Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Jako učitelka jsem zaslala žákům souvětí, které mělo mít původně jen výchovný charakter, ale pak mě napadlo zadat jim jako úkol rozbor tohoto sdělení. Měla jsem za to, že poslední dvě věty jsou stejného rázu (způsobové), a proto jsem mezi nimi nenapsala čárku. V přicházejících řešeních se však často objevuje věta přísl. účelová. Začala jsem to tedy zkoumat do hloubky a už jsem se do toho tak zamotala, že si opravdu nejsem jistá. Prosím tedy o podání pomocné ruky z vaší strany a moc děkuji. Dané souvětí zní: „Doufám (1VH), že jste všichni rozumní(2VV předmětná) a neberete pobyt doma jako další prázdniny (3VV předmětná), že si dokážete zorganizovat svůj čas tak (4VV předmětná), abyste jej účelně využili ve vlastní prospěch (5VV přísl. způsobová) a dosáhli ve zkoušce dospělosti nejlepšího možného výsledku (6VV ?).“
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
Jak jistě víte, v české syntaxi neexistuje výhradně jediný „správný“ přístup k určování druhů vedlejších vět, jejich repertoár se v různých zdrojích liší a výsledek často záleží např. na tom, zda jako hlavní kritérium upřednostníme formu, nebo naopak význam. Na základě výkladu ve známé a ve školách hojně využívané mluvnici M. Čechové a kol.: Čeština – řeč a jazyk (Praha 2011) se domníváme, že jde o věty příslovečné účinkové. Příklad na vedlejší větu uvozenou „tak, aby“ najdete však také ve výkladu o vedlejších větách způsobových. Tento zdroj rovněž pracuje s VV způsobově-účinkovými jako speciálním typem vět způsobových. V jiné odborné syntaktické literatuře se pak setkáme rovněž s VV měrově-účinkovými (viz např. J. Štěpán: Souvětí současné češtiny, Liberec, 2013, s. 57 aj.; tato část Moderní mluvnice češtiny je k dispozici i on-line: https://docs.google.com/viewer?a=v&pid=sites&srcid=ZGVmYXVsdGRvbWFpbnxtbHV2bmljZWNlc3Rpbnl8Z3g6NTA0MDQyNGM2ZmYyMmY3Yw). Podle našeho názoru lze v případě daného souvětí uvažovat o všech jmenovaných druzích VV. I vzhledem k nutnosti konzultovat řešení s jazykovou poradnou bychom však byli tolerantní i k určení VV jako účelových, neboť zejména jejich forma (tj. uvození spojkou „aby“) může studenty k této interpretaci snadno svádět (nadto se v první VV vyskytuje adverbium „účelně“). Každopádně však doporučujeme určit 5. a 6. VV stejným způsobem a za základní zde považujeme psaní bez čárky. Čárka by připadala v úvahu tehdy, pokud by pisatel chtěl mezi nimi vyjádřit jiný než slučovací poměr. Nabízí se poměr důsledkový, tj. „abyste jej účelně využili ve vlastní prospěch, a tak dosáhli ve zkoušce dospělosti nejlepšího možného výsledku“.
Poslední užití:
26.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Náboženská a mytologická jména
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u výrazu b/Budha?
Klíčové slovo:
b/Buddha
Odpověď:
Záleží na významu. Pokud je to jméno zakladatele buddhismu, bude se psát s velkým písmenem. Pokud označuje osvícenou bytost, bude se psát malé písmeno.
Poslední užití:
2.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Přídavné jméno b/Boží
Konkrétní dotaz:
Opravuji diplomovou práci z teologické fakulty. Jaké písmeno se má psát u slova boží ve spojení Boží lid? Psala bych velké.
Klíčové slovo:
Boží
Odpověď:
Podle PČP, SSČ i SSJČ se má psát malé písmeno. Podle IJP lze zvolit jak velké, tak malé písmeno. Velké je pravidlem v náboženských textech. V práci, kterou redigujete, bychom upřednostnili velké písmeno.
Poslední užití:
28.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náboženská a mytologická jména
Konkrétní dotaz:
Jaká písmena se píšou ve spojení léta Páně? Opravuji knihu a tam se vyskytují podoby léta Páně i Léta Páně.
Klíčové slovo:
léta Páně
Odpověď:
Výraz léta je obecné podstatné jméno, a proto se píše s malým písmenem. Druhý výraz je nesklonné přídavné jméno utvořené od výrazu Pán (= Bůh) a píše se s velkým písmenem. Náležitá podoba je proto léta Páně.
Zvažované varianty:
léta Páně
Léta Páně
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo páně
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Prosím o radu s následující částí textu, který se týká způsobu komunikace mezi rodiči, studenty a učiteli prostřednictvím aplikace Bakaláři. Text zní takto: „Naším hlavním komunikačním prostředkem mezi rodiči, studenty a učiteli jsou Bakaláři. Víme, že občas stagnují a zlobí, ale to hlavně proto, že v Bakalářích se nyní intenzivně pracuje na aktualizacích, aby se co nejvíce přizpůsobili dané situaci.“ Nemělo by být v přísudku tvrdé y? Jde přece o aplikaci, která je neživotná.
