Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Jak se utvoří dějové přídavné jméno od slovesa distribuovat? Píšou se v něm dvě, nebo jen jedno -u-?
Klíčové slovo:
distribuující
Odpověď:
Dějové přídavné jméno utvořené od slovesa distribuovat má správnou podobu distribuující, tj. se dvěma -uu-. Tento tvar se tvoří od tvaru přechodníku přítomného, kde má prézentní kmenotvorná přípona – na rozdíl od infinitivní kmenotvorné přípony -ova- (distribu-ova-t) – podobu -uj- (stejně jako vzorové sloveso kupovat, kde je v infinitivu kup-ova-t, ale v prézentních tvarech kup-uj-e, kup-uj-íc-í). Přidá-li se pak k základu distribu- tato prézentní kmenotvorná přípona -uj-, dostanou se – jaksi náhodou – dvě -u- vedle sebe, odtud tedy distribu-uj-ící > distribuující.
Zvažované varianty:
distribuující
distribující
Poslední užití:
15.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně cvrnkání kuliček, nebo cvrkání kuliček? Je v daném slově (v kořeni) -n-, nebo ne?
Klíčové slovo:
cvrnkání
Odpověď:
Správně je cvrnkání s -n- (v kořeni). Dané slovo je tvořeno zvukomalebným kořenem cvrnk-. (Slovo cvrkání bez -n- (v kořeni) má jiný význam, označuje ‚zvuky typické pro cvrčky‘.)
Zvažované varianty:
cvrnkání
cvrkání
Poslední užití:
21.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla cvrnkat a cvrkat
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Je správně Janini rodiče? A pokud ano, jsou i Elinini rodiče?
Klíčové slovo:
Janini, Elini
Odpověď:
Ano, tvar Janini (rodiče) je správná podoba individuálně přivlastňovacího přídavného jména v 1. p. mn. č. r. m. živ. utvořeného od rodného jména Jana. Daný tvar se tvoří příponou -in, která se v tomto případě přidává k základu Jan- (který vznikne odtržením pádové koncovky -a od celé podoby jména), -i je potom pádová koncovka pro 1. p. mn. č. r. m. živ. Schematicky lze celý proces zachytit takto: Jana > Jan- – Janin- > Jan-in-i. Individuálně přivlastňovací přídavné jméno Elinini rodiče by tedy předpokládalo výchozí podobu Elina (analogicky Elina > Elin- > Elinin- > Elin-in-i), což není moc pravděpodobné. Mnohem spíš jde o nesprávně (na základě mylné analogie s náležitou podobou Janini) vytvořenou podobu od rodného jména Ela. Je-li tomu tak, mělo by mít příslušné individuálně přivlastňovací přídavné jméno v 1. p. mn. č. r. m. živ. správnou podobu Elini (opět: Ela > El- > Elin- > El-in-i).
Zvažované varianty:
Janini
Elinini
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 1 Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na [a], [e], [o], [u], [ú], [ou]
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo příjmení Vydlák? Zaráží mě, proč se píše s ypsilon. Jde o chybu? Znám případ obce, kde se vyskytuje jak příjmení Vydlák, tak i Vidlák, přičemž zápis toho druhého je z mého hlediska dobře pochopitelný.
Klíčové slovo:
Vydlák
Odpověď:
Máte pravdu, že existuje jak příjmení Vidlák, tak Vydlák. Domníváme se, že původ obou dvou je totožný, čemuž nasvědčuje i zpracování příslušných hesel v příručce Naše příjmení (dodejme, že tato pojmenování vznikla z obecného jména vidlák s významy ‚výrobce vidlí; mladý jelen s jednoduchým parožím; dospívající výrostek‘, případně z místního jména Vidlák). Je pravděpodobné, že podoba Vydlák souvisí s dávným chybným matričním zápisem (jeho autor nemusel umět dobře česky, mylně považoval vy- za předponu, přehlédl se atp.). Existují totiž analogické dvojice příjmení, např. Zima – Zyma, případně naopak Lysý – Lisý. Z dnešního pohledu však již nelze tvrdit, že daní nositelé mají ve svých příjmení „chybu“, kterou by bylo záhodno opravit.
Poslední užití:
15.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Chci se jen ujistit, zda se jméno Barcelona má opravdu v češtině vyslovovat jako [barcelóna] (a nikoli jako [barselóna], jak často slýchám z médií).
Klíčové slovo:
Barcelona
Odpověď:
Pokud jde o české exonymum (tj. domácí podobu cizího názvu) pro dané město, pak plně vžitá vyslovovaná podoba v češtině zcela odpovídá grafice, tj. Barcelona [barcelona], jak se můžeme přesvědčit nejen v Pravidlech českého pravopisu, ale např. i ve specializované ortoepické publikaci Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen (vámi uváděnou podobu [barcelóna] sice příručky nezachycují, avšak považujeme ji rovněž za uzuální a náležitou, ke kolísání délky dochází v analogických případech zcela běžně). Je pravda, že jiné české zdroje uvádějí podobu se [s], avšak v těchto případech jde o upozornění na originální španělskou, přesněji tedy katalánskou výslovnost (mezinárodní fonetický přepis je [bərsəlónə]). V seznamu zeměpisných jmen ve Slovníku spisovné češtiny na tento fakt uživatele explicitně upozorňuje zkratka „špan.“. Máte pravdu, že v současnosti se v médiích setkáváme i s výslovností [barselona] / [barselóna], avšak je evidentní, že v některých případech nejde jen o snahu ukázat, že mluvčí zná „správnou“ výslovnost v jazyce původu, ale o pochopitelný záměr rozlišit dvě různá pojmenování: na jedné straně název fotbalového klubu FC Barcelona a na druhé straně jméno města, kde tento klub působí. V prvním případě je tedy určitá tendence k uplatňování výslovnosti [barselona], která je bližší výchozí katalánské podobě. Mohli bychom se tak hypoteticky setkat s vyjádřeními typu, že hráče [barselony] přijal starosta [barcelony]. Tento jev zmiňuje i Lucie Jílková v článku Výslovnostně problematická nebo zajímavá cizí jména a přejatá slova (z pohledu pracovníků České televize), který vyšel v roce 2016 ve sborníku Přednášky z 59. běhu Letní školy slovanských studií na s. 77–92.
Zvažované varianty:
[barcelóna]
[barselóna]
Poslední užití:
3.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.