Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, podstatné jméno zakončené ve výslovnosti na samohlásku: příjmení zakončené ve výslovnosti na [i], [í]
Konkrétní dotaz:
Je možné příjmení Kočí přechýlit jako Kočová?
Klíčové slovo:
Kočí, Kočová
Odpověď:
Ano, ženské příjmení Kočí lze použít jak v nepřechýlené podobě – paní Kočí –, tak i v podobě přechýlené – paní Kočová. Záleží na rodinné tradici.
Zvažované varianty:
Kočová
Poslední užití:
19.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na samohlásku (typ Svoboda – Svobodová), bod 3 Příjmení zakončená ve výslovnosti na [i], [í], bod 3.2 Příjmení zakončená v písmu i ve výslovnosti na ‑í
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Jaká i/y napíšu v přísudcích v následujícím souvětí? „Ukázali (pozn. zástupci – z předchozí věty) výrobcům možnosti, jakými cestami se dát, aby přežili v době neočekávaných změn.“
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
V obou větách je nevyjádřený podmět, který známe z předchozího větného kontextu, rodu mužského životného. Podmět věty hlavní („zástupci“) známe z předchozí věty či souvětí, nevyjádřeným podmětem druhé věty vedlejší je podstatné jméno „výrobci“, které ve větě hlavní stojí ve funkci předmětu. Proto v obou přísudcích napíšeme měkké i.
Poslední užití:
10.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1.3 – Shoda podle výrazu v předcházející větě
Dotaz:
Užívání hypokoristika/přezdívky
Konkrétní dotaz:
Píše se správně Šári, nebo Šáry (po tvrdé souhlásce) a Sylvi, nebo Sylvy (po obojetné souhlásce), když je jen Zdeni?
Klíčové slovo:
Šári, Šáry, Sylvi
Odpověď:
Domácké podoby jmen se uplatňují téměř výhradně v soukromých, důvěrných projevech, a to především v mluvené podobě. V písmu se objevují jen v omezené míře – v soukromé komunikaci, v neformálních textech či v beletrii, kde signalizují vztahy mezi jednotlivými postavami. Při řešení jejich pravopisných podob lze vycházet ze způsobu tvoření nebo z hláskové stavby tvaru jména a dojít tak k různým podobám. Vlivem analogie s typy, které mají „i“ ve zdrobňující příponě (Stázička/Stázinka – Stázi, Tomík/Tomíček – Tomi, Zdenička – Zdeni), obvykle píšeme měkké „i“ u všech takto zakončených domáckých podob, tj. i Šári a Sylvi. Psaní s „i“ považujeme za základní, a to bez ohledu na způsob tvoření. Podoby s „y“ se vyskytují zejména ve jménech, u nichž předchází koncové samohlásce tvrdé souhláskové písmeno, nemůžeme tedy označit za chybnou ani podobu Šáry, avšak v případě pojmenování Sylvi, kde je obojetné samohláskové písmeno, preferujeme zápis s „i“.
Zvažované varianty:
Šári
Šáry
Sylvi
Sylvy
Poslední užití:
21.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Domácké podoby rodných jmen (Klárinka, Luki/Luky)
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má ženské obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména (Malé) Hradisko (obec v okrese Prostějov)?
Klíčové slovo:
Hradišťanka
Odpověď:
Názvy obyvatel se netvoří od všech zeměpisných jmen, omezeno je zejména právě tvoření od jmen měst a obcí. To je i případ obce (Malé) Hradisko. Pokud bychom měli obyvatelské jméno vytvořit, bylo by nutno postupovat na základě slovotvorných analogií – v příručkách ani v úzu takové jméno doloženo není. Uvažovat bychom museli nejspíš o analogii se slovy nebešťan, pozemšťan, která se opírají o adjektiva nebeský, pozemský. Analogicky bychom pak uvažovali o opoře v přídavném jménu hradiský a podobě Hradišťanka (s analogickou alternací sk > šť). Zřejmou nevýhodou podoby Hradišťanka (< Hradisko) je ovšem homonymie s podobou Hradišťanka (< Hradiště). Je-li to jen trochu možné, doporučujeme proto použít opis – obyvatelka Hradiska, není-li to možné, je třeba počítat s tím, že uživatelé jazyka si budou se vší pravděpodobností za podobou Hradišťanka představovat zeměpisné jméno Hradiště, nikoliv Hradisko (pomoci tu však může kontext).
Poslední užití:
19.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odd. 1.1.1.6.1.4 (s. 281)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jisti, zda psát nato, nebo na to ve větě: Nato / na to byl bez přerušení jednání vyhlášen rozsudek.
Klíčové slovo:
nato
Odpověď:
Ve větě je užito příslovce nato s významem ‚potom, poté‘. Píšeme proto: Nato byl bez přerušení jednání vyhlášen rozsudek. Obdobně např. Hned nato začala předstírat, že se nic neděje.
Psaní předložky a zájmena zvlášť (na to) má jiný význam, odkazuje na entitu, která byla zmíněna předtím, např. Jdeme na to. Hlavně, abych na to nezapomněl. Na to obvinění nereagovala.
Doklady z ČNK ukazují, že mnozí pisatelé významový rozdíl zápisu nato a na to nerespektují, psaní zvlášť užívají i pro vyjádření významu ‚potom‘. To však není v souladu s jazykovými příručkami.
Zvažované varianty:
nato
na to
Poslední užití:
4.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.