Klíčové slovo:
formální životnost
Odpověď:
Gramatická životnost se ne vždy kryje s životností skutečnou. V tomto případě je rozhodující, že „bakaláři“ jsou jméno rodu mužského životného, a ve shodě je proto skutečně nutné užít tvaru „přizpůsobili“ (bez ohledu na to, že jde o neživou aplikaci; s touto skutečností bohužel jazyk nepočítá). Pokud však máte možnost do textu zasáhnout, doporučili bychom spíše větu přeformulovat (nejen kvůli problematické shodě, ale i kvůli lepšímu porozumění), např. takto: „Naším hlavním komunikačním prostředkem mezi rodiči, studenty a učiteli je aplikace Bakaláři. Víme, že občas stagnuje a zlobí, ale to hlavně proto, že se v ní nyní intenzivně pracuje na aktualizacích, aby se co nejvíce přizpůsobila dané situaci.“
Dotaz:
Náboženská a mytologická jména
Konkrétní dotaz:
Předpokládám, že ve spojení svatý Tomáš Akvinský se výraz svatý píše s malým písmenem, ale nejsem si jistá, jak se píše výraz akvinský.
Klíčové slovo:
svatý Tomáš Akvinský
Odpověď:
Výraz svatý se píše s malým písmenem. S velkým písmenem se píše druhé přídavné jméno, které je součástí osobního jména, podobně jako např. u jména Anežka Česká, Jan Lucemburský.
Poslední užití:
18.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 68
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 75
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – jména živých bytostí a přídavná jména od nich odvozená, sekce 1 Jména s velkým počátečním písmenem
Dotaz:
Rod jmenný
Konkrétní dotaz:
V praxi se často setkávám s tím, že lidé přiřazují rod cizojazyčných názvů podle významu v původním jazyce. Velmi se tak děje v popkultuře, především názvů her. Uvedu příklad: hra „Crysis“ má podle některých shodu v ženském rodě, protože je to v překladu přece „ta krize“. Pokud jim dám námitku, že mně to jaksi nejde přes hubu („Víš, že vyšla nová Crysis?“ versus „Víš, že vyšel nový Crysis?“), je zde ještě druhý argument protistrany: Crysis je vlastně hra, takže její shoda bude podle ženského rodu. Případně ještě oponenti operují s konceptem nějakého „nevyjádřeného podmětu“. „Hrál jsem Crysis. Je skvělá.“ aka dosaď si do druhé věty „hra“ a máš jasný ženský rod. To je ale podle mého názoru hloupost, nevyjádřený podmět v té druhé větě je „Crysis“, tak přece nemůžu tento větný člen, ač nepsaný, vynechat a uvažovat, že budu shodu řídit podle nějakého logicky příbuzného slova.
Existují samozřejmě slova, jejichž rod bude zřejmý, protože už vstoupila do úzu, a mají navíc i tvar, který umožňuje jasnější přiřazení ke vzoru, například jako v případě her Doom nebo Dota.
„Vyšel nový Doom. Zahráli jsme si nový Doom / nového Dooma. Vyšla nová Dota. Zahráli jsme si novou Dotu.“
Koncovka, respektive její výslovnost přiřadila slova k nějakému vzoru a podle toho se ustálil rod, chápu to správně?
Zakopaný pes je u těch jmen, u kterých se většina lidí neshodne, jakého rodu by měla být. U „Crysis“ mohou podle kolegů fungovat všechny tři rody. Jak tedy určit rod, potažmo shodu u takových slov? A pokud by to bylo rozporováno („mně to nějak nezní“), jaký dát důkaz, že rod podle významu slova v originálním jazyce ani berlička s čímsi jako nevyjádřeným podmětem se použít nedají? Jazykovou intuicí nebo převahou většiny argumentovat nechci.
Klíčové slovo:
Crysis
Odpověď:
Nová slova se do češtiny adaptují různými způsoby a neexistuje žádné jednoduché pravidlo, které by předem určilo, jakého rodu nové slovo bude. Lze samozřejmě vypozorovat určité tendence, avšak není to něco, co by bylo pevně dané, zejména mluvíme-li o (cizích) vlastních jménech. Jednou z tendencí je skutečně vycházet z rodu obecného jména, které vyjadřuje podstatu daného vlastního jména – v tomto případě „hra“. Všechny skutečnosti však nelze tak snadno zaškatulkovat a pojmenovat nadřazeným výrazem. Pokud je název pro českého mluvčího průhledný, pak se rod skutečně často kloní k rodu českého překladu (což je zřejmě případ i hry Crysis – tam je ale ženský rod motivován nejen překladem „ta krize“, ale i nadřazeným pojmem „hra“).
