologická naleziště z doby bronzové, mohylové hroby a pozůstatky po těžbě měděné rudy.
Klíčové slovo:
Hořina; Hořima
Odpověď:
Název tohoto potoka je oficiálně standardizován Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním jako Hořina, viz veřejně přístupnou aplikaci Geoportál. Tamtéž lze také zjistit, že potok před tím, než se vlije do Radbuzy, protéká stejnojmennou lesní lokalitou. Souhlasíme, že název Hořina jistě souvisí s obecným jménem hora, což potvrzuje i publikace „Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest“ (1995, s. 264). Jméno však nemuselo nutně souviset přímo s horským terénem, ale např. právě s těžbou rudy (srov. město Kutná Hora, které své jméno dostalo podle těžby stříbra, ale také výraz horník pro důlního pracovníka), mohlo také jít o slovo hora v dřívějším významu ‚les‘. Potok Hořina pak ke svému názvu přišel zjevně tak, že protékal stejnojmennou lokalitou. Ve výše citované publikaci se na s. 298 totiž lze rovněž dočíst: „Jména motivovaná charakterem terénu, kterým voda protéká, tvoří další velkou skupinu říčních jmen. Velmi často dostává voda jméno podle svého okolí. Naši předci nerozlišovali totiž vodní tok od přilehlého území, nýbrž obojí chápali jako jedno a označovali i jedním jménem.“ Není bez zajímavosti, že s totožnou situací se setkáváme na zcela odlišném místě v Česku, a to v okrese Opava. Také zde (u Brumovic) protéká potok Hořina lesním pozemkem stejného jména. Ke změně Hořina na Hořima mohlo v běžné mluvě na Holýšovsku dojít vlivem nejrůznějších faktorů.
Poslední užití:
7.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Olivová-Nezbedová – Knappová – Malenínská – Matúšová. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ a výklad názvu vodního toku Kocába?
Klíčové slovo:
Kocába
Odpověď:
V tomto případě bohužel není výklad příliš jistý. J. Malenínská v kapitole „K hydronymii Čech. O jménech tekoucích vod“, která je součástí knihy kolektivu autorek „Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest“ (1995), zařazuje název Kocába mezi jména s nejasnou (neprokázanou) motivací, která vznikla už ve starých dobách. Předpokládá, že původní podoba názvu byla *Chocava (zde by se pravděpodobně ukrývalo u hydronym časté zakončení -ava, které etymologicky souvisí mj. s latinským aqua), první část by byla nejasná.
Hydronymum Kocába vykládá i A. Profous ve 2. svazku svého díla „Místní jména v Čechách“ (1949), a to v souvislosti s názvem zaniklé vsi Kocába, která se nacházela nad stejnojmennou říčkou někde východně od Dobříše. Na základě nejstarších písemných dokladů předpokládá, že název říčky zněl původně Chocova, což byl tvar přivlastňovacího přídavného jména od osobního jména Choc, které i dnes existuje jako příjmení (vzniklo jako zkrácenina složeného osobního jména Chotěbor nebo Chotimír). Název by označoval Chocovu vodu.
Poslední užití:
26.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Jazykový zdroj:
Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Olivová-Nezbedová – Knappová – Malenínská – Matúšová. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ názvu kopce Perčulák u Sedlice na Strakonicku?
Klíčové slovo:
Perčulák
Odpověď:
Tento dotaz lze zodpovědět díky konzultaci s onomastiky. V soupisu pomístních jmen pro obec Sedlice (z roku 1966), který je uložen v Ústavu pro jazyk český, je uvedeno pomístní jméno Na Perčuláku. Ze soupisu není patrné, k jakému geografickému objektu se tento název vztahuje. Z řady různých obcí v Čechách máme doložena zeměpisná jména jako Perčula, Perčule, Percule apod. Tato jména vznikla nepochybně z německého Pferdschule ‚jízdárna‘. V některých obcích zpracovatelé soupisů uvádějí, že v místě byla „jízdárna“, ohrazený prostor, kde byli prováděni hřebci. V případě Sedlice takový výklad soupis neuvádí, ale pravděpodobně i tam se jízdárna kdysi nacházela. Je tedy možné, že jméno Perčulák označovalo kopec nad jízdárnou. Souvislost s přítomností koní dokládá i následující citace diplomové práce A. Ježkové: „Jelikož je okolí Blatenska poměrně kopcovité, nebyla přeprava většího nákladu, jako bylo třeba dřevo, vůbec jednoduchá. Docházelo tedy k tzv. přípřežím. Ty se prováděly vždy u vršků, kde k zapřaženým koním byli přivedeni koně další, kteří byli taktéž zapřaženi a pomohli náklad vyvézt nahoru. Jeden z takových vršků byl hned nedaleko obce Sedlice a jednalo se o vršek zvaný Perčulák.“ (Ježková, Anna: Ferdinand Hildprant a kulturní a ekonomický rozvoj Blatné. Praha, 2020. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, s. 51).
