Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Potýkám se s názvy německých měst zakončených na -berg a -burg. U některých z nich existuje vžité české exonymum, v němž se mj. mění zakončení na -berk a -burk, např. Nürnberg – Norimberk, ale u jiných váhám. Podle jakých kritérií se lze řídit u jmen typu Bernburg, Goldberg či Marburg? A lze název města Wittenberg počeštit na Vitenberk?
Klíčové slovo:
-berg; -burg
Odpověď:
Obecně je nutno konstatovat, že jednotné pravidlo pro zacházení s těmito typy německých jmen v češtině neexistuje. Jak zcela správně konstatujete, u některých z nich existuje vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího jména), u jiných nikoli, případně se počeštěná varianta vyskytuje jen zřídka či jen v omezeném typu textů; záleží zejména na velikosti daného města a jeho významnosti ve vztahu k naší zemi. Doporučujeme vycházet primárně ze standardizační příručky Index českých exonym, případně z analýzy úzu na základě dat Českého národního korpusu. Dále je nutné přihlédnout k typu textu, v němž chcete exonyma používat, a podle toho se rozhodnout, zda zvolit výhradně podoby aktuálně stále živé, nebo i již ustupující, či dokonce zcela historické. Máte rovněž pravdu, že Norimberk je v současné češtině běžně užívané a bez problémů srozumitelné exonymum, které v úzu naprosto převládá (a samozřejmě je i standardizováno právě v Indexu českých exonym). Naproti tomu města Bernburg a Goldberg žádná oficiální (a pravděpodobně ani neoficiální) česká exonyma nemají. Totéž pak platí o Wittenbergu s tím rozdílem, že lze v českých textech spíše výjimečně dohledat např. formu Vitenberk, standardizována však není a domníváme se, že nemusí být ani všeobecně srozumitelná. Počeštěné jméno Marburk označuje Index českých exonym jako zastaralé, čemuž pochopitelně odpovídá fakt, že v současném úzu převládá podoba Marburg. Ve specializovaném např. historickém textu však dané exonymum jistě i dnes bude mít své místo.
Poslední užití:
6.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „Eva i Jana a Jan“? Chci se ujistit, zda spojky „i“ a „a“ se počítají jako normální slabiky.
Klíčové slovo:
a; i
Odpověď:
Spojení „Eva i Jana a Jan“ má celkem 7 slabik. Jak spojka „i“, tak spojka „a“ obsahuje právě jednu samohlásku, tj. tzv. slabičné jádro, což je v češtině jediná nutná podmínka vzniku slabiky (kromě samohlásek mohou jádro tvořit i tzv. slabikotvorné souhlásky, to se ale daných slov netýká). Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Jaké máme v češtině neslabičné předložky?
Klíčové slovo:
neslabičné předložky
Odpověď:
Mezi tzv. neslabičné předložky se v češtině řadí „v“, „k“, „s“, „z“. Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v zemi“ slabikujeme [vze-mi], spojení „k tomu“ [kto-mu], spojení „s tebou“ [ste-bou] a spojení „z domu“ [zdo-mu].
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „pejsek se ukryl v domě“? Chci se ujistit, zda předložka „v“ se nepočítá jako samostatná slabika, ale připojí se k následující slabice „do“.
Klíčové slovo:
v
Odpověď:
Spojení „pejsek se ukryl v domě“ má celkem 7 slabik. Předložka „v“ se opravdu řadí mezi tzv. neslabičné předložky (kromě ní jde v češtině ještě o „k“, „s“, „z“). Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v domě“ slabikujeme jako [vdo-mňe]. Jednoslabičná mohou být pouze ta slova, která obsahují tzv. slabičné jádro, tj. nejčastěji samohlásku, případně slabikotvornou souhlásku, což neslabičná předložka „v“ není. Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „sýkorka je na stromě“? Chci se ujistit, zda předložka „na“ se počítá jako normální slabika.
Klíčové slovo:
na
Odpověď:
Spojení „sýkorka je na stromě“ má celkem 7 slabik. Předložka „na“ obsahuje právě jednu samohlásku, tj. tzv. slabičné jádro, což je v češtině jediná nutná podmínka vzniku slabiky (kromě samohlásek mohou jádro tvořit i tzv. slabikotvorné souhlásky, to se ale slov typu „na“ netýká). Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.