Pokud název průhledný není, většinou se do českého morfologického systému začlení podle hláskového zakončení. To jsou Vámi zmíněné případy her Doom a Dota. V případě Crysis si nepomůžeme, připadal by v úvahu jak ženský rod (podobně jako syfilis), tak i mužský rod (jaspis). U neprůhledných jmen, která hláskovým zakončením přirozeně neinklinují k žádnému vzoru, je běžné, že se přiřadí k neutrálnímu střednímu rodu.
Argument s nevyjádřeným podmětem není vhodný. Zatímco „nevyjádřený podmět“ je syntaktický pojem, určení rodu je záležitostí morfologie. To, jestli je podmět vyjádřený, či nevyjádřený, tedy s rodem jména vůbec nesouvisí.
U nových slov v češtině je skutečně nutné počítat s velkou mírou rozkolísanosti a zejména u vlastních jmen většinou nelze jednotlivé varianty razantně odmítat. Některá se k rodu přiřadí přirozeně a bez strkanic, u jiných je situace obtížnější. Důležitým faktorem je zde čas. Kodifikace může nastoupit až v případě, že se něco zažije v úzu, a případně pak může podpořit jedno nebo druhé stanovisko.
Dotaz:
Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz:
Rasa psa se nazývá akita inu (z japonštiny). Jakého rodu je a jak skloňovat?
Klíčové slovo:
akita inu
Odpověď:
Běžné slovníky název tohoto plemena neuvádějí. Atlas psů s tímto názvem zachází jako s ženským: „K cizím je akita spíše nedůvěřivá“. Co se týče výskytů v běžném úzu, v Českém národním korpusu je pouhých 120 dokladů užití, poměrně důsledně je užíváno opěrné podstatné jméno plemeno, popř. rasa. Z formulací bohužel rodové přiřazení nevyplývá (akita inu se chová, fenka/pes akita inu; pes akita inu se utrhl ze řetězu). Internetové doklady užití svědčí o tom, že výraz (zatím) není ustálený, proto pisatelé často volí již zmíněná opěrná podstatná jména (rasa, plemeno, pes) ve spojení s neskloňovaným označením. Skloňované tvary se objevují nejčastěji ve 2. pádě; tvar akity však odpovídá jak vzoru „žena“, tak vzoru „předseda“, tudíž není pro rodové přiřazení určující. Tvary jiných pádů a tvary slov, která se mluvnicky shodují, jsou velice řídké, mluví ve prospěch ženského rodu: záznamy o akitách, pomník dvanácti akit, zkušenosti s akitami, zmínky o akitě inu, o samotné akitě inu je známo... Vedle toho však najdeme doklady shody svědčící o mužském rodu: pokud se akita inu zkřížil; další akita inu, kterého jsem poznal blíž, pojmenoval ho po legendárním akitovi inu. Dokladem nejistoty ohledně přiřazení k rodu jsou věty jako: „Akitě inu říkáme jinak také jenom akita, a nebo Japonský akita v rodu mužském“.
Rod označení akita inu není ustálený, vzhledem k zakončení první části (akita) se slovo může řadit jak k rodu ženskému, tak mužskému, druhá složka jména (inu) zůstává nesklonná. Pokud nevyužijeme opěrné podstatné jméno (a neřídíme shodu podle něho), lze připustit obojí možnost přiřazení k rodu. Každopádně je důležité zachovat v textu jednotné pojetí.
Poslední užití:
14.4.2020
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách: Lea a Martin Smrčkovi: Kapesní atlas psů. Ottovo nakladatelství, 1999.
Dotaz:
Věta jednoduchá vs. souvětí
Konkrétní dotaz:
Je celek „Každý z nich navštěvuje jinou třídu, věnuje se jinému koníčku a doma chová jiné zvířátko“ věta jednoduchá s několikanásobným přísudkem, nebo se jedná o souvětí? Osobně se domnívám, že o několikanásobném přísudku mluvíme pouze tehdy, když jsou všechna slovesa rozvita stejným členem.
Klíčové slovo:
několikanásobný přísudek vs. souvětí
Odpověď:
Celek „Každý z nich navštěvuje jinou třídu, věnuje se jinému koníčku a doma chová jiné zvířátko“ považujeme za souvětí. Máte pravdu, že všechna slovesa několikanásobného přísudku musí mít společné závislé větné členy, což v tomto případě neplatí: „*navštěvuje jinému koníčku“ atd.
Poslední užití:
14.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Prababička se píše dohromady, ale potřebuju ujistit, že dohromady se píše i prapraprababička.
Klíčové slovo:
prapraprababička
Odpověď:
Ano, podstatné jméno prapraprababička se píše dohromady. Výraz, v němž se komponent pra- pro zesílení významu několikrát opakuje, píšeme stejně jako výrazy s jednou předponou, tedy dohromady.
Poslední užití:
29.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.