Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně půldruhametrový? Je možné tento tvar použít v překladové knize?
Klíčové slovo:
půldruhametrový
Odpověď:
Tvar půldruhametrový je utvořen v souladu se slovotvornými zásadami češtiny, v podobě komponentu půldruha- (ovšem jen s příklady půldruhaletý, půldruharoční, půldruhastaletý) ho uvádějí i výkladové slovníky češtiny (PSJČ, SSJČ). Vyskytuje se poměrně nezřídka i v úzu – databáze ČNK syn v8 obsahuje jeho 83 výskytů. I přes všechny tyto uvedené informace je však třeba upozornit na to, že jde o výraz spíš exkluzivní, u nějž lze těžko počítat s jeho všeobecnou znalostí. Před jeho užitím, např. v beletristické překladové knize, je třeba zvážit, zda by příjemce daného textu či sdělení nezarážel, nepřekvapoval, nerušil, nebo pro ně byl dokonce nesrozumitelný.
Poslední užití:
23.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo půldruha-
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo půldruha-
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka půldruhametrový
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Existuje v češtině jednoslovné označení pro mládě krůty, nebo je nutno použít opis? Je správný tvar krůťata?
Klíčové slovo:
krůtě
Odpověď:
Jednoslovné označení pro mládě krůty by podle dnešních slovotvorných zásad češtiny mělo mít podobu krůťě. Tuto podobu skutečně zachycují i výkladové slovníky češtiny (SSJČ, PSJČ) a je hojně doložena i v úzu – v databázi ČNK syn v8 najdeme jejích 374 výskytů. Tvar krůťata je tedy správný, slovo krůtě lze zcela bez problémů používat. (SSJČ kromě toho uvádí i podobu krůtče, kterou označuje za řídkou. Tomu odpovídají i doklady v úzu – databáze ČNK syn v8 neobsahuje jediný výskyt této podoby. Navzdory tomu, že ji uvádí slovník, se podobě krůtče doporučujeme spíš vyhnout, není součástí normy, uživatelé češtiny ji nepoužívají, neznají, a pokud by jí vůbec rozuměli, stejně by je jistě s velkou pravděpodobností zarážela, překvapovala, rušila.)
Zvažované varianty:
krůtě
Poslední užití:
3.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo krůtě
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo krůtě
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky krůtě a krůtče
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
V úředních dokumentech se občas setkávám se spojením „v území“, tak by mě zajímalo, zda je tato předložková vazba správná? Např. „situace obyvatel v území“, „úprava vztahů v území“ apod. Existují nějaká pravidla, podle kterých se pisatel může rozhodnout, zda napsat „na území“, nebo „v území“?
Klíčové slovo:
na území
Odpověď:
Bohužel, jednoduché a jednoznačné pravidlo, kdy užít předložku „v/ve“ (popř. „do“) a kdy předložku „na“, dát nelze. Se slovem „území“ je možné pojit předložku „na“ i „v“, podle příkladů v Českém národním korpusu se s výrazem „území“ v praxi výrazně častěji pojí předložka „na“ („na území města“, „na území státu“), předložka „v“ je však zastoupena rovněž („snížení dopravní zátěže ve sledovaném území“, „chceme mít kontrolu nad tím, co se v území děje“). Podrobné vysvětlení této problematiky a řadu příkladů najdete v Internetové jazykové příručce v kapitole Konkurence předložek v(e) – na, do – na.
Zvažované varianty:
na území
v území
Poslední užití:
7.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1 – Předložka + obecné jméno
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě pravopis slova set top box. Objevuje se zapsané i se spojovníkem, a to set-top box nebo set-top-box. Kterou z podob máme zvolit?
Klíčové slovo:
set-top box; set top box; set-top-box
Odpověď:
Pravopisná podoba pojmenování zařízení sloužícího k převodu digitálního televizního signálu na signál analogový není ustálená. Výraz nezachycuje žádný ze slovníků, doklady z ČNK a internetu ukazují, že se užívají všechny tři uvedené podoby: set-top box, set top box i set-top-box; rozdíly ve frekvenci jsou relativně malé. Vzhledem k neprůhlednosti pojmenování a neustálenosti zápisu nelze vyloučit ani jednu z uvedených možností. Lze tedy připustit jak zápis set-top box, tak set top box i set-top-box.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova pikola, proč se v něm píše i? Copak není příbuzné s vyjmenovaným slovem pykat?
