Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, zda je ve větě „podmínky, za nichž jsou pacienti a léky studováni“ možné napsat ve slově „studováni“ i tvrdé y. Někde jsem četla, že je možné tvar přísudku řídit i podle jména, které přísudku stojí blíž.
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Řídit shodu (a tedy i tvar přísudku) podle jména, které stojí přísudku blíž, je možné pouze v případě, že přísudek několikanásobnému podmětu předchází. Pokud taková situace nastane, máte dvojí možnost: buď se řídíte univerzálním pravidlem o přednosti rodů, anebo shodu řídíte podle blíže stojícího jména. Tedy: „podmínky, za nichž jsou studováni léky a pacienti“ i „podmínky, za nichž jsou studovány léky a pacienti“. Ve vašem případě však přísudek podmětu nepředchází (přísudkem je celé spojení „jsou studováni“), takže druhá možnost není, je nutné se řídit pravidlem o přednosti rodů, které říká, že rod mužský životný („pacienti“) má přednost před rody ostatními. Náležité je tedy pouze řešení „podmínky, za nichž jsou pacienti a léky studováni“.
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem slova dospělý? Klíč ke cvičení uvádí, že je to celé dospěl-, ale to se nám nezdá. Nebo je to opravdu tak?
Klíčové slovo:
dospělý
Odpověď:
Kořenem slova dospělý je -spě-, a to i z hlediska současné češtiny. Toto slovo je utvořeno od slovesa 3. prézentní třídy spět (tj. spě-je-š, spě-je-0; spě-0-l-0, spě-0-l-a atd.) s významem ‚směřovat, postupovat‘, resp. od jeho prefigované podoby dospět ‚stát se dospělým, plně se vyvinout‘. Jde o tzv. zpodstatnělé deverbální adjektivum dospělý, které se tvoří transpozicí z tvaru příčestí činného (minulého), tedy: dospěl > dospělý (adj.) > dospělý (subst.), resp. do-spě-0-l-0 > ... > do-spě-0-l-ý.
Zvažované varianty:
dospěl-
Poslední užití:
7.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Zápis základní číslovky číslicí (typ od 13 let)
Konkrétní dotaz:
Píše se mezi číslicí a značkou mezera v případě, že chci vyjádřit spojení „padesát procent“?
Klíčové slovo:
číslice; značka; 50 %
Odpověď:
Číselné hodnoty a značky se oddělují mezerou: 50 %. Zápisem bez mezery bychom vyjádřili přídavné jméno, tj. padesátiprocentní.
Poslední užití:
23.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 55
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Značky, čísla a číslice, sekce 3 – Značky ve spojení s číselnými hodnotami
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nevím, zda psát na půl, nebo napůl. Jde o větu „Rozdělila jsem katalog na půl / napůl“.
Klíčové slovo:
na půl
Odpověď:
Spřežka napůl znamená napolo, zpola, např. mluvil napůl žertem. Pokud dělíme na dvě poloviny, píšeme „na půl“ zvlášť. Doporučujeme tedy psát Rozdělila jsem katalog na půl.
Zvažované varianty:
napůl
na půl
Poslední užití:
12.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát „Z ničeho nic pošeptal“ (zvlášť), nebo „Zničehonic pošeptal“ (dohromady)?
Klíčové slovo:
zničehonic; z ničeho nic
Odpověď:
Obě možnosti zápisu jsou v pořádku – zničehonic pošeptal i z ničeho nic pošeptal. Spřežku zničehonic zachycuje vedle IJP i SSJČ, psaní zvlášť (z ničeho nic) je ve slovnících (SSČ a SSJČ) uvedeno rovněž (u hesla nic). V obou případech má výraz význam ‚znenadání, bez příčiny, náhle‘. Podle dokladů v ČNK (syn v8) se obě možnosti hojně užívají především v beletrii, psaní dohromady mírně převažuje (13 750 : 10 800).
Zvažované varianty:
zničehonic
z ničeho nic
Poslední užití:
12.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.