Dotaz:
Stupňování adjektiv
Konkrétní dotaz:
Je přípustné stupňování přídavného jména optimální? Je přípustná podoba nejoptimálnější?
Klíčové slovo:
nejoptimálnější
Odpověď:
Ano, přídavné jméno optimální lze v češtině stupňovat. Už i starší výkladové slovníky definují slovo optimální jako ‚(co) nejlepší‘ (SSJČ) nebo jako ‚relativně nejlepší‘, připouštějí tedy (možná nepřímo) úvahy o více optimálních řešeních téhož problému, z nichž některá mohou být optimálnější než jiná a jedno z nich pak nejoptimálnější. Jde-li o kontexty tohoto typu, je užití slova nejoptimálnější zcela namístě a není třeba se mu vyhýbat. (Další věc je, že pro řadu kultivovaných uživatelů češtiny už slovo optimální ztratilo původní superlativní význam a znamená jednoduše něco jako ‚skvělý, vynikající‘ či ‚dobrý, přiléhavý, vhodný‘.)
Poslední užití:
29.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo optimální
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo optimální
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo optimální
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Někdo říká [mozarela], někdo [mocarela]. Proč toto slovo nepíšeme počeštěně, když je dost běžné?
Klíčové slovo:
mozzarella
Odpověď:
Máte pravdu, že na pravopis přejatých slov má značný vliv míra jejich zdomácnění. Proces počešťování jednotlivých slov bývá pozvolný a je ovlivněn mnoha faktory. Některá slova se adaptují rychleji (hokej, bazén), jiná se užívají celá desetiletí v původní i počeštěné podobě (business/byznys, judo/džudo), další píšeme jen původním pravopisem, přestože se morfologicky do češtiny začlenila (laser, bulletin). Adaptované podoby nevznikají jednorázovým rozhodnutím jazykovědců, ale jsou odrazem uživatelské praxe. Zjednodušeně řečeno: pokud se v nejrůznějších textech začnou užívat (či dokonce budou převažovat) počeštěné či zjednodušené podoby, je to signál toho, že se slovo adaptovalo. Takovéto podoby se časem dostávají i do slovníků. Na okraj poznamenáváme, že názvy potravinářských výrobků (hlavně pokud jde o ochranné známky) se ve výkladových slovnících češtiny obvykle neuvádějí.
Podíváme-li se do ČNK na původem italské slovo mozzarella (s výslovností [mocarela]), zjistíme, že tato podoba v textech zatím jednoznačně převažuje (1477 dokladů), vedle toho jsou doloženy podoby mozarella (117x), mozzarela (93x); výrazně méně pak mozarela (2x) a mocarela (1x). Pro oficiální texty doporučujeme proto volit zápis mozzarella.
Zvažované varianty:
mozzarella
mocarela
mozarela
Poslední užití:
26.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že v češtině máme mnoho cizích slov. Proč píšeme pizza, když už ten pokrm u nás tak zdomácněl? Proč nepíšeme pica?
Klíčové slovo:
pizza
Odpověď:
Spisovná podoba přejatého výrazu se neustaluje na základě přímočarých, jednoduchých pravidel převodu z cizího jazyka do češtiny, ale je výsledkem různých okolností. Míra tohoto začlenění je u různých slov odlišná, protože při počešťování pravopisné podoby přejatého slova hrají roli nejrůznější faktory. Nemusí to být jen frekvence a míra zdomácnění pojmenovávané skutečnosti (věci). Některá slova si stále zachovávají původní pravopis, přestože pojmenování je v češtině zakotvené pevně. Překážkou mohou být jak neobvyklost zápisu, tak často i případné nevhodné asociace, které by fonetický přepis vyvolával. Jako příklad se nabízejí výrazy interview, laser, dealer, leasing – přepisy intervjú, lejzr, dýler, lízing se neužívají.
U slova pizza, respektive pica hraje nepochybně podstatnou roli podobnost s rozšířeným vulgárním výrazem pro ženské přirození. Doklady z ČNK a internetu dosvědčují, že se věty jako „Servírovali jim ryby, těstoviny, řízky, picu, sladkosti“ objevují jen zřídka. Doplňujeme, že v lékařském prostředí a v psychiatrii má latinský výraz pica význam ‚chorobná chuť k pojídání nejedlých látek např. hlíny‘.
Zvažované varianty:
pizza
pica
Poslední užití:
26.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Od slova limonáda můžu vytvořit slovo limča, ve druhém pádě je limči, nebo limčy? Nikdy bych to s y nepsal, ale chci mít jistotu.
Klíčové slovo:
limča
Odpověď:
Máte pravdu, náležitá podoba je (bez) limči. Přestože se slovo limča skloňuje podle vzoru žena, rozhodující je to, že č patří mezi tzv. pravopisně měkké souhlásky, po nichž se píše jen i.
Zvažované varianty:
limči
limčy
Poslední užití:
24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Označování hlásek v slovech domácích
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Označování hlásek v slovech domácích
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Proč se ve slově asi píše -i? Je to možné vysvětlit?
Klíčové slovo:
asi
Odpověď:
Po s (a dalších tzv. pravopisně obojetných souhláskách) píšeme y (ý) pouze v zakončení podstatných a přídavných jmen v souladu s příslušným vzorem (volat na psy, mísy, bosý chodec). Částice „asi“ k takovým slovům nepatří, koncové -i je původem praslovanská částice. Stejné zakončení najdeme u výrazů kdosi, cosi, jakýsi, aťsi apod.
Poslední užití:
25.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.