Klíčové slovo:
pikola
Odpověď:
Slova pikola a pykat nejsou příbuzná. Pykat znamená ‚nést trest za něco, trpět‘: děti nesmějí pykat za naše provinění. Původ slova je ve staročeském pykati s významem ‚želet, litovat, mrzet se‘. Naproti tomu sloveso pikat, často užívané s předponou za‑ (zapikat), znamená v dětských hrách ‚zaříkávat se určitou formulí (piky piky na hlavu), odpočítávat na určeném místě‘. Ve hře na pikanou je takovýmto místem pikola. Původ slovesa pikat není zcela jasný, některé slovníky ho považují za převzaté z němčiny, jiné uvádějí spojitost s výrazem pikle (kout pikle) a spiknout se; vyloučen není ani zvukomalebný původ slova – základem může být citoslovce pik znamenající ‚ťuk, pích‘ apod.
Poslední užití:
8.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova – 4.3 Pykat a pikat
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžeme psát slovo usnášeníschopný dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
usnášeníschopný
Odpověď:
Slovo usnášeníschopný píšeme dohromady. Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: schopný usnášení – usnášeníschopný; podobně např. práceschopný – schopný práce, konkurenceschopný – schopný konkurence, pravděpodobný – podobný pravdě, politováníhodný – hodný politování apod. Slovníky výraz nezachycují, ověření je možné v IJP.
Zvažované varianty:
usnášeníschopný
usnášení schopný
Poslední užití:
14.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova smrtnost, které se začalo poslední dobou používat?
Klíčové slovo:
smrtnost
Odpověď:
Pojem smrtnost se častěji objevuje v poslední době, a to v souvislosti s koronavirem. Nejde ale o žádný novotvar, podstatné jméno smrtnost najdeme jak v Novém akademickém slovníku cizích slov (z roku 2005), tak už i ve Slovníku spisovného jazyka českého z let 1960–1971. Smrtnost neboli letalita je medicínský a statistický pojem udávající počet osob zemřelých na určitou nemoc z 1000 osob onemocnělých touto nemocí, popř. jinak řečeno poměr počtu zemřelých na dané onemocnění k celkovému počtu pacientů s danou chorobou. Smrtnost je tedy (nepřekvapivě) odvozena od slova smrt.
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Jak se píše modro-zelená infrastruktura? Označují se tak vodní prvky a zároveň zeleň v urbanistice, proto modrá a zelená barva. Je to se spojovníkem, nebo dohromady?.
Klíčové slovo:
modro-zelená
Odpověď:
Termín modro-zelená infrastruktura píšeme se spojovníkem (přestože v materiálech některých zastupitelských úřadů a institucí je uváděn zápis modrozelená infrastruktura). Podle současného doporučení uvedeného na stránkách IJP píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. V tomto případě jde o modrou a zelenou infrastrukturu v městském prostředí, tedy modro-zelenou infrastrukturu. Zápis modrozelený bychom užili, pokud bychom popisovali barevný odstín (tj. modrý odstín zelené barvy nebo zelený odstín modré barvy). Jde-li o odstín, pak píšeme složky dohromady, bez spojovníku.
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
modro-zelená
modrozelená
Poslední užití:
20.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má (v 1. p. mn. č. ž. r. – ve spojení se slovem myšlenky) individuálně přivlastňovací přídavné jméno utvořené od ženského rodného jména Harper?
Klíčové slovo:
Harpeřiny
Odpověď:
Individuálně přivlastňovací přídavné jméno utvořené od ženského rodného jména Harper má (v 1. p. mn. č. ž. r.) správnou podobu Harpeřiny – Harpeřiny myšlenky.
Poslední užití:
15.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 3.1 Jména zakončená ve výslovnosti i v psané podobě na souhlásku
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Bronx (čtvrť New Yorku)?
Klíčové slovo:
bronxský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Bronx má v češtině správnou podobu bronxský.
Zvažované varianty:
bronxský
bronxký
Poslední užití:
17.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, bod 2 Tvoření přídavných jmen od jmen cizích
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.