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Zajímám se o výklad názvu obce Věštín. Domnívám se, že slovník Místní jména v Čechách Antonína Profouse uvádí nesmysly. Nezdá se mi zejména to, že by název vycházel ze jména vlastníka Vieška a že by v češtině nastala změna kmenové souhlásky -k- na -t-.
Klíčové slovo:
Věštín
Odpověď:
Domníváme se, že Profousův výklad názvu Věštín je z jazykového hlediska zcela v pořádku a nic nesmyslného na něm nespatřujeme. Přivlastňovací příponou -ín vznikaly názvy obcí z osobních jmen zcela běžně. Profous uvádí, že majitelem mohla být osoba jména Vieška či Věsta (a upozorňuje na paralely s názvy obcí Věšín či Věstín). Změnu -k- na -ť- (nikoli -t-) lze vysvětlit zcela jednoduše pravidelným hláskoslovným vývojem: při odvozování příponou -ín se -k- měkčilo na -č- (tj. Věščín). Následně se souhlásková skupina -šč- změnila na -šť- (srov. obdobný proces např. ve slově ščestie = štěstí).
Poslední užití:
10.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl název příbramské lokality Hatě?
Klíčové slovo:
Hatě
Odpověď:
Tento název zcela jistě souvisí s obecným jménem hať, tj. svazek proutí k zpevňování břehů, cest atp. či stezka v močálu apod. upravená z klestí.
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad názvu pražské lokality Šmukýřka, respektive jména ulice Na Šmukýřce?
Klíčové slovo:
Šmukýřka
Odpověď:
Tato ulice byla pojmenována podle bývalé usedlosti Šmukýřka. Jak uvádí Pražský uličník: „Název usedlosti je odvozen z řemesla některého z majitelů.“ Šmukýři byli výrobci ozdobných věcí, zejména zdobených klobouků, a to v barokní době. Dodejme, že v 1. díle Pražského uličníku je kvůli tiskové chybě mylně napsáno slovo „mušketýři“ místo „šmukýři“, což je v opravách ve 2. díle uvedeno na pravou míru.
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pražský uličník. Lašťovka a kol.. 1997. (platí od 1997 do 2021)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad názvu pražské ulice V Jirchářích?
Klíčové slovo:
V Jirchářích
Odpověď:
Název vychází ze skutečnosti, že v dané lokalitě byli usazeni jircháři. Zastaralý výraz jirchář označuje výrobce jirch či dělníka pracujícího s jirchou, tj. s jemně vyčiněnou kůží. Jak uvádí Pražský uličník: „Jircháři zpracovávali kůže jako koželuhové, používali podobné technologické postupy. Vyčinovali usně z jehňat, kůzlat nebo z vysoké zvěře. Jejich práce je jemnější. Například rukavičkáři.“ Dále se z tohoto zdroje dozvídáme, že „od 14. až do 18. století udržoval se název Smradaře nebo V Smradařích, což vystihovalo nevoňavé jirchářské řemeslo, ale také se zde říkalo V Kalabrii, protože se udržovalo vědomí, že Karel IV. pozval jirchářského mistra právě z tohoto italského města.“
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pražský uličník. Lašťovka a kol.. 1997. (platí od 1997 do 2021)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad názvu pražské ulice Na Opyši? Co je to Opyš/opyš?
Klíčové slovo:
Na Opyši
Odpověď:
Zastaralý výraz opyš zde označuje sklánějící se výběžek návrší. Jak uvádí Pražský uličník: „Opyš znamená ohon nebo ocas, čímž je míněn konec skalního ostrohu, na němž je vybudován Pražský hrad. Takhle byla nazývána vinice, která patřila samotnému sv. Václavovi.“
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pražský uličník. Lašťovka a kol.. 1997. (platí od 1997 do 2021)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ názvu brněnské ulice Veveří?
Klíčové slovo:
Veveří
Odpověď:
Jak potvrzuje např. i internetová encyklopedie dějin Brna, je ulice Veveří nazvána podle směru z centra Brna k hradu Veveří (nejedná se tedy o „veverčí“ ulici).
Poslední užití:
5.10.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.