Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Mohu k vyznačení výrazu nebo části textu použít kurzivu a uvozovky zároveň?
Klíčové slovo:
kurziva; uvozovky
Odpověď:
Protože každý z těchto dvou prostředků má sám o sobě vyznačovací funkci, doporučujeme je nekombinovat a zvolit jeden z nich. V textu odstavce se zpravidla preferuje vyznačování změnou řezu písma před jinými druhy vyznačování. Záleží ale na délce a povaze vyznačovaného úseku v textu.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10 Vyznačování (s. 28)
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Pokud se v textu vyskytne cizí slovo (ekvivalent českého výrazu), je třeba jej vyznačit kurzivou? Existuje nějaké pravidlo, jak by se cizí výrazy v českém textu měly vyznačovat?
Klíčové slovo:
vyznačování; kurziva; uvozovky
Odpověď:
Problematika není nikde normována, cizojazyčné pojmy se v praxi často (ačkoliv ne nutně) vyznačují kurzivou. Doporučujeme použít kurzivu nebo vložit výraz do uvozovek. Často záleží na úzu redakce, řešení by ovšem mělo být v celém textu jednotné.
Poslední užití:
16.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10.2 Změna řezu písma (s. 28)
Dotaz:
Poštovní adresa
Konkrétní dotaz:
Jak se správně píše adresa do jednoho řádku? Na jakém místě se uvádí název městské části (např. Brno-Lesná)?
Klíčové slovo:
adresa; část obce
Odpověď:
Pořadí údajů se v adrese psané do jednoho řádku nemění. Po ulici a čísle popisném, poštovním směrovacím čísle a názvu obce tedy následuje název části obce, v uvedeném případě se název městské části připojuje pomocí spojovníku těsně za název města. Jednotlivé adresní údaje se v souvislém textu oddělují čárkou. PSČ a název obce (popř. části obce) tvoří jeden adresní údaj, tedy např.:
Dlouhá 123, 638 00 Brno-Lesná.
Poslední užití:
9.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Adresy
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.3.2 Poštovní adresa adresáta – Místní údaje (s. 44)
Dotaz:
Výraz složený z čísla a slova/značky (typ pětiletý, 5letý, 5%)
Konkrétní dotaz:
Jak lze zapsat spojení „třicetiletá válka“ kombinovaným zápisem?
Klíčové slovo:
složený číselný výraz; 30letá válka
Odpověď:
Složené číselné výrazy, které vznikají spojením číslovky psané číslicí nebo číslicemi s jiným slovem (přídavným jménem, podstatným jménem či příslovcem) nebo značkou, píšeme bez mezer, bez spojovníku a nevpisujeme do nich koncové části číslovek, neboť slabiky -ti- a -mi- jsou už obsaženy ve tvaru číslovky. V uvedeném případě by zápis vypadal následovně: „30letá válka“. V daném kontextu je však kombinovaný zápis poněkud neobvyklý.
Poslední užití:
5.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Tvoření a psaní výrazů složených z číslic a slov (typ 12procentní, 20krát)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.2 Spojení čísel se slovy nebo s písmeny a znaky (s. 24)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná přípustková
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegy shodnout na syntaktickém rozboru části jedné básně z učebnice. Úryvek zní takto: „Zatím vábím a chytám na vějičky slov pěknost toho všeho tam u nás, ať se chytí, co se chytí.“ Jde nám o to „ať se chytí, co se chytí“. Nevíme vlastně, co je zač to slovo „ať“, jestli je to částice, nebo spojka, a tudíž jestli je to celé možné považovat za nějakou vsuvku, nebo je to normálně vedlejší věta.
Klíčové slovo:
ať – co
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého u hesla „ať“ uvádí analogický příklad „ať dělám, co dělám, nikdy to neudělám dobře“ – výraz „ať“ v tomto případě SSJČ hodnotí jako spojku uvozující věty s významem připouštěcím. Že jde o vedlejší větu přípustkovou, potvrzuje i Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě; respektive vymezuje zde ještě konkrétnější typ, větu podmínkově přípustkovou. Uvádí, že v takovýchto případech „imperativní částice ať, nech, nechť, nechať klesají ve spojky podřadicí“. Lze tedy konstatovat, že celé spojení „ať se chytí, co se chytí“, má význam (podmínkově) přípustkový. Formálně se však samozřejmě jedná o dvě věty: „co se chytí“ je věta podmětná („ať se chytí cokoli“).
Poslední užití:
13.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 326–328 (odst. 7753–7755), vydání 1969
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.